Berlín — Měl tady být už před dvěma lety, ale nepovedlo se. Průtahy ve výrobě i ve schvalovacím procesu způsobily, že dvoupodlažní netrakční jednotku NIM-Express od Škody Vagonka na berlínském InnoTransu vidíme až letos. Výrobce zde vystavuje zkrácenou podobu jinak šestivozové soupravy, jež by do reálného provozu měla zasáhnout v roce 2019, tedy přibližně dva roky po původně předpokládaném termínu. Ve výrobním programu vítkovické vagonky představuje tato řada nástupce slovenských push-pull souprav řady 951, které zase koncepčně vycházejí z českých elefantů a odvozených elektrických jednotek. Je tady ale vůbec nějaká podobnost? Dostaly České dráhy a ZSSK od Škodovky skutečně to nejnovější, co Vagonka umí vyrobit? A jak vypadá interiér bavorských turboosobáků naživo?

Pokračování

V nedávno zveřejněném „Výběru šotoklubu“ jsem zmínil německou oblast Harz, kde jsou v pravidelném provozu parní vlaky o rozchodu 1000 mm. Tímto článkem bych se rád k našim, již dvěma, harzkým návštěvám vrátil. Zní to až neuvěřitelně, že v Německu, v jedné nejrozvinutějších zemí světa, lze v 21. století spatřit parní osobní vlaky, odjíždějící dopoledne každý den každých 45 minut (!) na Brocken (1 125 m n. m.), na jehož výrazný vrchol zamíří vlakem nebo pěšky tisíce turistů.

Pokračování

Berlín — Řada vystavených jednotek představuje oproti předchozím ročníkům obměnu pouze v rámci konfigurace pro daného zákazníka. Proto se v tomto pojednání zaměříme především na absolutní novinky a zásadnější inovace především z pohledu cestujících. Tou nejzásadnější novinkou v oblasti elektrických a motorových jednotek se bezesporu stala vysokorychlostí jednotka s nepříliš atraktivním názvem „EC250“ z produkce švýcarského výrobce Stadler. Číslo v názvu označuje maximální provozní rychlost jednotky a zároveň pro výrobce znamená faktický vstup do oblasti vysokorychlostních vozidel.

Pokračování

Cerhenice/München — Škoda Transportation dne 27. června 2016 slavnostně představila lokomotivy řady 102 Deutsche Bahn Regio. Ty vychází z již notoricky známé, avšak nepříliš početné lokomotivní řady 380 Českých drah, výrobcem označované jako typ 109E Emil Zátopek. Kromě 20kusové série pro ČD byly dále vyrobeny dva téměř stejné kusy pro Železničnú spoločnosť Slovensko. 22 kusů v současnosti doplňuje 6 lokomotiv, které budou dodávány spolu s patrovými netrakčními soupravami pro meziregionální dopravu na trase Nürnberg – Ingolstadt – München, zkráceně označovanou jako NIM Express. Zbývající 4 lokomotivy jsou již podle slov zástupců Škody v zásadě kompletní.

Pokračování

Berlín/Praha — Jenom a pouze z osobních a rodinných důvodů jsem poprvé od roku 2012, v sobotu 16. dubna 2016, vyrazil vlakem EC z Berlína do Prahy. Mým cílem bylo navštívit mámu v pražské Thomayerově nemocnici a přitom všecho stihnout za jeden den, tam i zpět do Berlína. K tomu mám omezení zdravotní – jsem chodící, leč pomalý invalida. K tomu patří i to, že v relativním dosahu potřebuji mít prostorné WC, bezbariérový nástup a výstup do vozu a pokud možno výtah. Cesty jsem se nebál, znám tu trasu dobře, poprvé jsem zde jel v roce 1967 jako desetiletý a pak stále a pořád až dosud. Konstatuji – lze to stihnout za jeden den.

Pokračování

Už jste někdy zabloudili v lese? No bodejť by ne – kdo nezabloudil v lese, natož černém, není muž (dámy pro tentokrát prominou). A jestlipak jste někdy v lese zabloudili, sedíce ve vlaku? Co říkáte? Že je to poněkud přitažené za pačesy? Že vlak v lese nemůže zabloudit, neb jede po kolejích a mašinfíra sotva bude takový jouda, aby jezdil tratí, která se mu ztratí v lese? A přece existuje trať, dokonce dvoukolejná a elektrizovaná, ne nepodobná bludišti, a navíc je opravdu v lese, dokonce Černém.

Pokračování

Berlín — Klasiky jsou mrtvé, řekly si Německé dráhy. Co zbývá z kdysi všudypřítomné řady Bimz? Dnes jezdí na lowcostových spojích Berlín – Hamburk a běžné RIC vagony už mají své dny rovněž sečteny. V roce 2010 Deutsche Bahn rozhodly, že vrstvu dálkové dopravy, která nezapadá do vysokorychlostní sítě ICE, převede na netrakční jednotky, konceptuálně podobné rakouským railjetům. V situaci, kdy původně plánované vlaky ICx nebyly dostupné včas, nakonec Německé dráhy v lednu 2011 podepsaly kontrakt na 27 vratných souprav, složených z lokomotivy Bombardier TRAXX P160 AC2 a netrakčních patrových souprav TWINDEXX Vario. A právě tyto jednotky mají na berlínském InnoTransu premiéru.

Pokračování

Berlín — Když v roce 1996 skupinka zájmových sdružení poprvé na berlínském výstavišti organizovala malý železniční veletrh, patrně ani nedoufali, že už při 10. ročníku budou mít problém se do rozsáhlého areálu Messe Berlin vůbec vejít. Uběhly dva roky a opět tu máme InnoTrans – událost číslo jedna pro firmy v železničním oboru bez ohledu na to, zda vyrábějí tramvaje, razí tunely nebo zajišťují občerstvení na palubě. Jak sami organizátoři rádi připomínají, dvouletá perioda veletrhu se už stihla podepsat i na samotných výrobních programech. Dodavatelé techniky nezřídka plánují vývoj tak, aby oficiální představení produktů vyšlo přesně na Berlín, a naopak množství vystavovatelů odkládá podpisy důležitých kontraktů až na září, aby tak mohli učinit před zraky celého železničního světa. Letošní InnoTrans začíná právě dnes a opět láme rekordy – venkovní výstavní plocha nebyla nikdy tak plná a seznam světových premiér produktů dosáhl 140 položek. Takové množství exponátů a prezentací nejde dost dobře pojmout při návštěvě na otočku, a tak jsme letos využili veškerých možností dostupných odborným médiím – a o největší taháky se teď, v předpremiéře chceme podělit s vámi.

Pokračování

Berlín měl v roce 1880 přes jeden milión obyvatel, se spádovými oblastmi více než dva. Sídelní město pruského krále a německého císaře se bouřlivě rozvíjelo především ve vazbě na průmyslovou revoluci (Borsig, Schwarzkopf, Siemens, AEG…). Z Berlína vycházelo několik na sobě více méně nezávislých tratí, ukončených v hlavových nádržích. Důležitým počinem bylo zřízení čtyřkolejné Berliner Stadtbahn, oddělující místní/příměstskou a dálkovou osobní dopravu – uvedena do provozu 1882.

Pokračování

Nedávno jsme přinesli autorský článek dávající pohled na berlínské Hlavní nádraží (Hauptbahnhof / Lehrter Bahnhof) očima architekta. Nyní, jako doplněk, přinášíme několik pohledů očima vláčkaře. Po seznámení se s pohledem architekta jsem překonal vrozenou lenost a zajel jsem se na ono nádraží podívat, zda a co je nového, co mně zajímá víc, než uložené kubíky betonu a tuny ocelových konstrukcí. A dozajista zda a jak se obměňuje vozový park na Regiu.

Pokračování

Bautzen — Ve svém prvním opravdovém článku na stránkách ŽelPage bych Vám všem rád přiblížil historii jednoho závodu, který je poměrně úzce spjat se železniční dopravou v Čechách, na Moravě a na Slovensku. Konkrétně jde o vagónku v Bautzen, v současnosti vlastněnou koncernem Bombardier, který vlastní mj. dva další nedaleké závody - vagónku v České Lípě a vagónku v Görlitz.

Pokračování

Berlín (aktualizováno 19. 9. 16.00) — InnoTrans nejsou pouze vysokorychlostní jednotky a výkonné megalokomotivy, i když tvoří těžiště venkovní expozice a zaznamenávají nejvíce zájmu. Ve skutečnosti ale každým ročníkem sledujeme vzestup nenápadnějších vozidel, jejichž působištěm nejsou hlavní koridory, ale městská zástavba. Vedle klasických tramvají, které berlínský veletrh nabízí po tuctech, se tak stále častěji objevují méně typická vozidla na míru, přepravující cestující pod povrchem, nebo skrze kombinaci MHD s konvenční železnicí. A právě zde letos náš report začneme: u čtyřech exponátů, jež mají za cíl řešit kapacitní omezení veřejné dopravy ve Varšavě, Stuttgartu, Bielefeldu a v malebné severozápadní Francii.

Pokračování

Berlín — Sto tisíc návštěvníků za šest dní, 2243 vystavovatelů, 104 světových premiér, 26 pavilonů… Dva roky nám rychle uběhly a opět je tady InnoTrans. Berlínské výstaviště hlásí rekordní počet účastníků a redakce technických periodik marně zkoušejí stihnout všechny termíny prezentací a propagačních akcí. Na základě zkušeností z předchozích návštěv i z letošních Czech Raildays jsme se proto rozhodli letošní návštěvu německé metropole natáhnout na několik dní – a dobře jsme udělali! Největší drážní veletrh světa totiž poprvé obsadil kompletně celou plochu Messe Berlin (180.000 m?) a pokoušet se ho pojmout za jeden den hraničí s čirým šílenstvím. Místo vyčerpávající megareportáže se proto na exponáty zaměříme v menších dávkách a tematicky, díky čemuž chceme podchytit i trochu víc kontextu, než lze obvykle vyčíst jen z prosté sbírky fotografií. Než ale začneme s novou chloubou varšavského metra z dílny Siemensu, několik málo postřehů z prosluněného výstaviště…

Pokračování

Berlín — V německé metropoli probíhá největší světový veletrh železniční techniky. Kromě více než dvaceti výstavních pavilonů je k vidění 121 kolejových vozidel, od osobních vozů přes vysokorychlostní jednotky až po pracovní mechanismy. Než postupně zpracujeme jednotlivé novinky ze světa železniční techniky a služeb, podívejme se nejprve na vozidla, jejichž osud dlouhodobě sledujeme.

Pokračování

Brno, Praha, Drážďany, Hamburk - Už jako malý jsem se rád díval na sobotní ranní animáky na RTL. Když jsem se tedy letos rozhodoval, kam s eTiketem, Německo byla moje jasná volba. A proč ne rovnou do severoněmecké přístavní metropole, pyšnící se primátem co do počtu mostů (2428 k roku 2001), Hamburku? Řekl jsem si, že už pro to dobrodružství to risknu, protože absolvovat 992 km jedním vlakem na jednom sedadle je síla, tedy alespoň pro někoho, kdo to ještě nezkusil. "Ein Bier, bitte" a "noch einmal" jsou jediné fráze, které umím německy, čili nebylo od věci přidat se k někomu, kdo umí objednat i jídlo - stal jsem se tedy součástí cestovatelské skupinky, tvořené Tomášem Kubovcem, Pepou Petrákem a jeho bratrem Honzou, přistupujícími v Praze. Cílem jejich cesty byl hlavně Miniatur Wunderland, největší modelové kolejiště světa. Ojra směněna, eTiket vytištěn a řízky napečeny, je tedy nejvyšší čas natáhnout budík na 4:00…

Pokračování