Vznik

Po několika poválečných pokusech o třínápravovou spojnicovou motorovou lokomotivu různých českých výrobců, přistoupilo ČKD k vývoji nové třínápravové motorové lokomotivy. Jeho výsledkem byl prototyp T 324.0. Po jeho zkouškách následovala (od roku 1961) výroba upravených lokomotiv pod označením T 334.0. Lokomotivy byly vyráběny v závodech ČKD v Libni (1961-63, 90 ks), poté v Tatrě Smíchov (1964-66, 235 ks) pak se jejich výroba přestěhovala do SMZ Dubnica nad Váhom (1966-1968, 120 ks) a nakonec do TEES Martin (1969-72, 131ks). Pro bývalé ČSD bylo dodáno celkem 110 strojů, ostatní byly určeny pro armádu, průmysl nebo na vývoz do Maďarska, NDR, Rumunska a Indii.

Podvozek a rám

Pojezd lokomotivy je rámový s rozsochově vedenými dvojkolími, která jsou vypružena listovými pružnicemi. První a druhé dvojkolí jsou provahadlována, třetí dvojkolí je vypruženo samostatně. Na krajích rámu jsou stupačky pro posunovače, na čelech pak narážecí a spojovací ústrojí. Na kapotách jsou jsou namontovány jednoduché svítilny a dálkový reflektor.

Nástavba a pohon

Lokomotiva je kapotová s vyvýšenou kabinou strojvedoucího uprostřed. Spalovací motor 12 V 170 DR spolu s dvouměničovou hydrodynamickou převodovkou H 350 Lr s vestavěnou reverzací a redukcí se nalézá pod větší kapotou. Převodovka svojí konstrukcí umožňuje dva režimy: posunovací o maximální rychlosti 30 km/h a tažné síle 100 kN a režim traťový o maximální rychlosti 60 km/h a tažné síle 57 kN. Na převodovku je napojen i dynamostartér, který nabíjí baterii 110 V, napájí síť 110 V a též zajišťuje spouštění naftového motoru. Pod zadní (menší) kapotou se nalézá naftová nádrž a blok chlazení vody odvádějící teplo z motoru a převodovky. Brzdová výzbroj lokomotivy se skládá z pneumatické přímočinné brzdy, samočinné brzdy s rozvaděčem Westinghouse a brzdiči Škoda N/O a ruční vřetenovou brzdou. Brzdové zdrže působí jednostranně na všechna dvojkolí.

Provoz lokomotiv

Stroje řady 710 měly nahradit parní lokomotivy na místních tratích, zejména řadu 423.0. Ale v traťové službě se neprosadily. Nevýhodou se ukázal nízký trakční výkon, časté vykolejování a poškozování traťového svršku příčnými silami. Proto byly nasazovány jen na nížinatých tratích, např. Kralupy nad Vltavou - Velvary, Dobronín - Polná či Čáslav - Třemošnice. Traťové výkony byly ale spíš výjimkou, většinu svého provozu strávily na staničních posunech (např. Brno hlavní nádraží). V posunu též zklamaly, neboť jejich rozjezdy byly pomalé. Tyto nedostatky tolik nevadily ve vlečkovém provozu a v ostatních odvětvích ČSD (Traťové strojní stanice - TSS, či železniční vojsko). Dnes je lze potkat jen výjimečně, neboť jen několik posledních kusů je provozováno na vlečkách či u soukromých dopravců. Poslední "rosnička" u ČD, jíž byla bohumínská 710.085, dojezdila roku 2001.

Barevné provedení

Na začátku výroby byly lokomotivy opatřeny světle zeleným nátěrem s krémovým pruhem a díky tomuto barevnému provedení si získaly svou přezdívku. Později se ale objevily další barevná schémata, např. celočervené se žlutým pruhem na čelech nebo pruhem okolo celé skříně. Lokomotivy dodané železničnímu vojsku byly v barvě zelené khaki. Podvozky bývaly v barvě šedé.

Autor textu: Karel Mikolášek, Petr Martinek

Uspořádání pojezdu	C
Celková délka	9 440 mm
Výška	4 043 mm
Šířka	3 070 mm
Max. výkon naftového motoru	302 kW
Max. tažná síla	100 kN (57 kN)
Maximální rychlost	30 km/h (60 km/h)
Hmotnost ve službě	40.3 t
Údaje v závorce platí pro traťový jízdní režim
Technické údaje motoru 12 V 170 DR
Počet válců	12
Uspořádání	V
Rozevření válců	50°
Vrtání	170 mm
Zdvih na hl. ojnici	190 mm
Zdvih na vedl. ojnici	197 mm
Rozměry motoru	2130x1420x1200 mm
Max. výkon motoru	302 kW
Rozsah otáček	650 - 1400ot./min.
Zdvihový objem motoru	52,62 l
Hmotnost	2 430 kg
Objem chladící vody	65 l
Množství oleje	60 kg

	misto: Rožná loko: 710.799-8
	misto: Rožná loko: 710.799-8
	loko: 710.097-7 autor: Karel Mikolášek
	popis: jako pomník v Kladně loko: T 334.019
	misto: Třemešná ve Slezsku loko: 710.682
	misto: Královopolská Brno loko: 710.671

© 2001 - 2010 ŽelPage - Webmaster