..: Esa, peršingy, bastardi… lokomotivy Škoda II. generace :..

Mijeni, foto: Duhy Vážení čtenáři, zajisté vám neunikla probíhající monografie v naší fotogalerii a tak, jako při předešlých "kavalkádách" s brejlovci a bardotkami, je na čase posvítit si na sérii prozatím poslední. Prostor dostala trakce elektrická – druhá generace závislé trakce z produkce plzeňské Škody, konkrétně stroje, které spojuje nejen jejich „krabicovitý“ tvar skříně s vysokým aerodynamickým odporem, ale i vyspělá mechanická část a především pak trakční výzbroj. Důsledná unifikace umožnila zaměřit se při vývoji pouze na trakční část nové lokomotivy, což šetřilo čas a umožnilo rychlé spuštění sériové výroby. Díky velkému objemu výroby potkáváme druhou generaci Škodovek na celém území někdejšího Československa, a to jak v osobní, tak i v nákladní dopravě.

Řada 131 (ex E 479.1) "dvojička"

Kraľovany, 131 035-8, foto: Payus Dvoudílné stejnosměrné lokomotivy jsou určeny pro těžkou nákladní dopravu na sklonově náročných tratích. Každý ze shodných článků lokomotiv lze oddělit a provozovat samostatně, proto mají všechny svá vlastní inventární čísla. V provozu však nikdy nebylo přikročeno k rozdělování těchto dvojčat. Stroje řady 131 byly prvními vozidly značky Škoda pro bývalé ČSD, disponujícími deformačními bezpečnostními prvky, které jsou umístěny za čelníky rámů. Lokomotivu pohání celkem osm trakčních motorů (každý z nich jednu nápravu) o celkovém výkonu 4 480 kW. Stykače neřadí jízdní stupně v obou dílech současně, aby nedocházelo k prudkému nárůstu tažné síly. U této řady nebyla – na rozdíl od es a peršingů – dosazena pulzní regulace výkonu, ale odporová, kterou je vybavena i dříve vyráběná řada 350. Maximální rychlost lokomotiv je 100 km/h, což pro potřeby nákladní dopravy na našem území plně postačuje. Tyto lokomotivy byly také první, u kterých byla použita typická hranatá skříň, což je, spolu s pojezdovou částí a polopantografy, jediná podobnost s ostatními stroji. Trakční výzbroj odpovídá starším lokomotivám Škoda.

dvojicka, foto: Duhy V letech 1980 až 1982 bylo postupně vyrobeno celkem padesát dvoudílných lokomotiv této řady, jejichž domovem se stalo slovenské RD Spišská Nová Ves, kde jsou v provozu dodnes (pouze 131.051 a 052 jsou odstavené v ŽOS Vrútky na rekonstrukci po tragické nehodě), nyní v majetku ZSSK Cargo. Nasazovány jsou v nákladní dopravě po celé slovenské síti 3 KV ss od Čiernej nad Tisou až po Valašsko. Na české straně jsou k vidění v Českém Těšíně a občas zajíždí až do Ostravy. Od roku 2009 mohou do Polska, kde po schválení tamními úřady zajišťují nákladní dopravu na tratích Plaveč – Kraków Prokocim ve službách PKP Cargo.

Řada 363 (ex ES 499.1)/362 "eso"

Prototyp 363.001-9 projíždí údolím řeky Orlice dne 8. 7. 2010, foto: Matouš Danielka Tato dnes nejpočetnější řada českých elektrických lokomotiv přezdívaných "eso", podle svého původního řadového označení ES a díky její spolehlivosti i dobrým jízdním vlastnostem, byla vyvíjena na základě objednávky Federálního ministerstva dopravy z roku 1976. Lokomotivy měly být univerzální, dvousystémové, měly poskytovat méně extrémní (v té době) parametry, než dosud vyráběná lokomotivní řada ES 499.0 (350). Jejich úkolem – a de facto i důvodem vzniku – je vozba osobních i nákladních vlaků přes styky vnitrostátních napájecích soustav, tedy stejnosměrné 3 kV a střídavé jednofázové 25 kV/50 Hz. Stroje vyvinou rychlost až 120 km/h a jejich výkon 3 480 kW na stejnosměrné síti a 3 060 kW na střídavé umožňuje relativně svižnou akceleraci. Jako první na světě byly vybaveny pulzní tyristorovou regulací výkonu, což svědčí o tehdejší vyspělosti československého průmyslu, neboť v době normalizace nebyla možnost spolupracovat s technicky vyspělejšími zeměmi. Pokroková elektrická výzbroj vznikla díky úzké spolupráci Škodovky s podnikem ČKD Elektrotechnika, dodavatelem silové a řídící elektroniky.

362.165-3, foto: DuhyV roce 1980 pak proběhlo dokončení dvou prototypů, po jejichž důkladných zkouškách a různých úpravách, především v elektrické výbavě, byla v roce 1984 zahájena sériová výroba. Sériové stroje byly dodávány ČSD do roku 1990 v pěti sériích, čítajících celkem 179 strojů řady ES 499.1 (363). V roce 1991 byla připravována další objednávka mírně upravených strojů, která se však z finančních důvodů neuskutečnila. Dodán byl pouze prototyp 362.001-0. Úprava spočívala v dosazení nového typu motoru a v úpravě převodu pro maximální rychlost 140 km/h. V devadesátých letech dvacátého století probíhaly výměny podvozků u řad 162 a 363 za účelem získání dvousystémových strojů schopných rychlosti 140 km/h. Podvozková rošáda se dotkla označení strojů – 363 byly přeznačeny logicky na 362 (u ZSSK 163.112 až 125), rychlé „peršingy“ řady 162 byly po převázání přeznačeny na řadu 163.2. Lokomotivy můžeme díky jejich množství potkat na většině elektrifikovaných českých a slovenských tratí.

Řada 163 (ex E 499.3)/162 "peršing"(ex E 499.3)

cargo eso, foto: Tomáš Kubovec V průběhu osmdesátých let bylo rozhodnuto nahradit dožívající stejnosměrné lokomotivy I. generace řad E 499.0 (140) a E 499.1 (141), a to i přes jejich kvalitu a dobrý technický stav. Dodnes jsou některé z nich stále v provozu už více jak 50 let. Nové univerzální stejnosměrné lokomotivy pro trakční soustavu 3 kV vychází z řady ES 499.1 (363). Stroje obdržely nové řadové označení E 499.3 (163), disponují maximálním výkonem 3 480 kW a rychlostí shodnou s řadou 363, tedy 120 km/h. Stroje byly ČSD dodávány ve čtyřech sériích bez vzniku prototypů. V první ověřovací sérii v roce 1984 dodala plzeňská škodovka dvacet strojů, následně pak 40 lokomotiv ve dvou sériích v letech 1985 až 1986. Dále bylo v roce 1990 a 1991 dodáno šedesát lokomotiv nové řady 162, u které došlo k upravení především nápravového převodu pro maximální rychlost 140 km/h a dosazení nového typu motorů. V roce 1991 byla ukončena výroba poslední šedesátikusové série lokomotiv 163, ale ČSD z finanční důvodů lokomotivy neodebraly. Až v roce 2005 převzaly nástupnické dopravní společnosti celkem 51 strojů z šedesáti vyrobených, z toho ČD čtyřicet kusů lokomotiv a ŽSR jedenáct lokomotiv. Zbylých devět putovalo po úpravách, spočívajících především ve snížení skříně brzdových odporníků a úpravě stanoviště strojvedoucího pro levostranné řízení, do Itálie k soukromému dopravci FNME S.p.A, u kterého dostaly řadové označení E 630. V minulém roce se dopravce rozhodl lokomotivy prodat. Zakoupila je česká, vám, čtenářům našeho elektronického magazínu už jistě známá, společnost RegioJet Radima Jančury. Aktuálně stroje prochází „bohemizací“, která vrací lokomotivám částečně původní podobu se současnou modernizací stanoviště strojvedoucího a úpravou převodu pro rychlost 140 km/h. Dostanou i nový lak. První ze strojů uvidíme na kolejích již v nadcházejících týdnech.

162 ZSSK, foto: Payus V polovině letošního roku by měly být bohemizované stroje premiérově nasazeny na nově vzniklých vlacích InterCity RegioJet mezi Prahou a Ostravou. Některé budou dle jízdního řádu zajíždět až do Žiliny. Ostatní lokomotivy řad 163 a 162 jsou v provozu na stejnosměrných trakčních soustavách 3 kV na českém a slovenském území u všech dopravců vycházejících z dřívějších ČSD. Řadu 163 je možno spatřit v čelech osobních i nákladních vlaků. Řadu 162 pak – pro svou vyšší maximální rychlost – pouze v osobní dopravě.

Řada 263 (ex S 499.2) "princezna"

Máša, foto: Martin Grill Lokomotivy 263 se vyvinuly z řady 363. Stroje jsou jednosystémové, určené pro střídavou napájecí soustavu 25 kV/50 Hz. Maximální výkon 3 060 kW a rychlost 120 km/h je shodná s řadou 363. Jejich vnější vzhled se oproti řadě 363 liší žaluziemi na bočnicích. V roce 1984 byly postaveny dva prototypy; sériová výroba probíhala v letech 1986 až 1988, během níž bylo vyrobeno 10 kusů lokomotiv této řady, vycházejících z druhého prototypu. Oba prototypy jsou v majetku ČD, aktuálně dislokovány v Brně, kde zajišťují vozbu především osobních vlaků. Sériové stroje pak u ZSSK v Bratislavě obsluhují trasu od Banskej Bystrice až po Břeclav. Lokomotivy zanedlouho čeká úprava pro vozbu deseti push–pull souprav s jedním řídícím a dvěma vloženými vozy ze Škoda vagónky. Ucelené vratné soupravy pro příměstskou dopravu budou následně obsluhovat relace Kúty – Bratislava – Nové Zámky a Bratislava – Leopoldov, z nichž dvě by měly sloužit jako záloha. S úpravou lokomotiv 263 byly také objednány dvě lokomotivy řady 381 (Škoda 109E) pro stejný účel jako rekonstruované „princezny“.

Řada 372 (ex ES 499.2)/371 "bastard", 180 DB/Railion (ex 230 DR)

Bastard, foto: Chary Nejmladší, ale paradoxně nejzastaralejší představitelkou „krabicovitých“ lokomotiv, je řada 372/371. Lokomotivy byly konstruovány pro rychlíkovou přeshraniční dopravu mezi Československem a Německem na trakčních soustavách 3 kV ss a 15 kV 16 2/3 Hz. Na jejich návrhu se podílela jak česká, tak i německá strana. Lokomotivy mechanicky vycházejí z řady 263, od které se ale liší především v elektrické části, nicméně dosahují shodného trvalého výkonu 3 080 kW a maximální rychlosti 120 km/h. Východoněmecká strana měla výhrady k pulzní regulaci, kterou označila za nedostatečně prověřenou s vysokou hmotností, a tak byl učiněn krok zpět a došlo k dosazení zastaralé odporové regulace. V roce 1988 proběhla výroba dvou prototypů, jeden připadl ČSD a druhý DR. Sériová výroba se uskutečnila v roce 1991, kdy bylo vyrobeno celkem 35 strojů, dvacet jich odebraly DR pod řadovým označením 230, patnáct pak ČD jako řadu ES 499.2. V letech 1994 až 1996 a 2000 prodělalo celkem sedm strojů řady 372 Českých drah změnu převodu pro maximální rychlost 160 km/h, v rámci které byly dosazeny podélné tlumiče vrtivých pohybů a zesílena čelní skla. Stroje následně obdržely řadové označení 371. Poslední zástupkyní řady 371 se stala lokomotiva 371.201-5, jenž se diametrálně liší od ostatních. Byla získána od DB jako náhrada za zničený stroj 372.006-7 při nehodě v Německu v drážďanském depu. Po rekonstrukci zůstal lokomotivě původní lak, došlo pouze k záměně loga DB za ČD, takže lokomotivu šlo snadno rozeznat od ostatních. Aktuálně je oděna do korporátních barev ČD „Najbrt“.

372046, foto: Andrew33 Lokomotivy se od začátku svého provozu vyskytují v podstatě výhradně na hlavní trati Praha – Ústí nad Labem – Děčín – Bad Schandau – Dresden. Ještě před zvýšením maximální povolené rychlosti na 160 km/h v úseku Dresden – Berlin zajížděly stroje do roku 1993 až do Berlína. Dnes řada 372 zajišťuje dopravu nákladních vlaků, nejčastěji nákladních expresů (NEx). Řada 371 dopravuje osobní vlaky, především kategorie EuroCity. Po schválení lokomotiv 380 v osobní dopravě pravděpodobně dojde ke stažení „bastardů“ z těchto elitních výkonů. Díky nízké spolehlivosti těchto strojů jsou u Railion Logistics (nákladní divize DB od roku 1999) omezovány výkony těchto atypických strojů zdejší řady 180.

Budoucnost

163.105 a Bdt (blonski), Krpeľany, foto: djexpressSamotné označení řady 363 za nejpočetnější ze všech řad elektrických lokomotiv v České republice dává tušit, že tu s námi „krabicovité“ lokomotivy budou ještě hodně dlouho, i když první stroje dosahují věku třiceti let, tedy konce plánované životnosti. Není tedy divu, že se dopravci ubírají směrem rekonstrukcí. Kromě již zmíněných jsou dále na Slovensku ve společnosti ŽOS Vrútky připravovány komplexní rekonstrukce jednosystémových lokomotiv řad 163 a 162 na dvousystémové stroje 361 ZSSK pro napájecí soustavy 3 kV ss a 25kV/50 Hz s maximální rychlostí 140 km/h. Z původních se má zachovat pouze lokomotivní skříň a podvozky s trakčními motory. Komplexní rekonstrukcí by se životnost strojů měla prodloužit o dvacet let. O podobném typu rekonstrukce uvažují i České dráhy.

DISLOKACE – (neprovozní), [zrušené]
Osobní doprava – České dráhy, RegioJet, Železničná spoločnosť Slovensko
DKV Brno263: 001, 002
362: 019, 060, 111, 112, 113, 118, 119, 120, 121, 122, 123, 124, 158, 161, 163, 164, 165, 166, 167, 168, 170, 171, 172, 173, 174, 175
363: 001, 002, 017, 021, 023, 024, 027, 030, 033, 039, 040, 042, 056, 064, 087, 108, 109, 110, 114, 115, 116, 128, 159, 160, 162, 169
DKV Česká Třebová163: 021, 022, 025, 026, 029, 030, 034, 035, 039, 040, 041, 042, 043, 061, 062, 063, 064, 065, 066, 067, 068, 069, 070, 071, 072, 073, 074, 078, 081, 082, 083, 084, 085, 086, 087, 088, 089, 215, 216, 217, 233, 234, 241, 242, 243, 244, 245, 247, 248, 250, 251, 252, 255, 256, 258
DKV Olomouc - PJ Bohumín163: 044, 045, 046, 047, 048
DKV Plzeň363: 046, 052, 053, 054, 055, 057, 061, 062, 068, 069, 070, 071, 076, 077, 078, 079, 080, 081, 082, 083, 084, 085, 086, 117, 125, 126, 127, 129, 130, 131, 132
DKV Praha - PJ Děčín163: 075, 076, 077, 079, 080, 090, 091, 092, 093, 094, 095, 096, 097, 098, 099, 100, 249, 257, 259, 260
DKV Praha - PJ Vršovice162: 011, 012, 013, 014, 018, 019, 020, 035, 036, 037, 038, 039, 040, 046, 053, 054
371: 001, 002, 003, 004, 005, 015, 201
RegioJet162: 112, 113, 114, 115, 116, 117, 118, 119, 120
SRP Bratislava263: 003, 004, 005, 006, 007, 008, 009, 010, 011, 012
362: 001, 002, 003, 004, 005, 007, 008, 009, 010, 011, 012, 013, 014, 015, 016
363: 107, 133, 137, 143, 144, 145, 146
SRP Žilina162: 001, 002, 003, 004, 005, 006, 007, 008
163: 059, 101, 112, 113, 114, 115, 116, 117, 118, 119, 120, 121, 122, 123, 124, 134, 135, 136, 147
362: 006
SRP Košice163: 049, 050, 051, 052, [053], 054, 055, 056, 057, 058, 059, 060, 101, 102, 103, 104, 105, 106, 107, 108, 109, 110, 111, 125
Nákladní doprava – ČD Cargo, ZSSK Cargo, Railion
SOKV Ostrava163: 001, 002, 003, 004, 005, 006, 007, 008, 009, 010, 011, 012, 013, 014, 015, 016, 017, 018, 019, 020, 023, 024, 027, 028, 031, 032, 033, 036, 037, 038
363: 003, 004, 005, 006, 007, 008, 009, 010, 011, 012, 013, 014, 015, 016, 018, 020, 022, 025, 026, 028, 029, 031, 032, 034, 035, 036, 037, 038, 041
SOKV Ústí nad Labem363: 043, 044, 045, 047, 048, 049, 050, 051, 058, 059, 063, 065, 066, 067, 072, 073, 074, 075
372: 006, 007, 008, 009, 010, 011, 012, 013, 014
SRT Bratislava 362: 010
363: 088, 089, 090, 091, 092, 093, 094, 095, 096, 097, 098, 099, 100, 102, 103, 104, 105, 106, 138, 139, 140, 141, 142
SRT Spišská Nová Ves131: 001, 002, 003, 004, 005, 006, 007, 008, 009, 010, 011, 012, 013, 014, 015, 016, 017, 018, 019, 020, 021, 022, 023, 024, 025, 026, 027, 028, 029, 030, 031, 032, 033, 034, 035, 036, 037, 038, 039, 040, 041, 042, 043, 044, 045, 046, 047, 048, 049, 050, 051, 052, 053, 054, 055, 056, 057, 058, 059, 060, 061, 062, 063, 064, 065, 066, 067, 068, 069, 070, 071, 072, 073, 074, 075, 076, 077, 078, 079, 080, 081, 082, 083, 084, 085, 086, 087, 088, 089, 090, 091, 092, 093, 094, 095, 096, 097, 098, 099, 100
Railion Logistics 180: 002, 006, 007, 008, 009, 010, 011, 012, 015, 016, 017, 018, 019, 020

Zdroj: Atlas lokomotiv, www.prototypy.cz, Wikipedie, Stránky Přátel Železnice, Vlaky.net, ŽelPage


Matouš Danielka Poslat mail autorovi | 29.1.2011 (0:00)
Ostatní: TwitterLinkuj.cz!Jaggni to!Google Bookmarksvybrali.sme.skDalší služby
Související zprávyopen/close

Další z rubriky Vozidla

Další z regionu Česká republika (celá) Slovensko (celé)


  1 2 3 4 5      Zpráv na stránku:   
27.02.2011 (17:46)  
Tak tuším, že je to aktuálně nějak takto:
SOKV Č.Budějovice
363: 036, 037, 038, 041, 048, 049, 050, 051, 058, 059, 063, 065, 066, 067, 501, 502
27.02.2011 (16:21)  
Taky bych řekl, že vám z toho přehledu vypadlo SOKV České Budějovice a jeho esa, např. 363.036, 363.037, 363.038, 363.041 (psaná zde ještě pod SOKV Ostrava), stejně tak několik es psaných pod Ústím patří pod Budějovice.
03.02.2011 (13:49)  
ČD-Cargo-SOKV České Budějovice už zaniklo? Před rokem jsem viděl jednu 363 v Kralupech n.V.a měla na sobě napsáno, že náleží do SOKV České Budějovice. FRK
02.02.2011 (20:13)  
Ta 362.010 patří opravdu slovenskému Cargu? Co vím, tak slovenské 362 jsou všechny ZSSK.
dopisovatel nebo člen ŽP stoupa  mail  
02.02.2011 (10:19)  
Pro Miroslav Zikmund:

Díky za doplnění!

Pro ythomas_ct:

Věřte tomu, že Dánové tu "pneumatiku" aerodynamickým tunelem protáhli. ABB-Henschel (dobový název, pak AdTrans atd, atd) tuhle "Dánskou" modifikovanou jednotku pod obchodním názvem "Flexliner" pro DB - Regiobahn. Nevyhráli, "patráky" z Görlitz byly zajimavější nejen pro cenu. A čelo se nelíbilo ...

Můj dohad je, že u nás by v 70. - 80. letech byla problémem seriová výroba oné pneuomatiky; cenově i kvalitiou "chemie". (Příklad: klínový řemen čs. provenience vydržev ve Š 120 tak max 1,2 roku, nebi nejvýš 15 tisic km. Levnější řemen výroby NDR přežil ono vozidlo)
01.02.2011 (21:48)  
Sim: Tak naskytuje se otázka, zda-li to průměrný čtenář ŽP bude sledovat jako cestující nebo spíš jako "zasvěcený laik" :)
01.02.2011 (19:31)  
stoupa :

2005/2006 - 378 do BLN, pak dva páry BLN - Rzepin, 171 Pho, od 28.5. 378 do BLN, pak dva dny do Rzepina, 379 zpět ...

2006/2007 - 378/379 do BLN, pak dva dny BLN - Rzepin, 352 / 353 DD - Leipzig

V současnosti 458/459 do Leipzig, 456/457 do BLN

Busman : 2009/2010 - 456/457 do BLN, personálně DB
registrovaný uživatel Sim 
01.02.2011 (18:00)  
Trainman > tak technicky to samosebou jinej level je, ale ... co si budem nalhavat ... zvlast po sjednoceni nateru nebude 99% cestujicich schopnych poznat, co za skatuli maji v cele vlaku... a minimalne 80% to nebude ani zajimat :-D
01.02.2011 (17:56)  
Oceňuju myšlenku článku, nicméně přirovnání "humpolácké" 372 k na svou dobu moderní 363 je mi celkem proti srsti :)
01.02.2011 (15:46)  
Ad tarten, Sim: Jestli ona ale třeba ta varianta "Nefuk" a představa sloupce "stlačeného" vzduchu, vytvářejícího si aerodynamický tvar, nebude z větší části pouhou domněnkou tehdejších konstruktérů. Také by mě zajímalo nějaké měření v aerodynamickém tunelu nebo alespoň výsledky nějakých simulačních výpočtů; při dnešním rozvoji CFD systémů by to nemusel být až takový problém, koneckonců třeba u řady 380 se tyto "proudařské" výpočty provádějí a soudě dle současné normotvorby v EU to brzy bude povinné pro všechna nová vozidla (jde o tlakové vlny na nástupištích, v tunelech apod.). Ono to v případě těch ES (a spol.) - soudě dle odkazu níže (kap. 5 na str. 5) - taky asi nebude až tak dokonalé řešení! Nehledě na to, že třeba i tvar čela řady 350 se při vývoji řady ČS200 upravoval. Kdysi jsem kdesi viděl a četl i porovnání aerodynamických jevů (šlo o průběhy tlaku) vznikajících při proudění vzduchu kolem kabiny "hranaté" a "zaoblené" ČS200 a výsledky mluvily zcela jasně pro oblé tvary...

Ještě ten link: http://www.cdrail.cz/VTS/CLANKY/605.pdf ;o)
  1 2 3 4 5      Zpráv na stránku:   

Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.

- dopisovatel nebo člen ŽP, - editor nebo admin ŽP

Přidat komentář
Komentáře mohou vkládat pouze registrovaní uživatelé.
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.
Přihlášení
 
 
  
 
   Zaregistrovat

© 2001 - 2017 ŽelPage - správci


Info
informacni okenko