Vážení přátelé, uživatelé galerie, zajisté jste si někdy všimli, že některá fotka z jednoho místa se Vám líbí víc než jiná, ze stejného místa, ale s jiným vlakem, nebo v jinou roční dobu. Důvodů pro to může být několik a jedním z nich jsou barvy a dvě související věci – barevný kontrast a maskování. Tento díl fotoškoly bude určen spíše fotografům, kteří než vlaky fotí raději fleky, a kteří než na číslo fotí raději fotku na dojem. Také se tu nedozvíte univerzální rady, jak to jednoduše a vždy udělat lépe. Spíš než fotoškola to dnes bude fotozamyšlení.

Pod barevným kontrastem si lze představit jednoduchou věc – vezměte si žlutohnědý podzimní les a postavte před něj modrou nebo žlutou lokomotivu. Která bude na první pohled výraznější? Ta modrá, samozřejmě. Žlutá se bude před žlutými stromy maskovat. Ve spoustě případů si my fotografové prostě nemůžeme vybírat a fotíme to, co jede, tam, kde to jede. Ale někdy by přeci jen stálo minimálně za úvahu, zda to, co chci fotit, sedne dobře do té scény. A když už se mi povede ulovit něco provozně zajímavého, je celkem škoda, když to je na té fotce spíš maskované, než aby to tam sedlo.

Nechci teď rozebírat světonázor na barevné schéma najbrt, ale jedna věc se musí uznat. Modré vlaky sednou do žlutohnědé podzimní scény přímo lahůdkově, protože právě modrá a žlutá jsou kontrastní barvy, tedy ve smyslu kontrastní vůči sobě. Opoti tomu žluté a oranžové barvy AWT jsou do podzimní krajiny právě spíš maskovací. Kolikrát se mi poštěstí vyfotit si takový vlak? Ale když se na ty dvě fotky podívám, tak modrý pravidelný vlak mi tam barevně sedne lépe než ten, který tam nejede každý den. Obzvláště, když ten žlutooranžový maskovaný jel ještě o něco později a slunce už začlo dávat medovou předzápadovou.

Obdobným barevným problémem je vlastně libovolná barva, pokud barva vlaku nějak koresponduje s barvou okolní krajiny. Co s tím? No, pokud to možností dovolí, tak změna fleku, je-li nějaký lepší. Případně volba jinak barevného vlaku, pokud je ovšem tato možnost vůbec realizovatelná. Na trati, kde jezdí jen a pouze žluté regionovy se toho asi moc vymýšlet nedá, ale dá se alespoň pracovat se scénou. Žlutá regionova nejspíš sedne lépe na bílý sníh nebo k rozkvetlé třešni, než pod žluté břízy ve vrcholném podzimu.

Dalším podobným problém je utopený vlak. Představte si velký flek, tak na mašinu a dva vozy, a do něj muvku. Muvka sama o sobě je celkem vzácný úlovek, ale když je taková souhra okolností, že přijede do velice prostorné scény a zanikne tam, tak je to celkem škoda. Řešením může být například to, čemu já říkám překonat mentální blok, že tenhle flek chci fotit takhle, rychle překomponovat a vyfotit muvku v kompozici, která odpovídá její velikosti. Jestliže to ovšem okolnosti dovolí a ten flek nějak jinak fotit jde a nevypadá to přitom blbě.

V tomto díle fotoškoly jsou použity fotografie, které zároveň vyšly jako normální fotky do galerie. Svůj názor na ně můžete vyjádřit jak zde přímo pod článkem, tak pod fotkami samotnými. Na tomto místě bych rád poděkoval kolegům, kteří poskytli vhodný ilustrační materiál, jmenovitě Louisi Armstrongovi, Martinu Klecánovi a Pavlu Dvořákovi.