..: Chaos roku 2009 v berlínské síti S-Bahn :..

S-Bahn Berlín, Friedrichstrasse – Hackescher Markt, Klasse 481, foto: SedlikBerlín — Berlínský S–Bahn a jeho četní zákazníci zažívají v těchto dnech a týdnech bez nadsázky nejsložitější období za dobu jeho dlouholeté existence, pokud nepočítáme války. Výpadky vlaků, výluky tratí, zpoždění a prodloužení jízdních dob i intervalů, cestující zalití potem, bezradní turisté… — to všechno od sklonku června s výhledem do konce léta. Na druhé straně pak fungující náhradní řešení, fungující nouzová informační služba, po analýze příčin a způsobu jejich prvotního „neřešení“ rázný zásah do vedení firmy, náročné nutné opravy vozidel i zařízení a, zdá se, zájem „to vyřešit“ napříč politickým spektrem. Chci věřit, že nejde jen o slova, ale opravdu celospolečenský zájem. Berlín má „jen“ 3.5 milionu obyvatel, spoustu dojíždějících i turistů a v neposlední řadě je S-Bahn již po stovku let příkladným dopravním systémem. Navíc skutečné příčiny a jejich odstranění, budou-li vzaty v potaz a bude-li vůle, mohou sloužit jako precedens pro obecné nahlížení na současnou komercializaci některých veřejných služeb, skrytou pod pojmem liberalizace.

Co se stalo?

S-Bahn Berlín, DB, foto: Deutsche BahnPro mnohé banalita: koncem minulého roku vykolejila souprava S-Bahn. Příčinou byl lom nápravy (nebo kola, nákolku — zde se obecné, neodborné prameny rozcházejí). A jako banální materiálová závada byla firmou S-Bahn Berlin, vlastníkem a provozovatelem, také komentována —tak moc se nestalo, jezdíme dál. Jak pravím, banalita. Materiálová vada je bezpohlavní; a kdyby něco, může za to výrobce a dodavatel — i když záruky dávno uplynuly. Tak bylo u DB a jejich dcer v minulých letech mnohokrát argumentováno — i v případě jednotek ICE. A byl klid.

Ne však u dozorového Spolkového drážního úřadu (EBA). Tam zjevně pracují ještě lidé, kteří vědí, „jak se kola točí“. Kontrola po nehodě uložila termínovaná opatření (úkoly k nápravě zjištěného stavu) a avizovala kontrolu následnou. A koncem jara, před uplynutím lhůty, prásk! Tedy pardon, praskla další náprava — a Bundesbahnamt konal povinnost. A jak praví parafrázovaná verze Erbenova Vodníka: „Vyvalily se vlny zdola, ukázala se zadel holá…“. Opatření nebylo reflektováno, uložené kontroly nebyly v požadovaném rozsahu provedeny. Výsledek: zákaz jízdy (Fahrverbot — originál zní důrazněji) pro dotčenou řadu vozidel, tedy souprav (údajně až 1/3 celkového stavu) a nutnost kontroly bezodkladně provést. A jsou země, kde rozhodnutí správního orgánu není snadné lobbisticky ovlivnit, neřku-li zvrátit. Důsledek — prvá omezení.

Prvotní reakce byly laické a ve smyslu „ten zlý, byrokratický drážní úřad“. Ale jen pár dní. Nejen lidé, ba i politici pochopili, že drážní úřad má pravdu a koná v zájmu bezpečnosti a blaha. Záhy bylo jasné, že příčinou je vědomě podceněná údržba, technická kontrola a analýza stavu, prevence. Vědomě? K tomu později.

Kontroly náprav ukázaly potřebu jejich výměny u druhé, tuším mladší skupiny souprav. Pokud dobře počítám a čtu noviny, tak jsou to zbývající 2/3 stavu. Výpadek takového počtu souprav si vynutil úplnou výluku páteřní trasy mezi stanicí ZOO a Ostbahnhof, protože ji není čím obsloužit. Děsivé? Jen v prvním přiblížení. Trasa je od samého počátku čtyřkolejná. Dvě koleje S-Bahn s boční napájecí kolejnicí, dvě koleje „Fernbahn“, tedy normální dráha, teď už i pod trolejí. A ta přebírá nyní těžiště náhradní přepravy.

Intermezzo — Exkurze do historie

Jednotky S-Bahn Berlín a ICE-T DB Fernverkehr, foto: Deutsche BahnObvyklé způsoby přepravy cestujících v městské aglomeraci přestaly záhy vyhovovat potřebám bouřlivě se rozvíjejícího industrializovaného Berlína ve druhé polovině 19. století. Dráhy byly zaústěny v zásadě paprskovitě do převážně hlavových (Kopfbahnhof) úvraťových nádraží; vnitřní přepravou byla koňka, následně tramvaj. Výchozí podmínky byly dané — vůle i pevná ruka pruské vlády a panovníka, v zásadě rovinatý terén, negativní snad jen převážně písčité podloží s vysokou hladinou spodní vody.

Přijaté řešení se osvědčuje dodnes: vzniká Städtebahn (městská dráha), která na vyvýšeném tělese převádí dvěma paralelními dvojkolejnými tratěmi mimoúrovňově železniční dopravu středem města, propojuje některá stávající a zřizuje nová nádraží, stanice. Od počátku je oddělena městská a příměstská doprava od dopravy dálkové. Nu, představme si takový čtyřkolejný, o mnoho delší Negrelliho viadukt. Systém posléze doplní okružní „Ring“ s hlavními stykovými body Nord-, Ost-, Süd- a Westkreuz, kde se S-Bahn dále větví do předměstí a satelitů. Následně vzniká U-Bahn (podzemka — Untergrundbahn, po Londýnu a Budapešti nejstarší v Evropě).

Zprvu jezdí S-Bahn v parní trakci (stroje 1 C t) s oddílovými vozy a přímým vstupem do každého kupé. Emisní zátěž (krásné čmoudíky parních mašinek) a rozvoj techniky však nedaly dlouho čekat na elektrifikaci ve formě stejnosměrných 750 V s boční napájecí kolejnicí a objevuje se název Schnellbahn. Dnes už historické názvy nikoho nezajímají — je to S-Bahn, vžitý název pro městskou a příměstskou dráhu, zpravidla elektrickou a na samostatném drážním tělese; v Berlíně s vyloučením úrovňových křížení s jinými dopravními trasami, včetně dálkových železničních. Učebnicový příklad, jehož základní principy byly položeny před více než 100 lety.

Zde se sluší připomenout, že opravdové centrální a plnohodnotné hlavní nádraží získal Berlín až v tomto století v podobě nového „Hauptbahnhof“ v místě, kde původní městskou dráhu ve směru západ–východ kříží nová tunelová trasa jih–sever.

Po válce až do devadesátých let provoz S-Bahn zajišťovala NDR v obou částech Berlína předválečnými soupravami, jen z části trochu modernizovanými. Již tento fakt byl předmětem kritiky. S obnovou vozového parku bylo započato až v polovině osmdesátých let minulého století (to je ona první třetina souprav uvedená výše). Podnik zajišťující provoz spadal organizačně pod město Berlín. Tak tomu bylo zprvu i po „Wende“, tedy pádu zdi a i po sjednocení. Politickým rozhodnutím byl podnik převeden jako dceřiná společnost pod DB. V devadesátých letech byla dokončena obnova vozového parku.

Ale také začalo znít slovo „liberalizace“ a úkol pro (dnes už ex-)šéfa DB Mehdorna: „Börsengang“ — uvedení akcií DB na burzu. Modlou se staly peníze. Kde brát?

Stav — jak to teď funguje

Příměstská souprava DB Regio, Berlín (Bombardier DABpbzfa), foto: Deutsche BahnUložené kontroly a případné opravy bylo nutno bezodkladně provést, soupravy byly stahovány z provozu.

V prvním období, zhruba od poloviny června, nastaly nepravidelnosti především v okrajových částech města a zpomalení dopravy na hlavní trase. Vlaky zde sice mají opticky stejný interval, (3, max. 5 minut na příjezdu), ale jezdí o poznání pomaleji. Hlavně, dle mého odhadu, prodlužují více než dvojnásobně pobyt ve stanici. Vedlejší důsledek: mezi stanicemi Alexanderplatz a Friedrichstrasse jsem totálně propocen…

Pondělkem 20.7. počala výluka S-Bahn mezi stanicemi ZOO a Ostbahnhof, tedy na celém úseku středem města. První vjem je nehorázný, ale uvědomme si, že tady a zejména tady lze výkony S-Bahn nahradit na paralelních kolejích vlaky DB Regio Bahn mateřské společnosti v městském tarifu. Obsluhovány nejsou stanice Tiergarten, Bellevue, Hackescher Markt a Janowitzbrücke — „Fernbahn“ tu nemá peron. Jezdí nejméně 7 vlaků za hodinu. Mezi nimi se proplétají ICE a IC; ano, včetně Berlin–Warszawa–Express, již s vícesystémovými stroji DB. Možnost předjetí / objetí mají ve stanicích: ZOO, Hauptbahnhof (zastavuje), Friedrichstrasse a Ostbahnhof (zastavuje).

Informace v tisku a rádiu jsou podle mne vzhledem k situaci perfektní; v televizi zejména na teletextu kvalitní odkaz, kde se doptat, o internetu nemluvě. Na stanicích je zavedena, dle mého názoru postačující, doplňková informační služba u vstupů na nástupiště — znalí pracovníci S-Bahn / DB, jak jsem poznal, s božskou trpělivostí. Sám jsem potřeboval poradit a některé dotazy předchůdců… no, odebral bych jim občanku, volební právo i svéprávnost. Jistě, 99 % informací německy, s angličtinou radno do Infocentra DB. Ale ty na uvedených stanicích jsou.

Vlaky DB Regio Bahn dnes (20.7.) v podvečer jezdily se zpožděním necelých 5 minut. Červené patráky z Bombardier Görlitz tu masu lidí s ohledem na situaci v pohodě pobraly. Klimatizovaná pohoda a příjemné prostředí.

Nevýhody prvního dne byly, přiznávám, dominantně subjektivní: jízdenku Kurzstrecke automat DB nenabízí, nutno dojít k automatu S- / U-Bahn. Jinak odbaví kompletně. Hlášení nádražního rozhlasu jsou perfektně srozumitelná, avšak automatické hlášení není modifikováno a uvádí standardně hlavní a vzdálené cíle. Moje chyba a vlastně zbabělost: jeden vlak jsem si nechal ujet. V tisku je ale jasně řečeno, co a kde staví. Poloprázdný motorák Arriva cestující s jízdenkou S-Bahn, resp. DB nebral.

Proč se to stalo

S-Bahn Berlín, setkání různých řad, foto: Deutsche BahnBývalé vedení DB a S-Bahn maximalizovalo zisk a hnalo se po redukci nákladů, včetně redukce preventivní a/nebo periodické údržby, a dokonce prohlídek. Zredukovali počet pracovišť, přičemž uzavřeli jedny z hlavních dílen S-Bahn; zbylá kapacita nestačí pokrýt potřeby. Omezili noční práci kontroly a údržby v zájmu úspory nočních příplatků. Snížili počet záložních souprav.

Dělali to vědomě? Ano i ne. Ano proto, že redukovali náklady snad za každou cenu a brali i vyžadovali dotace na provoz. Nevědomě proto, že neměli žádné odborné vzdělání v oboru. Právníci, MBA, ryzí „kravaťáci“… Už tam nejsou. Pád byl velmi hbitý.

Drážní úřad prosadil dodržování pravidel zajišťujících bezpečnost, lidé i politici mu dali za pravdu. Zůstává otázka: budou to v budoucnu řídit lidé, kteří vědí, „jak se kola točí“? Bude jim to umožněno? Nové vedení DB i politické spektrum to slibuje. I to, že Börsengang DB v období krize není již aktuální (a záhy v SRN budou volby).

Komentář a zpověď autora

Prvotní myšlenka průšvihu na berlínské S-Bahn je podělit se o vjemy o něčem, co zažívám. Sdělit, co se stalo, proč se to stalo a že je to zvládáno.

K S-Bahn v Berlíně mám zvláštní, převážně pozitivní vztah. Poprvé jsem ji viděl v roce 1967 jako desetiletý kluk. A fascinovala mne víc, než U-Bahn — a přitom poprvé v životě jsem jel právě tou berlínskou podzemkou. Od té doby považuji za nefér, když vláčku kříží trasu jakákoliv jiná doprava úrovňově. A taky jsem se ptával, proč jsou do Poříčan jen tři koleje a ne čtyři. Později jsem si uvědomil, že S-Bahn vznikla v době, kdy jen hlavní K.u.K. tratě měly únosnost 15 tun na nápravu, v Prusku bylo 17 tun běžných a přecházelo se na hlavních na 20 tun.

S-Bahn jsem viděl v době, kdy Praze dominovaly Křižíkovy tramvaje a vedly se moudré diskuse o tramvaji podpovrchové. Nejmodernější drážní vozidlo byl žabotlam, a ten neznamenal jen pokrok, ale přímo skok vpřed. Obdobné pocity, rovněž ve věku 10 let, zažil můj synek vloni, když poprvé S-Bahn v Berlíně viděl. A jeden sychravý podzimní den jsme prostě jezdili S- i U-Bahnem jen tak sem a tam. Vyhlídková okružní jízda.

Výhodou pro S-Bahn je, že Berlín je víceméně v rovině. Vnucené přebírání výkonů S-Bahn vlaky DB Regio Bahn ve mně ale zase vzbuzuje myšlenky na nevyužití vyšší přepravní kapacity vlaků v městské a příměstské dopravě velkých aglomerací oproti klasické městské dopravě. Nové, moderní klimatizované patráky, řídící vůz a stroj (s výkonem do 4 MW), Vmax nezřídka až 160 km/h, důsledné oddělení příměstské a dálkové dopravy… A myslím přitom na Kolín, Beroun, Benešov, Kladno a až třeba Ústí. Konec.

Příloha: Punkt3, 17.7. 2009, časopis S-Bahn Berlin, který obsahuje instrukce náhradní dopravy.

Zdroje: berlínský denní tisk, časopis Punkt3, rozhlas a TV, vlastní pozorování, neb v Berlíně pracuji


stoupa Poslat mail autorovi | 22.7.2009 (7:00)
Související zprávyopen/close

Další z rubriky Reportáže

Další z regionu Německo


  1 2 3 4      Zpráv na stránku:   
registrovaný uživatel Kubajz 
22.07.2009 (13:33)  
stoupa: Ale to je prave ten problem. Nezavisly drazni urad nemuze fungovat stylem "hrnicek pretekl". Bud jsou bezpecnostni standarty splneny nebo nejsou. Pokud nejsou, tak trvam na okamzite naprave, ne ze ty problemy sbiram do hrnicku jako kapky.

Chapu, ze tam mohl byt napriklad politicky tlak na to aby se nektere problemy neresili, ale pokud na to ten urednik pristoupi tak je to v prvni rade jehochyba. A pozice uredniku je v tomto v Nemecku o dost silnejsi nez treba v CR.

Problem samozrejme neni jen na strane drazniho uradu. Ale z pohledu obcana je reditel drah zodpovedny za to ze drahy nebudou stat z jeho dani vic nez je nutne. A naopak drazni urad je zodpovedny za to, ze cestovani vlakem ma odpovidajici bezpecnostni uroven. A protoze neni jednoduche oboje spojit do hromady, jsou tyto funkce rozdelene. Takze pokud dojde k nehode zavinene spatnou udrzbou, je vzdycky primarnim vinikem drazni urad.
registrovaný uživatel Kubajz 
22.07.2009 (12:56)  
stoupa: Pokud letmo sleduji dění kolem mašinek v SRN. pak koutkem oka a šumem v uchu vím o odborných nesouladech v názorech mezi EBD a DBAG již před Eschede. A opakovaně připomínkuje míru péče.

Pokud to tak opravdu je, tak pak se omlouvam pracovnikum drazniho uradu. Ale pak je asi zasadni problem v nemeckem pravnim radu, ktery neumoznuje draznimu uradu vynutit si patricnou bezpecnost na zeleznici.

Akorat me neni jasne, co se - krome medialniho tlaku - zmenilo po tech nehodach ze to najednou slo aby drazni urad naridil kontrolu souprav a zakazal jejich jizdu nez budou provereny?
registrovaný uživatel ANKU 
22.07.2009 (12:32)  
Jak pravím, banalita. Materiálová vada je bezpohlavní; a kdyby něco, může za to výrobce a dodavatel — i když záruky dávno uplynuly. Tak bylo u DB a jejich dcer v minulých letech mnohokrát argumentováno — i v případě jednotek ICE.

Tak pokud pracujete v Německu, tak jistě víte, že zrovna u jednotek ICE3 a ICE-T za to opravdu mohla vada materiálu. V rozhodnutí státního zastupitelství tak doslova stojí, že nelze vyvodit žádnou právní odpovědnost DB AG nebo jejich zaměstnanců. DB AG se tak nyní chystá jednat (případně soudit) s výrobním konsorciem jednotek o nahrazení všech vzniklých škod.
A to jsme si těsně po nehodě ICE v Kolíně n.R. taky mohli v různých novinách a časopisech přečíst jak za to může nedostatek péče od DB a racionalizace a úspory v souvislosti s připravovaným vstupem na burzu.
Takže s takovými prohlášeními u S-Bahnu prosím velmi opatrně, zatím jsou všechno pouze domněnky. Skutečný důvod se pravděpodobně dozvíme nejdříve za půl roku.
registrovaný uživatel SzKT  mail  
22.07.2009 (11:31)  
P.Vlacek: Je jistě pravda, že uvedený problém nevznikl za den, přičemž nejvýznamnější příčinou bude nepochybně šetření nákladů- ať to stojí, co to stojí. Jinak jak v článku i následné diskuzi mě vadí 2 věci:
1) Největší prů..r, který může nastat, je situace, kdy ekonom a technik stojí proti sobě. Oba pohledy jsou pro provoz bezpodmínečně potřebné a měly by se doplňovat. Když vládne ekonom, je tende snižovat náklady na úkor bezpečnosti a spolehlivosti, naopak pokud vládne technik, je tendence k drahým řešením bez ohledu na koncového uživatele (viz. doprava za socialismu).
2) Velmi mi v článku o berlínském S-Bahnu vadí pohled dle hesla "podle sebe soudím tebeů. Je nepochybné, že instituce profesionálních ředitelů, kdy napřed řídí televizi, pak dopravní podnik a následně třeba pekárnu, je naprosto zhoubná. Nicméně v civilizovaných zemích se podniky neřídí autokraticky a obvykle se pohledy jednotlivých členů vedení doplňují, přičemž "pan generální" obvykle s problematikou vlastního provozu nepřijde do kontaktu. Naopak nebývá výjimkou, když dopravní společnost řídí člověk s dlouholetou provozní praxí (např. DVB řídí pan Credé, pocházející s rodiny se stoletou tradicí výroby tramvají). Takže bych bez znalosti německých reálií byl velmi opatrný se subjektivním hodnocením. Samozřejmě, pokud by autor psal např. o DPP, ČD, SŽDC, SA a podobných firmách, pak nelze, než se závěry souhlasit: zde se však píše o Německu!!
registrovaný uživatel Kubajz 
22.07.2009 (11:30)  
Problem s temi "kravataky" je tak trochu i ve vzdelavacim systemu ... ten ma tendenci vychovavat bud technicke odborniky nebo manazery/ekonomy univerzaly. A kdyz uz je nekde snaha o kombinovane vzdelani, tak uroven zatim v tom ci onom smeru vyrazne pokulhava. A ono bohuzel minimalne castecne opravdu plati ze univerzalni manazer neni idealnim sefem pro zeleznicni firmu, ale stejne tak plati i to, ze brilantni technik bez kvalitniho ekonomicko-manazerskeho vzdelani nedovede ridit ani firmu vyrazne mensi velikosti nez je S-Bahn Berlin. A lidi co umi oboje je bohuzel jako safranu :-(.
22.07.2009 (11:15)  
Prošel jsem články v němčině a musím dát faktům za pravdu, to šetření především na údržbě je dokonce součástí strategie z roku 2005.
Jenže těmi kravaťáky a brojení proti liberalizaci jste z článku udělali politický komentář, a diskuse podle toho vypadá. Teď se tedy můžeme hádat o tom, že DBAG občas šetří až moc (jako tady), ale má na nová vozidla, zatímco ČD prožírá 12mld. provozními náklady a jezdíme šrotem.
22.07.2009 (11:08)  
Stranger: Napriklad stavet argument na tom, ze vedeni bylo "právníci, MBA, ryzí kravaťáci" a tudiz sve praci bez odborneho vzdelani (tim autor mysli co, ekv.prumyslovky?) nemohli rozumet, ale kvalitu zpravy take prilis nezvysuje...

Z vlastní zkušenosti můžu naprosto zodpovědně vyvodit, že lidé podobného ražení nemají naprosto žádnou představu o tom, jak věci fungují. Takovým je víceméně jedno, jestli jsou to ředitelé lékárny, nebo mlékárny, zda počítají rohlíky, nebo kolíky. Nemají ve zvyku naslouchat technickým argumentům, jakkoli logickým. Jenže ono se posléze ukáže, že fyziku nelze ošidit a když se někde zanedbá údržba, vede to později k nehodě. První problém je ten, že nelzi nijak přesně vypočítat, kolik bude ušetřená koruna na údržbě znamenat vícenákladů na opravy v budoucnu, druhá zásadní skutečnost je ta, že preventivní údržba a opravy jdou často z jiných "hromádek" a jeden nevidí na druhou. A třetí věc je, že než se chyba a potíže objeví, onen "manažer" už je dávno někde jinde. Problémy potom musejí hasit technici, kterých se neustále někdo vyptává, jak je možné, že vzniká stále stejná závada.
Pro jakoukoliv techniku jsou profesionální manažeři (zejména absolventi ekonomických "vysokých škol") největší zlo, které ji může postihnout. Je na nic, když umí prezentovat v PowerPointu a sestavovat kalendář v Outluku, když si myslí, že železo přece musí vydržet všechno.
Osobně si tedy myslím, že argumentace kravaťáky je v tomto případě naprosto na místě, i když, opět, se nedá přesně spočítat.
registrovaný uživatel Kubajz 
22.07.2009 (11:02)  
Dekuji za zajimavy clanek, ktery obsahuje mnoho faktu i autoruv nazor na celou vec. Prave ten subjektivi nazor me bohuzel prijde dost jednostranne zamereny na to, jak zly kravataci chteli setrit na bezpecnosti a jedinne ti opravdovi zeleznicari ("Tam zjevně pracují ještě lidé, kteří vědí, jak se kola točí") pracujici pro urad EBA jim v tom zabranil. Primo se ale nabizi otazka, co tihle lidi delali predtim nez neco vykolejilo? Neni moc pravdepodobne ze by kontrolu/udrzbu zacali zanedbavat teprve tyden pred prvnim vykolejenim.

Aby jakekoliv drahy fungovali po financni strance aspon trochu rozumne, tak je bezpodminecne nutne aby tam byli "kravataci", kteri budou tlacit na snizovani nakladu. A zaroven je samozrejme nutne, aby nezavisle drazni urady kontrolovali dodrzovani pozadovanych bezpecnostnich pravidel. A v tom tady zjevne selhal Spolkovy drazni urad, ktery zacal celou vec resit az po tom co doslo k nehode, misto aby sledoval situaci prubezne ... pak by byvalo vubec nemuselo dojit k vykolejenim a samozrejme ani k takovym zmatkum v doprave k jakym doslo.

(PS: Byt s celkovym vyznenim clanku az tak uplne nesouhlasim, tak myslim ze je dulezite aby jakykoliv clanek na serveru ala zelpage krome faktu nabidl i subjektivni nazor autora ... a v tomto ohledu se mi ten clanek libil)
registrovaný uživatel SzKT  mail  
22.07.2009 (10:50)  
Je to sice čtivě psané, ale když to porovnám s obdobným textem na Indóházu, vydím celou řadu nepřesností. např. není nikde řečeno, že zmíněné problémy postihly řadu 481, což je unifikované vozidlo S-Bahn Berlin z počátku tohoto století. Cílem bylo vyřadit všechny starší jednotky ("západní" řada 480 i "východní" řada 485 z přelomu 80. a 90. let) z provozu, což se málem zdařilo- pouze nedostatek finančních prostředků zabránil úplnému úspěchu. A právě ty zbývající soupravy jsou ona 1/3 bezproblémových vozidel. Přiznám se, že jsem příliš nepochopil, jak je to myšleno s těmi sériemi- zřejmě se má jednat o jednotlivé dodávky řady 481? Pak by šlo o (vizuálně) identická vozidla, jejichž roky výroby se mohou lišit o 1, maximálně 2 roky. Samozřejmě si nedělám nárok na absolutní pravdu, píšu to zpaměti, ale tak nějak to skutečně je!
Ono by to možná příště chtělo trochu víc si pročíst originální texty, které se problémem zabývají (v němčině jsou toho kvanta, zejméně v odborném tisku: Stadtverkehr, Strassenbahn Magazin apod.) a zejména by nebylo od věci blíže nastudovat související reálie (zejména skladbu vozového parku, historii posledního období apod). Nicméně na poměry současného ZP pořád celkem pěkný článek!
22.07.2009 (10:41)  
Napriklad stavet argument na tom, ze vedeni bylo "právníci, MBA, ryzí kravaťáci" a tudiz sve praci bez odborneho vzdelani (tim autor mysli co, ekv.prumyslovky?) nemohli rozumet, ale kvalitu zpravy take prilis nezvysuje...
  1 2 3 4      Zpráv na stránku:   

Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.

- dopisovatel nebo člen ŽP, - editor nebo admin ŽP

Přidat komentář
Komentáře mohou vkládat pouze registrovaní uživatelé.
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.
Přihlášení
 
 
  
 
   Zaregistrovat

© 2001 - 2024 ŽelPage - správci


Info
informacni okenko