..: Helsingfors närtrafik, 2. díl - tratě a tarify :..

Setkání jednotek Sm2 (linka H) a Sm4 (linka R) v Riihimäki, foto: Tomáš Kraus Helsinki — V minulém díle reportáže z Helsinek jsme si krátce představili město Helsinki a popsali vlakové soupravy, které zajišťují příměstskou dopravu v regionu. Druhý díl na to zčásti naváže zevrubným objasněním tarifů, abyste například věděli, do jaké části vlaku si musíte sedat, abyste bez jízdenky nebyli automaticky černí pasažéři. Kromě toho si popíšeme tratě, po kterých zastávkové vlaky jezdí. Od přeplněných ulic a nákupních center v Helsinkách dojedeme do naprosté pustiny u Riihimäki a Lahti, kde sobi dávají dobrou noc v krajině rovinatých lesů a pastvin. Vzato do důsledku, nad sítí zdejších regionálních vlaků slunce (téměř) nezapadá. Alespoň ne teď, v období okolo letního slunovratu…

Raději si kupte lístek předem

Jak jste si asi všimli na fotkách v minulém díle, starší jednotky řad Sm1 a Sm2 mají na čele psané pouze označení linky (tomu se budeme věnovat níže), ale nepíše se cílová stanice. Tu najdeme jen na tabulce, upevněné na bočnici pod okny. Cestujícího na nástupišti ovšem jako první upoutá displej v okně, a pokud neumí finsky, může ho zmást že vlak asi oproti očekávání jede do nějaké stanice Lipunmyynti (prodej jízdenek). Ve skutečnosti tento displej slouží pouze k označení části vlaku, kde je možné koupit jízdenku u tarkastaja (průvodčího). Pokud si bez platné jízdenky sednete do jiného oddílu, jste černý pasažér a měl byste zaplatit pokutu. Sami Finové říkají, že musíte mít hodně špatný den, aby po Vás v zastávkovém vlaku ve městě někdo chtěl jízdenku - průvodčí je tam od toho, aby prodával lístky těm co si o ně řeknou, a ne aby je každému kontroloval. Personál nejpodřadnějších spojů se tím skutečně řídí a důslednou kontrolu považuje za oboustranné obtěžování. Ovšem pokud jedete delší vzdálenost, počítejte s tím že průvodčí zpravidla přijde a jízdenky bude vyžadovat. Pokuta za černou jízdu je velmi vysoká, odcházíte o 80 EUR lehčí.

Ti cestující, kteří nepoužívají čipové karty, si zpravidla koupí jízdenku předem v pokladně nebo automatu. Kassa (pokladna) je v každé významnější stanici, obvykle se používá systém pořadových lístečků, aby nebyly různě rychlé fronty. Na nepohodlné stání v "trychtýři" v čekárnách obvykle ani není místo, proto se preferuje stojan pořadníku, kde je pouze jedno tlačítko - všechny přepážky dělají všechno, snad jen v Helsinkách jsou některé omezeně specializované. Celkem normální jízdenku dostane cestující, který alespoň v části trasy hodlá použít dálkový vlak. Na junalippu (lístku na vlak) má napsané své spoje (včetně těch regionálních), jména stanic, příjezdy a odjezdy, a samozřejmě také číslo sedadla, protože všechny vlaky vyšší kvality jsou povinně místenkové (a příplatkové). Pokud ale jedete výhradně zastávkovými spoji, obdržíte vyöhykkeenlippu (zónový lístek), kde máte natištěné pouze jakási písmenka, třeba *BCDEF*, a nic více. To souvisí s tarifními zónami, které najdete pod odkazem níže. Některé zastávky patří do dvou sousedních zón, ale přesto je cestování na naše poměry poměrně drahé. Přejezd mezi dvěma zónami stojí 3,80 EUR, což může znamenat 10 minut jízdy v osobáku. Za 10 EUR projedete 6 zón, což je v závislosti na "vymetákovosti" použitých vlaků zhruba hodinová jízda, ujetá vzdálenost tak 60-70 km. Při nástupu do prvního regionálního vlaku si musíte jízdenku označit ve strojku, jinak je také neplatná a i v tomto případě Vám zřejmě hrozí ztráta 80 EUR. Kiitos paljon (děkuji pěkně).

Klasická původní budova v Pitäjänmäki, po dvou kolejích před ní jede všechno kromě linky A, foto: Tomáš KrausJednotka Sm2 na lince A odjíždí směrem na Helsinki, foto: Tomáš KrausFinsko-švédské označení stanice Leppävaara v Espoo, foto: Tomáš Kraus

Při cestování v Helsinkách a blízkém okolí můžete využívat také jízdenky integrovaného dopravního systému. Tyto doklady jsou přestupní, časově omezené. Za cestování ve městě Helsinki/Helsingfors po dobu 1,5 hodiny zaplatíte 2,50 EUR a můžete využívat vlaky i dopravní prostředky HKL/HST (metro, tramvaje, autobusy, přívoz). Dalšími tarifními oblastmi jsou sousední aglomerace Espoo/Esbo a Vantaa/Vanda. Pokud si chcete z Helsinek udělat výlet tam (nedoporučuje se), použijete lístek na "region" za 4 EUR. Každá z těchto oblastí má také svoje vlastní přestupní lístky. To, co leží mimo tyto tři městské zóny, se doslova označuje jako VR oblast, a cestující jsou odkázáni na vlakové jízdenky. Jinak pro celodenní cestování po Helsinkách jsou k dispozici turistické lístky na 1, 2 nebo 3 dny.

Linky podle písmen a barviček

Když si na odjezdové tabuli najdeme juna (vlak) kategorie S a pokládáme ho za S-Bahn, jak to známe z německy mluvících zemí, bereme to za opačný konec, protože ve Finsku tato kategorie znamená nejprestižnější Pendolina. Zastávkové vlaky v příměstské dopravě se označují písmeny linky, kterou jezdí. Hlavní směry jsou čtyři (viz schémata), na dvou z nich jezdí více linek a liší se trasou a počtem zastavení. Písmeno je někdy iniciálou konečné stanice, nebo jiného důležitého bodu linky, žádná jiná logika v tom není. Ze schématu to není patrné, ale zatímco některé linky jsou "páteřní", jiné jsou takové spíše speciální spoje, jezdící ve velmi okrajových částech dne, nebo v neděli - například linky L, N, T, a největší avantgarda, linka G. Dálkové linky Y do Karjaa, R do Riihimäki a Z do Lahti se přednostně pokrývají novými jednotkami řady Sm4, které mohou těžit ze své maximální rychlosti 160 km/h, starší jednotky řad Sm1 a Sm2 zajišťují kratší vlaky, ovšem do Riihimäki se na lince H také dostanou.

Po trati směr Turku/Abo se rozjíždějí "zelené" linky příměstských vlaků. Nejpodřadnější je linka A, vedená sólo jednotkami Sm1/Sm2, která končí už ve stanici Leppävaara/Alberga na počátku aglomerace Espoo/Esbo (ostatní vlaky v tomto úseku využívají druhé dvě traťové koleje). Krátce po odjezdu z Pasily/Böle mineme známou Hartwall Arenu a varikko (depo) v Ilmale. Mezi zastávkami Valimo/Gjuverjet a Pitäjänmäki/Sockenbacka projíždíme kolem rozsáhlého průmyslového areálu, dnes patřícího firmě ABB. Ta koupila zde dříve působící společnost Strömberg, výrobce elektrické výzbroje příměstských jednotek Sm1 a Sm2. Dále vede trať přes průmyslové a rezidenční Espoo, kolem zastávky s příhodným názvem Kilo se určitě dá jet alespoň "kilo" (100 km/h). Za centrem Espoo následuje stanice Kauklahti/Kyklax, konečná linky E. Dále trať už opouští aglomeraci kolem hlavního města a vine se částečně zalesněným venkovem. Přijíždíme do města Kirkonummi/Kyrkslätt, které má také něco jako MHD. Dále už pokračuje pouze "dálková" linka Y, poslední stanice jsou od sebe vzdálené mnoho kilometrů. Konečná této linky je ve městě Karjaa/Karis a jde o jediný jednokolejný úsek příměstské dopravy Helsinek.

Jednotky Sm1 na lince I obracejí v Tikkurile, foto: Tomáš KrausNa lince R jezdí Sm4, zde je konečná v Riihimäki, foto: Tomáš KrausIrisbus Axer z Vysokého Mýta je v Riihimäki jako doma, foto: Tomáš Kraus

Samostatnou relací je "oranžová" linka M, vedoucí do Vantaankoski/Vandaforsen. Do stanice Huopalahti/Hoplax jezdí její vlaky prostřídané s linkou A (základní souhrnný interval 5 minut), proto se ve vozidlech obou linek pro jistotu před touto stanicí hlásí, kam vlak pokračuje dále. Samotná trať do Vantaankoski je "kusá" dvoukolejka, určená výhradně pro příměstskou dopravu. Trať je relativně krátká, vstupuje do oblasti Vantaa/Vanda a vyznačuje se poměrně vysokým počtem nadjezdů. Zároveň tu u zastávky Malminkartano/Malmgard najdeme nejbližší tunel k Helsinkám. Protože narozdíl od linky A nejezdí ve směru linky M žádné další vlaky, obíhají zde delší soupravy, složené z více jednotek. Je to asi náhoda, ale písmenem M v oranžovém poli se označují také stanice metra v Helsinkách…

Další relací příměstské dopravy jsou "modré" linky, vedené až do Riihimäki, tj. asi do půli cesty do Tampere/Tammerfors. Trať ze stanice Pasila/Böle vychází jako čtyřkolejná, kde nejpodřadnější spoje linek I a K používají nástupiště u pravých dvou kolejí, zatímco vše ostatní projíždí po levých kolejích. Rušným městským prostředím s mnoha zastávkami se dostaneme až do stanice Tikkurila/Dickursby, kde zastavují všechny vlaky všech kategorií. Nyní jsme už v centru aglomerace Vantaa/Vanda, v níž se nachází mezinárodní lentoasema (letiště). To nemá železniční napojení a Tikkurila je nejbližší stanicí. S letištěm ji spojuje autobusová linka 61 (jízdní doba asi 25 minut, interval ve špičce 12 minut), která ovšem není ani trochu expresní, spíše obsluhuje rezidenční oblasti v Tikkurile, dále vede k obřím hypermarketům, a když už to není daleko, dojede až k tomu letišti. Nesmíte se divit, že v Helsinkách najdete úplně jinou linku 61, "interní" relace v oblasti Vantaa svého bratra v Helsinkách nezná. Cestující z letiště, pokud nepoužijí taxi nebo různé hotelové shuttly, využívají spíše rychlou linku 615, která jede až k hlavnímu nádraží do Helsinek a při cestě zpět k letišti nikde nestaví.

V Lahti čekají na odjezd Sm4 do Helsinek a Riihimäki, foto: Tomáš KrausKrajina před Lahti, v popředí silnice do Tampere, foto: Tomáš KrausLokomotiva Sr2 vjíždí do Lahti s rychlíkem směr St. Petersburg, foto: Tomáš Kraus

Když náš vlak opustil město Vantaa, přichází odbočná stanice Kerava/Kervo, kde se odděluje směr Lahti/Lahtis, a dále je trať už "jen" dvoukolejná, ovšem za první zastávkou opět kus alespoň tříkolejná. Traťová rychlost činí 160 km/h a pysähtyy (zastávky) jsou u čím dál menších sídel. Přichází stanice Jokela, jejíž klasická dřevěná budova byla v dubnu 1996 svědkem železničního neštěstí. Na výhybce do odbočky s povolenou rychlostí 35 km/h vykolejil expres v rychlosti 124 km/h. Nehoda si vyžádala 4 lidské životy a dalších 75 osob utrpělo zranění. Poslední dva mezistaniční úseky, do Hyvinkää/Hyvinge a Riihimäki, jsou už přes 10 km dlouhé, vlak dlouho uhání slabě osídlenou krajinou. Mezi rašelinnými loukami a nízkými zalesněnými kopečky tu a tam stojí nějaký typicky skandinávský dřevěný domek. Nebýt těchto barevných stavení, trochu to připomíná šumavské slatě, přičemž zdejší nadmořská výška je o několik stovek metrů menší. Do uzlové stanice Riihimäki přijíždíme kolem rozsáhlého nákladiště dřeva.

Poslední linkou příměstské dopravy je rychlé spojení Helsinek a Lahti/Lahtis, označované "červenou" linkou Z. Dopravu zajišťují jednotky řady Sm4 a soupravy s lokomotivou řady Sr1. Až do stanice Kerava/Kervo je trasa shodná s "modrými" linkami. Za stanicí na širé trati pak přichází odbočka tratě (druhý směr nadchází trať od Riihimäki po estakádě), kde se i do odbočky dá jet 160 km/h. V interiéru novějších vlaků (dálkových i regionálních Sm4) najdeme obrazovky, které místy ukazují aktuální rychlost vlaku, a před příjezdem do největších stanic dokonce zobrazí i schéma stanice, nástupišť, podchodů, zastávek autobusů… Na trati do Lahti se povolená nopeus (rychlost) posléze vyšplhá až na 220 km/h, což využijí Pendolina řady Sm3, označované také jako S220. Zanedlouho tudy budou projíždět i Pendolina řady Sm6 Karelian Trains do Ruska, nyní je zde nabídka dvou denních vlaků do Pietari (St. Petersburg) a jednoho nočního do Moskvy. Na této trati je krajina dokonale pustá už za odbočkou v Keravě. Mezilehlé stanice jsou jen dvě, a stejně jde jen o terminály s parkovištěm uprostřed lesů, kam se sjíždějí cestující autem z okolních samot. Vlak se rychle řítí mírně zvlněnou zalesněnou krajinou a místy se objevují skály. Jižní Finsko je sice relativně rovinaté, ovšem pod zemí velmi skalnaté. Zapomeňme na zářezy, jak je známe u nás, s mírně skloněnými zatravněnými svahy - tady jde vždy o kolmou stěnu ve tvrdé hornině, kde už navěky zůstanou patrné rýhy od zemních stavebních strojů.

Pobřeží jezera Vesijärvi v Lahti, foto: Tomáš KrausPřímý vlak Lahti - Riihimäki - Helsinki odjíždí z Oitti, foto: Tomáš KrausKostelík v centru města Riihimäki, foto: Tomáš Kraus

Zvláštní postavení má tangenciální spojnice Riihimäki a Lahti, po které sice není oficiálně vedeno žádné "písmenko" systému příměstské dopravy, ovšem v plánech příměstských vlaků trasa zakreslená je, stejně jako se na ní uplatňují tarifní zóny. Navíc existují přímé vlaky relace Helsinki - Riihimäki - Lahti. Na této dvoukolejné trati vládnou jednotky řady Sm4 (vlak každou hodinu), a opět projíždíme velmi slabě osídlenými místy. Na trati je několik zastávek, které jsou také u menších sídel, spíše rekreačních, kam se jezdí na ryby. Přesto vlaky nevozí vzduch, mnoho lidí je totiž používá k tranzitu z východní části Finska směrem na Tampere a zpět, čemuž nahrávají přípoje na dálkové vlaky v Lahti i Riihimäki. Je vhodné dodat, že ani v Lahti, ani v Riihimäki, toho příliš zajímavého k vidění není. Riihimäki je poklidné město (dálnice do Tampere vede za městem) s mnoha zelenými parky a spořádanými čtvrtěmi z dřevěných domů, z dopravního hlediska taková malá Finská Třebová. Naproti tomu v Lahti se musíme připravit na hlučné ulice plné aut. Přednost Lahti je ale v tom, že leží při jednom z nejjižnějších velkých jezer, Vesijärvi. Na břehu jezera přece jen najdeme příjemné sportovní a odpočinkové areály. V létě se tu projíždějí železnice dobře, kapupungit (města) Riihimäki a Lahti leží nad 60. rovnoběžkou severní šířky, proto se stmívá velmi pozdě. Do půl dvanácté večer byste se obešli bez pouličních lamp, a ani během noci není ta tma příliš opravdová. Opačný efekt to samozřejmě má v zimním období, proto si případnou cestu po Finsku plánujte na tu část roku, kdy nad železnicemi slunce téměř nezapadá…

Zdroj: poznámky autora, VR (státní železnice), Railfaneurope.net, Bueker Railway maps


Tomáš Kraus Poslat mail autorovi | 18.7.2009 (8:00)
Ostatní: TwitterLinkuj.cz!Jaggni to!Google Bookmarksvybrali.sme.skDalší služby
Související zprávyopen/close

Další z rubriky Reportáže Tarify

Další z regionu Finsko


registrovaný uživatel Sislik 
13.12.2009 (1:32)  
paradni clanek :) diky :)

jsem si tutim clankem (a prvnim dilem) pripomel moje drobne cestovanim vlaky po Finsku v listopadu 2008, kdy jsem byl Finskyma vlakama primo nadsenej (neznal jsem jiny nez ty nase cesky). Diky clanku jsem pochopil, co po nas chtel asi ten finskej pruvodci ve finstine a kdyz jsme na nej promluvili anglicky tak rekl jenom "OK" - meli jsme turistickou jizdenku jen na Helsinky, ale jeli jsme do Espa :) a pak jeste po Espu busem a pak vlakem zpatky :)

jen bych mel jeden dotaz - tohle "všechny vlaky vyšší kvality jsou povinně místenkové" je tedka nejaka novinka? my jezdili Pendolinem, InterCity i InterCity2 a mistenku jsme nikdy nemeli, je pravda, ze parkrat jsme si museli presednou, ze prisel nekdo s mistenkou, ale zase jsme usetrili :) jinak jezdili jsme na InterRail One Country Pas (ktery jsme si koupili v Plzni), rekl bych, ze na delsi cesty muzu doporucit :)
registrovaný uživatel SzKT  mail  
19.07.2009 (11:07)  
Twix: Blahoslavený budiž fotbal, ale i tak si myslím, že drtivá většina ostatních účinkujících na ZP by takovou reportáž nevyplodila i kdyby museli z Riihimäki do Helsinek jezdit 3x denně:-). Hlavně jsem měl na mysli, že je to psané v souvislostech a se znalostí věci a to se pouhým ježděním nezíská.
Jinak co jsem četl a od Švédů slyšel, tak v poměrně širokém pásu kolem Helsinek nic moc jiného, než co popisuješ u Esbo a Vandy, není. Vzhledem k pohnuté historii Finska se ani nelze divit a když jsem se svého času informoval, co by se dalo v okolí Helsinek vidět, byly mi doporučeny akorát ostrovy (v originále Skärholmen), kam ovšem vlak nejede. Jinak ale roztroušená sídlištně-obchodní zástavba, utopená v zeleni je typická i pro široké okolí řady dalších skandinávských měst (Stockholm, Göteborg) a svým způsobem to může být zajímavé taky- minimálně pro poznání místních reálií.
S tou švédštinou jsi mě dost uklidnil, Biljettförsäljning to rozhodně být může (prodej jízdenek). A s těmi finskými výrazy (byť bez záruky) to byl perfektní nápad- skutečně je to pak hodně zajímavé!!
18.07.2009 (23:07)  
SzKT: Tak ze služební cesty se toho vytěžilo tolik proto, že kvůli fotbalu FIN-RUS nebyl v Helsinkách jediný pokoj a musel jsem spát v Riihimäki. Kromě toho do Pitäjänmäki se muselo dojíždět vlakem tak jako tak. A díky tomu, že jedno odpoledne bylo volné, stihl jsem objet Lahti - Oitti - Riihimäki.

Esbo a Vanda za návštěvu moc nestojí, protože tam nic zajímavého není. Souvisle to přechází v Helsinky (nepoznáš "změnu tarifního pásma"), takže taková předměstí se sídlišti a nákupními středisky, samozřejmě dopravní zácpy si tam také užiješ. Autobusy MHD jsou tam stejné jako v Helsinkách a ta letištní linka nic zajímavého není.

Ten displej Lipunmyynti tam problikává se švédštinou a angličtinou, myslím že Biljettförsäljning a Ticket sale. Analogicky v druhé části jednotky se na displeji píše "bez prodeje jízdenek" a jsou tam škrtlé lístečky s dvojkou - v regionálních vlacích je pouze 2. třída. Také uvnitř jsou veškeré nápisy trojjazyčně, včetně toho že průvodčí prodává jízdenky jen někde, ale přiznám se že jsem si toho na stropě vůbec nevšiml a náhodou jsem se to dozvěděl až třetí den u oběda, poté co jsem ráno celou hodinu jel na černo a (naštěstí marně) čekal na průvodčího v tom "trestném" oddíle. Jediné, co jsem viděl jen finsky, byly jízdenky z pokladen (jízdenky z automatů byly také trojjazyčné). Bohužel jsem nasbírané jízdenky odevzal do účtárny, aniž bych si je vyfotil.

thingie: Ano, je to překlep. Kaupunki = město, kaupungit = města, kaupungin talo = radnice. Některá jiná slova v článku jsou ale skutečně bez záruky.
registrovaný uživatel SzKT  mail  
18.07.2009 (20:55)  
krokodil: Já nemám nic, ale maďaři na té příbuznosti dost bazírují. I když mít příbuzné, s nimiž máme společných cca. 20 slov- to bych fakt nechtěl:-).
18.07.2009 (20:36)  
Neviem odkial máte tu pribuznost madarciny a finstiny? Zrejme nejaky unudeny vedec vymyslel nieco a s tym krmi narody. Obe jazyky su velmi velmi daleko od seba, a jedine co ich spája - ak vobec - ich povod niekde z Azie. Za dlhe mesiace, ktore som prezil v krajine nenasiel ani jedno slovo, ktore by bolo rovnake v oboch jazykoch, jedine obcas intonácia pripominala madarcinu....
registrovaný uživatel SzKT  mail  
18.07.2009 (17:50)  
A když už jsme u lingvistiky: strašně se mi líbí nápaditá hra s nadpisy: v 1. díle to bylo finsky a v tomto švédsky. Närtrafikk je švédsky regionální doprava (när=blízko, trafik=doprava), akorát zcela korektně by to asi mělo být s určitým členem, tedy närtrafiken. Ovšem bůhví, jak to ve Finsku používají- jejich mutace švédštiny je od originálu taky dost odlišná.
registrovaný uživatel SzKT  mail  
18.07.2009 (17:45)  
thingie: Díky, trochu mě to zmátlo. Taky mě svedla na scestí informace naší lektorky maďarštiny, že slova sice mají jiná, než Finové, ale gramatické konstrukce se tvoří stejně. A -t na konci je v maďarštině 4. pád, zatímco plurál se udělá přidáním -k. Jak vidno, i tohle mají Finové jinak. Pěkní příbuzní:-).
registrovaný uživatel thingie  mail  
18.07.2009 (17:39)  
SzKT: Je tam malý překlep, jedno p navíc, mělo by být kaupungit. Ale je to korektní plurál od kaupunki, ty se takhle (s tím -t) dělají.
registrovaný uživatel rk_kn.  mail  
18.07.2009 (16:48)  
Nevidím na tých záberoch nejakých ľudí. Ani na stanici, ani pred stanicou. Žije tam vôbec niekto, okrem vlkov a medveďov ?
registrovaný uživatel SzKT  mail  
18.07.2009 (16:17)  
Twix: Sice budu poněkud nudný, ale musím znovu smeknout: takhle komplexní informace o železnici v nějaké evropské zemi jsem na zelpage nečetl ani nepamatuju!! A musím říct, že tiše závidím, co lze vytěžit z krátké služební cesty:-).
Jinak by mě akorát zajímalo, proč nedoporučuješ výlet do Esbo a Vandy? Osobně bych si právě tam asi dojel, až se do té krásné země konečně dostanu. A ještě trochu k jazykům: informace v "Esku" jsou jenom ve finštině, nebo jen švédskou mutaci neuvádíš? S označením "Lipunmyynti" bych si taky nevěděl rady, zato pokud by tam bylo i "köpa billetarna", tak už by to bylo mnohem veselejší. A jinak s těmi finskými slovíčky dost opatrně: podobně jako v maďarštině platí, že pády a ostatní tvary se tvoří lepením předpon a přípon a výsledek může znamenat něco jiného. Jedno z mála slov, které finsky umím (v 1. pádě j.č.) je totiž právě město= kaupunki. Ten tvar, co uvádíš mi evokuje 4. pád (-t na konci: mělo by být stejné v maďarštině i finštině) a možná ještě něco dalšího, třeba množné číslo. Ovšem bůh ví- finsky jsem se neučil a Maďar s Finem se nedomluví.

Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.

- dopisovatel nebo člen ŽP, - editor nebo admin ŽP

Přidat komentář
Komentáře mohou vkládat pouze registrovaní uživatelé.
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.
Přihlášení
 
 
  
 
   Zaregistrovat

© 2001 - 2018 ŽelPage - správci


Info
informacni okenko