úvodní slovo
V následující bonusové sekci najdete elektronickou verzi knižního Atlasu drah Zdeňka Hudce. Všechny vystavené mapy jsou ve formátu .dwf, pro který budete potřebovat prohlížeč, například program Autodesk Design Review.
knižní vydání Atlas drah České republiky 2006-2007
druhé rozšířené a doplněné vydání, váz., 310 stran A4
Železniční a lanové dráhy - 89 mapových listů 1:200 000, přehledové mapy, detaily
Tramvajové dráhy a metro
Trolejbusové dráhy
Přílohy a rejstřík - přehledy, tematické kapitoly
autor: Zdeněk Hudec a kolektiv,
doporučená prodejní cena knižní verze 599 Kč
ISBN 80-870472-00-1
Vydalo dopravní vydadatelství Malkus, 2006
Železniční a lanové dráhy - 89 mapových listů 1:200 000, přehledové mapy, detaily
Tramvajové dráhy a metro
Trolejbusové dráhy
Přílohy a rejstřík - přehledy, tematické kapitoly
autor: Zdeněk Hudec a kolektiv,
doporučená prodejní cena knižní verze 599 Kč
ISBN 80-870472-00-1
Vydalo dopravní vydadatelství Malkus, 2006
o atlasu
V Atlasu jsou obsaženy s výjimkou vleček všechny normálněrozchodné dráhy železniční, ať už provozní nebo neprovozní, a všechny úzkorozchodné dráhy, na nichž je nebo byl veden veřejný provoz. Dále jsou obsaženy všechny dráhy tramvajové a trolejbusové (arci mnohde jen schematicky - informativně) a všechny osobní lanovky - provozní i neprovozní. Vlečky
(provozní i neprovozní) jsou do Atlasu zařazeny jen tehdy, jsou-li delší než 1 km, zřejmě však
není možno ručit za úplnost. Kratší vlečky (od 0,5 km délky) jsou zařazeny jen tehdy, jsou-li
něčím zajímavé. Zcela výjimečně jsou zařazeny i vlečky kratší než 0,5 km. Nákladních lanovek
bylo na území ČR velmi mnoho, bohužel však asi neexistuje žádná jejich souhrnná
dokumentace. Do Atlasu jsou tedy zařazeny všechny nákladní lanovky, o kterých jsem se
dozvěděl. Naproti tomu jsou zařazeny zřejmě všechny dosud provozní nákladní lanovky - jde o
pouhé tři kusy (visuté lanovky).
Velmi specifickou kapitolou jsou dráhy, které lze shrnout pod nicneříkající označení "ostatní". V Atlasu je rozlišujeme na dráhy průmyslové, stavební a vojenské, dráhy lesnické a zemědělské a dráhy zahradní. Až na výjimky jde vždy o drážky úzkorozchodné. Ačkoli se jimi zabývalo mnoho badatelů, souhrnný vyčerpávající přehled chybí. Od tohoto faktu se odvíjí i jejich zastoupení v Atlasu. Dá se říci, že v Atlasu jsou zachyceny snad všechny drážky vojenské (některé měly i normální rozchod), velmi významná část drážek průmyslových (mezi něž řadíme kromě drážek v průmyslových závodech i drážky lomové, důlní - povrchové (nejsou zde zachyceny drážky důlní - podpovrchové, pokud nevycházejí na povrch), drážky na pilách, v cihelnách, v cukrovarech, kotelnách apod., pokud je na nich lokomotivní provoz) a jen nepatrný díl drážek stavebních - ty jsou zakresleny jen tehdy, pokud se z nich něco zachovalo nebo pokud byly něčím významné. Obecně platí, že jsou-li drážky v mapách zakresleny jen bodem, je nutno počítat s tím, že tento bod nemusí ležet v místě, kde se drážka nachází (nacházela), a že tedy jde spíše o upozornění na její (bývalou) existenci než o přesnou lokalizaci. Dále jsou v Atlasu pravděpodobně všechny naše lesní drážky (bez výjimky zrušené) a zřejmě i všechny drážky zemědělské. Úplnost není možno zaručit u kategorie drážek zahradních, která ostatně stojí poněkud mimo zájem většiny cestovatelů. Jen málo jsou zastoupeny drážky manipulační, tj. takové, které nemají dopravní charakter (kratičké drážky na pilách, v kotelnách apod.). V této kategorii jsou zakresleny jen ty dráhy, o nichž mám aspoň průměrně hodnověrné informace. Jsem si vědom toho, že jde jen o zlomek skutečně existujících drážek tohoto typu.
V Atlasu nalezneme i všechny tunely, které se nacházejí na "velkých" drahách, a skoro všechny tunely na drážkách ostatních, dále jsou zde vyznačena mimoúrovňová křížení tratí, označeny jsou některé mosty (jen mosty významné nebo zajímavé - výběr není v žádném případě reprezentativní, protože pro tuto oblast se nepodařilo sehnat ke spolupráci ochotného odborníka). Výjimečně upozorňuji na některé jiné technické zajímavosti - vysoké náspy, hluboké zářezy, kolejové splítky apod. Naopak vždy (pokud o nich vím) jsou jakožto zajímavost uvedena úrovňová křížení různých drah, ať už provozní, nebo neprovozní.
Dále Atlas rozlišuje tratě podle počtu provozních kolejí, vyznačeny jsou ozubnicové úseky, elektrifikované úseky (se stykovými místy), zvlášť je upozorněno na úseky peážních (privilegovaných) tratí. Na tratích s veřejnou dopravou jsou vyznačeny stanice a zastávky, zaznamenána je poloha staniční budovy vůči trati (pokud není tato poloha jasná nebo ji nelze určit, je obdélníková značka nahrazena kroužkem). Jména tarifních bodů jsou zásadně podle dnešního stavu, u zrušených tratí jsou uvedena jména platná při ukončení provozu. Zrušené zastávky a stanice jsou uvedeny jen výjimečně, pokud je to důležité. Značky "závory" a "návěstidlo" odkazují na vysvětlující údaje v seznamu, který zpracoval Pavel Bureš.
U drah s jiným rozchodem než normálním je uveden rozchod. Výjimečně je zdůrazněn i normální rozchod u těch drah, u nichž by se jinak dalo předpokládat, že jde o dráhu úzkorozchodnou (např. zahradní dráhy, manipulační drážky).
Cestovatel po drahách upotřebí čísla traťových oddílů (dle knižního jízdního řádu). Uvedena jsou i čísla tratí používaná v sešitových jízdních řádech a podrobné členění dle GVD.
V Atlasu jsou zmíněny i drážní památky. Nalezneme zde jednak muzea, která se věnují (třeba jen částečně) drážní tématice (jejich stručný popis s uvedením adresy, telefonního spojení a otevírací doby je uveden v samostatném seznamu), dále jsou zde pravděpodobně všechny státem chráněné technické památky železniční povahy, pomníky, které vypovídají o drážní historii (nikoli však pomníky bojů, osvobození a železničních neštěstí) a lokomotivní pomníky (bez nároku na úplnost).
Informace doplňuje označení hraničních přechodů (s rozlišením na osobní a nákladní), vyznačeny jsou i některé přechody nedrážní, které lze využít při cestách po drahách. Velmi přibližnou představu o terénu, kterým dráha vede, může podat schematické znázornění lesních komplexů, větších sídel, vodních ploch a toků. Vyznačeny jsou některé významné prvky, které ztěžují nebo znemožňují poznávání tratí - vodní nádrže, hranice vojenských prostorů, těžbou zcela zdevastovaný terén. Uvedeny jsou i výšky významnějších terénních sedel. Pokud nejsou tyto kóty s přesností na aspoň jedno desetinné číslo, jde vždy o údaj hrubě orientační, odečtený z mapy. V takovém případě je možná chyba i více než 10 metrů.
Určité potíže přináší rozlišení drah podle jejich účelu - některé dráhy se totiž v průběhu doby měnily: z vlečky se stala dráha veřejná nebo naopak, průmyslová dráha se stala vlečkou, z veřejné dráhy železniční se stala dráha tramvajová. Tyto změny jsou zaznamenány buďto speciálními značkami nebo verbálním popisem změny. Barevně je dráha obvykle označena podle toho stavu, v jakém se nachází dnes, nebo v jakém byla před zrušením.
Pro orientaci je v atlasu uvedena i kilometráž. U drah celostátních a regionálních je uvedena s přesností na metry - pak jde o kilometráž oficiální. Vlečky jsou téměř vždy kilometrovány s přesností pouze na jedno desetinné místo. Tyto jen hrubě orientační údaje jsou odečteny z map a mohou se od skutečnosti velmi lišit.
Atlas drah v žádném případě není míněn jako podrobný průvodce do terénu. Měli byste jej chápat jako orientační pomůcku, která vás informuje o výskytu zajímavostí v dané lokalitě. Opatření podrobných map a informací už je jen na vás. Pro cestovatelské toulky mohu doporučit mapy KČT v měřítku 1:50 000, které u nás vycházejí už od začátku 90. let. V nich jsou často zbytky zrušených drah zakresleny tak, že je možno je v terénu vystopovat. Při hledání drobnějších drážek, zejména úzkorozchodných, je ovšem použití podrobných speciálek patřičného data (tedy většinou map historických) naprosto nezbytné.
Velmi specifickou kapitolou jsou dráhy, které lze shrnout pod nicneříkající označení "ostatní". V Atlasu je rozlišujeme na dráhy průmyslové, stavební a vojenské, dráhy lesnické a zemědělské a dráhy zahradní. Až na výjimky jde vždy o drážky úzkorozchodné. Ačkoli se jimi zabývalo mnoho badatelů, souhrnný vyčerpávající přehled chybí. Od tohoto faktu se odvíjí i jejich zastoupení v Atlasu. Dá se říci, že v Atlasu jsou zachyceny snad všechny drážky vojenské (některé měly i normální rozchod), velmi významná část drážek průmyslových (mezi něž řadíme kromě drážek v průmyslových závodech i drážky lomové, důlní - povrchové (nejsou zde zachyceny drážky důlní - podpovrchové, pokud nevycházejí na povrch), drážky na pilách, v cihelnách, v cukrovarech, kotelnách apod., pokud je na nich lokomotivní provoz) a jen nepatrný díl drážek stavebních - ty jsou zakresleny jen tehdy, pokud se z nich něco zachovalo nebo pokud byly něčím významné. Obecně platí, že jsou-li drážky v mapách zakresleny jen bodem, je nutno počítat s tím, že tento bod nemusí ležet v místě, kde se drážka nachází (nacházela), a že tedy jde spíše o upozornění na její (bývalou) existenci než o přesnou lokalizaci. Dále jsou v Atlasu pravděpodobně všechny naše lesní drážky (bez výjimky zrušené) a zřejmě i všechny drážky zemědělské. Úplnost není možno zaručit u kategorie drážek zahradních, která ostatně stojí poněkud mimo zájem většiny cestovatelů. Jen málo jsou zastoupeny drážky manipulační, tj. takové, které nemají dopravní charakter (kratičké drážky na pilách, v kotelnách apod.). V této kategorii jsou zakresleny jen ty dráhy, o nichž mám aspoň průměrně hodnověrné informace. Jsem si vědom toho, že jde jen o zlomek skutečně existujících drážek tohoto typu.
V Atlasu nalezneme i všechny tunely, které se nacházejí na "velkých" drahách, a skoro všechny tunely na drážkách ostatních, dále jsou zde vyznačena mimoúrovňová křížení tratí, označeny jsou některé mosty (jen mosty významné nebo zajímavé - výběr není v žádném případě reprezentativní, protože pro tuto oblast se nepodařilo sehnat ke spolupráci ochotného odborníka). Výjimečně upozorňuji na některé jiné technické zajímavosti - vysoké náspy, hluboké zářezy, kolejové splítky apod. Naopak vždy (pokud o nich vím) jsou jakožto zajímavost uvedena úrovňová křížení různých drah, ať už provozní, nebo neprovozní.
Dále Atlas rozlišuje tratě podle počtu provozních kolejí, vyznačeny jsou ozubnicové úseky, elektrifikované úseky (se stykovými místy), zvlášť je upozorněno na úseky peážních (privilegovaných) tratí. Na tratích s veřejnou dopravou jsou vyznačeny stanice a zastávky, zaznamenána je poloha staniční budovy vůči trati (pokud není tato poloha jasná nebo ji nelze určit, je obdélníková značka nahrazena kroužkem). Jména tarifních bodů jsou zásadně podle dnešního stavu, u zrušených tratí jsou uvedena jména platná při ukončení provozu. Zrušené zastávky a stanice jsou uvedeny jen výjimečně, pokud je to důležité. Značky "závory" a "návěstidlo" odkazují na vysvětlující údaje v seznamu, který zpracoval Pavel Bureš.
U drah s jiným rozchodem než normálním je uveden rozchod. Výjimečně je zdůrazněn i normální rozchod u těch drah, u nichž by se jinak dalo předpokládat, že jde o dráhu úzkorozchodnou (např. zahradní dráhy, manipulační drážky).
Cestovatel po drahách upotřebí čísla traťových oddílů (dle knižního jízdního řádu). Uvedena jsou i čísla tratí používaná v sešitových jízdních řádech a podrobné členění dle GVD.
V Atlasu jsou zmíněny i drážní památky. Nalezneme zde jednak muzea, která se věnují (třeba jen částečně) drážní tématice (jejich stručný popis s uvedením adresy, telefonního spojení a otevírací doby je uveden v samostatném seznamu), dále jsou zde pravděpodobně všechny státem chráněné technické památky železniční povahy, pomníky, které vypovídají o drážní historii (nikoli však pomníky bojů, osvobození a železničních neštěstí) a lokomotivní pomníky (bez nároku na úplnost).
Informace doplňuje označení hraničních přechodů (s rozlišením na osobní a nákladní), vyznačeny jsou i některé přechody nedrážní, které lze využít při cestách po drahách. Velmi přibližnou představu o terénu, kterým dráha vede, může podat schematické znázornění lesních komplexů, větších sídel, vodních ploch a toků. Vyznačeny jsou některé významné prvky, které ztěžují nebo znemožňují poznávání tratí - vodní nádrže, hranice vojenských prostorů, těžbou zcela zdevastovaný terén. Uvedeny jsou i výšky významnějších terénních sedel. Pokud nejsou tyto kóty s přesností na aspoň jedno desetinné číslo, jde vždy o údaj hrubě orientační, odečtený z mapy. V takovém případě je možná chyba i více než 10 metrů.
Určité potíže přináší rozlišení drah podle jejich účelu - některé dráhy se totiž v průběhu doby měnily: z vlečky se stala dráha veřejná nebo naopak, průmyslová dráha se stala vlečkou, z veřejné dráhy železniční se stala dráha tramvajová. Tyto změny jsou zaznamenány buďto speciálními značkami nebo verbálním popisem změny. Barevně je dráha obvykle označena podle toho stavu, v jakém se nachází dnes, nebo v jakém byla před zrušením.
Pro orientaci je v atlasu uvedena i kilometráž. U drah celostátních a regionálních je uvedena s přesností na metry - pak jde o kilometráž oficiální. Vlečky jsou téměř vždy kilometrovány s přesností pouze na jedno desetinné místo. Tyto jen hrubě orientační údaje jsou odečteny z map a mohou se od skutečnosti velmi lišit.
Atlas drah v žádném případě není míněn jako podrobný průvodce do terénu. Měli byste jej chápat jako orientační pomůcku, která vás informuje o výskytu zajímavostí v dané lokalitě. Opatření podrobných map a informací už je jen na vás. Pro cestovatelské toulky mohu doporučit mapy KČT v měřítku 1:50 000, které u nás vycházejí už od začátku 90. let. V nich jsou často zbytky zrušených drah zakresleny tak, že je možno je v terénu vystopovat. Při hledání drobnějších drážek, zejména úzkorozchodných, je ovšem použití podrobných speciálek patřičného data (tedy většinou map historických) naprosto nezbytné.
klad listů
K prohlížení souborů dwf je nezbytný volně šířený prohlížeč, například program Autodesk Design Review.
:. Projekty
:. Strony internetowe
:. Kontakty
:. Sledujte nás
