..: Bártovy sliby - možná budoucnost pro pendolina? :..

Pendolino Ministr dopravy Vít Bárta v minulých týdnech při svých cestách po České republice přislíbil zrealizovat některé projekty, které by se měly stihnout za jeho působení na ministerstvu dopravy. Prvním slibem z 10. září bylo snížení jízdní doby mezi Prahou a Českými Budějovicemi ze současných více než 2,5 hodiny na 1 hodinu a 50 minut. Jen o několik týdnů později pak vyvolal velké diskuze slib, na spojení Prahy s Mnichovem za dobu 3 hodiny a 9 minut. Nakolik se tyto sliby v budoucnu stanou skutečností zatím nevíme, ale při bližším prozkoumání se ukazuje, že tyto dva projekty mohou znamenat budoucnost, pro vysokorychlostní jednotky řady 680 Pendolino Českých drah. Ukážeme si varianty možného budoucího nasazení nejen jednotek řady 680, ale i dalších nových vozidel v dálkové dopravě. Hned na začátku je ale třeba upozornit, že se jedná jen o hrubé odhady, které jednak vycházejí z dlouhodobého pozorování nejen u nás, ale i v zahraničí a také se snaží nebýt nijak megalomanské. Pro začátek bude třeba rozebrat současnou situaci a také nejbližší budoucnost, kdy by se na dálkových linkách v České republice měli objevit první skuteční konkurenční dopravci Českých drah.

„Současná budoucnost“

Současné nasazení jednotek 680., foto: Jiří Kocur Jaký je současný stav a blízká budoucnost? V současné době jezdí jednotky Pendolino téměř výhradně na spojích z Prahy do Ostravy, kde některé spoje začínají nebo končí v Bohumíně, popřípadě zajíždějí až do Třince. Jeden pár spojů je v současnosti také veden z Prahy přes Brno do Vídeňského Nového Města. (Jednotky řady 680 jsou v mapkách znázorněny modrou barvou.) Od nového jízdního řádu 2010/11 se na severní větvi provoz nijak dramaticky nezmění, pouze na tzv. jižní větvi přestanou jezdit pendolina do Vídně a dojde k přesunu na jeden pár vlaků do Bratislavy jako spoj SuperCity Slovenská strela. Do konce první poloviny příštího roku by se měl na spojích z Prahy do Ostravy také objevit první konkurenční dopravce, který chce vyzvat České dráhy na souboj.

České dráhy tak budou muset na nastupující konkurenci nějak reagovat a může tak dojít i k výrazným změnáv v nasazování vozidel. Již v březnu letošního roku zástupci ČD oznámili, že počítají v dálkové dopravě s nákupem netrakčních jednotek. (V mapkách znázorněný tmavě červenou barvou.) První zprávy hovořily o 10 až 16 soupravách, pozdější dokonce až o počtu 30 kusů. Tyto soupravy by tak po doplnění souprav řady 680 mohly znamenat nosnou kostru dálkové dopravy Českých drah. Dále si tak nastíníme jednotlivé varianty možných nasazení, jak by se mohly do budoucna vyvíjet.

Skromný nákup nových souprav

Možné nasazení při nákupu nižšího počtu netrakčních jednotek. Varianta A, foto: Jiří Kocur První variantou je nákup nižšího počtu souprav tak, aby pokryly plánované spoje mezi Prahy a Vídní, popřípadě Bratislavou. Zároveň by došlo k zachování nasazení jednotek řady 680 z Prahy směrem na Ostravu s tím, že některé spoje by mohly, podobně, jako spoje konkurenčního RegioJetu, zajíždět po dokončovaném „kysuckém koridoru“ do slovenské Žiliny. Ostatně tento plán již padl při oslavách 5 let provozu spojů SC Pendolino. Už tato varianta by uvolnila poměrně velké množství vozů z vlaků IC/EC, které by mohly přejít na nejvýznamnější rychlíková ramena, jako jsou například spoje mezi Bohumínem a Brnem, či z Prahy do Českých Budějovic.

Možné nasazení při nákupu nižšího počtu netrakčních jednotek. Varianta B, foto: Jiří Kocur Další možností je „prohození“ nasazovaných souprav na jednotlivých ramenech. Důvodů může být více. Tím nejhlavnějším by byl zcela jistě nástup RegioJetu na spoje do Ostravy. Jak se nedávno zmiňoval Radim Jančura v pořadu Otázky Václava Moravce, tak RegioJet (RJ) nehodlá konkurovat cenou (ceny mají začínat na 260 korunách stejně jako eLišky ČD), ale kvalitou svých služeb. Z nejnovějších, ale i dřívějších informací tak například víme, že každý vůz bude mít na starosti minimálně jeden člen vlakového personálu, samozřejmostí bude připojení k internetu pomocí wifi, o zásuvkách na 230V ani nemluvě. Dále z dřívějších prohlášení vyplývá, že by sedadla cestujících měla mít integrovánu obrazovku multimediálního systému, na které si budou cestující moci pouštět filmy, TV popřípadě hudbu. Jedno takové řešení bylo letos prezentováno prezentováno na veletrhu Czech Raildays v Ostravě společností MSI.

České dráhy také mohou pomocí nákupu a nasazení nových souprav na ostravskou větev reagovat na služby nabízené konkurenčními dopravci. Na druhou stranu ani jedna z výše zmíněných věcí není ničím, co by nešlo dodatečně instalovat i do jednotek řady 680. Montáž zásuvek mají ČD v plánu a wifi se již zkušebně testuje. Vyloučena není ani případná úprava (či výměna, pokud budou respektovat současné montážní otvory) sedadel s dosazením obrazovek a instalací centrálního serveru jakožto zdroje dat, jak je tomu u právě výše zmíněného řešení, prezentovaného na Czech Raildays 2010. Nasazení nových souprav na severní větev a pendolin na větev jižní by ale mělo také výhodu v lepším uplatnění naklápěcí techniky pendolin, které by tak mohly využít k zkrácení jízdní doby mezi Prahou a Brnem a přispět tak k zvýšení atraktivity vlakové dopravy oproti autobusové mezi dvěma největšími českými městy. Je ovšem otázka, zda–li by kapacita 226 míst v druhé třídě stačila počtu cestujících na tomto ramenu. Většina spojů EC má nyní daleko vyšší kapacitu a často přesto nestačí. Tato varianta tak zřejmě nepřichází v úvahu.

Když bude souprav větší počet

Možné nasazení při nákupu nižšího počtu netrakčních jednotek. Varianta C, foto: Jiří Kocur V předchozím textu jsme si ukázali možné varianty nasazení při pořízení menšího počtu nových netrakčních jednotek v počtu zhruba 10 kusů. Nyní si ukážeme možné nasazení při pořízení většího počtu souprav. Pro pokrytí celé větve Berlín – Praha – Vídeň/Bratislava a Praha – Ostrava by při minimalizaci času nutného na průjezd republikou po jižní větvi (např zastavováním mezi Prahou a Brnem pouze v Pardubicích), 2 hodinovém intervalu a nezdvojování souprav vznikla potřeba nasazení minimálně 16 souprav včetně minimální zálohy a relativně ostrých obratů. V praxi by tak souprav bylo třeba daleko víc. Udávaný počet 30 souprav tak nemusí být vůbec megalomansky míněný a umožnil by kromě již zmíněného spojování souprav pro dosažení potřebné kapacity také jezdit v kratších než dvouhodinových intervalech.

Nové soupravy by ale zcela jistě nepřišly najednou v krátkém časovém intervalu tak, aby mohly být nasazeny na své relace najednou. Nahrazování souprav řady 680 a jejich přesun na nová působiště by tak mohlo probíhat postupně tak, jak je znázorněno na ilustračních mapkách. V první fázi by tak například mohlo dojít k prodloužení ostravského ramena až do Mnichova. Zde je třeba vzít v úvahu počet spojů a celkovou jízdní dobu, které by jednotky pendolino měly obsluhovat. Dle slibů ministra Bárty by měla být cestovní doba mezi Prahou a Mnichovem být 3 hodiny a 9 minut. V reálu ale zřejmě bude cestovní doba delší, pro nasazení jednotek řady 680 ale není tento čas až tak kritický. V roce 2007 České dráhy provozovaly pomocí 7 souprav (včetně záloh) 7 párů spojů na větvi z Prahy do Ostravy a k tomu 3 páry vlaků z Prahy do Vídně a Bratislavy, kde byla jízdní doba kolem 4 hodin. Lze tedy předpokládat, že tyto 3 páry do Mnichova půjdou realizovat bez vlivu na nutný provoz směrem do Ostravy.

Možné nasazení při nákupu většího počtu netrakčních jednotek., foto: Jiří Kocur Postupem času mohou být pendolina na spojích směřujících do Ostravy nahrazena zcela. Jak je zřejmé na poslední ilustrační mapě, mohly by se k Mnichovu připojit i České Budějovice, s možným zajížděním až do rakouského Lince. Opět se nabízí srovnání s provozem spojů SuperCity v roce 2007, kdy pendolina překonávala vzdálenost mezi Prahou a Ostravou Svinov právě za 3 hodiny a 9 minut, jak zní Bártův slib. Vlaky navíc pokračovaly až na ostravské hlavní nádraží. Spojení s Českými Budějovicemi pak má být, dle ministerských slibů, jedna hodina a 50 minut, tedy zhruba polovina toho, kolik činila jízdní doba spojů SuperCity do Bratislavy a Vídně. Pokud by se tedy na spojích do Mnichova provozoval zhruba stejný rozsah dopravy jako tomu bylo při provozu do Ostravy (tedy zhruba 6 párů spojů denně), pak na České Budějovice by šlo vyjezdit také zhruba 5 až 6 párů denně s tím, že některé spoje by mohly zajíždět až do Lince. Ostatně o této variantě se zmiňoval náměstek pro osobní dopravu Antonín Blažek v loňském rozhovoru pro ŽelPage.

Nasazení jednotek řady 680 na výše zmíněné relace může jednak zajistit významnější zajíždění souprav do zahraničí a tedy lepší ekonomickou bilanci provozu těchto jednotek, tak by také konečně došlo k plnému využití jejich výhod jako je aktivní naklápění a třísystémovost. Pokud by byly navíc spoje do Mnichova propagovány a cíleny jako způsob pohodlné dopravy na mnichovské letiště, dá se předpokládat také větší využití 1. třídy a tedy lepší využití vnitřního rozdělení 1. a 2. třídy v poměru zhruba 1:2. Při čtyřech párech spojů denně, zajíždějících až do Mnichova, by tak bylo nabídnuto v první třídě 420 míst v obou směrech denně. Na druhou stranu je otázka, zda–li by právě poměr první a druhé třídy byl vhodný na spoje do Českých Budějovic, kde by se daná situace musela řešit například označováním jednoho vozu 1. třídy za třídu druhou a s tím spojeného snížení poskytovaného servisu.

Může se stát cokoliv.

Jednotka Siemens Viaggio SpeedComfort ve firemních barvách Českých drah, foto: Siemens Několik výše zmíněných scénářů je jen několik více či méně reálných možných podob dálkové dopravy v podání Českých drah. Konečné nasazení či řešení by kromě počtu a možností vozidel zcela jistě záviselo na spoustě dalších faktorů. Nejen na množství financí na nákup nových vozidel. V prvé řadě by zcela jistě záleželo na ekonomických rozborech rentability jednotlivých nasazení, plánovaném počtu cestujících a stavu v dálkové dopravě České republiky včetně její dopravní politiky. Tím je zejména míněno rozhodnutí, zda–li bude dálková železniční doprava dále dotována státem a bude tak podléhat výběrovým řízením na jejich provoz, nebo dojde k zrušení plateb od státu a jednotliví dopravci se tak sami budou muset rozhodnout kde a s jakým rizikem budou jezdit. Případnou třetí variantou se může také stát britský model, kdy stát sice dálkovou dopravu nijak nedotuje, přiděluje ovšem koncese na jednotlivé provozované linky a dopravci musí o tyto koncese soutěžit. Proto si tento článek ani v nejmenším nechce dělat ambice na to, jak se může či dokonce musí situace vyvíjet. Je spíš míněn jako podnět k zamyšlení a případnému vyvolání diskuze na toto téma. Pokud tedy máte jinou představu, nebo víte o důvodech, které by kterémukoliv výše zmíněnému scénáři znemožňovaly jejich případnou realizaci, tak se můžete vyjádřit níže v diskuzi.


JiříK. | 9.11.2010 (14:00)
Související zprávyopen/close

Další z rubriky Služby Jízdní řád

Další z regionu Česká republika (celá)


  1 2 3 4 5 ... 9      Zpráv na stránku:   
11.11.2010 (21:13)  
K trati Mnichov-Praha, pamatuji si na prezentaci německé motorové naklápěcí dvoudílné jednotky BR 610, (v nějakém čísle dráhy) kterou chtěly DB ve spolupráci s ČD provozovat. Nyní je už ve verzi 612 a měl jsem tu čest cestovat po trati Marktredwitz -Hof - Zwickau. Vlak tvořily 3 spojené jednotky a byl hojně využíván, naklápění při rychlostech okolo 120 km efektní. Spolkové dráhy si vylámaly zuby na ICE TD od SIEMENSE a některé jednotky 612 byly přelakovány pro DB Fernverkehr a upraveny pro větší komfort. Proto možná tolik povyku o Chebu, páč o čem v komentářích sníte, Chebem jezdí, byť z opačné strany (RE Núrnberg - Eger/Cheb vedený právě 612). Elektrická verze této jednotky s možností odpřahu pro vychytání kapacity by bylo cestou. Druhá série 363 byla určena pro tohle rameno, nedostatek dvousystemových strojů a pokračující elektrizace nutí přepřahat, zároveň slouží čekání v Plzni jako nárazník pro zpoždění....
registrovaný uživatel SYN 
11.11.2010 (19:17)  
Jirka Panter: Ne že bych s mnohým nesouhlasil, ale jakej z toho plyne závěr? Že do Plzně a Chebu se nevyplatí jezdit ničím moderním, maximálně tím co už jinde přebývá? (mimochodem, Pinďa možná právě spadne do téhle kategorie - přebývá, tedy možná) To je poněkud tristní a v tom případě se může zavřít mnohem víc tratí než jen poslední lokálky...
Nebo je to myšleno tak - na Cheb něco jo, ale optimalizovaného na tamní podmínky? Hm to snad, ale to klopidlo by opravdu někde mělo využít to klopení, ne? Jinak je to ztracený náklad, tak jako když málo najezdí tak je to ztracený náklad. Nemluvě o tom (což tu opakovaně zdůrazňuje M) když už se to koupilo, tak jsme v "bodu 0" a nemá cenu uvažovat kolik kilometrů denně by měl najezdit aby se mi vrátily investice, ale kolik by měl najezdit abych ho optimlně využil, to nemusí být nutně to samé! Když mi totiž třeba míň najezdí ale o to dýl vydrží tak v logice návratnosti investic (třeba splácení úvěru a tak) jsem v čudu, reálně v bodě 0 to ovšem nemusí vadit...

Prostě je to rozdíl úhlů pohledu - buď si kupuju nové vozidlo tak aby si na sebe vydělalo a případně jednou vytvořilo zisk, nebo si ho kupuju proto že když už mám trať (samozřejmě za předpokladu že po ní chce někdo jezdit, ne že není zájem) tak na ni taky potřebuju nějaké vozidlo, jinak je mi na nic...
registrovaný uživatel M 
11.11.2010 (18:18)  
Ten primer s autama je skvelej!
11.11.2010 (17:34)  
Stále moc hezké vyprávění. Asi jako o tom, že jsem v lepším případě vyhrál meloun ve sportce a přemýšlím, zda koupit na lízing Bavoráka, nebo Meďoura s televizí. Přitom nejbližší R-kovou silnici mám 100km od domova a dálnici 200km. Přitom na mé polní cesty vyvinul Renault ideální vozidlo.
Polopaticky: 3. koridor je s rychlostí 80-120km/h a vy se tu bavíte o vagonech a jednotkách, které se efektivně dají provozovat na tratích s rychlostí 180-230km/h. Jestliže pořídím slušný vozejk, musím s ním jezdit a to platí u auta i u vláčku. Jestliže mně souprava neudělá denně 1600km, tak se můžu jít vycpat. A to mně tedy z Prahy do Chebu neudělá: 220x4=880km. Nehledě na to, že s tím pojede skutečně jen socka, nebo šotouš, protože 4 hodiny veřejnou dopravou je přesně 2x více než autem.

Proč asi všichni chtějí jezdit do Ostravy? Protože se tam jezdí jakž takž rychle a za den natočí téměř 1500km. Stejně tak Blava a Vídeň se po domluvě se sousedem dá udělat 2x denně, což je opět cca 1600km. Takže je to hlavně o tom jaké máme tratě. A ty ekonomicky odpovídají v přirovnání automobilu, který vyvinul Renault specielně pro Východ a vyrábí se v Rumunsku.
11.11.2010 (15:12)  
A tady je právě podle mě nutné, aby konečně někdo vyslovil otázku, před kterou není úniku, pokud mají ČD opravdu úmysl začít někdy rejžovat na dálkové dopravě:

"Je pro nás výhodnější mít těch několik jednotek 680, ale zato plnohodnotné, nebo je pro nás výhodnější pořídit 4 Railjety (či soupravy podobného konceptu) a Pendolina využívat dále na vnitrostátních relacích?"

No a tuhle otázku začít řešit z pohledu:

A. finančního
- alfa a omega, zda vůbec je reálné si to dovolit, ať již přímo, nebo formou leasingů či úvěrů, a to jednak v otázce pořízení a jednak v otázce generování dostatečného cash flow pro splácení případných úvěrů.
- posouzení, zda je taková úvaha vůbec schopná najít si koupěschopnou poptávku

B. provozního
- nakolik to dokáže přilákat nové lidi z hlediska objemu,
- nakolik se vyplatí sebrat či ponechat Ostravě Pendolina
- nakolik je zde možnost případně obsluhovat jimi jiné tratě
- využití možnosti rychlé jízdy, servisní zázemí, certifikace atd.

C. širších souvislostí
- nakolik toto pomůže odlehčit D1 od osobní přepravy.
- nakolik to třeba pomůže cestovnímu ruchu
- vyčíslení ekologických dopadů dle nových cestujících
- marketingové použití takových vlaků pro celkový image ČD
- a mnoha dalších, které mi surrealistický tok myšlenek právě odepřel

Toto vše ovšem je přesně případ, kdy by měl v každém z uvedených kritérií rozhodovat prakticky pouze faktor ekonomický a nikoliv snaha dostat ještě lepší hračku pro modrou armádu.

Taková úvaha by pak měla být provedená podle mě nejprve na tratích (uvádím schválně jen zkrácené vnitrostátní úseky, každý ví, kam ty tratě zhruba pokračují) Děčín - Břeclav, Praha - Ostrava. Třetí stranu trianglu Praha - BRNO - OSTRAVA považuji neperspektivní těmito soupravami jakkoliv rozsáhleji řešit, protože tam bude vždy existovat přirozený zájem PKP IC.

Rozvoj jakýchkoliv jiných teprve poté, až se koncept ujme na těch prvních tratích a až tam na to ty tratě budou uzpůsobeny. To platí především pro Plzeň, jihočeskou 220 bych z tohoto systému vynechal a dal tam normální MODERNÍ soupravy (ano, červenou koženku Bautzen feat. Najbrt 2010 za moderní opravdu nepovažuji). Časový horizont? Mlhavý. Ale už by mělo konečně zaznít o něm konečné slovo, že toto je cíl nebo je cíl něco jiného, ale za tím cílem jít. Přešlapování na místě není řešení.
registrovaný uživatel M 
11.11.2010 (15:09)  
1. Pendolina zlobi i v rekneme poslednich dvou letech? Ja teda nemuzu nabidnout dostatcne velky vzorek, ale vzdy vse fungovalo uplne v pohode.
2. Pokud SC nyni jezdi obsazene na 65%, coz je ve srovnani s cimkoliv na kolejich docela slusne cislo, tak nevidim zadny duvod, proc nahanet "socky" nebo obecne zvysovat pocet cestujicich. Pokud je problem s obsazenosti treba polednich uternich a stredecnich spoju, tak ti studaci (napriklad) asi nebudou zrovna to, cim se SC naplni. Ale mozna ano...
11.11.2010 (15:06)  
Martyss: Souhlas a doplnění: V současné době v západním směru jezdí rychlíková NAD v režii DB a vymetací plíva v režii ČD. O muzeu přetřeném namodro v opačném směru se nemá cenu zmiňovat, jen vzpomínám, že jsem s těmi vozy jezdil do školy.

3:09 do Mnichova od lidí, kteří druhou rukou seškrtali investice, které umožňovaly jízdu za 3:50 je takový blábol, že nemá cenu rozvádět. Pokud do Mnichova nebude něco rychlejšího než kombinace NAD+ICE přes prdel jménem Norimberk (100km zajížďka), tak to nemá cenu řešit.

Jediné po čem bych toužil, aby DB vzali klacek s jejich logem a zapíchli ho na dálnici pod Radyní, aby plzeňští mohli také jet za železnou oponu jinak než autem.

Ad Petr Hradil z Chebu: Tak jak se ušetřilo na 3. koridoru (průměrná traťová rychlost pod 100km/h, cestovní 70- křižování v Chodové Plané, kde si může pivovar dát stánek), jedině Pinďa je schopen "udělat" Praha - Plzeň SJD 1:30 a Plzeň - Cheb rovněž 1:30 s tím, že na obou koncích bude cca 20 min na obrat a tedy dostečná vata na vymetení odpadkových košů. Jinak je pro vnitrozemce Cheb stále exotika kam se ploužíte vláčkem mezi březovými hájky s prameny minerálek v každém druhém. Jedině s Pinďou to bude vypadat, že to ještě patří ke království Českému.
11.11.2010 (14:58)  
1) O nasazení by kromě "klikatosti" tratě a z toho plynoucího zkrácení jízdní doby klopením měla rozhodovat i systémová jízdní doba - tedy zda díky klopení stihneme přípoje v obou krajních uzlech, které bychom s konvenčním vlakem nestihli. Viz ICN ve Švajcu.

2) Měly by to být spolehlivé stroje.

O ETR 470 (v podstatě dnešní SC Pendolino) se to říct nedá. Komu nestačí příhody z domova, může se "pobavit" provozem Cisalpina, s nímž už Švýcarům došla trpělivost.
Ať se radši pořídí něco jako ICN - v rámci konsorcia do toho byli zapojení i Italové, ale funguje to:
http://de.wikipedia.org/wiki/SBB_RABDe_500

3) Ať jsou "v systému" - hodinový takt, běžný tarif a provázanost s místními IDS (tedy ideálně v objednávce).

Klopidlo je na pořízení i provoz poměrně drahá sranda. Je tedy jistě i v zájmu dopravce zacílit na dostatečně silný segment cestujících, tedy kromě 1., business atd. třídy (které jsou žádoucí, neb zvyšují prestiž železnice) i na obyčejné lidi, študáky a jiné "socky", z nichž teď žijí hlavně autobusoví dopravci.

Sečteno a podtrženo - jako inženýr se přimlouvám za zahrnutí klopidel do věcného řešení "obslužnosti" a zatraktivnění veřejné dopravy - a pak ať se z toho klidně upeče nějaký ten "produkt"...
registrovaný uživatel strejcekms  mail  
11.11.2010 (14:24)  
Flexaretista - ano, šlo by to, dokonce se to někde u Pendolin asi dělalo, nedávno tu o tom byla zmíňka v jednom článku. Asi by to bylo docela dost drahé..
11.11.2010 (14:02)  
Když se ta Pendolina otevřela - už léta mi vrtá hlavou jedna otázka: bylo by technicky možné nechat je u výrobce rozšířit na cca 11 vozů, někde uprostřed přidat jeden hnací vůz, homologovat a potom provozovat konečně Berlin - Vídeň???
  1 2 3 4 5 ... 9      Zpráv na stránku:   

Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.

- dopisovatel nebo člen ŽP, - editor nebo admin ŽP

Přidat komentář
Komentáře mohou vkládat pouze registrovaní uživatelé.
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.
Přihlášení
 
 
  
 
   Zaregistrovat

© 2001 - 2024 ŽelPage - správci


Info
informacni okenko