..: Cesta do Francie :..

Most Alexandra III.Paříž - V maďarské Pécsi, během cesty do Bosny a Hercegoviny, jsme se rozhodli, že podnikneme po delší době cestu za vlaky vysokých rychlostí a naše volba padla na Francii. Tuto zemi jsme vybrali i proto, že tam bydlí teta jednoho z nás. Vzhledem k tomu, že jsme cestovali na konci března, nemohli jsme využít EuroDomino a nový InterRail v té době ještě neplatil. Proto jsme cestovali na SparPreis50 v úseku Bad Schandau - Kolín nad Rýnem a Smilys v úseku Kolín nad Rýnem - Paříž, přičemž jsme během naší cesty využili vlaků kategorie R, NZ, THA, TGV, ICE a EC.



Středa 28. 3. 2007

DB - vlakVe středu přišel den "D" a my jsme se i tentokrát tradičně setkali před prodejnou Relay na pražském hlavním nádraží, ovšem i do Francie jsme cestovali v netradičním počtu. Byli jsme čtyři a kromě nás dvou jsme na výlet vzali i naše maminky, které dostaly "Francii" jako dárek. Krátce po 18. hod. jsme se všichni odebrali na nástupiště, kde již byl přistaven R 378 Kopernikus, ale personál lehátkového vozu (DB) se dostavil až krátce před odjezdem vlaku. Volnou chvilku jsme si zkrátili povídáním se stevardem lůžkového vozu (JLV), který nás informoval o průběhu cesty a on sám tento noční vlak nazval "vyhlídkovou tramvají po Německu".

Po ubytování v kupé jsme zabrali všechna čtyři rozložená lehátka, otevřeli láhev bílého vína pro dámy a plechovky piva pro pány a povečeřeli jsme. U Vraňan jsme zkontrolovali stav vykolejených vagonů po nehodě a směle pokračovali ke státní hranici, kterou jsme bez problémů překročili. Krátce před desátou večerní jsme přijeli do Drážďan, kde se k nám přivalily 2 osoby, které s námi měly sdílet společné kupé, ale díky ochotě personálu se je podařilo umístit do vedlejšího, zcela volného, kupé. V saské metropoli se naplnila slova stevarda z lůžkového vozu, který nás upozornil, že tento vlak je v Německu brán spíše jako vlakotramvaj (vlak dost často zastavuje a cestuje v něm hodně lidí). Za Drážďany jsme všichni usnuli a probudili se při posunu vozů na nádraží Berlin Lichtenberg.

Čtvrtek 29. 3. 2007

ThalysZ Lichtenbergu jsme s mírným zpožděním objeli odklonem Berlín a zamířili směr Kolín nad Rýnem, kam jsme dorazili na minutu přesně v 6:56 hod. Následovala tříhodinová procházka městem spojená se snídaní. V 10:14 hod. byl plánovaný odjezd vlaku THA 9428 přes Brusel do Paříže, avšak vyjeli jsme o 10 minut později, ovšem již na belgické území jsme přijeli včas. Vlak Thalys je povinně místenkový, tato skutečnost ušla dvěma rusky mluvícím cestujícím s dětmi. Ač jsme je upozorňovali, že na "Länder-Ticket" nemohou tímto vlakem cestovat, a že jejich RegionalExpress stojí na druhém nástupišti, nereagovali na naše rady a ve vlaku zůstali. Pod tíhou tučné pokuty se hodně prohnuli. Shodou okolností jsme se na palubě vlaku setkali s Češkou, která trávila již sedmý měsíc na studijním pobytu ve vestfálské metropoli a jela na setkání s rodiči do Francie. Po krátkém zastavení v Bruselu jsme vyrazili na trasu dlouhou 260 km do Paříže, jež vlak urazí za 1:22 hod., neboť po většinu cesty se jede rychlostí 300 km/h.

Po výstupu v PařížiPět minut po čtrnácté hodině jsme zastavili na nádraží Paris Nord a vzhledem k tomu, že naše čtyřčlenná skupina byla ze 3/4 kuřácká, následovala po 4 hodinách v nekuřáckém vlaku "Raucherpause". Ihned za námi přiběhli tři tajní policisté, kteří se dotazovali, zda máme nějaké zboží k proclení. Po předložení našich "unijních" pasů se rozloučili a dále již nic nezjišťovali. Překvapilo nás, že na nádraží se pohybuje velké množství policistů a vojáků. Jak jsme z německých novin zjistili, den před naším příjezdem se zde strhla rvačka a začalo hromadné demolování vybavení nádraží a obchodů africkými emigranty. Následně jsme uložili zavazadla v úschovně, což není v současné době příliš jednoduchý proces, neboť vše podléhá přísné bezpečnostní kontrole a navíc cena 7€/skříň také není příliš lidová.

Řeka SeinaOkolo 15. hod. jsme vpluli do ulic Paříže a zamířili k Sacré Coeur, odkud jsme přes Montmartre došli až k Moulin Rouge. Odtud jsme metrem přejeli k Vítěznému oblouku, prošli Champs Elysées až k Elysejskému paláci a Grand Palais. Poté jsme zamířili k řece Seině, k mostu Alexandra III. Přiblížil se večer, takže jsme se metrem přesunuli na nádraží Paris Nord, odkud jsme pokračovali TER (směr Laon) k tetě do Soissonsu (region Picardie). Na místním nádraží na nás již čekali naši příbuzní, kteří v současné době žijí na francouzském venkově - na statku v Clamecy.


Pátek 30. 3. 2007

TGV v PařížiV pátek zůstaly ženy doma a my jsme se regionálním vlakem přesunuli do Paříže, kde jsme metrem absolvovali přesun z Paris Nord na Paris Lyon. Z tohoto nádraží jsme TGV Duplex v 10:00 hod. odjeli do Lyonu. Trasu mezi hlavním a třetím největším městem Francie dlouhou 400 km urazí vlak za 1:55 hod. Část cesty jsme strávili v bistru (kam bylo velice obtížné dojít, protože se vlak při rychlosti 300 km/h velice houpe a není možné jít rovně) a 5 minut před polednem jsme již vystupovali z vlaku. Asi největší zážitek jsme zaživali při míjení protijedoucích vlaků, kdy s každým průjezdem se okenní tabule zatřese tak, že se člověk, který ránu nečeká, hodně lekne.

LyonV Lyonu nám bohužel nepřálo počasí, ale i tak jsme došli ke Starému městu, vyškrábali se až na nejvyšší vršek ve městě a při cestě dolů nás zasáhlo krupobití, které nás přinutilo zaskočit do nejbližší restaurace na oběd. Ačkoliv bývá Lyon označován světovou metropolí gastronomie, naše volba příliš šťastná nebyla. Jeden z nás si dal Andouillete, což vypadá jako prejt, ale do jeho chuti má hodně daleko, a druhý zvolil dle anglického překladu "wings". Očekávání křídel nebyla naplněna, protože na talíři se objevila prapodivná ryba. Jak jsme se později dozvěděli, toto jídlo by si prý objednal málokterý Francouz. V odpoledních hodinách jsme se odebrali na nádraží a v 17 hod. jsme odjeli TGV do Paříže. Ranní i odpolední spoje, jimiž jsme cestovali, byly zcela vyprodány. Z Paříže nás ještě čekal přesun do Soissonsu.

Sobota 31. 3. 2007

Eiffelova věžV sobotu jsme všichni čtyři odjeli v ranních hodinách do Paříže, kde jsme plánovali prohlédnout druhý břeh řeky a zámek ve Versailles. Tento plán jsme museli vzápětí přehodnotit - vlakový rozhlas oznámil, že z důvodu překážky na trati ukončí spoj svou jízdu v žst. Crépy-en-Valois (což nám došlo, až když všichni cestující začali vystupovat). Během celého pobytu jsme si na vlastní kůži několikrát vyzkoušeli francouzskou neochotu používat cizí jazyky. Po 90 minutách čekání a vzrůstající nervozity dorazil do městečka autobus, který odvezl všechny pasažéry z vlaku na nejbližší stanici pařížské RER. My jsme odtud přejeli až k Notre Dame a uskutečnili druhou procházku po Paříži, kterou jsme symbolicky zakončili u Eiffelovy věže. Ve večerních hodinách jsme se opět vrátili do Soissonsu, kde pro nás byla připravena večeře a krátké posezení s rodinou.

Neděle 1. 4. 2007

Sklepy v RemešiNa apríla jsme vlakem vůbec nejeli, ale pro cestu do Remeše jsme zvolili osobní automobil. Stačili jsme si prohlédnout katedrálu v Soissonus i Remeši, kde jsme také navštívili sklepy s pravým šampaňským, které jsme zároveň ochutnali (Madam Pommery). Poté jsme se přesunuli do centra města, kde jsme poobědvali. Jediné, co jsme neviděli, byla nová vysokorychlostní trať LGV a nově postavené nádraží pro soupravy TGV několik kilometrů za městem - Champagne-Ardenny. Nedaleko odtud padl o 3 dny později rychlostní rekord 574,8 km/h. V oblasti Champagne nám přálo i počasí, takže celou neděli jsme strávili odpočinkově, ale zajímavě.

Pondělí 2. 4. 2007

Thalys a TGVV pondělí ve 4 hod. ráno jsme vstali a prvním ranním vlakem jsme se přesunuli ze Soissons do Paříže. Zde jsme měli 15 minut na přestup a v 6:55 hod. odjeli Thalysem do Kolína nad Rýnem (vlak byl řazen ze 2 jednotek - jedna směřovala do Amsterdamu a druhá do Kolína nad Rýnem). Spoj byl zaplněn z 95%, v Bruselu se řada cestujících vystřídala. Na území Belgie jsme jeli sice nejpomaleji, ale měli jsme možnost sledovat výstavbu nové vysokorychlostní trati. Do Kolína jsme přijeli s desetiminutovým zpožděním.


ICE v Kolíně nad RýnemVzhledem k tomu, že náš vlak ICE do Berlína odjížděl až za 50 minut, zašli jsme ještě před katedrálu. Poté jsme se přesunuli na nástupiště a nastoupili do naší soupravy (první vůz). Přes Porúří jsme příliš rychle nejeli, takže jsme si "dlouhou chvíli" zkrátili obědem v BordRestaurant. Do Berlína jsme přijeli s nepatrným zpožděním. Při přestupu jsme ještě stačili zahlédnout největší kraslici na berlínském hlavním nádraží a počkali na naše EC do Prahy. Část cesty jsme opět strávili v jídelním voze. Do Prahy jsme přijeli včas a tím jsme naši cestu úspěšně zakončili.



Lehátkový vůz DB Sedačka v Thalysu Sedačka v TGV Interiér TGV ICE

CSPSV | 9.6.2007 (12:00)
Související zprávyopen/close

Další z rubriky Reportáže

Další z regionu Francie


  1 2      Zpráv na stránku:   
registrovaný uživatel Etienne  mail  
09.06.2007 (15:40)  
Jinak neodpustím si poznámkou, že cestovatelé asi neměli hluboko do kapsy, podle neustálého vysedávání v jídelních vozech :o))))
registrovaný uživatel Etienne  mail  
09.06.2007 (15:38)  
Autor sice nejsem, ale Smilys je nejlevnější jízdenka do Thalysu, omezený počet míst. Pokud se dokážete obejít bez Thalysu, nejlepší je (hlavně pro moraváky) spoj Wien West-Paris Est, dá se tam koupit Sparschiene (s dost dlouhým předstihem), lehátko za směšných 39 EUR. A ještě k TGV - trochu mě zklamalo, jel jsem poněkud starším a dost otlučeným kusem, nicméně rychlost 300 km/h je zajímavá. Ceny jsou přijatelné i pro našince, přes net k mání třeba Paris - Bordeaux (tuším 500 km) za 19 EUR. Zpátky jsem jel jedničkou (to už bylo jiné kafe) za 24 EUR.
registrovaný uživatel Mato 
09.06.2007 (15:31)  
Je to hezký článek, ale trochu mi to přopomíná Dromoloka z K-repu :DDD
registrovaný uživatel Ygoras  mail  
09.06.2007 (13:38)  
Taky by mě zajímala cena.... možná spíš jakých nabídek jízdenek jste využili. Chystám se do Paříže (možná i Lyonu) koncem letošního roku stejnou cestou - přes Drážďany. Takže mě docela dost zajímá :)
registrovaný uživatel Eeeeeeda  mail  
09.06.2007 (13:35)  
Může mi autor vysvětlit, co to je Smilys? Ď
09.06.2007 (13:34)  
To se jen tak nedozvíte?Článek dobrej ale zároveň suchej.Chtělo to trochu opepřit.Hlavně, že jste po tom gábliku nedostali sračku.
09.06.2007 (13:14)  
Škoda, že v článku nebylo více detailů o vlacích, o zkušenostech z jízdy, popsané jednotlivé etapy cesty. Poprvé pojedu TGV za měsíc z Ženevy do Paříže, tak mě to moc zajímá.
registrovaný uživatel Dery 
09.06.2007 (12:32)  
Kdo asi ne
registrovaný uživatel junkrs 
09.06.2007 (12:19)  
Chtěl jsem se zeptat na totéž :-)
09.06.2007 (12:17)  
hezky a zajimavy článek a cesta

na kolik vás cela ta sranda vyšla zhruba ???
  1 2      Zpráv na stránku:   

Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.

- dopisovatel nebo člen ŽP, - editor nebo admin ŽP

Přidat komentář
Komentáře mohou vkládat pouze registrovaní uživatelé.
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.
Přihlášení
 
 
  
 
   Zaregistrovat

© 2001 - 2024 ŽelPage - správci


Info
informacni okenko