Praha – Společnost RegioJet před pár dny odhalila své záměry pro nadcházející grafikon. Většina komerčních spojů zůstane stejná, dokonce už od června by se mělo začít jezdit do Českých Budějovic, přibydou také nové dotované linky. Jedna informace však vyčnívá nad všechny ostatní – večerní RJ 1013, který dosud končil v Opavě, bude prodloužen do Hradce nad Moravicí! Ranní spoj RJ 1000, dosud výchozí z Opavy, pak bude začínat také v této stanici.

Pokračovanie

Před nedávnem autor Aleš Petrovský prezentoval na zdejších stránkách výborný srovnávací test železničních dopravců na trati Praha – Ostrava – Bohumín v běžném provozu. Já bych si dovolil v mém příspěvku uvést pár postřehů, jak to vypadá, když se „nedaří“.

Pokračovanie

Opava — Opava byla hlavním městem rakouského Slezska (po prohrané válce v r. 1742, kdy byla větší část Slezska postoupena Prusku). Až do vzniku země Moravskoslezské v roce 1928 byla sídlem zemských úřadů. Na přelomu 19. a 20. století se Opava stala významným železničním uzlem, byť jen lokálního významu. Trať z Ostravy do Opavy byla stavěna jako odbočná dráha společnosti Severní dráha císaře Ferdinanda a byla oficiálně dána do provozu 17. prosince 1855. V roce 1892 přibyla trať do Horního Benešova. V roce 1895 došlo k propojení nádraží Opava východ a Opava západ – tam od roku 1872 končily vlaky z Krnova a Olomouce. Od roku 1895 byla zahájena doprava mezi Opavou západ a Kravařemi ve Slezsku, v roce 1913 byla trať prodloužena až do Hlučína a v závěru roku 1933 začaly vlaky z Hlučína zajíždět na nádraží Opava východ. V roce 1905 ještě přibyla trať do Hradce nad Moravicí. V současné době se začíná psát další kapitola – místo budování se bude možná rušit. Ve čtvrtek 13. února 2014 proběhlo jednání náměstka hejtmana Moravskoslezského kraje pro dopravu a životní prostředí Daniela Havlíka se starosty obcí ležících okolo železniční tratě 314 spojující Opavu s Jakartovicemi. Výsledkem tohoto jednání je pro některé poměrně smutná zpráva: pravidelné osobní vlaky se s největší pravděpodobností po 122 letech na tuto trať 6. dubna 2014 vydají naposledy.

Pokračovanie

Svinovské mosty vznikly v 70. letech minulého století jako součást nové třídy 28. října pro přemostění železniční tratě a řeky Odry jako hlavní propojení Ostravy a Poruby. Na těchto mostech byly realizovány zastávky autobusů a tramvajové tratě Ostrava – Poruba ve výšce cca 11 m nad původním terénem. Tímto situováním bylo nutno řešit problém dopravy cestujících jednak mezi zastávkami autobusů a tramvají na mostech, tak i mezi mosty samotnými a terénem (kde byly umístěny některé zastávky autobusů) a hlavně příchod k budově nádraží ČD. Pod mosty ve výši cca 6 m nad terénem vznikla příčná chodba, která byla propojena se zastávkami na mostech a terénem pouze schodišti. Na odvrácené straně tramvajových zastávek byly dodatečně umístěny dva osobní výtahy z prostoru pod mosty, vzdáleného pěším tahům hygienicky závadnými výtahy, které byly bez dozoru i bez obsluhy.

Pokračovanie

Ostrava — Rozvoj těžkého průmyslu a těžby nerostných surovin v karvinsko-ostravské pánvi v polovině 19. století přinesl Ostravsku systém příměstských tramvajových tratí, který byl ve své době zcela jedinečným projektem. V té době vznikala tramvajová síť v Ostravě a úzkorozchodné příměstské tratě východně od Ostravy. Kolejová doprava byla po roce 1929 doplněna autobusy, čímž došlo ke kompletní dopravní obslužnosti Ostravy a okolí. Pokud dnes přijedete do Ostravy, hledali byste tento unikátní dopravní systém marně. Z meziměstských tramvajových tratí se do dnešních dnů zachovala pouze jediná tramvajová trať z Ostravy Poruby do Budišovic. Co jen mohlo vést k úpadku tohoto uceleného dopravního řešení?

Pokračovanie

Uherské Hradiště — Kdo by neměl rád zapadlé vedlejší tratě, kde se kolem kolejí tyčí dřevěné telegrafní sloupy, kde vlaku kynou mechanická návěstidla a kde se koleje skrývají pod porosty trávy a plevele. Právě na několik takových tratí se můžete dnes „vypravit“ – alespoň přečtením této reportáže. Již déle než rok jsem plánoval návštěvu podhorské trati z Vlárského Průsmyku do Uherského Hradiště, značené v jízdních řádech číslem 341 a mezi lidmi známé také pod názvem vlárská dráha. Minulé léto jsem váhal, zda se vypravit právě sem, či podruhé navštívit unikátní ozubnicovou horskou železnici z Tanvaldu do Kořenova v Jizerských horách. Tenkrát jsem volil Jizerské hory, neboť jsem si nemohl nechat ujít cestu po obnoveném úseku do Sklarszké Poreby a na návštěvu vlárské dráhy tak došlo až v průběhu letošních Velikonoc. Jedním z impulzů pro realizování cesty se stala také akční jízdenka ČD NET Lidl.

Pokračovanie

Český Těšín/Havířov – Někdy na počátku ledna se v mé e–mailové schránce objevila zpráva od Martina Ostruszky. Obsahovala pozvánku na V. setkání příznivců a milovníků železnice v Havířově. Odepsal jsem, že se akce s radostí zúčastním a kontaktoval jsem své přátele z Těšína, aby jeli také. V polovině ledna pak vyšel zde na ŽelPage Martinův článek Komu čest, tomu čest! s krátkým exkurzem do historie setkávání železničních fandů na Slezsku a s dalšími podrobnostmi ohledně jubilejního V. ročníku.

Dovolte tedy krátké ohlédnutí za jedním vydařeným dnem.

Pokračovanie

Dovolíme si vás pozvat na severovýchod naší vlasti, kde nad krajinou kraluje mohutné pohoří Beskyd. Slyší-li čeští železniční fotografové: "Beskydy," zcela jistě se jim vybaví fotografie z trati 323 Ostrava - Valašské Meziříčí, které bývají občas orámovány pohledem na hřeben Beskyd. Naše cesty povedou dnes ale trošku jinam - již neexistujícími údolími sevřenými mezi příkrými svahy hor a po dávno již neexistujících, časem zavátých kolejích bývalé regionální tratě spojující Ostravici s horskou vesničkou Bílá. Toto povídání můžete vzít současně i jako malou pozvánku na návštěvu této lokality.

Pokračovanie

Třemešná ve Slezsku — V České republice znám tři úzkorozchodné tratě, a to jindřichohradecké úzkokolejky, bývalou důlní drážku u Mladějova a „Osoblažku“, tedy trať spojující Třemešnou ve Slezsku s Osoblahou. Původně jsem plánoval, že si pro své první seznámení s úzkokolejkami vyberu právě výše zmiňované jindřichohradecké úzkokolejky a že zážitky spjaté s železnicí navíc doplním i pohledem do překrásné krajiny jižních Čech, kde jsem nikdy dříve nebyl. Po prostudování jízdního řádu jsem však byl zklamán, neboť spojení Havířova s Novou Bystřicí není zrovna ideální. Vezmeme–li navíc v úvahu sedmihodinovou cestu, usoudíme, že návštěva Jindřichova Hradce se opravdu stihnout za jeden den nedá. Chvíli jsem ještě uvažoval o návštěvě úzkokolejky v Mladějově, ale po zhlédnutí několika fotografií na internetu mne trať nijak neokouzlila a tak jsem skončil s jasným plánem navštívit Osoblažku.

Pokračovanie

Mimořádných a nepravidelných jízd se po Evropě pořádá nemálo. S mnoha z nich, naplánovaných po českých kolejích, se můžete s předstihem seznámit v našem Kalendáři akcí. Dominik Jaroš si navíc pravidelně dává práci s měsíčním přehledem. A stalo se už dobrým zvykem, že tu a tam je vypraven i vlak, jehož jízdu zorganizuje zdejší portál ŽelPage. V roce 2010 jste s námi mohli projet dva jihomoravské okruhy. Poslední únorový víkend vyjel Krokodýl v sobotu po trase Brno – Pohořelice – Hustopeče u Brna – Uhřice u Kyjova – Kyjov – Brno. Nedělní jízda vedla z Brna do Brna přes Moravské Bránice – Hrušovany nad Jevišovkou – Břeclav – Hodonín – Čejč – Uhřice u Kyjova a Zaječí. Druhou loňskou akcí, kterou také zorganizoval Samir Lepara, byla ŽP 810 Tour z Opavy do Svobodných Heřmanic a Kobeřic. A začátek zimy cestovatele, pod vedením Michala Šimka, zastihl při jízdách z Jaroměře do Otovic zastávky a Žacléře. Pojďme si trošku připomenut naši loňskou jízdu po Slezsku.

Pokračovanie

Český Těšín/Cieszyn - 15. října 2010 v 11 hodin došlo na ulici Dojazdové v polské části Těšína k odhalení pamětní tabule. Na budovu bývalé vozovny Těšínské městské dráhy (Städtische Strassenbahn Teschen) byla umístěna tabule upomínající na funkci této budovy v období let 1911 – 1921, kdy ještě v nerozděleném výstavním monarchijním městě Teschen jezdily z jednoho břehu Olzy na druhý červenobílé tramvaje. Právě zde na třech kolejích vozovny tramvaje nocovaly, aby zase ráno vyrážely do vydlážděných ulic multikulturního Těšína.

Pokračovanie

Králicko — V nedávné době byly v magazínu ŽelPage představeny některé úzkorozchodné dráhy sloužící k výstavbě předválečného československého opevnění. Muzea, v blízkosti kterých se dvojice těchto drah nacházela, se rozhodla usnadnit železničním nadšencům hledání jejich pozůstatků a trasy svépomocně vyznačit. Stalo se tak na povrchu dělostřelecké tvrze Bouda, u objektu MO-S11 „U posedu“ severně od Ostravy a také na trase zde ještě nepopsané německé polní dráhy z období druhé světové války na povrchu dělostřelecké tvrze Hůrka. Bližší informace o ní a o dotčených značkách naleznete v tomto článku.

Pokračovanie

Mosty u Jablunkova — V sobotu 30. 1. 2010 se na chatě Zuzana uskutečnilo mezinárodní neformální setkání příznivců a milovníků železnic. Nedávno zde byla na stránkách ŽelPage díky ochotě redakčního týmu zveřejněna naše pozvánka na v pořadí již třetí setkání příznivců a milovníků železnic na pomezí tří států v duchu hesla „Hurá do kopců…“ A tak se poslední lednovou sobotu v Mostech u Jablunkova postupně sešla skupina skoro třiceti účastníků, kteří využili naši nabídku a dorazili v pravých zimních podmínkách do kopců mezi Fojtský gruň a Skalku na samou východní hranici ČR. Zde ve svahu s krásným výhledem na mostecké sjezdovky v nově rekonstruované chatě Zuzana měli všichni, kteří v průběhu dne vyšlapali kopec k chatě, možnost strávit v pohodové atmosféře příjemný den (a někteří i noc) v kruhu milovníků železnic. Patří se říct, že byli i tací, kteří výšlap neabsolvovali, neboť ač by chtěli, dojet do Mostů tentokrát z různých příčin nemohli. Svou podporu nám ale tlumočili, zasílali pozdravy a sliby, že napříště jim to již vyjde. Děkujeme a vážíme si toho.

Pokračovanie

Černý les u Šilheřovic — V roce 1936 probíhaly v prostoru Černého lesa u Šilheřovic betonáže těžkých objektů našeho předválečného opevnění. Problémy s povozníky, neexistence vhodných cest, a dost možná i relativně snadná dostupnost potřebných zařízení na průmyslovém Ostravsku vedla pražského stavitele Jana Filipa k vybudování téměř 10 kilometrů dlouhé železniční tratě o rozchodu 760 mm, která sloužila k zásobování jednotlivých stavenišť. Provoz na trati zajišťovaly parní lokomotivy. O historii trati, výsledcích terénního průzkumu a souvisejících zajímavostech pojednává následující článek.

Pokračovanie

Bohumín — Již delší dobu jsem si všímal různých aktivit ŽelPage, které směřovaly k pořádání zvláštních jízd. Bohužel pro mě, většinou šlo o akce konané v Čechách. I proto jsem se již před delší dobou rozhodl uspořádat nějakou zvláštní jízdu v Moravskoslezském kraji. A to se mi letos splnilo! V sobotu 14. 11. 2009 totiž vyjel pro železniční nadšence mimořádný vlak s motorovým vozem 810.191-7 v historickém laku vzoru 1982. Šlo o první zvláštní vlak ŽelPage mimo Čechy a první vlak našeho sdružení po necelých dvou letech. Jak akce probíhala, se můžete dozvědět v této krátké reportáži.

Pokračovanie