..: Druhé metro pro Prahu 6? Na Kladno a letiště nebude rychlodráha! :..

veřejné projednání SP Veleslavín - Letiště, foto: Zdeněk MichlKomentář — Správa železniční dopravní cesty ve čtvrtek na půdě Dopravní fakulty ČVUT veřejně projednala aktualizaci studie proveditelnosti trati Praha-Veleslavín – Praha-Letiště Václava Havla společně se zpracovatelem studie, společnostmi Metroprojekt a SUDOP Praha. Za účasti až cca 150 hostí byla odprezentována především klíčová změna studie – dvojice nových ražených tunelů mezi stanicemi Dejvice a Veleslavín hluboko pod Střešovicemi, která má zajistit projednatelnost pokračování trati do centra Prahy s městskou částí Praha 6. Představený projekt zcela ignoruje dříve představenou myšlenku alternativního napojení města Kladna a připomíná spíše druhé metro pro Prahu 6 než páteřní spojení Středočeského kraje s hlavním městem Prahou.

vizualizace stanice Kladno, foto: Metroprojekt Asi největším buzzwordem se v průběhu času stalo samo slovo rychlodráha. Jeden by čekal, že v roce 2017 nebudeme mít se zjednodušeným českým překladem německého Stadtschnellbahn, kterému tamní říkají zkráceně S-Bahn, nejmenší problém. Ani řadového pražského dopravního inženýra, který zažil výstavbu a provoz tramvajové rychlodráhy do Modřan a později snad i na Barrandov, by neměl obrat překvapit. Pro kolegy od studie to ale zjevně problém je a rychlodráhu zaměňují za vysokorychlostní trať, kterou považují za takové tabu, že se od ní pro jistotu rovnou jasně distancují. Takže, prosím, pozor: Návrhová rychlost je až 100 km/h na 5,5 km dlouhé novostavbě odbočné trati z Prahy-Ruzyně na letiště a až 90 km/h na rekonstrukci stávající trati. Připomeňme snad už jen, že pražské metro jezdí rychlostí až 80 km/h a páteřní železniční tratě se dnes v zahraničí projektují jen ve zvlášť odůvodněných případech na rychlosti do 160 km/h. Nu, a v kombinaci s plánovaným množstvím zastávek tak můžeme dát investorovi jednou zcela za pravdu, tady rozhodně nepůjde o žádnou rychlodráhu.

varianty tunelu Dejvice - Veleslavín, foto: SŽDCVraťme se na Prahu 6. Právě zde má totiž celý projekt tradičně největší množství odpůrců. Možná si vzpomenete, jak zdejší politici strašili své obyvatele desaterem proti rychlodráze. Naneštěstí spousta těchto polopravd až otevřených lží po celé ty roky rezonuje v místních obyvatelích a šíří obavy a nejistotu, které formují extrémní postoje do té míry, že je věcné, konstruktivní projednání možností řešení jen velmi obtížné. Praha 6 proto dlouhodobě vydírá ostatní aktéry požadavky na zatunelování trati a extrémní množství zastávek. Prezentovaná aktualizace studie jen dokazuje, že byla městská část prakticky plně úspěšná. To je asi ten nejhorší výsledek, který jsme si pro další projekty mohli přát.

Ponechme teď stranou, že převedení kritického úseku trati do tunelu přinese kromě více klidu i podstatné zvýšení nákladů, které je údajně (na základě dopravního modelu) zcela kompenzováno nárůstem počtu cestujících a jejich časovou úsporou díky vyšší rychlosti v tunelu. Protože je celková atraktivita dosažených cestovních dob pouze průměrná, platí, že každá ušetřená minuta jízdy vlakem do něj může převést mnoho dalších cestujících z individuální dopravy a autobusů. Jak si tedy stojíme v ostatních úsecích a co vlastně cestujícím nabídne?

Provozní koncept Praha-Letiště-Kladno R1spěš, foto: SŽDCProvozní koncept vybrané varianty R1spěš podle prezentovaných materiálů obsahuje z Masarykova nádraží na letiště přímou linku vedenou ve špičkovém intervalu až 10 minut. Spoje jsou však vedeny jako zastávkové – tj. zastavující na všech celkem 7 mezistanicích, z nichž 3 jsou vybudovány nově. Z projektu je zjevná – mimo záznam i otevřeně přiznaná – nevůle provozovat po trati vlak, který by kdokoliv mohl považovat za letištní expres za veřejné peníze. V cílovém stavu tak má být cesta na letiště (27 minut) o celé 3 minuty kratší, než cesta až do Kladna (30 minut). Pokud si takto vede varianta označená „spěš“, raději se neptejte na varianty ostatní.

Praha letiště Václava Havla, foto: SŽDCTěchto časů ale bude dosaženo až v cílovém stavu, kdy budou všechny úseky dokončeny. Mluvíme přitom o cestě z Masarykova nádraží na příslušnou železniční stanici, ne k letištní přepážce nebo do centra Kladna. Samotná stanice na letišti je totiž odsunuta pro možné budoucí pokračování podél terminálu 2 směrem na Hostivici jižně. Docházková vzdálenost k terminálu 1 byla uváděna až 700 m. Železnice má z letiště dostat až třetinu autobusů. To je určitě skvělá zpráva pro taxikáře. My ostatní se máme těšit na budoucí rozvoj terminálu 2 jižním směrem.

Praha-Dlouhá Míle, foto: SŽDCJeště na nové odbočné trati na letiště na Dlouhé míli má vzniknout velké záchytné parkoviště a terminál veřejné dopravy s napojením příměstských autobusů a výhledově i tramvajové tratě z Dědiny. Zatím se stále drží slibná vize, že přestup mezi vlakem a návaznými autobusy bude v obou směrech na opačných hranách téhož nástupiště.

Překvapením je však zastavování všech vlaků na stanici Praha-Ruzyně, která dnes připomíná spíše potřebnou výhybnu na jednokolejné trati, než významný přístupový bod na dráhu. Ze zastavování kladenské i letištní linky lze usuzovat, že by zde mohlo docházet k přestupu mezi Kladnem a letištěm. Není však zjevné, zda je tato omezující přípojová vazba zohledněna v konstrukci grafikonu, ani zda by nebylo možné tento přestup realizovat bez problémů na terminálu Veleslavín, nebo raději zbývající fanoušky veřejné dopravy cestující do Kladna přepravit z letiště autobusem do Hostivice nebo rozvézt přímo po Kladně vzdáleném do 20 minut jízdy, když ho dráha stále nebude dobře obsluhovat. Tramvaj plánovaná na nedalekém sídlišti Na Dědině na severu se stanicí souviset zřejmě nebude. Na jihu je pak v dosahu terminál Bílá Hora. Je tedy zcela nejasné, proč se investor rozhodl právě zde cenné minuty tranzitujících cestujících ztrácet.

Praha-Liboc, foto: SŽDCJeště větším šokem je ale obnovení zastávky Liboc, vzdálené pouhé stovky metrů od stanice Ruzyně, v docházkové vzdálenosti do pěti minut ke stávající tramvaji na Divokou Šárku, a k tomu ještě návrh zastavování nejen pomalého vlaku do Kladna, ale i letištní linky. Takové plýtvání časem a kapacitou trati lze jen stěží obhájit plánovanou výstavbou v okolí zastávky. S ohledem na konkrétně zmíněné obavy libockých z hluku lze jen zmínit, že brzdící a rozjíždějící se vlak představuje pochopitelně vyšší zátěž než vlak místem projíždějící. V důsledku jsou jen dvě možnosti. Buď zde bude zastavovat tolik vlaků, že to bude tranzitující cestující obtěžovat a kapacitu trati spotřebovávat příliš, nebo bude interval zastavování vlaků pro místní tak neatraktivní, že půjdou raději znovu na tramvaj a zastávku bude možné opět zrušit.

Příležitost vedení dálkových vlaků od východu až na letiště např. přes tzv. „Pražský Semmering“, tratí přes Smíchov, Jinonice a Zličín, je alespoň prozatím zcela u ledu, byť není do budoucna znemožněno. Trať povede na Masarykovo nádraží, a bude tak jen přivaděčem k dálkové dopravě na hlavním nádraží – s tolik diskutovaným travelátorem. Vedení přes Smíchov kromě napojení letiště údajně brání projednatelnost vlivu stavby na životní prostředí. A namísto aby byl požadavek na zvýšení kapacity dráhy mezi hlavním nádražím a Smíchovem vstupem do její přestavby, byla tato nedostatečná kapacita označena jako další dostatečný důvod k odmítnutí této varianty. Jak bude SŽDC postupovat, až Praha 2 odmítne po vzoru kolegů z druhého břehu projekt podpořit, dokud nebudou obnoveny zastávky na Výtoni a u vinohradských tunelů? Nebo dokud nebude trať údolím Botiče, vedená na rozdíl od vilových čtvrtí Prahy 6 hustě osídlenou oblastí s činžovními domy pod Vyšehradem a v Nuslích, doplněna novým tunelem se zastávkou pod Karlovým náměstím? Máme se snad opravdu těšit na uvažované předělávky železničního mostu?

Nové zastávky v Praze, foto: SŽDCCelkově prezentace studie vyzněla tak, že nové nácestné zastávky, kromě výše zmíněných např. Pletený Újezd na úseku Hostivice – Kladno, nebyly předmětem kritické revize záměru jejich zřízení v souvislostech s dalšími systémy dopravní obsluhy území, ale přejatým vstupem. Je otázkou, zda po dokončení trati bude i samotný Veleslavín takovým centrem, aby zde musela zastavovat i jiná linka, než obslužné Esko. Ze zamýšlené páteřní příměstské rychlodráhy, která bude rychlým napáječem systémů obsluhujících území, se tak postupem doby stalo spíše druhé metro, byť věřím, že ortodoxní příznivce metra, zklamané z jeho ukončení na Motole, si ani tak nezíská. Namísto adekvátního řešení totiž dopravní problémy jen odloží do budoucna. Nu, hlavně, když nové zastávky „rozvíjí město“, alespoň jednou, možná, v budoucnu.

Mezi zajímavé prezentované myšlenky pak lze zařadit, že se v provozu již nepočítá s jinde známými CityElefanty. Vyjádření zástupce objednatelů dopravy – organizace ROPID – jak hodlá tento ucelený soubor nových linek s novými vozidly v budoucnu objednat, jsme zatím nezískali. Prověřována je i otázka elektifikace trati střídavou napájecí soustavou. Tunelový úsek pak má být vybaven pevnou jízdní dráhou a pevnou trolejí z důvodu možného zmenšení jeho profilu a tím i nákladů.

Praha-Dlouhá Míle, foto: SŽDC Praha letiště Václava Havla - výkres stanice, foto: SŽDC Praha letiště Václava Havla, foto: SŽDC Praha-Liboc, foto: SŽDC Praha-Ruzyně, foto: SŽDC
Provozní koncept Praha-Letiště-Kladno R1spěš, foto: SŽDC varianty tunelu Dejvice - Veleslavín, foto: SŽDC Tunel Dejvice - Veleslavín, foto: SŽDC Nové zastávky v Praze, foto: SŽDC

Správa železniční dopravní cesty zpracovanou studii prezentuje na novém webu vlakemnaletiste.cz, kde najdete řadu dalších zajímavých informací.

Další zdroje:


Zdeněk Michl Poslat mail autorovi | 19.2.2017 (8:00)
Related newsopen/close

  1 2 3 4 5 6      Zpráv na stránku:   
Registered user R.U.R.  mail  
20.02.2017 (18:56)  
Ad nové zastávky: tady podle mě směšujeme dvě věci -- vybudování těch zastávek, a zastavování letištního vlaku na nich. To první je podle mě jednoznačně dobře, to druhé je blbost. Ale asi se shodneme na tom, že je rozumné vybudovat ty zastávky v rámci budování té "rychlodráhy" na letiště, a z toho dost možná vyplývá i ten plán zastavování na nich (možná i proto aby se to mohlo platit z nějakých konkrétních peněz...?).

Přece to že se ty zastávky vybudují ještě neznamená, že se na nich musí zastavovat; už tím, že tam budou jezdit i rychlíky na Kladno, budou ty stanice doufám budované na nějakou slušnou průjezdnou rychlost, možná i možnost předjíždění (?), takže na nich zrušit zastavování letištního vlaku bude technicky velice snadné (složitější to může být politicky), a ani nejde o vyhozené peníze, protože se obslouží osobákem na Kladno.

Můžeme se bavit o tom, jestli maj ty zastávky vůbec smysl, ale protože veřejná doprava po Praze je obecně velice vytížená až přetížená už teď, tak věřím, že každá nově zbudovaná železniční stanice je jednoznačné dobro, protože železnice má v Praze spoustu skutečné či potenciální nevyužité kapacity, která se u jiných způsobů dopravy hledá těžko.
20.02.2017 (19:16)  


Promiňte, ale tohle rozhodně nesměšuji, právě naopak. Celý zmíněný text je o četnosti obsluhy a atraktivitě.
Registered user R.U.R.  mail  
20.02.2017 (18:41)  
Ad napojení na hlavák: občas se někde vynoří dlouhodobej plán protáhnout koleje z Masaryčky pod zemí na hlavák a udělat tam podzemní nástupiště, netušíte někdo, jestli je to pořád ve hře? Protože jestli jo, tak se tohle časem vyřeší jaksi samo...
A s tim, že na Masaryčce je velice aktivní developer Penta, bych věřil, že bude existovat i reálný tlak tohle uskutečnit.
20.02.2017 (18:05)  
Problém je že sa každý chce nabaliť... Za totality bola jedna výhoda (z veeľmi mála) že sa dal befél a stavalo sa a cavyky sa nerobili
20.02.2017 (17:21)  
Stran dálkových vlaků si myslím, že jejich vedení přes semmering je nesmyslné vzhledem k charakteru trati i nutnosti budovat další napojení na letiště, lepší tyto (vybrané) vlaky vést vratnými soupravami na Masaryčku, přičemž mnou navrhované delší tunely by tomu nahrávaly.
Chtělo by to ale asi další (a delší) nástupiště na Letišti.
20.02.2017 (17:17)  
Myslím si, že ve stavu, kam to dospělo, by už bylo lepší postavit ražené tunely až do Ruzyně. Cena samotných TBM ražených tunelů mi nepřijde až tak závratná (viz tunel u Ejpovic), když už se stejně razí, jsou sestaveny razící soupravy atd. Ušetřilo by se naopak za zahloubenou stanici Veleslavín (v souladu s autorem článku jí nepovažuju ze nezbytnou), opravdu absurdní zastávku Liboc, a vůbec povrchovou trať, takže rozdíl by nebyl tak závratný, a bylo by to aspoň opravdu rychlé spojení...
Registered user R.U.R.  mail  
20.02.2017 (16:10)  
j p: A proč byste chtěl tu zastávku pojmenovat jinak než se jmenuje to letiště...?

(Btw. pokud se někdy povede udělat z Vodochod druhé pražské letiště, tak "Praha-letiště" stejně nebude dostatečně rozlišovací.)
20.02.2017 (15:33)  
a nešlo by ty letadla přesměřovat do Mošnova? Tady jezdí už vlak skoro až do letištní haly 2 roky.. a je to fakt bezva.. škoda, že tady téměř nic nelítá.. kromě čartrů v haj sezóně.. kolik peněz by se ušetřilo
Registered user j p 
20.02.2017 (14:46)  
Ja doufam, ze nakonec snad zvitezi rozum a stanice na letisti nebude realizovana tak, jak je uvedeno v prezentaci.
Pokud by neslo z politickych duvodu prosadit "Praha - Letiste Ruzyne", tak potom by snad bylo lepsi "Praha - Letiste". To je naprosto nekonfliktni nazev.
Registered user CART 
20.02.2017 (12:46)  
ZDENĚK MICHL - to máte pravdu, od Dejvic to také není nijak rovinaté, asi jde spíš o můj subjektivní dojem, že je to u těch Hlubočep ještě větší krpál nahoru... :)
Registered user CART 
20.02.2017 (12:08)  
ZDENĚK MICHL - otázka byla tak nějak obecně do pléna... A pokud se počítá s dálkovou dopravou i do budoucna v dieselu, pak ano, byť tedy současné soupravy budou asi na Semmeringu docela supět...
20.02.2017 (12:32)  


Ehm. Supět? Oproti trati přes Prahu 6? Podívejte se trochu na sklonové poměry, vždyť i proto se náš Semmering stavěl.
  1 2 3 4 5 6      Zpráv na stránku:   

Comments are users' expressions.
ŽelPage has no liability for their contents.

- Correspondent or Member of ŽelPage, - Editor or ŽelPage Administrator

Add comment
Comments are only allowed for registered users.
Before you insert your comment, you have to log on or register.
Sign in
 
 
  
 
   Register

© 2001 - 2024 ŽelPage - Webmaster


Info
informacni okenko