Úvod
Lokomotivy řady 775 a 776 vznikly jako projekt ČKD, navazující na vývoj a zkoušky lokomotiv T 698.0 a T 658.0, původně určených na vývoz do Argentiny, ze kterého ale sešlo. Prototypy nové řady T 678.0 a T 679.0 byly vyrobeny mezi léty 1961 a 1962 a byla zahájena sériová výroba. Ta však netrvala dlouho, protože do ní zasáhlo rozhodnutí RVHP (Rada vzájemné hospodářské pomoci) o rozdělení výroby dieselových lokomotiv do členských států dle výkonnostních kategorií. A výroba lokomotiv výkonnostní kategorie, ve které se nacházely "Pomeranče", připadla SSSR. I tak bylo vyrobeno v letech 1961-1965 celkem 27 řady 776.
Podvozek a rám
Konstrukce lokomotivy je totožná se řadou 775 (T 678.0) a jediným rozdílem mezi oběma řadami je dosazení parního generátoru pro vytápění vlakových souprav a rozšíření možnností uplatnění těchto lokomotiv. S tím souviselo i přeznačení z důvodu zvýšení celkové hmotnosti.
Lokomotiva je šestinápravová, se dvěma třínápravovými podvozky, zavěšených na hlavní rám pomocí osmi závěsek. Soukolí v podvozcích jsou vedena kyvnými rameny, vypružena šroubovými pružinami a hydraulickými tlumiči a poháněna pružně zavěšenými tlapovými trakčními motory TM 51/36 x 4 s přímým ozubením. Přenos podélných sil na rám je řešen ojnicemi. Hlavní rám je celosvařovaný z dutých ocelových nosníků. Na rámu je zespodu připevněna palivová nádrž, zmenšená na objem 3 500 l kvůli instalaci vodní nádrže o objemu 3000 l pro parní generátor. Zásobníky písku jsou v čelech lokomotivy.
Skříň a pohon
Na čelech lokomotivy jsou dvě shodná tepelně i zvukově izolovaná stanoviště strojvedoucího, strojovna uprostřed. Na stanovištích je umístěn pákový řadič s 9 výkonovými stupňi, kohouty přímočinné brzdy a brzdiče samočinné brzdy ŠKODA N/O. Pod podlahou obou stanovišť jsou schránky na akumulátorové baterie o napětí 110 V. Rovněž v kabině je umístěna i parkovací brzda, působící na přilehlá soukolí. Okna stanoviště jsou bezpečnostní, vytápění je řešeno kaloriferem. Ve strojovně uprostřed je umístěn řadový osmiválcový přeplňovaný naftový motor K 8 S 310 DR s vrtáním 310 mm a zdvihem 360 mm o výkonu 1470 kW (stroje 001-012). V sérii 013-017 má motor výkon snížený na 1325 kW z důvodu použití jiného turbodmychadla. Na spalovací motor je přes pružnou spojku napojen trakční generátor SS 105/62 x 8. Ten pohání stejnosměrné trakční motory, zapojené po dvou do série ve třech paralelních větvích. Osazen je také pomocný alternátor, vytvářející třífázovou síť. Z ní jsou napájeny motory ventilátorů chlazení trakčních motorů a dvouokruhové chlazení spalovacího motoru. Hlavní okruh ochlazuje spalovací motor a vedlejší chladí mazací olej. Část teplé vody se využívá k předehřevu nafty a vytápění kabiny strojvedoucího. K tomu patří i chladící bloky umístěné na kraji strojovny. Na opačné straně strojovny je za kabinou hlavní elektrický rozvaděč. Za rozvaděčem má své místo parní generátor pro vytápění vlakových souprav, u strojů čísel 001, 003 a 007 typu Vapour Heating OK 4616, v dalších strojích pak odvozený typ PG 500, vyráběný v Juranových závodech v Brně. Tlakový vzduch pro brzdy vyrábí dvoustupňový tříválcový kompresor K2, dva vzduchojemy o objemu 500 l jsou umístěny ve strojovně.
Provoz lokomotiv
Lokomotivy začaly být nasazovány na vozbu rychlíků na sklonově náročných středoslovenských tratích s množstvím tunelů, které parní lokomotivy doslova zamořovaly nebezpečným oxidem uhelnatým. "Nejlepší léta svého života" tyto lokomotivy zažily v 70. letech, kdy vozily expresy ze Zvolena do Púchova nebo Košic. Na těchto výkonech je ale začali nahrazovat "brejlovci" T 478.3 a T 478.4, takže pomeranče byly odsunuty ke svým "bratrům" T 678.0 na nákladní vlaky. Lokomotivy dosloužily v 90. letech na trati Zvolen - Lučenec, kde byly nahrazeny "čmeláky" 770 a 771. V současné době není žádná z lokomotiv této řady již v pravidelné službě, pouze stroj čísla 776.019 (T 679.019) je zachován pro muzejní účely a používán pro nostalgické jízdy. Ostatní jsou již sešrotovány.
Barevné provedení
Lokomotivy byly standardně dodávány v kombinaci barev oranžové a krémové, s hnědými doplňky a tmavě šedým pojezdem. Při unifikaci dostaly celočervené zbarvení se žlutým výstražným pruhem. Současný zbylý muzejní stroj jezdí opět v původním barevném schématu.
| Uspořádání pojezdu | Co´ Co´ |
|---|---|
| Celková délka | 18 000 mm |
| Výška | 4 250 mm |
| Šířka | 3 100 mm |
| Max. výkon naftového motoru | 1 472 kW (1 370 kW) |
| Max. trakční výkon | 1 370 kW (1 214 kW) |
| Trvalá tažná síla | 245 kN |
| Maximální rychlost | 100 km/h |
| Hmotnost ve službě | 114 t |
| Údaj v závorce platí pro loko č. 003-027 | |
| Technické údaje spalovacího motoru K 8 S 310 DR | |
| Počet válců | 8 |
| Průměr válců | 310 mm |
| Zdvih pístů | 360 mm |
| Rozměry motoru | 7065 x 2167 x 2830 mm |
| Hmotnost motoru | 18 000 kg |
| Objem motoru | 217,6 l |
| Kompresní poměr | 0,542361111111111 |
| Max. výkon | 1 472 kW při 750ot./min. |
| Volnoběžné otáčky | 450 ot./min. |
| Maximální otáčky | 850 ot./min. |
| Pořadí vstřiku paliva | 2-4-6-8-7-5-3-1 |
| Olejové hospodářství | cca 800 l |
| Chladící okruh (voda) | cca 1 100 l |
| Technické údaje trakčního generátoru SS 105/62 x 8 | |
| Výkon | 1 370 kW |
| Proud | 1 610 A |
| Napětí | 850 V |
| Technické údaje trakčních motorů TM 51/36x4 | |
| Trvalý výkon | 205 kW |
| Proud | 800 A |
| Napětí | 285 V |
 |
popis: Muzejní stroj loko: T 679.019 |
 |
loko: T 679.019 |
