Praha — Cestování nočními vlaky je poslední dobou velmi probírané téma. Kdysi neprůstřelnou nadvládu lůžkových vlaků Českých drah a ZSSK se snaží nabourat soukromí dopravci RegioJet a LEO Express se svým produktem nočních vlaků k sezení. Oba dopravci si obsazenost nočních spojů velmi chválí. Dostane ale cestující za málo peněz hodně muziky? Nebo přijede rozlámaný do cíle své cesty a zralý na postel? Náš redaktor se to pochopitelně vydal otestovat. Pro cestu na Slovensko si vybral spoj RJ/EC 1019 RegioJet (v trase Pardubice hl.n. - Poprad-Tatry), pro cestu zpět pak spoj EC/LE 1350 LEO Express (Košice - Praha hl.n.). Po vášnivé diskuzi na Facebookovém profilu ŽelPage se navíc redaktor rozhodl na konec připojit malý bonus v podobě cesty lůžkovým vozem.

Pokračování

Bratislava — V IT branži sa tomu hovorí hotfix – rýchla záplata, nad ktorou nikto príliš nepremýšľa a ktorú nikto príliš netestuje, pretože treba rýchlo odvrátiť to najhoršie, a elegantnejšie riešenie sa nájde časom. Kto by chcel vidieť, ako tento princíp funguje na železnici, má príležitosť už dnes. Spoločne so štartom komerčnej prevádzky spojov IC RegioJet na trase Bratislava - Košice totiž štátom vlastnená Železničná spoločnosť Slovensko predstavila, a ihneď aj zaviedla, nový produktový koncept pre svoje najlepšie vlaky. Kategória InterCity má teraz ponúkať zaujímavejšie ceny, komfortnejší nákup, až štyri cestovné triedy, lepšiu palubnú gastronómiu a súbor nadväzujúcich služieb. To všetko má udržať cestujúcich ochotných priplatiť si za cestu v jediných komerčných spojoch ZSSK. Ako okamžitú zbraň proti žltej konkurencii dokonca vráti zákazníkom kredity za cesty uskutočnené do konca februára. Jediný problém? Celé znovuzrodenie IC je ušité horúcou ihlou a ešte stále nevie, na akých zákazníkov vlastne chce cieliť – a typický rukopis tradičného štátneho dopravcu bohužiaľ príliš nepomáha.

Pokračování

Žilina — Žreb Európskej ligy UEFA spojil do jednej skupiny majstrov ČR a SR. Od tohto momentu bolo jasné, že 6. 11. pôjdem na „futbalový výlet“ do Prahy. Medzitým sa uskutočnilo predstavenie nového vozňa Regiojetu, vyrobeného rumunskou spoločnosťou Astra Vagoane Călători Arad. Aj vďaka reportáži z InnoTransu na ŽelPage som vedel, že Astrou sa musím previesť. A keďže ona počas skúšobnej prevádzky zvyčajne jazdí na trase Praha – Žilina a späť, všetko do seba zdanlivo zapadalo. Lenže…

Pokračování

Praha — Za okny vlaku můžete již sledovat ubíhající podzimní krajinu, která hýří všemi možnými i nemožnými barvami, nicméně nám zbývá vrátit se do horkých letních dní a dokončit s mírným zpožděním (které je samozřejmě mimo působnost SŽDC) letní gastronomický test. V této části si na paškál vezmeme dopravce LEO Express a také žlutý RegioJet. Připomenout si také můžete předchozí díly (1., 2., 3., 4., 5.) hodnotící letní menu caterera JLV včetně jeho reakce, stejně jako reakce objednatele - dopravce České dráhy. Upozorňujeme také, že se informace v článku vztahují k nabídce servírované v prázdninových měsících a nyní nemusí být již aktuální.

Pokračování

Praha - Desátý říjen letošního roku byl prvním dnem, kdy se žluté vlaky dopravce RegioJet poprvé s cestujícími vydaly na dlouhou trasu z Prahy do východoslovenských Košic, jak jsme vás ostatně jako první informovali již v září. V pozadí nové trasy a zastávek však trochu zůstala i jiná změna, která se podstatně dotkla i konceptu a podoby palubních služeb. Společnost podnikatele Radima Jančury totiž začala v soupravách vlaků na trase Praha - Košice provozovat klasické jídelní vozy, jak je známe od českých i slovenských státních drah. Ačkoliv každé začátky jsou poněkud rozpačité a nejinak tomu je i u RegioJetu, již nyní můžeme říci, že s jídelními vozy se soukromý dopravce strefil do černého, minimálně co se oblíbenosti u cestujících týče. Další text ponecháváme pro výstižné vyjádření dojmů autora v první osobě.

Pokračování

Praha — Pátý díl letního testu jsme se nakonec rozhodli věnovat stanovisku Českých drah, které u JLV objednávají poskytované služby. Tímto dílem tak uzavíráme logickou řadu pěti dílů testu (1., 2., 3., 4.), která se věnovala JLV a ČD. Následovat tedy bude šestým dílem RegioJet a LEO Express, na který se jistě těší jak příznivci, tak kritici těchto soukromých dopravců. V závěru se pokusíme o souhrnné hodnocení všech faktů zveřejněných v tomto testu.

Pokračování

Praha — Po zveřejnění prvních tří dílů testu (1., 2., 3.) letního menu a servisu JLV jsme požádali právě tuto společnost o vyjádření k zaznamenaným událostem během celého testování. JLV redakci magazínu vyhovělo a jejich citované stanovisko si můžete přečíst níže v této aktualitě. Stejně tak jsme požádali o vyjádření České dráhy, které taktéž přislíbily dodání svého stanoviska, nicméně z interních důvodů jej obdržíme až koncem srpna. Poněkud tak měníme pořadí dílů, kde tento čtvrtý obsahuje stanovisko JLV, v pátém zveřejníme stanovisko ČD, v šestém nakoukneme k RegioJetu a LEO Expressu a sedmém se s vámi podělíme o závěrečné hodnocení.

Pokračování

Česká republika — Z Plzně vyrážím komfortně vlakem SuperCity ve voze č. 1, který původně sloužil jako první třída, ale nyní je z něj tichý vůz třídy druhé. Po výběru z denního tisku čekám, kdy se zde objeví stevard JLV s vodou a hlavně s minibarem, abych si mohl dát kávu Starbucks třeba právě s karamelovými vaflemi, které když necháte nahřát nad kelímkem horké kávy, tak chutnají výtečně. Bohužel, po celou dobu jízdy z Plzně do Prahy nikdo z personálu JLV neprojevil o vůz č. 1 zájem, a tak jsem alespoň mohl (s vlastní vodou) sledovat bouřlivé počasí panující za okny jednotky.

Pokračování

Česká republika — Startuji opět v Plzni a pro cestu do Prahy volím vlak R 759 „Křivoklát“. V našem hlavním městě přestupuji do vlaku LE 1359 „LEO Express“ dopravce LEO Express. Pro svoji cestu do Přerova jsem si vybral třídu premium, abych tak mohl vyzkoušet nové, tříchodové menu a také novinky z palubního prodeje. Podrobně se této cestě budu věnovat na konci testu. Z Přerova se přesunuji do Brna rychlíkem 830, v jehož první třídě (starší vůz řady Aee) panuje příjemných letních 30,4 °C, což je dle vlakového doprovodu zcela normální a nejedná se o závadu u tohoto typu vozu. Z Brna mám v plánu znovu využít vlaku EC 74 „Franz Schubert“ (railjet), tentokrát na delším úseku Brno – Pardubice.

Pokračování

Česká republika — Není, nemáme, nenaskladnili a nefunguje. Čtyři slova, která náš redaktor slyšel až příliš často v jídelních vozech ČD se servisem JLV. Po nedávném přehledu novinek v gastronomii na kolejích jsme se zaměřili na praktičtější část, a to samotné testování. U JLV se jednalo zejména o vlaky na trase Praha – Brno (vlaky EC), ale podívali jsme se i na trasu Praha – Plzeň (vlaky SC a Ex) a tradiční relaci Praha – Ostravsko (vlaky EC). Na skok jsme také zamířili k dopravci LEO Express, který si pro cestující ve třídě premium nově přichystal tříchodové menu, a RegioJet, který si na léto pro cestující nepřichystal gastronomickou novinku žádnou. Pro úplnost připomínáme, že další text je psán v ich-formě kvůli lepšímu vylíčení zážitků autora.

Pokračování

Ostrava — Být firmou má svoje lepší stránky: mobilní operátoři jsou k vám o něco přívětivější, obchody o něco flexibilnější a železniční dopravci… ti vám budou alespoň tvrdit, jak moc jim na vás záleží. Tedy alespoň po dobu, co u nich budete utrácet spoustu peněz a nebudete chtít nic extra. Zaměření na tzv. byznys klientelu ostatně jednou za čas deklaruje většina železničních společností. Se slzou v oku nepochybně vzpomínají na doby předlistopadové, kdy služební cesta určité délky automaticky znamenala nárok na 1. třídu, kdy firmy tak urputně nestřežily své cestovní náklady a kdy individuální automobilizmus byl ještě elitní výsadou. Dnes dva ze tří dálkových dopravců disponují cestovní třídou nazvanou Business, a ten třetí (až do příchodu railjetů) tímto stylem rád prezentuje svou 1. třídu, i když ji má problém naplnit. Jak se ale dopravci zachovají, když za nimi přijde firemní zákazník a potřebuje něco speciálního? Dokážou zajistit přepravu pro větší skupinu? A pokud ano, bude finančně zajímavá? Sami jsme si to vyzkoušeli nedávno.

Pokračování

Praha — Osm let po uvedení do ostrého provozu čeká Pendolino jakožto produkt dosud nejvýraznější změna: jeho provozovatel, České dráhy, se od 2. září rozhodl zredukovat kapacitu 1. třídy o polovinu, ze současných 105 na 52 míst. Sedadla v krajním voze č. 1 tak začnou sloužit cestujícím 2. třídy jako tichý oddíl. Tato změna je překvapivým, avšak logickým vyústěním dlouhodobého trendu přibližování pendolin širšímu okruhu zákazníků, a postupného ústupu od image exkluzivního spoje. Vlaky SuperCity ovšem nejsou jediné, které v současnosti čelí významnému přehodnocování produktové strategie. Naopak, i několik měsíců po otevření skutečně konkurenčního prostředí se majoritní společnosti nedokáží ubránit rozpakům při snaze co nejlépe nastavit svou nabídku pro relativně omezený přepravní trh mezi Prahou a Ostravskem. Pokud se ale podíváme dál za hranice, zjistíme, že v tom čeští dopravci zdaleka nejsou sami.

Pokračování

Praha — Vlaky a známky; kombinace, která, jak se na první pohled zdá, nejde příliš k sobě. Ale opak je pravdou. Od doby, kdy se objevily první poštovní známky, se postupně, po portrétu panovníka, přidávaly různé motivy. A vlaky nebyly výjimkou. Česká pošta píše svou historii od ledna 1993. Pojďme tedy lehce zrekapitulovat, s čím jste se mohli setkat. Představíme si jednotlivé známky i obálky prvního dne (FDC). Obálky prvního dne vycházejí v den, kdy se vydává příslušná známka. Známka je na obálce nalepena a opatřena poštovním razítkem vytvořeným speciálně pro tuto příležitost a doplněna grafickým motivem vztahujícím se ke známce. Takovouto obálku můžete – i přesto, že známka už je orazítkovaná – použít a poslat do tří měsíců od data vydání.

Pokračování

Komentář —  Dálkové spoje několikrát do hodiny, radikální obrat v palubním servisu a prudký pokles cen. Na české železnici se v posledním roce dějí věci, o jakých jsme se celá léta ani neodvažovali snít. Zrovna dnes slavíme si připomínáme první výročí vstupu soukromého dopravce do open-access osobní dopravy a militantní fanoušci žluté avantgardy i modrých tradic se jdou zalknout od zuřivosti při poukazování na vzájemné nedostatky. Mezi debatami, zda si ČD v poslední vlně rekonstrukcí pořídily flotilu pojízdných mrazáků, nebo naopak zda to "žlutý pán" s peršingama příliš nevychytal, ovšem jeden hráč zůstal prakticky opomenut: pendolino. Je to zvláštní: jsou to totiž právě "prémiové" spoje Českých drah, které za uplynulý rok doznaly největšího pokroku. Zatímco na expresech pořád drkotají víceméně stejné vagóny s narychlo spíchnutým konceptem první třídy, virtuální kategorie SC je ve skutečnosti ta, která zákazníkům drah přinesla hmatatelné zlepšení. Jen se zdá, že na velitelství ČD na Nábřeží po letech dorazilo SuperVyčerpání – A tak vzniká paradox: Pendolino jako produkt na tom nikdy dosud nebylo lépe… ale nikoho nezajímá.

Pokračování

Londýn — Na počátku roku 2011 jsem s jedním anglickým gentlemanem diskutoval na téma londýnské dopravy, a dovolil jsem si složit malou poklonu metru pražskému, které se sice s londýnským metrem nemůže měřit co do délky svého života, zato jej lze v tomto srovnání s jistotou označit za mnohem kvalitněji řešené. Pochopitelně jsem musel dotyčnému vysvětlit poněkud složité aspekty vozového parku, který v minulosti sestával výhradně z produkce Mytiščinského strojírenského závodu, a díky tomu byl onen vozový park poněkud jednotvárný. Tyto a různé jiné technické informace kolegu sice zajímaly, avšak že by projevoval nějaké zásadní pohnutí, tak to opravdu neprojevoval. Tedy až do okamžiku, než jsem pochválil naše současné metro za nové jednotky od Siemense, a za jeho 1,5 minutový takt ve špičce. V tu chvíli se na mne onen známý podíval okem velmi nevěřícího Angličana a dutě se otázal: „A tomu mám věřit?“

Pokračování