..: Cikkek :..

Západ slunce nad Glucholazy, foto: Martin Grill Nedávný autorský text Zdeňka Šindlauera, ve kterém poutavě a čtivě prezentoval svou kreslířskou dráhu, mě přivedl k myšlence, že i já bych se mohl podělit se svou vlastní tvorbou, za jejímž vznikem stála právě železnice. Ač snad oplývám jistým kreslířským nadáním, nikdy jsem si netroufal ztvárnit nic jiného, než nehybné siluety krajiny, a tak mě železniční múzy musely vést jinou tratí, a to tratí spisovatele.

01 skalice, foto: zdenek sindlauerTo jsem nevymyslil já, to už takhle napsal Jan Werich. V padesátých letech se na Barrandově nějaký iniciativní blb splašil a zavedl filmařům a hercům píchačky a pracovní výkazy, stejně jako to měli dělníci ve fabrice. Nu a milý Werich s pečlivostí sobě vlastní sepsal úchvatný pracovní výkaz: 8:00 nástup do práce, otevření psacího stolu; 8:05 položil čisté papíry na stůl, ořezal tužku a začal přemýšlet; 8:05 - 11:15 přemýšlel; 11:15 dostal nápad; 11:15 - 11:32 napsal dobrý nápad na čistý papír; 11:33 přečetl po sobě napsaný nápad; 11:34 zjistil, že nápad je mizerný; 11:35 zahodil napsané do koše a připravil další čistý papír; 11:36 - 12:48 přemýšlel o dalším nápadu; 12:49 dostal nový nápad; 12:50 chtěl nový nápad zaznamenat na papír, ale musel jít na záchod; 12:51 - 12:59 na záchodě (cestou na záchod odmítl jít na oběd a tím ušetřil vzácnou pracovní dobu!); 12:59 návrat ze záchodu. Při té příležitosti zjistil, že napadnutý nápad zatím zapomněl; 13:00 - 13:25 vzpomínal, co ho napadlo od 11:36 - 12:48; 13:26 napadlo ho něco jiného, … atd. atd. Zkrátka, když blbost, tak s grácií.

141 Uher, foto: Vít BukačKomerční sdělení — Kolektiv Vítka Bukače připravil pro zájemce o účast na akci „Železnice pro děti 2016“, kde je připraven bohatý program, zvláštní vlak z Prahy do Vrútek. V malebné krajině středního Slovenska jsou nachystány zvláštní historické vlaky s parními lokomotivami. Zvláštní vlak z Prahy bude tvořen soupravou lehátkových vozů s jídelním vozem, kde bude zajištěn plný catering.

Fotoškola Vážení přátelé, uživatelé galerie, zajisté jste si někdy všimli, že některá fotka z jednoho místa se Vám líbí víc než jiná, ze stejného místa, ale s jiným vlakem, nebo v jinou roční dobu. Důvodů pro to může být několik a jedním z nich jsou barvy a dvě související věci – barevný kontrast a maskování. Tento díl fotoškoly bude určen spíše fotografům, kteří než vlaky fotí raději fleky, a kteří než na číslo fotí raději fotku na dojem. Také se tu nedozvíte univerzální rady, jak to jednoduše a vždy udělat lépe. Spíš než fotoškola to dnes bude fotozamyšlení.

titulni obr, foto: zdenek sindlauerUž jste někdy zabloudili v lese? No bodejť by ne – kdo nezabloudil v lese, natož černém, není muž (dámy pro tentokrát prominou). A jestlipak jste někdy v lese zabloudili, sedíce ve vlaku? Co říkáte? Že je to poněkud přitažené za pačesy? Že vlak v lese nemůže zabloudit, neb jede po kolejích a mašinfíra sotva bude takový jouda, aby jezdil tratí, která se mu ztratí v lese? A přece existuje trať, dokonce dvoukolejná a elektrizovaná, ne nepodobná bludišti, a navíc je opravdu v lese, dokonce Černém.

Petr Holub, foto: Šotošturc Na závěr koncertu zpěvák představí kapelu a po něm basák nebo bubeník představí samotného zpěváka. Totiž, připadl mi ten úkol, abych navázal na seriál Petra Holuba. Samozřejmě, že autorská skromnost mu nedovolila a tak si dovoluji jeho tvorbu vypíchnout já. Když se řekne Petr Holub, vybaví se mi tři věci. Pára. Stromy. Tvůrčí pohled.

Sedm permoníků bez Sněhurky; Lužná u Rakovníka - Hl. Merkovka hláska, foto: Prochy Jsme u dílu posledního. Berte, prosím, mé ohlédnutí jako poděkování všem, kdo do zdejší galerie přispívají pravidelně, občas či jen vložili jedinou fotku. Je vás více než 600! Vytváříte svou prací galerii, ke které může být zajímavé se vracet. Nechť je moje ohlédnutí pro vás motivací k dalšímu focení. Možná si řeknete: „Proč? Vždyť už v galerii máte skoro 22 tisíc fotek. To vám nestačí?“ Nestačí. Podívejte se třeba na dílo Drahoše Švestky nebo Josefa Chvosty – jejich digitalizované záběry z dob rozvinutého socialismu připomínají historii, ukazují, jak to v té době na železnici vypadalo. Za pětadvacet let se budete s nostalgií dívat na dnešní fotky bardotek, brejlovců, kocourů, šukafonů, banánů a dalších současných strojů. A vzpomínat při tom třeba jaké to bylo jezdit ve vagonech s koženkovými sedadly (snad je České dráhy do té doby konečně vyřadí z pravidelného provozu), nebo že pýcha Škody Transportation – lokomotiva Emil Zátopek – nesměla ani po několika letech schvalování na německé koleje. Úsměv na tváři vykouzlí možná vzpomínka na první stovky kilometrů pendolin, kdy jim zamrzaly CD-ROMy… Každou dnešní fotkou zaznamenáváte historii. Na to nezapomínejte. Foťte!

poklidná stanička; Poutnov, foto: BBvK Letošní Vánoce byly bez sněhu, což možná vyhovovalo řidičům i železničním dopravcům, ale smutní byli kromě lyžařů i fotografové železnice. Zasněžená krajina, stromy obalené jako by před chvílí kolem nich prošel Mrazík se svou berlou „mrazilkou“, má své kouzlo a dobrý pocit ze zajímavého záběru vynahradí brodění sněhem, kluzký terén, mrazivý vítr a ostatní nepříjemnosti se zimním focením spojené. Sedl jsem si tedy za klávesnici s tím, že trošku připomenu šikovné fotografy publikující na ŽelPage. Netušil jsem, co jsem si na sebe vymyslel – vybrat šest fotografií od jednotlivých autorů byl opravdu oříšek. Vždyť 55 autorů má ve zdejší galerii více než sto fotografií, z toho 23 těch fotek vložilo přes 250. Snad se mně podařilo vybrat zajímavé. Pojďte se se mnou ohlédnout za tvorbou další desítky autorů.

jElita si dala sraz!; Hůrky, foto: Mates z Letovle První část ohlédnutí za tvorbou galerie ŽelPage připomnělo 10 autorů, kteří zároveň z velké části spadají do týmu správců galerie. V podobném duchu mého ohlédnutí bych rád navázal i u autorů, jejichž tvorba tvoří nemalou část galerie. Ať už se jedná o aktuality z provozu, nostalgii, historické záběry či umění v podání různých světelných kreací. V druhé kapitole si připomeňte další desítku autorů, kteří nám tento pohled s určitou pravidelností nabízejí.

Czech Trainspotters; Malá Skála - Líšný, foto: Pavel Martoch Matoušovo bilancování nad tvorbou roku 2015 mne vedlo k zamyšlení. Nově vkládaných fotografií v galerii s průběhem let ubývá a to možná platí i o návštěvnosti a zájmu o železniční téma celkově. Ale i navzdory tomu se často daří vyplnit celý den, tedy vystavit šest fotografií a to bez ohledu na to, jestli se jedná zrovna o sobotu, neděli či svátek. Toto by samozřejmě nebylo možné bez autorů, kterým ŽP není lhostejná, dají si práci se svým záběrem a rozhodnou se ho zde uveřejnit.

Ordsall Chord vizualizace, foto: Network Rail Manchester — Britský soud v říjnu tohoto roku definitivně zamítl žalobu Marka Whitbyho, bývalého předsedy spolku britských stavebních inženýrů, proti stavbě Ordsall Chord (Ordsallské spojky), která má sloužit k propojení tratí mezi manchesterským nádražím Victoria na severovýchodě s tratí do nádraží Piccadilly a dále na jih k letišti. Stavba má tedy zelenou, umožní vést přímé vlaky ze severu na letiště, propojit vlakové linky na severu a jihu Manchesteru, značně zvýšit kapacitu stávajících spojů skrz město a celkově zjednodušit provoz na tratích přes město, na což se čekalo sto let. Potud vše dobré. Vše?

Rozjezd vlaku Pardubice — Odjezdové návěstidlo je postaveno na volno, poslední cestující nastoupil do vlaku, vlakvedoucí zavírá dveře a dává znamení k odjezdu, fotič na konci nástupiště je připraven. Vlak se může rozjet. Strojvedoucí vezme za kontrolér a sestava spojených kolejových vozidel se dává do pohybu. Fyzikální jevy, které se při tom uplatňují, může cestující ve vlaku i fotograf pohodlně ignorovat; ne tak už čtenář tohoto článku, věnovanému vyvíjení, řízení a přenosu tažné síly z pohledu mechaniky a elektrotechniky.

Motorový vůz MBxd2-216 ve stanici Pleszew Miasto (19.9.2015), foto: Petr Jetelina Pleszew — Po třech letech od zastavení posledního pravidelného provozu se v Polsku opět vrací vlaky na úzký rozchod. Dne 4. dubna 2015 se znovu rozjely na Pleszewskej Kolei Lokalnej mezi stanicemi Pleszew Miasto a Pleszew Wąskotorowy, kde úzkokolejka tvoří přípoje na osobní vlaky společnosti Przewozy Regionalne. Dopravcem na trati je společnost SKPL Cargo. Funkčních úzkorozchodných tratí sice zůstalo v Polsku zachováno více, ve všech případech se však jedná pouze o letní turistické provozy.

RegioJet v Margecanech při pobytu z dopr. důvodů, foto: Aleš Petrovský Praha — Cestování nočními vlaky je poslední dobou velmi probírané téma. Kdysi neprůstřelnou nadvládu lůžkových vlaků Českých drah a ZSSK se snaží nabourat soukromí dopravci RegioJet a LEO Express se svým produktem nočních vlaků k sezení. Oba dopravci si obsazenost nočních spojů velmi chválí. Dostane ale cestující za málo peněz hodně muziky? Nebo přijede rozlámaný do cíle své cesty a zralý na postel? Náš redaktor se to pochopitelně vydal otestovat. Pro cestu na Slovensko si vybral spoj RJ/EC 1019 RegioJet (v trase Pardubice hl.n. - Poprad-Tatry), pro cestu zpět pak spoj EC/LE 1350 LEO Express (Košice - Praha hl.n.). Po vášnivé diskuzi na Facebookovém profilu ŽelPage se navíc redaktor rozhodl na konec připojit malý bonus v podobě cesty lůžkovým vozem.

781 kolej 110 nymburk, foto: zdenek sindlauerVzbudily nás naléhavé rány do poctivého plechu na pravoboku a pod oknem dole se ozvalo něco jako „U-va, chrrr, mh-hňum, huam upňu kuhu-ua s-esátý su-nem u huhaja-zd!“ Fíra se prohnul jako poněkud překrmený kocour, zahuhňal „Kua! Ouf dele, faňf uf ham uapuja, chua-pa!“, pravačkou otráveně odkopl přídavnou brzdu, bočním okénkem z kabiny osvobodil nashromážděné bojové plyny, rozespale pootočil volantem a maše jízda z nymburského ranžíru k severu začala. Šklebím se na turnováky, válející se po „sergeji“ 1488 vlevo, zatímco parťák, v poslední chvíli odvrátiv pracovní úraz vyvrácení čelisti zíváním zamává babám na boudě. „Co jsme vlastně za vlak, tý vole?“ ptá se věcně, při rychlosti 12 km/h nasazuje udržovací třetí stupeň a za jednotvárného cvakotu rychloměru se vlakuprázdnou stodesátou kolejí zvolna suneme podle vjezdového nádraží. Vzhledem k naprosté improvizaci nákladní dopravy na trati můžeme být v podstatě čímkoli. Trakčáky kdesi pod námi umírněně drží horní basové gé a trojice dvojkolí prvního podvozku rozvážně kontroluje styky na promaštěné stodesáté koleji.

1 2 3 4 5 ... 48 | Régebbi hírek »    
ŽelPage - az elektronikus vasutas magazin
ISSN 1801-5425
historie ŽelPage
A tartalom nyilvános használata kizárólag a szerző beleegyezésével lehetséges.
zc.egaplez@ofni
© 2001-2016 Spolek ŽelPage
:. Bejelentkezésopen/close
 
 
  
 
Elfelejtett jelszó   
Regisztráció   
:. Az E-Shop kínálataopen/close
:. Vonatkésés Csehországopen/close
Vonatkésés Csehország
 
:. Keresésopen/close

 
   
 
 
   
 
» Link hozzáadása
:. Info fotósok számáraopen/close
Fotózási feltételek
Csehországban

Nap
kel: 06:06
nyugszik: 20:01

meteo meteo
:. újdonságok a VLAKY.NET oldalán
Poslední příspěvek Putování s „Jízdenkou na léto“ 2016 (5)
V dalším pokračování mého objevování pro mne neznámých tratí jsem zavítal na trať Chomutov – Vejprty, v jízdním řádu nesoucí číslo 137. Na tuto trať jsem se vydal v sobotu 16.7.2016, protože v současné ...

Poslední příspěvek Z tuniského deníku: Sbohem a šáteček
Název závěrečné části svých zápisků z dovolené jsem si sice vypůjčil ze sféry veršotepecké, ale její obsah je originální a prozaický. Letmo se zmíní o mých posledních dnech v roli plážového povaleče a ...

Poslední příspěvek Mistrovství drezín v přístavu a jiné výjevy z Děčína
Jak už víme z nedávno zveřejněné pozvánky, v sobotu 20. srpna 2016 se v děčínském přístavu uskutečnilo mezinárodní klání posádek pákových drezín, což jsem si nemohl nechat ujít. Zvlášť když zástupce redakce ...