Červenka - Psal se 15. březen loňského roku, když se po silnici 3. třídy číslo 4496 blížil osobní automobil k železničnímu přejezdu P6520, který leží na hlavní železniční trati 270 poblíž stanice Červenka. Řidič místní soukromé taxislužby v obloucích před přejezdem ztratil nad vozidlem kontrolu a ve smyku s ním doklouzal až na železniční přejezd. Část auta se dostala mimo vozovku do kolejiště. Taxikář proto po zjištění, že auto z prostoru přejezdu nemůže sám vyprostit, začal volat linku 158 a doufal, že se podaří provoz na trati včas zastavit a nedojde k nehodě s vážnými následky. I přes to, že operační důstojník Policie ČR přejezd identifikoval, se během více než pěti minut od nahlášení nehody nepodařilo dopravu včas zastavit a do překážky na trati najel noční expres 444 Slovakia. Jaké jsou výsledky následného vyšetřování?
Olomouc — Při dokončování realizace projektu Rekonstrukce žst. Přerov, 1. stavba v Olomouckém kraji je v plánu spuštění další náročné železniční stavby spolufinancované evropskými fondy skrze Operační program doprava (OPD). Dvoukolejná trať z obou stran hanácké metropole prošla v minulých letech celkovou rekonstrukcí, dálkové vlaky se po ní pohybují často rychlostí 160 km/h. Samotná realizace stavby "Rekonstrukce železniční stanice Olomouc" by měla být hotova do podzimu 2015, kdy končí čerpání prostředků z fondu EU. Přestavba tohoto významného uzlu vedlejších tratí přispěje především ke zvýšení komfortu pro cestující.
Přerov — Na svých pravidelných cestách mezi Brnem a rodnou Kopřivnicí není moc věcí, na které bych se mohl spolehnout. Vlastně je jedna jediná, a sice ta, že žádná cesta nebude stejná. Vzhledem k probíhající rekonstrukci Přerova si holt člověk musí zvyknout na nějaké ty výluky, spojené s nejspíš absolutně nejméně příjemnou změnou dopravního prostředku – autobusu, zajišťujícího náhradní přepravu. Samozřejmě je jasné, že stroj samotný za to nemůže a je tedy na místě se zamyslet nad organizací náhradní autobusové přepravy (dále jen NAD) v českých poměrech. Jelikož nejsem znalcem situace ve zbytku republiky, zaměřím se právě na trať 300, důležitou to spojnici Brna se světem na dálném severovýchodě země.
Přerov – Projekt „Rekonstrukce žst. Přerov, 1. stavba“ patří do komplexu staveb modernizace železniční sítě ČR. Samotná uzlová stanice Přerov je součástí II. tranzitního koridoru, k němuž se v tomto místě připojuje větev Přerov – Česká Třebová a je zde zaústěna jednokolejná trať od Brna. Po opravě stanic Břeclav, Ostrava–Svinov či Bohumín zůstává ta přerovská jednou z posledních na II. koridoru, které podstoupí rekonstrukci v zájmu usnadnění průjezdu po hlavní trati s významným vnitrostátním i mezinárodním provozem. Staveniště bylo již předáno a my vás krátce seznámíme s tím, co stavebníky v následujících čtyřech letech čeká.
Hranice — Jmenuji se "nejzatíženější", jsem traťová kolej, prý nejzatíženější železniční kolej v České republice, po mně jezdí údajně nejvíce provozní zátěže v hrubých tunách. Možná si pamatuješ, že takto začínál můj minulý článek Nejzatíženější kolej v České republice, kde jsem se tu vychloubala, že jsem nejzatíženější kolejí na síti SŽDC. To sice platí i v čerstvých statistikách, kde sice nejsem úplně na prvním místě, ale z „čistých“ mezistaničních kolejí jsem první nadále. Dneska bych Ti ráda pověděla o tom, jak se kolej udržuje a které parametry se sledují, aby byla kolej považována za bezpečnou pro železniční provoz.
Slavíč - Někdo tvrdí, že jím vlak nikdy neprojel. Někdo věří místní pověsti o marnivosti císaře Ferdinanda, který trať bez tunelu nepovažoval za pořádnou železnici a vymínil si jeden postavit. Mnoho místních doteď nevěří, že bývalý železniční tunel, situovaný přímo pod obcí Slavíč na Přerovsku, sloužil svému účelu plné půlstoletí. Vlaky tudy přestaly projíždět až 30. května 1895, kdy se do provozu dala druhá kolej na nově zbudovaném tělese železnice o několik desítek metrů jižněji. V následujících sto letech vystřídal 258,9 metrů dlouhý a přes 6 metrů vysoký podzemní průjezd několik úloh včetně skladiště brambor — v 60. letech 20. století se dokonce uvažovalo o jeho znovuzprovoznění vedením třetí koleje hlavní tratě. Život se však do slavíčského tunelu vrátil až začátkem května 2009, kdy se do tmavé díry v nevysokém kopci podívala postupně skupina závodníků na horských kolech, místní obyvatelé, zvědavci z okolí i dva redaktoři ŽelPage.
Hranice na Moravě - Jmenuji se "nejzatíženější", jsem traťová kolej, prý nejzatíženější železniční kolej v České republice, po mně jezdí údajně nejvíce provozní zátěže v hrubých tunách. Na jakém traťovém úseku to asi bude. Zkusíš hádat, už víš, tušíš? Názorů a tipů může být mnoho.
Tovačov - V neděli 28. září se po roce opět vydala olomoucká parní „Rosnička“ 464.202 se soupravou historických „Rybáků“ po jinak osobními vlaky nevyužívané lokálce z Kojetína do Tovačova. Důvodem této jízdy, která se koná pravidelně už od roku 2005, byly tradiční Svatováclavské hody v Tovačově.
Letošní jízda byla podobně jako v minulých letech vedena z Olomouce (odj. 7.50) přes Přerov a Kojetín do Tovačova (příj. 9.15). Po objetí soupravy a dobrání vody ze dvou hasičských aut pak vlak v čele s lokomotivou 464.202 v postavení „nůší“ napřed odjížděl v 9.45 do Kroměříže (příj. 10.25), kde byla „Rosnička“ za přihlížení veřejnosti otočena na točně v depu. Po dobrání vody pak ve 12.37 opět v „obráceném postavení“ vyrazila s „Rybáky“ do Tovačova (příj. 13.18), kde už lokomotiva naposledy objela vozy, dobrala vodu a ve 14.20 odjela domů do Olomouce.
Kojetín – Letos se již po desáté v sobotu 9. srpna 2008 konal na zámku v Tovačově (nejen) folkový festival Tovačovský portál, který je po Výlovu Hradeckého rybníka a Svatováclavských hodech asi největší místní kulturní akcí pro veřejnost. A stejně jako v loňském roce, také letos se naše občanské sdružení Kroměřížská dráha rozhodlo ve spolupráci s Českými drahami vypravit při této příležitosti zvláštní osobní vlaky po jinak pro osobní dopravu uzavřené trati Kojetín – Tovačov. Cílem tohoto záměru nebylo jen pomoci návštěvníkům Portálu dostat se do Tovačova, který je zejména o víkendech hromadnou dopravou dost špatně dostupný, ale též více zpřístupnit město se všemi jeho pamětihodnostmi a zajímavostmi turistům a zájemcům o projetí se po tovačovské trati. Posledním, ale neméně významným důvodem, proč to celé děláme (a rádi bychom i nadále dělali) je, že bychom tuto téměř zapomenutou hanáckou lokálku rádi vrátili do povědomí širší veřejnosti a tím jí snad i do budoucna zajistili alespoň částečné zmrtvýchvstání.
Jaro je již pár týdnů v plném proudu a s ním se rozbíhají i první letošní zajímavé odklony. Již od března tedy jezdí nákladní vlaky i tam, kde se v běžném provozu setkáváme téměř výlučně s osobní dopravou - jen občas zavítá manipulační vlak, obslouží pár stanic a zase v tichosti zmizí. Někdy ale přijde změna a zapomenutými lokálkami se rozburácejí výkonné diesely. Jakákoli nepřetržitá výluka na trati, po niž se denně přepravuje náklad, může znamenat zajímavé vozby po náhradních trasách - tak jako tomu bylo před několika týdny v podhůří Králického Sněžníku.
Hanušovice - Malá lokálka a všude kolem hluboké ticho. Jen malý motoráček občas pročísne klid svým kvílivým zvukem. Poslední martinský sníh pomalu taje a u cest zůstávají stát hluboké kaluže. Všední děj na trati 025 z Dolní Lipky do Hanušovic. Nikdo z přítomných by si nemyslel, že se trať 025 stane na krátkou dobu dějištěm symfonie dvou šestiválcových motorů. Je to už několik let, co po celé trati neprojíždí pravidelně žádný nákladní vlak. Poslední manipulák trasovaný po celé délce byl zrušen v GVD 2002/2003. V posledních letech byl veden stroji řady 742, výjimečně 749. Je také zajímavostí, že na této trati se uskutečnila poslední jízda řady 781 právě v čele zmiňovaného manipulačního vlaku do Hanušovic. Jednalo se o stroj 781 505 a stalo se tak 15.10.1995. Teď trať znovu ožila bubláním motorů dvojice lokomotiv řady 749.
Tovačov - První pokusy o napojení města Tovačova na rychle se rozvíjející železniční síť tehdejšího Rakousko-Uherska byly zaznamenány v roce 1867, kdy byla připravována výstavba trati z Nezamyslic do Olomouce a prostějovští radní požadovali její trasování právě přes Tovačov. Trasa této trati však byla později změněna a ani řada pozdějších pokusů o spojení Tovarová se světem prostřednictvím kolejí nebyla úspěšná. Až když v roce 1890 vystavěl velkoprůmyslník a majitel uhelných dolů na Ostravsku rytíř David Guttmann v Tovačově (Anníně) vlastní cukrovar, vyvstala naléhavá potřeba zajistit kvalitní, kapacitní a na povětrnostních vlivech a roční době nezávislou dopravu paliv, surovin pro výrobu i odvoz hotových výrobků. Tomuto požadavku vyhovovalo jedině použití železniční dopravy, se kterou již měli David i jeho bratr Vilém Guttmannové velmi dobré zkušenosti z jejich působení na Ostravsku.
Ramzová - V sobotu 23.6.2007 pořádá můj kamarád Honza Holinka jednu z akcí svého seriálu o vojenských památkách dotýkajících se nějakým způsobem železnice. Tentokrát bude cílem objekt těžkého českoslovenkého předválečného opevnění StM-S50 "U trati" mezi Brannou a Ostružnou (trať 292). Protože se jedná i o můj obor, vzal s sebou na rekognoskaci terénu mne i mého synka, pro kterého to byla ve třech letech první výprava "na bunkry". Za tu možnost Honzovi trochu pomohu s propagací akce a s Vámi se rád podělím o své poznatky.
Přerov - V úterý 3.1.2006 v 7.35 hodin v Brodku u Přerova vykolejil nákladní vlak Rn 51430 jedoucí z Valašského Meziříčí do Nymburka. Při nehodě nebyl nikdo zraněn, předběžná škoda byla vyčíslena na 27 milionů korun (21 milionů na žel. svršku a trakčním vedení, 6 milionů na poškozených vozech.
Doprava na trati z Olomouce do Přerova byla přerušena až do 20.30 dne 4.1.2006. Podle předběžných závěrů může za nehodu technická závada na cisternovém voze.
Zábřeh na Moravě - Mezi Českou Třebovou a Přerovem (část 3.koridoru) pokračuje rychlým tempem modernizace.
20.listopadu byl oficiálně otevřen modernizovaný úsek Česká Třebová - Krasíkov, poslední velké stavební práce byly ukončeny 18.10.2005 mezi Třebovicemi a Rudolticemi. Od tohoto data se konaly jen krátké výluky (případně bez vlivu na dopravu), během kterých se dolaďovaly poslední detaily. V současnosti by mělo být možné jezdit plnou traťovou rychlostí mezi stanicemi Rudoltice v Čechách - Krasíkov - bývalá odb. Tatenice. Zbývající úsek si ještě musí "sednout", poté bude následovat 3.podbití a zvýšení rychlosti na plnou traťovou - Třebovice - Rudoltice 140 km/h, Rudoltice - Krasíkov 160 km/h, Krasíkov 130 - 140 km/h.
Celkově již hotový úsek III.koridoru začíná před stanicí Třebovice v Čechách a končí stanicí Hoštejn. Nejnověji dokončený úsek leží mezi stanicemi Krasíkov a Hoštejn a vede novým tunelem Malá Huba (324m). První TK byla otevřena 31.10.2005 večer, druhá TK byla otevřena 16.11.2005 večer.
Úsek Hoštejn - Zábřeh na Moravě je rozpracovaný a dokončení odhaduji na první polovinu příštího roku. Úsek Hoštejn - odb. Lupěné bude začátkem roku "protažen" novými tunely Hněvkov I (180m) a Hněvkov II (462m), úsek odb. Lupěné - odb. Most je hotov zcela (včetně 3.podbití), úsek odb. Most - Zábřeh na Moravě je téměř hotov.
Další dokončený úsek resp. jen 2. traťová kolej je mezi stanicemi Moravičany a Mohelnice, první traťová kolej bude realizována v příští roce.
Mezi stanicemi Moravičany - Červenka bude cca v km 60,5 zřízena dočasná odbočka Benkov. Důvodem je velká mezistaniční vzdálenost obou stanic (10 km) a s tím související vliv na vlakovou dopravu.
Výhybky budou vkládány během dvoudenních nepřetržitých výluk.
Předpoklad konání: 28. - 30.11. 1.TK - výhybky 2 a 3; 1. - 3.12. 2.TK (výhybky 1 a 4).
Úsek Červenka (mimo) - Olomouc (mimo) - Grygov (mimo) je hotov zcela (uzel Olomouc není součástí koridoru), úsek Grygov (včetně) - Brodek u Přerova (mimo) bude dokončen 2.12.2005 v 18.00, kdy končí výluka 2.TK + sudé skupiny v Grygově. Úsek Brodek u Přerova - výh. Dluhonice bude realizován zřejmě v příštím roce. Samotná výhybna Dluhonice patří již do uzlu Přerov.
Související články
ISSN 1801-5425
historie ŽelPage
Öffentliches Ausnutzung ohne klaren Genehmigung des Autors nicht gestattet.
zc.egaplez@ofni
© 2001-2024 Spolek ŽelPage
in der CZ
Sonne
geht auf um 06:04
geht unter um 20:00