..: Cikkek :..

681.001, Polom - Jeseník nad Odrou, foto: Duhy Před nedávnem autor Aleš Petrovský prezentoval na zdejších stránkách výborný srovnávací test železničních dopravců na trati Praha – Ostrava – Bohumín v běžném provozu. Já bych si dovolil v mém příspěvku uvést pár postřehů, jak to vypadá, když se „nedaří“.

směr Vorë (detail), foto: tomsa0397 Do Albánie, dříve dobrovolně nejuzavřenější evropské země, se dá již přes dvě desetiletí celkem dobře cestovat a její poznávání tak nečiní zvláštních obtíží. Dá se tam dostat takřka všemi dostupnými dopravními prostředky – letecky, pozemní cestou, případně trajektem přes moře. Druhý z uvedených způsobů však stále zůstává vyhrazen takřka výhradně automobilům, poněvadž i když jsou albánské železnice napojeny u pohraničního města Skadar (alb. Shkodër) u stejnojmenného jezera na železniční síť Černé Hory a přes ni dále do zbytku železničního světa, je na tomto spojení stále provozována toliko nákladní doprava. Ojedinělým způsobem pak bylo nedávno vyřešeno i železniční spojení do albánského hlavního města Tirany (alb. Tiranë).

Čísovice, foto: ŠepliNásledující řádky čtenáře a milovníky parního provozu na chvíli zavedou na začátek letošního února, kdy se ve dnech 6. až 8. února 2014 po místních tratích okolo Prahy projela parní lokomotiva 434.2186 s nákladními vlaky. Lokomotiva odvezla nejen „falešné“ vozy pro fotografy, ale na pravidelných manipulačních vlacích i běžnou zátěž. Celá fotoakce byla naplánována na tři dny, přičemž v prvních dvou dnech byla lokomotiva nasazena na pravidelný vlak Praha – Dobříš a zpět, resp. Praha – Čerčany, třetí den pak byla v čele již „klasického“ fotovlaku v trase Praha – Rudná – Hlubočepy, což umožnilo ji zachytit na legendárním pražském Semmeringu. Akce byla celým pojetím a rozsahem svým způsobem unikátní, proto se k ní vracíme i tímto krátkým článkem. Takže pozor, odjezd!

Fotoškola Vážení přátelé, uživatelé galerie, ondy jsem se zamyslel a napadlo mne, s čím asi tak mají autoři přispívající do galerie problémy a jaké funkce grafického softwaru neumí využívat. Přesně touto větou začíná jeden z předchozích dílů fotoškoly věnovaný výpalům. K jejich eliminaci se použily vrstvy a dnes si ukážeme, k čemu ještě jsou vrstvy dobré.

loko mezi Skopje - Tovarna a Skopje, foto: tomsa0397 V první části článku jsem se pokusil přiblížit makedonské železnice od dob Osmanské říše do současnosti. Nyní se chci zaměřit na bližší popis jednotlivých tratí, pokud možno s uvedením všech (i případně t. č. neprovozovaných) stanic/zastávek, případně dalších souvisejících informací, které považuji za vhodné zmínit. Snažil jsem se pojmout článek co nejúplněji s důrazem na faktickou přesnost, každopádně uvítám případné doplňující údaje, aby se na tento pokus o miniencyklopedii dalo co nejvíce spolehnout.

Perex pic 1, foto: tomsa0397 Ještě před několika málo lety se dalo bez přerušení cestovat vlakem do každé země ležící na Balkánském poloostrově (vyjma Albánie). Oproti minulosti dnes ubylo příležitostí k využití osobní dopravy po tamní železnici. Pomineme-li dřívější zakončení trati na evropském břehu Marmarského moře v tureckém Istanbulu, nachází se potom nejjižnější místo na Balkáně, kam lze ze zbytku světa bez přerušení dojet pravidelným vlakem, v Makedonii.

809.398-1, Opava východ, foto: Payus Opava — Opava byla hlavním městem rakouského Slezska (po prohrané válce v r. 1742, kdy byla větší část Slezska postoupena Prusku). Až do vzniku země Moravskoslezské v roce 1928 byla sídlem zemských úřadů. Na přelomu 19. a 20. století se Opava stala významným železničním uzlem, byť jen lokálního významu. Trať z Ostravy do Opavy byla stavěna jako odbočná dráha společnosti Severní dráha císaře Ferdinanda a byla oficiálně dána do provozu 17. prosince 1855. V roce 1892 přibyla trať do Horního Benešova. V roce 1895 došlo k propojení nádraží Opava východ a Opava západ – tam od roku 1872 končily vlaky z Krnova a Olomouce. Od roku 1895 byla zahájena doprava mezi Opavou západ a Kravařemi ve Slezsku, v roce 1913 byla trať prodloužena až do Hlučína a v závěru roku 1933 začaly vlaky z Hlučína zajíždět na nádraží Opava východ. V roce 1905 ještě přibyla trať do Hradce nad Moravicí. V současné době se začíná psát další kapitola – místo budování se bude možná rušit. Ve čtvrtek 13. února 2014 proběhlo jednání náměstka hejtmana Moravskoslezského kraje pro dopravu a životní prostředí Daniela Havlíka se starosty obcí ležících okolo železniční tratě 314 spojující Opavu s Jakartovicemi. Výsledkem tohoto jednání je pro některé poměrně smutná zpráva: pravidelné osobní vlaky se s největší pravděpodobností po 122 letech na tuto trať 6. dubna 2014 vydají naposledy.

perex, foto: zdenek sindlauer Ten, kdo prorokuje budoucnost, obvykle bývá buď pošetilým snílkem, nebo neškodným bláznem. Ačkoli – existují i lidé, kteří se prognózou věcí budoucích dokáží uživit, a pokud umějí rychle běhat, anebo všechno okecat, mohou to dotáhnout i velice daleko. Já sám sice dokážu okecat leccos, ale nijak špičkovým běžcem nejsem, pročež se v oblasti předpovídání budoucnosti sebekriticky řadím k pošetilým snílkům, občas inklinujícím k neškodným bláznům.

Praha, foto: Chary (Silvestrovský) komentář — Koncem srpna, když padlo definitivní rozhodnutí o nepořízení další série railjetů a na Hradě, ve Strakovce i na Nábřeží se začínalo hovořit o obnovení projektu kanálu spojujícího Dunaj, Odru a Labe, jsem si tipnul, že se stihne zadat ještě studie proveditelnosti – a „Ahóóój ministr“ mne nezklamal. Studie bude. Podařilo se nám získat další informace k připravovanému projektu. Nejsou sice tajné, protože někteří úředníci by s nimi jinak nemohli pracovat, neb jim chybí příslušné prověrky, ale všichni dotčení úředníci se k nim staví systémem „jako by neexistovaly“. Oficiálně nechce nikdo nic potvrdit, ale ani vyvrátit. Přesto informace se nám podařilo získat a ověřit z několika na sobě nezávislých zdrojů.

ČD-C: Cokoliv Kamkoliv, 163.023-5, Starý Kolín - Nadjezd, foto: Chary Poslední den roku 2013 je zlomovým pro ČD Cargo. K tomuto dni dochází k přestěhování generálního ředitelství ČD Cargo do nových prostor v budově Nákladového nádraží Žižkov. Tento přesun byl motivován několika skutečnostmi, přičemž většina z nich by sama o sobě byla dosti silným důvodem k přestěhování.

Hlavním důvodem jsou samozřejmě peníze, zde konkrétně nájemné v současné budově Lighthouse, které je mnohem vyšší, než umožňuje současná finanční situace našeho největšího nákladního dopravce. Budovy v nové lokalitě budou ve vlastnictví firmy, tudíž je naopak předpoklad, že pronájem kanceláří či skladů jiným firmám přinese i určitý finanční zisk.

Hra Vlak, foto: http://www.bestoldgames.netPředchozí díl seriálu o železničních simulátorech představil hry a simulátory ve kterých se řídí vlaková doprava. V tomto článku se podíváme na simulátory, které jsou populárnější a to i mezi hráči, kteří nejsou fanoušky železnice, na simulaci řízení vlaků. Pokud by měla starší generace zapátrat v paměti, jistě se jí vybaví česká hra s jednoduchým názvem „Vlak“, ve které bylo úkolem projíždět labyrintem a sbírat vagónky, od roku 1993, kdy Vlak vznikl, již uběhlo téměř deset let a dnešní hry mohou nabídnout úplně něco jiného, pojďme se na to podívat.

Ostrava-SvinovOstrava — Být firmou má svoje lepší stránky: mobilní operátoři jsou k vám o něco přívětivější, obchody o něco flexibilnější a železniční dopravci… ti vám budou alespoň tvrdit, jak moc jim na vás záleží. Tedy alespoň po dobu, co u nich budete utrácet spoustu peněz a nebudete chtít nic extra. Zaměření na tzv. byznys klientelu ostatně jednou za čas deklaruje většina železničních společností. Se slzou v oku nepochybně vzpomínají na doby předlistopadové, kdy služební cesta určité délky automaticky znamenala nárok na 1. třídu, kdy firmy tak urputně nestřežily své cestovní náklady a kdy individuální automobilizmus byl ještě elitní výsadou. Dnes dva ze tří dálkových dopravců disponují cestovní třídou nazvanou Business, a ten třetí (až do příchodu railjetů) tímto stylem rád prezentuje svou 1. třídu, i když ji má problém naplnit. Jak se ale dopravci zachovají, když za nimi přijde firemní zákazník a potřebuje něco speciálního? Dokážou zajistit přepravu pro větší skupinu? A pokud ano, bude finančně zajímavá? Sami jsme si to vyzkoušeli nedávno.

Hra Vlak, foto: http://www.bestoldgames.net Snad každý kluk toužil být strojvedoucím, nebo výpravčím a ani se nemusel moc zajímat o železnici. S vývojem výpočetní techniky se podařilo leckterý klukovský sen převést v realitu, byť jen virtuální. Seriál článků, jehož úvod právě čtete, by měl přinést základní informace o železničních simulátorech strojvedoucího a výpravčího. Zabývat se bude především právě simulátorem s nejširší hráčskou a fanouškovskou základnou – Microsoft Train Simulator, známý také pod zkratkou MSTS. V úvodu seriálu se ale podíváme i na ostatní hry a simulátory. V tomto díle konkrétně na simulátory řízení vlakové dopravy.

U Káči v kuchyni, foto: Vojtěch Beran Je brzké letní prázdninové ráno, zima se nestydí a snadno si nachází cestu pod modráky, které už dávno nejsou modré. Ale za chvíli to začne, říkám si. Rozdělám si oheň, zahřeju se, dám si kafe, něco zakousnu k snídani a vrhnu se na to. Zacinkám svazkem klíčů, chvíli hledám správný a pak už zápasím se zámky od výtopny. Konečně odemykám, beru za kliku, vcházím do výtopny, za mnou prásknou dveře tím svým charakteristickým rozvrzaným železo-dřeveným zvukem. Klíče pověsím na háček, oči pomalu přivykají šeru výtopny. Konečně vykročím směrem k lokomotivě, letmo jí pohladím po dýmnici a zabručením si pod vousy jí pozdravím. Můj den topiče začíná.

Experimentální vozidlo DFJP, foto: Matouš DanielkaPardubice — Elektrotechnika je spjatá se železnicí již od doby parního provozu, kdy se elektřina začala požívat k dorozumívání mezi jednotlivými dopravnami, k osvětlení stanic, lokomotiv a podobně. S postupujícím vývojem, tak jako v jiných oblastech, získávala elektrotechnika mnohem dominantnější postavení. Její pole působnosti se začalo rychle rozšiřovat z oblasti sdělovací techniky do zabezpečovacího zařízení a elektronika začala postupně být významnou součástí vozidel a samotné dopravní cesty. Vždyť i oblíbené lokomotivy typu „bardotka“ a „brejlovec“ jsou v principu elektrickými lokomotivami s vlastní elektrárnou v podobě spalovacího motoru a trakčního generátoru. Dnes tvoří elektřina nepostradatelnou součást železnice.

1 2 3 4 5 ... 45 | Régebbi hírek »    
ŽelPage - az elektronikus vasutas magazin
ISSN 1801-5425
historie ŽelPage
A tartalom nyilvános használata kizárólag a szerző beleegyezésével lehetséges.
zc.egaplez@ofni | csevegés
© 2001-2014 ŽelPage, o. s.
:. Bejelentkezésopen/close
 
 
  
 
Elfelejtett jelszó   
Regisztráció   
:. Az E-Shop kínálataopen/close
:. Vonatkésés Csehországopen/close
Vonatkésés Csehország
 
:. Vonatkésés Szlovákiaopen/close
Vonatkésés Szlovákia
 
:. Keresésopen/close

 
   
 
 
   
 
» Link hozzáadása
:. Info fotósok számáraopen/close
Fotózási feltételek
Csehországban

Nap
kel: 05:56
nyugszik: 20:06

meteo meteo
:. Aktuális csevegés
Poslední příspěvek Re: Ze zahraničí
janson  - 30.3. (15:08)
Co mrknout na vagonweb? [link] ... z-7694.php

Poslední příspěvek Re: Ze zahraničí
bures2  - 28.3. (13:05)
Dobrý den, chtěl bych poprosit, zda někdo nemáte fotky interiéru nebo plánem ...

Poslední příspěvek Re: Vlaky do Jihočeského kraje
340.055  - 23.2. (9:47)
Není proč a po čem jezdit více kategoriemi.

Poslední příspěvek Vlaky do Jihočeského kraje
lokoadam  - 22.2. (0:27)
Můžete mi prosím někdo vysvětlit, jak je možné, že do relativně velkého ...

Poslední příspěvek Re: Vzkazy redakci
marek kubík  - 15.2. (17:02)
Prosím o přejmenování z marka kubíka na Marka Kubíka. Důvodem je spávné ...

Další diskuze >>>
:. újdonságok a VLAKY.NET oldalán
Poslední příspěvek Svetelné návestidlá na ŽSR (ČSD) - 11. časť: Nečakané spomienky
Keď som začínal písať seriál o svetelných návestidlách, vobec som netušil, že bude mať 10 častí. Zbežne som len poznal dva typy (SSSR a AŽD 70) a predpokladal nejakú pokusnú prevádzku ...

Poslední příspěvek Preložky na trati č. 112 Zohor - Plavecký Mikuláš
Pred týždňom sme sa pomyselne prechádzali po dvojkoľajnej hlavnej trati Bratislava - Kúty s cieľom hľadať miesta, kde došlo ku preloženiu jej trasy. Pobudnime ešte chvíľu na Záhorí a za ...

Poslední příspěvek Železniční léto 2008 na úzkých
Blížilo se léto a mne poháněla touha spáchat trošku neobvyklou, ba až šílenou dovolenou, a jak jinak, než na úzkém rozchodu. Dopadlo to tak, že jsem na sedm dní volna naplánoval návštěvu ...