..: Bardotky, zamračené... řada 749, 751, 752 :..

Ilustrační obrázek - 749.244, foto: Jirka Petrák (Aktualizováno 11. října 19.47) Vážení čtenáři, zajisté jste si všimli, že i tento měsíc je naše fotogalerie zaměřena opět na stroje určité řady. Zatímco se červenec nesl ve znamení brejlovců, nyní byl prostor věnován řadám 749, 751 a 752. Tyto legendární stroje, známé pod přezdívkami berta, bardotka, zamračená, ceckatá aj., křižují české i slovenské tratě již téměř padesát let. Během této doby si lokomotivy získaly tisíce příznivců nejen z řad železničních nadšenců a fotografů, ale i strojvedoucích. Přestože jejich věk dosahuje úctyhodných hodnot, pokrokové řešení, konstrukce a především spolehlivost umožnily ponechat tyto stroje v provozu až do dnešních dnů. V současné době je lze spatřit především na rychlících z Prahy do Českých Budějovic, kde provoz zajišťují pražské lokomotivy.

Základní technické údaje:

  • Výrobce: ČKD Praha
  • Výroba: 1964 – 1971 v počtu 230 ks (T478.1), 1969 – 1970 v počtu 82 ks (T478.2)
  • Délka přes nárazníky: 16 500 mm
  • Délka skříně: 15 260 mm
  • Šířka: 2 950 mm
  • Výška: 4 103 mm
  • Rozvor podvozku: 2 400 mm
  • Vzdálenost otočných čepů: 9 000 mm
  • Uspořádání pojezdu: Bo'Bo'
  • Služební hmotnost: 75 t
  • Nápravový převod: 1:4,8125
  • Typ spalovacího motoru: K 6 S 310 DR
  • Objem spalovacího motoru: 163,21 l
  • Vrtání: 310 mm
  • Zdvih: 360 mm
  • Otáčky volnoběžné: 300 ot . min-1
  • Otáčky jmenovité: 775 ot . min-1
  • Zásoba paliva: 3 000 l
  • Vodní hospodářství: 1 200 l
  • Přenos výkonu: elektrický stejnosměrný
  • Typ trakčních motorů: TE 005 E
  • Maximální tažná síla: 180 kN
  • Trvalá tažná síla: 120 kN
  • Trvalý výkon SM: 1 102 kW
  • Maximální rychlost: 100 km/h
751.061, Hrhov, foto: tomi751.145 + 751.345, Rtyně v Podkrkonoší zastávka, foto: Pavel Martochnovina03

Historie

Druhý prototyp, T478.1002, foto: Pavel Martoch V polovině šedesátých let minulého století již plně probíhal proces změny trakce z parní na elektrickou a motorovou. Ministerstvo dopravy proto objednalo nové lokomotivy s těmito parametry: konstrukce umožňující univerzální využití, čtyři nápravy, výkon 1 500 k, maximální rychlost 100 km/h a parní vlakové vytápění. Jelikož ještě nebylo rozhodnuto o způsobu přenosu výkonu, bylo přistoupeno na výrobu lokomotiv s oběma typy – elektrickým (T478.1) a hydromechanickým (T478.2). Projekce byla dokončena v roce 1963. O rok později byly zhotoveny dva prototypy – T478.1001 a 1002, jejichž zkušební provoz byl zahájen v roce 1965. Sériová výroba lokomotiv T478.1 (751) pak probíhala v letech 1966 až 1971 v počtu 230 kusů. Protože se při zkouškách elektrický přenos výkonu zcela osvědčil, od výroby strojů s hydromechanickým přenosem bylo ustoupeno. Samotné označení T478.2 (752) však nezůstalo nevyužito – v letech 1969 až 1970 bylo vyrobeno celkem 82 lokomotiv nesoucích právě toto označení, kterým narozdíl od řady T478.1 chyběl parogenerátor.

V průběhu let prošly lokomotivy řadou rekonstrukcí. Nejzásadnější z nich je spojena s nástupem osobních vozů s elektrickým topením a následným rušením vozů s topením parním. S nově přicházejícími vozy došlo k náhradě parního generátoru PG 500 elektrickým topením u brejlovců řady 753 (po úpravě přeznačených na řadu 750) a rovněž bylo takto rekonstruováno 34 lokomotiv řady 751 a 26 lokomotiv s původním označením 752. Všechny takto upravené lokomotivy byly přeznačeny na řadu 749. S nástupem Českých drah byly zbývající nerekonstruované lokomotivy řady 752 začleněny do řady 751 s tím, že jejich inventární čísla byla zvýšena o tři sta. Slovenským strojům bylo jejich označení ponecháno.

Přehled strojů rekonstruovaných ze řady 752 (T478.2) na řadu 749
752 078-6749 240-8752 083-6749 253-1
752 001-8749 241-6752 084-4749 254-9
752 013-3749 242-4752 076-0749 255-6
752 037-2749 243-2752 009-1749 256-4
752 034-9749 244-0752 068-7749 257-2
752 032-3749 245-7752 031-5749 258-0
752 011-7749 246-5752 065-3749 259-8
752 081-0749 247-3752 077-8749 260-6
752 012-5749 248-1752 010-9749 261-4
752 067-9749 249-9752 066-1749 262-2
752 036-4749 250-7752 056-2749 263-0
752 072-9749 251-5752 058-8749 264-8
752 080-2749 252-3752 055-4749 265-5

Současnost

DKV Olomouc

749.107 u Ramzové, foto: Honza Beránek / JTB Když se řeknou Jeseníky, nejeden železniční fanoušek si vybaví zamračené, které byly nasazovány na kopcovité tratě v okolí Jeseníků. Typický zvuk motoru K 6 S 310 DR se rozléhal kopcovitým terénem a okolí tratě bylo zaplněno všudypřítomnými fotografy. Trať vedoucí z Šumperka do Krnova je (zapomeneme–li na Bezpráví) vlastně jakýmsi rájem pro fotografy a milovníky těchto letitých, ale stále přítomných strojů. Přestože v DKV Olomouc potřeba zamračených značně klesla s příchodem jízdního řádu 2009/2010, kdy vozba vlaků v okolí Jeseníku připadla na novější stroje řady 754, stále jsou zde na nákladních vlacích nasazovány stroje řady 751. Některé stroje řady 749 byly v této souvislosti předislokovány do Prahy.

DKV Plzeň / PJ České Budějovice

Budějovický stroj, 749.100, na Šumavě, foto: KuTom Českobudějovické depo nasazovalo své elitní stroje především na trati (Gmünd NÖ –) České Velenice – České Budějovice, která však prošla elektrifikací a vozba vlaků v dieselové trakci tak byla ukončena. Vidět je můžeme také v čele některých osobních vlaků z Tábora do Benešova u Prahy, které takto jezdí kvůli údajnému nedostatku elektrických lokomotiv řady 363. Nemálo známý byl také tradiční rychlík Šumava, jehož provoz byl však na konci letní turistické sezony, 12. září, v úseku České Budějovice až Nové Údolí ukončen. S nástupem jízdního řádu 2010/2011 však České dráhy plánují nasazovat na trati 194 klasické soupravy v čele s ušetřenými lokomotivami řady 749, které nahradí neatraktivní a nepohodlné soupravy nasazované v letním období na osobní vlaky.

DKV Praha

749.006 na Posázavském Pacifiku, foto: Pavel Martoch V souvislosti se zmenšující se potřebou lokomotiv řady 749 v ostatních depech byly některé stroje předislokovány do DKV Praha. Zde jsou nasazovány například na trať Posázavského Pacifiku, kde zajišťují vozbu osobních vlaků složených z patrových vozů řady Bmto. Takto složené vlaky zde jezdí především o víkendu a v letní sezoně. Dalším působištěm těchto strojů jsou rychlíky z Prahy do severočeského Tanvaldu, které bývají často zachycovány železničními fotografy. Tyto soupravy, jejichž součástí je i cyklovůz řady Bvt, jsou nasazovány pouze v neděli na vybrané spoje. Nejčastěji se tak s nimi můžeme setkat na rychlících z Prahy do Českých Budějovic, které v počtu sedmnácti spojů jezdí až na několik málo omezení takřka denně. Jejich provoz si přiblížíme níže.

Z Prahy do jihočeské metropole

Rychlík do Českých Budějovic, zde u Příbrami, foto: Špáňa Pražské stroje jsou nyní nejvíce nasazovány na rychlíky z Prahy do Českých Budějovic. Ty jsou provozovány od 14. prosince 2008, kdy také skončil legendární rychlík Bezdrev. Od počátku byly v soupravě řazeny vozy BDs a Bdt, od čehož se však s nástupem GVD 2009/2010 upustilo a velkoprostorové vozy tak nahradily klasické kupé vozy řady B. Tyto spoje se kvůli nasazované soupravě každodenně stávají terčem mediální kritiky, jelikož se původně počítalo s moderními motorovými jednotkami Desiro. Tento plán však, bohužel, ztroskotal. Ačkoliv Desiro by podle propočtů údajně dosahovalo třikrát nižší spotřeby, než lokomotivy řady 749, oproti několikrát uvažovanému nasazení nehospodárných motorových vozů řady 854 vykazují tyto čtyřicet let staré stroje znatelně nižší náklady. Navíc by zmíněné motorové vozy nestačily kapacitně – sólo vůz disponuje 48 místy k sezení, s přípojným vozem by však už nestačil trakčně (nízké rozjezdové zrychlení, nízký měrný trakční výkon) a dva vozy jsou již zcela nemyslitelné. Naopak klasickou soupravu lze kdykoliv doplnit, aniž by se nedařilo požadované jízdní doby stíhat. Otázkou však zůstavá, čím současné složení nahradit. Minimálně do doby, než budou připraveny k provozu rekonstruované stroje 750.7, zůstane souprava pravděpodobně nezměněna. Na závadu jsou spíše provozované vozy řady B, které zdaleka nesplňují požadavky cestování 21. století a jejich stav mnohdy připomíná spíše šrot. Důvěru v tyto letité vozy zcela jistě neposílil ani požár vozu v Dívčicích. Slibované revitalizované vozy se v současné době na spojích vyskytují jen zřídka.

SOKV České Budějovice

751.223 SOKV ČB na Šumavě, foto: Václav Růžek V souvislosti s útlumem provozu strojů řady 751 SOKV Ústí nad Labem nejen v okolí Kralup nad Vltavou, kde byly z velké části nahrazeny rekonstruovanými lokomotivami řady 753.7, bylo nemálo strojů předislokováno do SOKV České Budějovice. Mezi přepravovanými lokomotivami byly i neprovozní kusy, které jsou v českobudějovických dílnách v rámci možností uváděny zpět do provozuschopného stavu. Do jižních Čech tak byla přesunuta, mimo jiných, i jediná zamračená v barvách ČD Cargo – 751.219. V současné době působí na nákladních a manipulačních vlacích v okolí Českých Velenic, Volar, Číčenic či Kájova. Je zatím otázkou budoucnosti, zda se podaří zprovoznit i další stroje. Středočeští milovníci zamračených však nemusí věšet hlavu – lokomotivy řady 751 z okolí nejen Kralup nad Vltavou hned nevymizí.

751.004 s vozy Btn, R 1245 Nicméně dlouhé diskuze lze vést o rozdělení lokomotivního parku po vzniku dopravce ČD Cargo, kdy pět lokomotiv řady 749 připadlo právě tomuto nákladnímu dopravci. A tak zatímco například ostravské stroje, 749.247 a 749.251, mohou „vytápět uhláky“, v Praze mnohdy nastane kuriózní situace, kdy jedinou disponibilní zálohu tvoří lokomotiva 751.004, která není vybavena elektrickým topením. Zejména v zimě pak toto znamená značné komplikace, neboť je nezbytné získat vozy s vlastním nezávislým vytápěním. Pokud zrovna nejsou volné k dispozici, je nutné nějaký vlak zkrátit a ušetřený vůz nasadit tam, kde chybí. S tímto problémem se nejvíce potýkají především v zimních měsících rychlíky z Prahy do Českých Budějovic, kde takováto situace nastala během loňské zimy již několikrát. Důvodem k diskuzi však není nedostatek provozních strojů řady 749, ale některé nevyužité stroje řady 751, které jsou odstaveny v depu namísto toho, aby byly předislokovány do dep, kde je jich potřeba a lokomotivy řady 749 s elektrickým vytápěním mohly být vráceny zpět k osobní dopravě.

Budoucnost

749.264-8 DKV Praha, foto: Matouš Vinš V osobní dopravě mají lokomotivy řady 749 svůj osud již pravděpodobně zpečetěn – letité stroje budou postupně nahrazovány novějšími lokomotivami a vyřazovány. Přispívá k tomu také řada poruch a závad například na elektroinstalaci, což bývá zapříčiněno mnohdy i zanedbáním údržby. Dalším důvodem poruchovosti může být i nedodržování oběhů lokomotiv, kdy jeden stroj urazí denně i dvoj– nebo trojnásobek předepsané vzdálenosti. Nicméně nutno uznat, že s ohledem na jejich věk jde stále ještě o spolehlivé stroje. Co se týče dalšího provozu, optimistické odhady dávají v osobní dopravě zamračeným ještě asi tři nebo čtyři roky života. Vše záleží na tom, jestli se podaří dodržet termín dodávky strojů řady 750.7, které mají, mimo jiné, zčásti nahradit právě řadu 749 a na jejich stavu.

V nákladní dopravě mají stroje mnohem lepší vyhlídky. Kromě rekonstruovaných brejlovců řady 753.7 totiž stále není alternativní náhrada. Lze tak předpokládat, že zamračené zůstanou v čele nákladních vlaků o něco déle, než jejich kolegyně v osobní dopravě. Nedostatek jiných strojů panuje zejména na Slovensku, kde řada 751 a 752 tvoří stále většinovou část lokomotivního parku ZSSK Cargo.

DISLOKACE – (neprovozní), [zrušené]
Osobní doprava – České dráhy
DKV Praha749: 006, 008, 011, 039, [081], (102), 107, 121, 146, 162, [170], (180), 181, 182, [218], [224], 240, [244], 253, 256, [258], 260, 264
751: 004
DKV Plzeň749: 051, 100, (134), (241), 252, (254), (255), 262, 263
DKV Olomouc749: 042, [214], 246, 248, 250, 257, 259, 261, 265
DKV Brno751: 001, 002
Nákladní doprava – ČD Cargo, ZSSK Cargo
SOKV České Budějovice749: 018, 019, 187
751: 031, (066), 080, 088, 089, (095), (105), 137, (138), 147, 154, (167), (210), (212), 219, 223, (228), 232, 233, (239), 316, 364, 382
SOKV Ústí nad Labem751: 236, 354
SOKV Ostrava749: 247, 251
751: 038, 041, 052, 053, 093, 094, 101, 119, 141, 144, 145, 148, 149, 151, 172, 176, 220, 335, 338, 374
VP Humenné751: 023, 034, 073, 074, 110, 114, 194
752: 018, 021, 022, 023, 024, (026), (028), 029, 030, (039), 040, 042, 043, 046, 049, 051, 052
VP Košice751: 024, (072), (085), 113, (193)
752: 025, 027, 045, 048, 069
SRT Lučenec751: 035, 036, 047, 056, 077
752: 020, 041, 047, 070
SRT Nové Zámky751: 025, 055, 062, 075, 082, 083, 127, 132, 175, 195, 197, 201, 205
VP Plešivec751: 026, 057, 059, 061, 076, 078, 109, 116, 117, 118, 123, 125, 126, 171, 173, 196, 198, 199
VP Prievidza751: 027, 033, 043, [044], 046, [060], 084, 124, 128, 174, 192, 200, 203, 208
VP Trenčianská Teplá751: 058
SRT Zvolen751: 129, 188, 206
SRT Žilina751: 037, 071, 079, 112, 115, (131), 191, 202, 204, 207

Zdroj: ŽelPage, Prototypy.cz, Atlas lokomotiv, Dislokace lokomotiv


Dominik Jaroš | 10.10.2010 (14:30)
Ostatní: TwitterLinkuj.cz!Jaggni to!Google Bookmarksvybrali.sme.skDalší služby
Související zprávyopen/close

Další z rubriky Vozidla

Další z regionu Česká republika (celá)


  1 2      Zpráv na stránku:   
dopisovatel nebo člen ŽP MirKo 
11.10.2010 (13:24)  
pro autora: Ano tady něco nesedí. Základní technické údaje vs. DISLOKACE. V dislokaci je uvedena, jak píše JB i bývalá řada T478.2 (752) kdežto v ZTÚ není, tam by to chtělo by doplnit i o tuto řadu. A klidně i které loko z řady 752 byly předělány na 749, viz http://www.prototypy.cz/?rada=749 a tudíž bylo i přečíslováno jejich původní pořadové číslo.
registrovaný uživatel JB 
11.10.2010 (10:28)  
pro autora: Bylo by dobré ony lokomotivy T478.2, o kterých se mluví v samém úvodu a pak v odstavci Historie, zahrnout i do tabulky, ve které se s nimi nepočítá. (82 kusů, objem naftové nádrže 5500 litrů, bez vodního hospodářství).
11.10.2010 (0:23)  
Honnzok
ona ta spotřeba Caterpillarů není nijak zázračná... například mě docela překvapila poznámka v CZLOKO, že původní motor v brejlácích má nižší spotřebu než nový motor v řadě 753.7 a to asi o 10%...

ale abych nebyl úplně mimo téma:
děkuji za krásné sepsání rozložení mé nejoblíbenější lokomotivy a na doplnění ještě dopíši, že na trati 070 se berty objěvují pravidelně jen o víkendu (SO dopoledne, NE odpoledne), občas se zřejmě z "neschopnosti" řady 854 objeví na rychlíku i ve všední den, obvykle s dvěma vozy 054
registrovaný uživatel eton11 
10.10.2010 (22:35)  
Honnzok: Berta v podání ČD skutečně může vyjít úsporněji než motorák, i přes trojnásobnou spotřebu. Jde jen o to, jak vysokou (nízkou) míru údržby u Berty nastavíme. Pár let vydrží, než se rozpadnou...
registrovaný uživatel Honnzok  mail  
10.10.2010 (22:13)  
"Tento plán však, bohužel, ztroskotal. Ačkoliv Desiro by podle propočtů údajně dosahovalo třikrát nižší spotřeby, než lokomotivy řady 749, oproti několikrát uvažovanému nasazení nehospodárných motorových vozů řady 854 vykazují tyto čtyřicet let staré stroje znatelně nižší náklady. Navíc by zmíněné motorové vozy nestačily kapacitně – sólo vůz disponuje 48 místy k sezení, s přípojným vozem by však už nestačil trakčně (nízké rozjezdové zrychlení, nízký měrný trakční výkon) a dva vozy jsou již zcela nemyslitelné."

To by mě zajímalo jaký odborník tohle napsal. Néže bych se za něj považoval ale jak může být motor K 6 S 310 DR s objemem 163 litrů být úspornější než skoro nový motor 854 což je Caterpillar 3412 Edi-ta s objemem 27l a měrnou spotřebou 196 g/kWh. TO ať se snažim sebe víc nějak nevychází. Berta jezdí pod 100l na 100 km bych se divil. Motor 854 je novější přeplňovanější jedině že by hydrodynamická převodovka H750M udělala svoje, ale to by muselo jít rapidně. Nechce se mi moc věřit že berta pojede pod 100l/100km, kór pojedelei na ostré časy. A 854 kdyby se hnala na plno tak pojede maximálně 150l/100km pokud sem to dopře spočítal a dobře si to od té doby, co jsem to počítal, pamatuji.
10.10.2010 (20:46)  
Děkuju za pěkný přehled. Jen doplním, že na trati 210 jezdí zamračené od pátku odpoledne do neděle večer, a to jen do Čerčan - do Dobříše už několik let vozí osobní vlaky jen při mimořádnostech. Zato tam denně zajede zamračená ČDC s nákladem.
Do Tanvaldu jezdí klasika nejen v neděli, ale i v sobotu, akorát jiný oběh. Ještě nedávno to byl vlak jezdící pouze o víkendech, mimo sezónu v sobotu tam a v neděli zpět. Pamatuji jak jsem v Tanvaldu za tmy v sobotu večer nastupoval celý promáčený s lyžemi do vymrzlé nerekonstruované hydry a na x-té koleji odpočívala bardota, "do pasu" zasypaná sněhem. Poté byla také krátká epizoda zamračených na rychlících Nymburk - Rumburk (místo 754 a 843, dnes už 854).
10.10.2010 (19:45)  
moc nesleduju statistiky a proto se bojím odpovědi, ale - prosím pěkně, kdepak je 751.166? Díky za info a zdravím ZdŠ
10.10.2010 (19:38)  
Pěkně a výstižně napsaný článek. Dovolím si také dvě malinkaté opravy: 751.212 SOKV České Budějovice je už nějaký čas neprovozní, naopak 749.019 se vrací do provozu s novým motorem. A co říci na to, že pět strojů 749 patří Cargu? Souhlasím s autorem, že o tom by se mohla vést dlouhá diskuse. Já ale budu oponovat. Stroje 749 se do Carga nedostaly při vzniku, ale byly odkoupeny až o několik měsíců později. Naopak České dráhy odkoupily pět strojů řady 210 od Carga. A zároveň se domnívám, že České dráhy vlastní strojů 749 dostatek. To, že občas v některé lokalitě chybí, je věc zcela jiná. Nicméně článek jako takový chválím. Takže palec nahoru
registrovaný uživatel Robo 
10.10.2010 (19:37)  
Menšia oprava.

751 044 a 060 sú zrušené, Do Zámkov sa vrátili 075 a 132, 199 je v Plešivci spoločne so 109 a 126.
registrovaný uživatel R 646  mail  
10.10.2010 (18:16)  
Jen malinkatá oprava doplnim bych rychlíky Z prahy do Českých Budějovic,ale přez písek,protože hlavní trať je 220(Praha-Tábor-České budějovice)a tam jezdí 363
  1 2      Zpráv na stránku:   

Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.

- dopisovatel nebo člen ŽP, - editor nebo admin ŽP

Přidat komentář
Komentáře mohou vkládat pouze registrovaní uživatelé.
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.
Přihlášení
 
 
  
 
   Zaregistrovat

© 2001 - 2017 ŽelPage - správci


Info
informacni okenko