..: Cikkek - Německo :..

obrázek 1, foto: Zdeněk ŠindlauerV životě by mne nenapadlo, že se jednou dám do řeči se strojvůdcem, jenž východoněmeckými „nulajedničkami“ vozíval parní expresy mezi Berlínem a Drážďany. Natož abych věřil, že jednoho krásného dne já sám se svou „Ludmillou“ u nějaké Böhly vyhlásím válku patnácti vozům a pěti promilím. Všechny moje všelijaké drážní zkoušky už dávno propadly a nové bych už nejspíš neudělal, protože coby mírně vymačkaný daňový poplatník se pokorně podřizuji faktu, že ještě aspoň trefím do práce a že si vzpomenu, co tam mám dělat. Na druhé straně ovšem jsa protřelým občanem, který s nejedním úředním šimlem dokáže pěkně vyběhnout (existuje lidovější a mnohem přesnější slovesný tvar, ale – Mirek Dušín ho taky nepoužíval), přece jen jsem nakonec za ten kontrolér usedl a jel. To by v tom byl čert, aby to „Ludmilla“ nedala!

Nová jednotka řady 490, foto: DT5 onlineHamburg/Hennigsdorf - V roce 2014 byl veřejnosti poprvé představen design nových elektrických jednotek, určených pro provoz na kolejové síti S-Bahn Hamburg. Výrobcem nových souprav je společnost Bombardier Transportation. Třívozové elektrické soupravy jsou objednány ve dvou provedeních – jako jednosystémové a dvousystémové. Jednosystémové jsou určeny pro provoz na tratích se stejnosměrným napájecím systémem 1200 V s využitím třetí kolejnice; dvousystémové jednotky navíc dostaly střešní sběrač a mohou obsluhovat i tratě, elektrizované jednofázovým střídavým systémem 15 kV 16,7 Hz. V první sérii bylo objednáno celkem 60 souprav: 29 jednosystémových vlaků řady 490.0 a 31 dvousystémových jednotek, označených řadou 490.1. Cena jedné soupravy činí v průměru 5,45 milionů EUR.

Krokodýl na Intermodellbau Dortmund 2017, foto: IR Dortmund — Každý železniční fanda, a zejména pak železniční modelář v jedné osobě, zná největší veletrh modelů a hraček v Evropě, tedy Spielwarenmesse Nürnberg, který se v Norimberku koná každoročně počátkem února. Pro nás, nadšence a modeláře, je však tak trochu jen „na koukání“, jelikož jde o veletrh kontraktační.

Benneckenstein-titulní foto, foto: Tomáš Kubovec V nedávno zveřejněném „Výběru šotoklubu“ jsem zmínil německou oblast Harz, kde jsou v pravidelném provozu parní vlaky o rozchodu 1000 mm. Tímto článkem bych se rád k našim, již dvěma, harzkým návštěvám vrátil. Zní to až neuvěřitelně, že v Německu, v jedné nejrozvinutějších zemí světa, lze v 21. století spatřit parní osobní vlaky, odjíždějící dopoledne každý den každých 45 minut (!) na Brocken (1 125 m n. m.), na jehož výrazný vrchol zamíří vlakem nebo pěšky tisíce turistů.

titulni obr, foto: zdenek sindlauerUž jste někdy zabloudili v lese? No bodejť by ne – kdo nezabloudil v lese, natož černém, není muž (dámy pro tentokrát prominou). A jestlipak jste někdy v lese zabloudili, sedíce ve vlaku? Co říkáte? Že je to poněkud přitažené za pačesy? Že vlak v lese nemůže zabloudit, neb jede po kolejích a mašinfíra sotva bude takový jouda, aby jezdil tratí, která se mu ztratí v lese? A přece existuje trať, dokonce dvoukolejná a elektrizovaná, ne nepodobná bludišti, a navíc je opravdu v lese, dokonce Černém.

stoupa v ICE Hamburk - Berlín ještě v plné síle, foto: stoupa Berlín — Čas běží jako vítr, nicméně někdy jej předstihne osud. Své o tom ví náš dlouholetý redakční kolega, kamarád, spolupracovník a zpravodaj „zpoza kopečků“ Libor Zapletal, řečený stoupa, kterého pracovní cesty zavály do Berlína, kde žije dosud. Jenže než si začal užívat zaslouženého důchodu, do něhož nemá daleko, dostihla ho mozková příhoda, která mu s bezohledností sobě vlastní zasáhla do života. Povedlo se jí to až na druhý pokus, avšak našeho kolegu připravila o možnost normálně fungovat a zanechala jej na holičkách uprostřed cizí země. A protože je ŽelPage, potažmo internet jeho momentálně asi nejdůležitějším spojením se světem, o to víc jej zasáhlo, že byl prakticky ze dne na den ponechán téměř bez prostředků.

, P8 na horizontu (TT), foto: Trainmaniak Přelom 19. a 20. století, konec „La belle epoque“, postavil strojní službu středoevropských drah před nové úkoly. Mimo jiné zrychlit dopravu spěšných, osobních a příměstských vlaků, v neposlední řadě spolu s rostoucí hmotností vlaků. Předpokládal se provoz strojů na tratích hlavních, i vedlejších, resp. nižšího řádu. CaK železnice uvedla do provozu za laskavým vedení pana rady Gölsdorfa stroje skupiny 229, 429 a 628. Hlavním omezením pro konstruktéra byla hmotnost na nápravu a délka stroje s ohledem na disponibilní točny. Stroje 429 (354.7, 1C1 p2) měly nápravový tlak 13 tun, celkový rozvor náprav s tendrem 13,844 m a udává se výkon při kvalitním palivu asi 1200 koňských sil, rychlost do 80 km/h.

Stadler a Bombarďák, foto: stoupa Berlín měl v roce 1880 přes jeden milión obyvatel, se spádovými oblastmi více než dva. Sídelní město pruského krále a německého císaře se bouřlivě rozvíjelo především ve vazbě na průmyslovou revoluci (Borsig, Schwarzkopf, Siemens, AEG…). Z Berlína vycházelo několik na sobě více méně nezávislých tratí, ukončených v hlavových nádržích. Důležitým počinem bylo zřízení čtyřkolejné Berliner Stadtbahn, oddělující místní/příměstskou a dálkovou osobní dopravu – uvedena do provozu 1882.

Hlavní nádraží Berlín, vyšší úrověň, tah východ - západ, foto: Daniel Schwen Nedávno jsme přinesli autorský článek dávající pohled na berlínské Hlavní nádraží (Hauptbahnhof / Lehrter Bahnhof) očima architekta. Nyní, jako doplněk, přinášíme několik pohledů očima vláčkaře. Po seznámení se s pohledem architekta jsem překonal vrozenou lenost a zajel jsem se na ono nádraží podívat, zda a co je nového, co mně zajímá víc, než uložené kubíky betonu a tuny ocelových konstrukcí. A dozajista zda a jak se obměňuje vozový park na Regiu.

Hlavní nádraží Berlín, foto: Petr Šmídek (archiweb) Na místě původního nádraží Lehrter Bahnhof vzniklo největší železniční nádraží v Evropě: protínají se zde severojižní a východozápadní dráhy InterCityExpress ve spojení s příměstskou a podzemní železniční dopravou. Severojižní dráha probíhá v podzemním tunelu 15 metrů pod Sprévou a Tiergarten. Východozápadní dráha je zvýšena 10 metrů nad zemí. Hlavní myšlenkou projektu nového nádraží Lehrter Bahnhof bylo zdůraznit výjimečné situování stávajících tratí v městském prostředí.

35.1097, Hr. Kojetice u Prahy - Zlonín, foto: Patrik Dne 25. května 2013 byla v galerii ŽelPage zveřejněna fotografie lokomotivy DR řady 35.10. Nejen proto, že se pravděpodobně jedná o premiéru tohoto stroje na stránkách ŽelPage, poodhalme trochu historii této lokomotivní řady, která k nám však zpravidla nezajížděla.

T1 Zeug Christi z roku 1898, foto: Tommy Trossinger Eisenbahn — aneb byla Bechyňka, uvedená do provozu roku 1903, opravdu první normálně rozchodnou elektrifikovanou tratí ve střední Evropě? Zdá se že nikoliv.

Když v srpnu 1869 Královské Württembergské dráhy slavnostně uvedly do provozu trať Villingen – Rottweil, (lokálně též „Alemannenbahn“) vyhla se tato dráha městu Trossingen a nádraží bylo vzdáleno dobré čtyři kilometry. To nenechalo dlouho osvícené městské radní v klidu. Význam měla i očekávaná přeprava zboží, v neposlední řadě hudební nástroje zde sídlící firmy Hohner. Po založení městské elektrizační a drážní společnosti roku 1896 (AG Elektrizitätswerk und Verbindungsbahn Trossingen), byla této společnosti již v následujícím roce udělena licence ke stavbě normálně rozchodné spojovací dráhy mezi stávajícím nádražím a městem. Nejen budovaná městská elektrárna, ale i značné stoupání tratě – nutnost překonat převýšení 66 metrů – předurčily elektrický provoz.

logo, foto: Jiří Bajer Bautzen — Ve svém prvním opravdovém článku na stránkách ŽelPage bych Vám všem rád přiblížil historii jednoho závodu, který je poměrně úzce spjat se železniční dopravou v Čechách, na Moravě a na Slovensku. Konkrétně jde o vagónku v Bautzen, v současnosti vlastněnou koncernem Bombardier, který vlastní mj. dva další nedaleké závody - vagónku v České Lípě a vagónku v Görlitz.

Remagenský most, sbírka Railfort Remagen / Erpel / Davle — Málokdo ještě nikdy neslyšel o "Mostu u Remagenu". Takto zní jméno slavného amerického filmu, který vcelku pravdivě zachytil jednu z epizod druhé světové války, a jehož exteriéry byly v roce 1968 z velké části natáčeny na našem území. Původní most přes Rýn i jeho filmový kolega v Davli jsou ze železničního hlediska docela zajímavé. Historií obou mostů, jejich současností, reálným i filmovým děním, tím vším se zabývají následující řádky.

BH - mapka, foto: MGBrno, Praha, Drážďany, Hamburk - Už jako malý jsem se rád díval na sobotní ranní animáky na RTL. Když jsem se tedy letos rozhodoval, kam s eTiketem, Německo byla moje jasná volba. A proč ne rovnou do severoněmecké přístavní metropole, pyšnící se primátem co do počtu mostů (2428 k roku 2001), Hamburku? Řekl jsem si, že už pro to dobrodružství to risknu, protože absolvovat 992 km jedním vlakem na jednom sedadle je síla, tedy alespoň pro někoho, kdo to ještě nezkusil. "Ein Bier, bitte" a "noch einmal" jsou jediné fráze, které umím německy, čili nebylo od věci přidat se k někomu, kdo umí objednat i jídlo - stal jsem se tedy součástí cestovatelské skupinky, tvořené Tomášem Kubovcem, Pepou Petrákem a jeho bratrem Honzou, přistupujícími v Praze. Cílem jejich cesty byl hlavně Miniatur Wunderland, největší modelové kolejiště světa. Ojra směněna, eTiket vytištěn a řízky napečeny, je tedy nejvyšší čas natáhnout budík na 4:00…

1 2 3 | Régebbi hírek »    
ŽelPage - az elektronikus vasutas magazin
ISSN 1801-5425
historie ŽelPage
A tartalom nyilvános használata kizárólag a szerző beleegyezésével lehetséges.
zc.egaplez@ofni
© 2001-2024 Spolek ŽelPage
:. Bejelentkezésopen/close
 
 
  
 
Elfelejtett jelszó   
Regisztráció   
:. Vonatkésés Csehországopen/close
Vonatkésés Csehország
 
:. Keresésopen/close

 
   
 
 
   
 
:. Info fotósok számáraopen/close
Fotózási feltételek
Csehországban

Nap
kel: 06:08
nyugszik: 19:57