Průzkum — Ve středu 17. listopadu 2010 proběhl ve vlacích Českých drah dopravní průzkum, pořádaný občanským sdružením ŽelPage. Šlo o vůbec první podobnou akci připravenou členy našeho sdružení. Osloveným cestujícím byl předán dotazník, jehož vyplnění bylo zcela anonymní a dobrovolné. Náš tým se rozdělil do dvou skupin, přičemž jedna cestovala na trase Praha – Pardubice – Brno – Jihlava – ČB – Praha, a druhá vyrazila z Březnice do Děčína. Dotázáno bylo na 200 cestujících, kteří většinou odpovídali s ochotou a vstřícností. Ba našli se dokonce i horliví spisovatelé, kteří se o dotazník přihlásili sami. Výsledky ankety jsme poskytli Českým drahám a s vámi se o ně chceme podělit v tomto článku.

Celkem bylo rozdáno 205 dotazníků, respondenty bylo 102 mužů a 103 žen. Cestující byli osloveni během jízdy a každý měl pro vyplnění k dispozici libovolné množství času, i když většině stačilo deset až patnáct minut. Výsledky berou ohled na pohlaví a věk respondentů.

Cestujete vlakem pravidelně?

• Možné odpovědi: ano, ne

První otázka nebyla nijak záludná a odpověděli na ní všichni dotázaní cestující. Z výsledků vyplývá jedna zajímavá skutečnost – vlak pravidelně využívá jen každý druhý respondent. Přestože se České dráhy snaží zvýhodnit pravidelné cestující různými věrnostními nabídkami, celá polovina jich vlak využívá nepravidelně, a to většinou za obyčejné jízdné.

Proč jezdíte vlakem?

• Možné odpovědi: práce, zábava, jiné

Druhá otázka si kladla za cíl zjistit důvod jízdy. Dotázaní cestující měli na výběr mezi prací a zábavou, nebo si mohli vyplnit vlastní důvod. Často bylo zmiňováno dojíždění za studiem a turistika. Do školy jezdí samozřejmě nejčastěji cestující do třiceti let, ale našly se i výjimky. Mezi ostatní důvody patřilo například příležitostné dojíždění do větších měst k lékaři nebo kvůli vyřízení osobních záležitostí. Někteří respondenti uváděli více důvodů najednou. Výsledky byly pochopitelně ovlivněny termínem průzkumu – středa 17. listopadu byl státní svátek uprostřed týdne.

Jaký faktor je pro vás rozhodující při volbě dopravního prostředku?

• Možné odpovědi: cena, pohodlí, čas, jiný

Třetí otázka měla rozuzlit neustále vedené spory, zda si cestující raději připlatí za větší kvalitu a pohodlí, nebo zda vyhledávají spíše levná spojení. Zajímalo nás také, kolik lidí se při volbě dopravního prostředku rozhoduje podle délky jízdy. Se stejným počtem hlasů (82) skončila cena a čas. Ještě větší počet oslovených cestujících však uvádí, že upřednostňuje pohodlí. Zmíněna byla také návaznost spojení, dostupnost stanic a zastávek, bezpečí a dokonce i ohled na životní prostředí, nicméně tyto faktory dohromady tvoří jen malé procento z odpovědí. Podíváme-li se však podrobně na výsledky, zjistíme, že starší lidé ve věku od 45 let hledají spojení spíše podle ceny, zatímco mladí lidé si potrpí na pohodlí. Stejně jako u předchozí otázky bylo udáváno více důvodů najednou.

Co byste na železniční dopravě v ČR/SR změnili?

• k dispozici volné textové pole

Tato otázka byla jednou z celkem pěti, v nichž dostali cestující volný prostor pro vyjádření vlastního názoru. Na toto téma by se dalo jistě hovořit dlouhé hodiny, dotázaní však byli omezeni minimálně časem příjezdu do cíle. Dotazník zodpověděly i dvě cestující ze Slovenska, které však pravidelně cestují i na území našeho státu a tak hodnotily zdejší situaci. S většinou cestujících bychom se shodli minimálně na zvýšení kvality sociálních zařízení (WC, umývárna). Nezanedbatelná část lidí si stěžovala také na otevírání dveří, protože se často bojí, že nevystoupí včas. Tato obava panuje zejména u starých rychlíkových vozů typu UIC-Y (A/BDs/B). České dráhy by sice měly zajistit zdarma zpáteční cestu v případě jízdy do další stanice v důsledku nefunkčních dveří, nicméně strach a panika se v takovém případě dostaví zejména u těch cestujících, kteří vlakem cestují minimálně.

„Nutná je kompletní obnova vozového parku a důslednější údržba tratí (především těch, které nejsou zařazeny do sítě koridorů). Jízdní řády je třeba konstruovat s ohledem na potřeby lidí,“ píše mladý muž z jižních Čech.

Dalším diskutovaným faktorem byla cena jízdného. Mnoho lidí tvrdilo, že autobus je vyjde levněji, než doprava po železnici. Nechyběly ani příkladné ukázky – rozdíl byl mnohdy dosti vysoký. Někteří z dotázaných si stěžují na vysokou cenu poskytovaného občerstvení. Zcela oprávněně byly podány také připomínky ke stavu a čistotě nádražních budov. „Podmínky pro cestující se razantně zhoršily. V malých nádražích byly uzavřeny čekárny a dokonce i WC, příkladem je trať Zdice – Protivín. Zatlučená okna mi připomínají stav budov za války!“ sděluje nám s rozčilením zhruba padesátiletý muž. Nemálo cestujících by pak rádo vidělo posílené spoje, zejména prý v pátek a v neděli. Kritiku sklidilo také většinou nefunkční ovládání topení nebo „nenavazující přípoje“. Podle slov několika cestujících je více než dvacetiminutová čekací doba mezi přípoji neuspokojivá. Většina lidí naráží také na stav a kvalitu vozů nebo četnost spojů. Naopak pozitivní ohlasy sklízí vlakový rozhlas (především hlášení následujících stanic), který by cestující rádi slyšeli ve všech vlacích. Cestující by pak také rádi redukovali zpoždění s tím, že jsou si vědomi skutečnosti, že za některá zpoždění dopravce nenese odpovědnost, resp. nejsou způsobeny jeho vinou. Jde zejména o srážky vlaku s osobou či autem a další.

Někteří respondenti zmínili také potřebu zkvalitnění infrastruktury. Jeden mladý muž napsal: „Zrychlit! Pak si klidně připlatím, ale dokud bude vlak dražší a pomalejší než BUS, tak pro mne postrádá smysl.“ V několika dotaznících byly uvedeny také chybějící elektrické zásuvky ve vozech a WiFi připojení k internetu.

Jaký názor máte na vstup soukromých dopravců do sektoru osobní železniční dopravy? Věříte v jejich úspěch nebo preferujete jednoho státního dopravce?

• k dispozici volné textové pole

Soukromí dopravci v dálkové dopravě – aktuální téma, kterým se zabývají snad všechna periodika zaměřená nejen na železniční dopravu. Zajímalo nás, jaký názor mají lidé na alternativní provozovatele vlakových spojů a zda jejich vstup na koleje uvítají. V současné době jde zejména o firmy RegioJet, Wagon Service Travel a RapidExpress. „Jsem ráda, že i v této oblasti bude existovat konkurence. Myslím, že se bude více dbát na blaho zákazníků a zlepší se tak kvalita poskytovaných služeb. Soukromníci by ale též měli vykrýt regionální tratě.“ sděluje nám zhruba třicetiletá žena. Negativně odpověděli většinou jen starší lidé, kteří v tak zásadní novinku příliš důvěry nemají, zatímco zbývající drtivá většina hodnotí vstup soukromých dopravců pozitivně a někteří ho označili dokonce jako nutnost. Cestující si od toho slibují mnohem lepší podmínky, spojené se zvýšením kultury cestování a snížením ceny jízdného. Naprostá většina dotázaných však uvedla, že dopravci by si měli vzájemně uznávat jízdní doklady a slevy. „Především v regionální dopravě jsou soukromí dopravci šancí, jak udržet provoz na řadě místních tratích. Bylo by však žádoucí zajistit platnost některých jízdních dokladů ČD (např. SONE+) i ve vlacích soukromých dopravců.“

„Konkurence na železnici je dobrá věc (v dnešní době již téměř nutnost) a tudíž se vstupem soukromých dopravců souhlasím. Zároveň jsem ale pro vytvoření holdingu ČD, ČD Cargo a SŽDC jako národního dopravce.“ míní zhruba pětapadesátiletý bývalý zaměstnanec drah.

Všem dopravcům tedy nezbývá, než dodat: u českých cestujících máte zelenou!

Využíváte během jízdy vlakem jídelní vůz (nebo bistrovůz) a další nadstandardní služby?

• Možné odpovědi: ano, ne, využívám spojů bez těchto možností

Tato otázka měla zjistit, v jaké míře jsou užívány nadstandardní služby ve vlacích vyšší kvality. Z více než dvou set dotázaných využívá jídelního vozu a dalších služeb 34 cestujících, tedy zhruba šestnáct procent. 43 cestujících pak využívá spojů bez těchto možností, zbývající většina tyto služby nepoužívá ani v případě, že jsou k dispozici. Mezi nejčastější uživatele jídelních vozů patří lidé ve věku 15 – 30 let.

V jakém poměru by měl stát investovat do silniční a železniční infrastruktury; proč?

• k dispozici volné textové pole

Zajímal nás názor veřejnosti na investice do dopravní infrastruktury, zejména v době, kdy současný ministr dopravy, Vít Bárta, upřednostňuje stavbu silnic před železnicemi. Většina dotázaných tvrdila, že by stát měl investovat více do železnice. Často totiž byla uváděna šetrnost železnice k životnímu prostředí a možnost převedení nákladní dopravy z přetížených silnic zpět na železnice, což někteří vidí jako pozitivní věc. Starší žena píše: „Naše země má tradici železniční dopravy. Byli bychom rádi, kdyby se nejen zachovala, ale i vylepšovala. Silniční doprava má negativní vliv na životní prostředí, železnice nikoliv.“

Využíváte při cestování služeb on-line sledování polohy vlaku (a jeho zpoždění)?

• Možné odpovědi: ano, ne

Jak jsou využívány služby on-line sledování vlaků, ať už jde o Babitron, nebo informace poskytované přímo Českými drahami? Z výsledků plyne, že tyto služby využívá téměř 60 cestujících z dvou set dotázaných. Někteří lidé ale ani v nejmenším netuší, že něco takového existuje. Systém sledování polohy vlaku nejčastěji využívají mladí cestující, ale ani ostatním věkovým kategoriím zjevně není internet cizí.

Jedete dnes na jízdenku ČD NET Lidl?

• Možné odpovědi: ano, ne, ne – nevím o ní

Dopravní průzkum proběhl v den státního svátku, kdy platila akční jízdenka ČD NET Lidl. Zajímalo nás tedy, kolik cestujících této nabídky využilo a kolik cestujících o ní vůbec nevědělo. I výsledky této otázky nejsou nezajímavé: jízdenky ČD NET Lidl využilo 54 dotázaných. Až 64 respondentů, tedy zhruba 31 procent, však o této možnosti vůbec nevědělo.

Jste spokojeni s dopravní obslužností vašeho kraje?

• k dispozici volné textové pole

Poslední otázka měla zmapovat (ne)spokojenost cestujících s dopravní obslužností jejich regionu. U této otázky se názory příliš nelišily – většina lidí byla s celkovou obslužností svého kraje víceméně spokojena. Nejlépe je na tom okolí Prahy a Jihomoravský kraj. Výjimkou byl například Jihočeský kraj, kde je podle slov dotázaných doprava rok od roku horší a již současná podoba sahá k hranicím únosnosti. Jak někteří tvrdí, od letošního prosince se pro ně situace ještě zhorší. Dle podrobných výsledků projevili nejvíce spokojenosti respondenti starší 45 let, z čehož vyplývá, že největšími stěžovateli bývají mladší cestující. Zhruba pětatřicetiletý muž píše: „PRAHA – celkem dobré, uvítám zlepšení na trati 210. K osobní železniční dopravě bych využil také nákladové nádraží Žižkov a obnovil bych zrušenou stanici Praha-Vyšehrad pod Nuselským mostem.“

Několik slov na závěr

Poděkování patří především všem zúčastněným, kteří projevili absolutní vstřícnost a ochotu nejen při vyplňování dotazníků. Děkujeme také těm, kteří zároveň souhlasili se zveřejněním své fotografie. Rádi bychom (s ohledem na přijetí tohoto průzkumu respondenty) zorganizovali další akci podobného typu, nyní již ale v mnohem větším rozsahu, tentokrát na téma "Nový jízdní řád", které jistě vyvolá dlouhé diskuze. Cestující dostanou velký prostor pro vyjádření svých názorů ohledně vlakových spojení, přičemž výsledky budou vyhodnoceny a odeslány k dalšímu zpracování Českým drahám. Tato zpětná vazba tak může být zohledněna například v 1. změně jízdního řádu, která vstoupí v platnost v březnu příštího roku.

Na samý závěr se s vámi, milí čtenáři, podělíme o zážitek z jízdy napříč Jihočeským krajem. Zhruba pětačtyřicetiletému muži byl přidělen dotazník. Shodou náhod ve chvíli, kdy vyplňoval svůj názor "zlepšit kvalitu WC", začala se valit z již vytopené umývárny masa vody. Zatékat začalo až do prvního kupé. O to hloupější bylo, že vytopený humanizovaný vůz v laku Najbrt byl vyřazen až třetí den po události a stihnul tak najet více než 1 000 km.

Autoři průzkumu: Dominik Jaroš, Matouš Vinš, Matouš Danielka

Pomoc: Štěpán Kučera