..: Cikkek - Svět :..

Krásná Nohabka 2640.003, 9.4.2017, Hani i Elezit, foto: Petr JetelinaPrishtinë — Republika Kosovo je stát v jihovýchodní Evropě nacházející se v nitru Balkánského poloostrova. Zároveň je i nejmladším evropským státem, kdy 17. února 2008 jako poslední země bývalé Jugoslávie vyhlásila jednostrannou nezávislost na Srbsku. Srbsko však již od roku 1999 nemá nad Kosovem žádnou kontrolu poté, co oblast byla předána do správy OSN po kruté válce. Ta byla živena nenávistí a nacionalismem, která se neobešla bez válečných zločinů jak na straně Srbů, tak kosovských Albánců, a kterou zastavilo až bombardování Srbska leteckými silami NATO. Podle srbské ústavy však území Kosova je stále součástí Srbska. Tento cestopis však nemá za úkol popisovat historii a politické dění v této zemi. Přijměte prosím pozvání na krátkou exkurzi po zdejší železnici.

Karnátaka, foto: Belur Ashok | https://www.flickr.com/photos/belurashok/28717579504/ | https://creativecommons.org/licenses/by/2.0/ Indické vlaky jsou pomalé, mají často zpoždění a způsobují pěkný kulturní šok. Přes to všechno jsou však tím nejlepším dopravním prostředkem pro cestování po této zemi. Nic nepřekoná úžasné výhledy na vyprahlou Thárskou poušť nebo nekonečné planiny Uttarpradéše z koženkové pryčny „sleeperu“. Nakonec si zvyknete i na zkoumavé pohledy zvědavých spolucestujících, kteří rádi vyplní pár hodin jízdy přátelským rozhovorem. Je to úžasný chaotický svět nesmyslných zážitků. Kde jinde můžete pozorovat krávy spící na nástupišti nebo tak velké šváby, které nemají ani v zoo?

Hra Vlak, foto: http://www.bestoldgames.netPředchozí díl seriálu o železničních simulátorech představil hry a simulátory ve kterých se řídí vlaková doprava. V tomto článku se podíváme na simulátory, které jsou populárnější a to i mezi hráči, kteří nejsou fanoušky železnice, na simulaci řízení vlaků. Pokud by měla starší generace zapátrat v paměti, jistě se jí vybaví česká hra s jednoduchým názvem „Vlak“, ve které bylo úkolem projíždět labyrintem a sbírat vagónky, od roku 1993, kdy Vlak vznikl, již uběhlo téměř deset let a dnešní hry mohou nabídnout úplně něco jiného, pojďme se na to podívat.

Hra Vlak, foto: http://www.bestoldgames.net Snad každý kluk toužil být strojvedoucím, nebo výpravčím a ani se nemusel moc zajímat o železnici. S vývojem výpočetní techniky se podařilo leckterý klukovský sen převést v realitu, byť jen virtuální. Seriál článků, jehož úvod právě čtete, by měl přinést základní informace o železničních simulátorech strojvedoucího a výpravčího. Zabývat se bude především právě simulátorem s nejširší hráčskou a fanouškovskou základnou – Microsoft Train Simulator, známý také pod zkratkou MSTS. V úvodu seriálu se ale podíváme i na ostatní hry a simulátory. V tomto díle konkrétně na simulátory řízení vlakové dopravy.

Provozní Maglev série L0 se kterým začaly koncem srpna 2013 zkoušky na nové trase dlouhé 42.8 km, foto: archiv autora První září není v Japonsku začátkem školy, neb ta v předstihu začíná už prvního dubna. Nyní, pravda, některé univerzity přišly s iniciativou začínat 1. září, aby se dosáhla synchronizace se zbytkem světa. Tím pak ale vzniknou pětiměsíční prázdniny pro absolventy středních škol pokračující dál na VŠ. První září však přesto je významné datum – je to den celonárodního nácviku na pohromy, přesněji Den prevence katastrof. Žáci ve školách se učí zalézat pod lavice, ostatní trénují přesuny na vyhrazená evakuační místa, kde přihlížejí různým ukázkám záchranných aktivit. Protože jsme instituce takříkajíc národního významu, hasiči nám třeba předvádějí snášení nešťastníků ze střech s pomocí výsuvných plošin. Vláda v modrých maskáčích provádí nácvik koordinace záchranných prací podle smyšleného scénáře pohromy, který se každý rok mění. Volba data není náhodná – 1. září 1923, minutu před polednem, zasáhlo oblast Tokia zemětřesení o intenzitě cca 7,9 Richterovy stupnice, které se vyžádalo kolem 140.000 obětí a stalo se tak nejničivějším ve známé japonské historii – část obětí připadla na vrub následnému tsunami, požárům (podpořeným blížícím se tajfunem) a etnickým nepokojům, směřujícím hlavně proti Korejcům. Toto zemětřesení vyvolal pohyb tzv. Filipínské zemské kry, jejíž šev prochází kolem jižního a východního pobřeží Japonska. Na tom švu dochází k velkým zemětřesením dosti pravidelně, přibližně jednou za osmdesát let, a to nejpravděpodobněji někde mezi Tokiem a Ósakou. Nadto se v blízkosti Tokia tyčí i aktivní sopka Fudži, jejíž erupce také dříve či později nastane – naposledy to bylo v roce 1707. Od velkého zemětřesení Sanriku v Tohoku z jara 2011 s intenzitou 9, které ale způsobila Pacifická kra, má uvnitř sopky stoupat tlak. Existují proto už dlouho jak dosud nerozhodnuté úvahy o zásobním hlavním městě, tak i pokročilejší úvahy o alternativní trase rychlovlaků Šinkansen mezi oběma nejdůležitějšími centry, a to v provedení Maglev.

The Lartigue Monorail system, foto: Oliver Wald Článek o Las Vegas a (mimo jiné) o jeho monorailu podnítil krátký pohled do historie, protože „co je to za mašinku, když nemá komínek“. Obsáhlý přehled o historii i současnosti různých systémů monorailů naleznete v souhrnném pojednání na Wikipedii. Avšak monorail má historii dlouhou skoro jako železnice sama. Přitom ne vždy muselo jít o dráhu visutou, mimoúrovňově pozemní komunikace křížící. Některá starší a pozoruhodná řešení si pojďme krátce připomenout.

titul, foto: Zdeněk ŠindlauerÚřední černý inkoust v mé občance ještě ani pořádně nezaschl, v povzdálí před oknem mého pokoje řádila na první lipské záloze dýchavičná karkulka T 444.0101, já měl dělat úkoly z matyky a ruštiny, ale pod rukama mi z papíru pořád a znova vyjížděly všelijaké lokomotivy a vlaky. Jednou celkem věrohodné, jindy totálně praštěné. Někdy podobné té posunující karkulce, někdy cinknuté zababovou konstrukční kanceláří, a jindy připomínající lokomotivy či vlaky, které prý jezdí v hodně dalekých krajích za devaterem hor a devaterem moří a tudíž je tady u nás nikdo nikdy neviděl. S odstupem tří desetiletí mohu sice horečně ujišťovat a psát, že to mají být zaoceánské vlaky a mašiny, ale stejně z nich přímo na hony čiší rukopis, odkojený karkulkami, hektory a pilštyky, odkojený telefonními sloupy z českých jednokolejek a Heusingerovými rozvody čtyřistapětasedem a štokrů. Ostatně, pokud by průměrný americký železniční kreslíř jen tak od boku, bez nějaké věrohodné předlohy, vypálil obrázek české nebo středoevropské lokomotivy, taky bych se mu smál, a to tak, že by mě celkem po právu chtěl zaškrtit.

Nad Podgoricou z Vlaku, foto: Radovan SýkoraČernou Horu jsem si vybral jako cíl dovolené z několika důvodů – jde o zemi, kde lze najít snad vše: četné památky, krásnou a neporušenou přírodu a, v neposlední řadě, mořské pobřeží. Oblasti, které jsem navštívil, snad s výjimkou Kotoru, nejsou turisticky nikterak frekventované. Pro hovoří také minimální jazyková bariéra a dobrá dostupnost vlakem z ČR a SR – v letním období přímo, jinak s jedním přestupem.

Příplatkový expres Kaidži (JR E257) na odjezdu ze stanice Tokio, foto: Vojtěch HubrTokio, Japonsko — Usedám na pohodlné sedadlo a zapojuji notebook do zásuvky. Vtom už se z reproduktorů ozývá: „Dovolujeme si informovat vážené cestující, že se chystají použít vlak Nozomi č. 37 ve směru Hakata. Zastavíme ve stanicích Šinagawa, Šin-Jokohama, Nagoja, Kjóto, Šin-Ósaka… Za 5 minut budeme odjíždět. Budete-li se vzdalovat od svého sedadla, dejte, prosím, pozor na své cennosti.“ – toto upozornění je v Japonsku pouhou formalitou. Japonské železnice, to ale není jenom šinkansen. Tamní železniční tratě můžeme rozdělit do dvou hlavních kategorií – nové páteřní vysokorychlostní tratě – šinkansen (???) – a stávající, většinou úzkorozchodné tratě – zairaisen (???). Vlakům jezdícím po tratích šinkansen by se sice správně mělo říkat superexpresy – čó tokkjú (???) – pro zjednodušení se ale i tyto nazývají šinkansen. Představa, že se běžný Japonec každodenně projíždí šinkansenem je ovšem poněkud mylná. Vzhledem k cenám jízdenek je tento způsob dopravy vyhrazen především pro businessmany (japonsko-anglicky salary man) nebo pro cesty na delší vzdálenosti.

A02 Jambo Kenya Deluxe, foto: pvoPo velké výpravě do Ruska a Číny jsme si pod vánoční stromeček připravili další cestu, ovšem tentokrát na úplně jiný kontinent i za jinou kulturou. Během této cesty jsme se Afriky pouze dotkli a udělali si obrázek, která oblast by nás lákala v budoucnu při detailnějším prozkoumávání tohoto kontinentu. Velkým rádcem byla stránka Seat61 s praktickými informacemi nejen pro přípravu cesty vlakem Jambo Kenya Deluxe z Nairobi do Mombasy, ale i nákup jízdenek a rezervací. V článku Vám přinášíme nejen zážitky z cestování tímto koloniálním vlakem, ale i dojmy z celé cesty po Egyptě a Keni.

Tabule vlaku T224, foto: PVminulém dílu jsme poslední čtyři dny trávili ve Lhase a připravovali se na cestu vlakem po nové vysokohorské železnici do Golmudu a dále do Chongqingu. Cestu jsme zakončli v Hongkongu a Macau. Projeďte se s námi ve výšce nad 5000 m n.m.

nádraží v Pekingu, foto: PVminulém díle jsme Vás seznámili s průběhem cesty po Transsibiřské magistrále z Moskvy do Irkutsku a naším pobytem u jezera Bajkal. Nyní se přesunujeme z Irkutsku přes Zabajkalsk a Manzhouli do Pekingu a dále do tibetské Lhasy. Nastupte si s námi do vlaku R 20 Vostok ve směru Ulan-Ude, Čita, Zabajkalsk, Manzhouli, Charbin, Šen´jan a Peking.

R2 Rossija, foto: PV Myšlenka na uspořádání náročné cesty vlakem po Rusku a Číně se zrodila již před pěti lety. Navnadily nás nejen různé publikace a cestopisy na téma Transsibiřská magistrála, ale v průběhu času i dostavba nové tratě z tibetské Lhasy do čínského Golmudu. Proto nám přišlo škoda, podívat se jen do Vladivostoku, když je možné zajet vlakem až na střechu světa. Cestu jsme začali aktivně připravovat na podzim loňského roku a v dubnu letošního roku jsme měli finální podobu. Přinášíme Vám cestopis z putování Transsibiřskou a Transmandžuskou magistrálou a návštěvy Irkutsku s jezerem Bajkal, Pekingu, Tibetu, Chongqingu, Hong Kongu a Macaa.

Tabulka z Malletky, foto: E.TakacsŽeleznica hrdosti a chudoby — Eritrea - Po dokumente, ktorý sme pred časom zverejnili na stránkach VLAKY.NET som sa rozhodol napísať viac o zážitkoch a konkrétnych skúsenostiach z mojej cesty za železnicami východoafrickej Eritrey. V tomto článku by som chcel popísať organizáciu a logistiku expedície cesty. Bez nárčcnej a drahej prípravy totiž cestujúcí sotva môže očakávať dobré výsledky, a už vôbec nie toľko pekných a cenných záberov, s akymi sa vrátili členovia našej expedície. Vďaka dvom organizátorom, ktorí zabezpečili celú akciu, a ich pomocníkom, ktori už mesiace pred odchodom plánovali hladký priebeh cesty, sme toho všetci za osem dní mohli vidieť dostatok na všeobecnú spokojnosť. Vďaka tomu môžeme informovať o našej expedicii priateľov železníc na celom svete vo viacerých jazykoch a formátoch. Budem len rád, ak sa čitateľom ŽelPage bude článok páčiť a prípadný pozitívny ohlas podporí moje snahy priniesť aj v budúcnosti články z prostredia pre nás exotických a neznámych železníc.

Nádraží Haydarpasa, foto: pvoBlízký Východ - Během této cesty jsme vlak využili pouze v Turecku, nicméně i tak Vám v tomto cestopisu přinášíme informace a zajímavosti o železniční dopravě ve zbývajících dvou zemích, tedy Sýrii a Jordánsku. Na cestě jsme strávili 9 dní, během kterých jsme navštívili Ankaru v Turecku, Aleppo, Hamu, Palmyru a Damašek v Sýrii a v Jordánsku Amman a vykoupali se v Mrtvém moři. Zátěží na této cestě kupodivu nebyly vysoké teploty (ty se vyšplhaly nad 40°C), ale možnost někde se najíst. Během svátku Ramadán není skoro možné nalézt otevřenou restauraci a člověk je odkázán pouze na místní tržiště.

1 2 | Régebbi hírek »    
ŽelPage - az elektronikus vasutas magazin
ISSN 1801-5425
historie ŽelPage
A tartalom nyilvános használata kizárólag a szerző beleegyezésével lehetséges.
zc.egaplez@ofni
© 2001-2017 Spolek ŽelPage
:. Bejelentkezésopen/close
 
 
  
 
Elfelejtett jelszó   
Regisztráció   
:. Az E-Shop kínálataopen/close
:. Vonatkésés Csehországopen/close
Vonatkésés Csehország
 
:. Keresésopen/close

 
   
 
 
   
 
» Link hozzáadása
:. Info fotósok számáraopen/close
Fotózási feltételek
Csehországban

Nap
kel: 07:53
nyugszik: 16:00

meteo meteo
:. újdonságok a VLAKY.NET oldalán
Poslední příspěvek Z lovu na „Vectrony“ ČD
Na rozdíl od některých let minulých nebyl začátek platnosti nového jízdního řádu našeho národního železničního dopravce tentokrát spojen s nasazením nových osobních vozů či jednotek, ale lokomotiv. Když ...

Poslední příspěvek Detské (pionierske) úzkorozchodné železnice v Maďarsku I: Nagycenki Széchenyi Múzeumvasút
V prvej polovici 19. storočia žil v kaštieli u obce Nagycenk neďaleko mesto Sopron významný uhorský gróf a politik Széchenyi István, ktorý navrhol položiť základy železnice v Uhorsku.

Poslední příspěvek Mimořádná návštěva ve Vysokém Mýtě
Každý rok kolem Mikuláše zavítá na trať Choceň – Litomyšl Mikulášský vlak vedený parní lokomotivou. V minulých letech to nejčastěji byla letohradská Líza (423.009) vyrobená v roce 1922. I letos byla na ...