Praha — V rámci studia na fakultě strojní ČVUT v Praze jsem navrhl koncept patrového dvoučlánkového vozu, který jsem v akademickém roce 2013/2014 v rámci diplomové práce prověřil po stránce proveditelnosti, a to především pojezdu. Koncepci jsem po technické stránce konzultoval s několika odborníky na podvozky, ale chyběla mi odezva ze stran širší odborné veřejnosti, hlavně z okruhu dopravců. To je důvodem k tomu, proč vám, čtenářům ŽelPage, nyní chci v článku koncepci představit. Představovaná koncepce je původní myšlenkou autora, některé aspekty jsou pak výsledkem studie proveditelnosti zpracované v rámci diplomové práce autora na FS ČVUT v Praze. Koncepce je zaměřena zejména na optimalizaci využití kinematického obrysu včetně jeho dovolených přesahů při průjezdu obloukem.

Pokračování

Žilina — Žreb Európskej ligy UEFA spojil do jednej skupiny majstrov ČR a SR. Od tohto momentu bolo jasné, že 6. 11. pôjdem na „futbalový výlet“ do Prahy. Medzitým sa uskutočnilo predstavenie nového vozňa Regiojetu, vyrobeného rumunskou spoločnosťou Astra Vagoane Călători Arad. Aj vďaka reportáži z InnoTransu na ŽelPage som vedel, že Astrou sa musím previesť. A keďže ona počas skúšobnej prevádzky zvyčajne jazdí na trase Praha – Žilina a späť, všetko do seba zdanlivo zapadalo. Lenže…

Pokračování

Praha — Výstavba vysokorychlostních tratí je v České republice tak trochu nekonečným tématem, které rozděluje i odbornou veřejnost. Stavět či nestavět vysokorychlostní tratě, případně v jakých trasách, v jakém rozsahu a hlavně kdy - to jsou jen některé z otázek, které v této souvislosti pravidelně vyplouvají na povrch. Po dlouhé době čekání se však letos rozhoupal i správce infrastruktury, Správa železniční dopravní cesty (SŽDC), a v květnu letošního roku vypsal výběrové řízení na strategickou zakázku Rychlá spojení - Studie příležitostí. Tato zakázka v předpokládané hodnotě 20 milionů korun však ještě před výběrem vítěze vzbuzuje pochyby. Kritici totiž poukazují na to, že je podle jejich názoru šita na míru jediné společnosti, kterou je SUDOP PRAHA. Celá věc se tak nyní dostala až na stůl Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). K tomu se odvolalo Centrum pro efektivní dopravu, které samo o zakázku ve spolupráci se zahraničním partnerem také usilovalo.

Pokračování

Kácov - Druhý říjnový víkend letošního roku se nesl ve znamení zvláštní podzimní jízdy, kterou nejen pro své čtenáře uspořádal portál ŽelPage. Ta byla tentokrát o poznání odlišného charakteru, než jak doposud bývalo obvyklé. Poprvé se totiž jednalo o dvoudenní akci a vlak byl navíc veden namísto motorového vozu soupravou s lokomotivou a vozy klasické stavby, mezi kterými nechyběl ani vůz restaurační. Příjemnou atmosféru celé akci dodalo kromě jiného i romantické a malebné prostředí Posázavského pacifiku, stejně jako přátelský kolektiv účastníků i organizátorů. Celé akci nakonec relativně přálo i počasí, které na nás naštěstí neseslalo ani hromy, ani blesky, a dokonce ani žádný silný déšť.

Pokračování

Praha — Za okny vlaku můžete již sledovat ubíhající podzimní krajinu, která hýří všemi možnými i nemožnými barvami, nicméně nám zbývá vrátit se do horkých letních dní a dokončit s mírným zpožděním (které je samozřejmě mimo působnost SŽDC) letní gastronomický test. V této části si na paškál vezmeme dopravce LEO Express a také žlutý RegioJet. Připomenout si také můžete předchozí díly (1., 2., 3., 4., 5.) hodnotící letní menu caterera JLV včetně jeho reakce, stejně jako reakce objednatele - dopravce České dráhy. Upozorňujeme také, že se informace v článku vztahují k nabídce servírované v prázdninových měsících a nyní nemusí být již aktuální.

Pokračování

Praha - Desátý říjen letošního roku byl prvním dnem, kdy se žluté vlaky dopravce RegioJet poprvé s cestujícími vydaly na dlouhou trasu z Prahy do východoslovenských Košic, jak jsme vás ostatně jako první informovali již v září. V pozadí nové trasy a zastávek však trochu zůstala i jiná změna, která se podstatně dotkla i konceptu a podoby palubních služeb. Společnost podnikatele Radima Jančury totiž začala v soupravách vlaků na trase Praha - Košice provozovat klasické jídelní vozy, jak je známe od českých i slovenských státních drah. Ačkoliv každé začátky jsou poněkud rozpačité a nejinak tomu je i u RegioJetu, již nyní můžeme říci, že s jídelními vozy se soukromý dopravce strefil do černého, minimálně co se oblíbenosti u cestujících týče. Další text ponecháváme pro výstižné vyjádření dojmů autora v první osobě.

Pokračování

Praha — Pátý díl letního testu jsme se nakonec rozhodli věnovat stanovisku Českých drah, které u JLV objednávají poskytované služby. Tímto dílem tak uzavíráme logickou řadu pěti dílů testu (1., 2., 3., 4.), která se věnovala JLV a ČD. Následovat tedy bude šestým dílem RegioJet a LEO Express, na který se jistě těší jak příznivci, tak kritici těchto soukromých dopravců. V závěru se pokusíme o souhrnné hodnocení všech faktů zveřejněných v tomto testu.

Pokračování

Praha — Po zveřejnění prvních tří dílů testu (1., 2., 3.) letního menu a servisu JLV jsme požádali právě tuto společnost o vyjádření k zaznamenaným událostem během celého testování. JLV redakci magazínu vyhovělo a jejich citované stanovisko si můžete přečíst níže v této aktualitě. Stejně tak jsme požádali o vyjádření České dráhy, které taktéž přislíbily dodání svého stanoviska, nicméně z interních důvodů jej obdržíme až koncem srpna. Poněkud tak měníme pořadí dílů, kde tento čtvrtý obsahuje stanovisko JLV, v pátém zveřejníme stanovisko ČD, v šestém nakoukneme k RegioJetu a LEO Expressu a sedmém se s vámi podělíme o závěrečné hodnocení.

Pokračování

Česká republika — Z Plzně vyrážím komfortně vlakem SuperCity ve voze č. 1, který původně sloužil jako první třída, ale nyní je z něj tichý vůz třídy druhé. Po výběru z denního tisku čekám, kdy se zde objeví stevard JLV s vodou a hlavně s minibarem, abych si mohl dát kávu Starbucks třeba právě s karamelovými vaflemi, které když necháte nahřát nad kelímkem horké kávy, tak chutnají výtečně. Bohužel, po celou dobu jízdy z Plzně do Prahy nikdo z personálu JLV neprojevil o vůz č. 1 zájem, a tak jsem alespoň mohl (s vlastní vodou) sledovat bouřlivé počasí panující za okny jednotky.

Pokračování

Česká republika — Startuji opět v Plzni a pro cestu do Prahy volím vlak R 759 „Křivoklát“. V našem hlavním městě přestupuji do vlaku LE 1359 „LEO Express“ dopravce LEO Express. Pro svoji cestu do Přerova jsem si vybral třídu premium, abych tak mohl vyzkoušet nové, tříchodové menu a také novinky z palubního prodeje. Podrobně se této cestě budu věnovat na konci testu. Z Přerova se přesunuji do Brna rychlíkem 830, v jehož první třídě (starší vůz řady Aee) panuje příjemných letních 30,4 °C, což je dle vlakového doprovodu zcela normální a nejedná se o závadu u tohoto typu vozu. Z Brna mám v plánu znovu využít vlaku EC 74 „Franz Schubert“ (railjet), tentokrát na delším úseku Brno – Pardubice.

Pokračování

Česká republika — Není, nemáme, nenaskladnili a nefunguje. Čtyři slova, která náš redaktor slyšel až příliš často v jídelních vozech ČD se servisem JLV. Po nedávném přehledu novinek v gastronomii na kolejích jsme se zaměřili na praktičtější část, a to samotné testování. U JLV se jednalo zejména o vlaky na trase Praha – Brno (vlaky EC), ale podívali jsme se i na trasu Praha – Plzeň (vlaky SC a Ex) a tradiční relaci Praha – Ostravsko (vlaky EC). Na skok jsme také zamířili k dopravci LEO Express, který si pro cestující ve třídě premium nově přichystal tříchodové menu, a RegioJet, který si na léto pro cestující nepřichystal gastronomickou novinku žádnou. Pro úplnost připomínáme, že další text je psán v ich-formě kvůli lepšímu vylíčení zážitků autora.

Pokračování

Studentský koncept – Zdá se to být skoro jako prokletí. Naše země od té doby, co byl vyroben první prototyp motorového rychlíkového vozu, trpí jejich nedostatkem. Začalo to Modrým šípem, Slovenskou strelou. Už to vypadalo, že se vývoj i výroba motorových vozů rozběhne na plné obrátky, když přišla II. světová válka, která výrobu zastavila úplně. Pak válka skončila a rozběhla se výroba na tu dobu moderních vozů řady M 262.0. Ale ani ty i při úctyhodném počtu přes 200 kusů nedostačovaly a brzy se staly zastaralými. Pokračovalo se hydrodynamickým přenosem, který se však v našich podmínkách neujal, a tak v kombinaci s náročným motorem K 12 V 170 DR nenaplnil očekávání soudruhů na ministerstvu ani přání obyčejného železničního personálu. Pak vyvstala pěkná myšlenka motorového vozu řady M 475.0, která byla však z celkem známých důvodů opuštěna. Místo nich přišly notoricky známé orchestriony. Pak, o mnoho let později, v 90. ketech, probíhala výroba motorových vozů řady 842 a obdobných vozů řady 843. Opět to vypadalo nadějně, nicméně vlivem různých událostí devadesátých let se objednávka omezila na pouhých 31 kusů od každé řady. Vždyť co to je proti množství kredenců z 50. let? Změní se tato situace někdy, obnoví se český železniční průmysl motorových vozů a jednotek? V tomto článku přicházím se svojí koncepcí rychlíkové motorové jednotky. Však si to přečtěte.

Pokračování

Švýcarsko — 15. červen byl letos dnem změn jízdních řádů. Ve švýcarském Curychu došlo při této příležitosti k částečnému zprovoznění největšího vnitroměstského infrastrukturního projektu celého Švýcarska, tzv. Durchmesserlinie (DML). Tato nová městská železniční trať spojuje curyšská nádraží Oerlikon a Altstetten, umožňuje bezúvraťový průjezd linek regionální a v budoucnu i dálkové osobní dopravy skrze hlavní nádraží Zürich HB a výrazným způsobem zvyšuje kapacitu hlavního nádraží.

Pokračování

Vejprty — Železniční trať s číslem 137, která spojuje Chomutov s Vejprty a dále vede do Německa, má období nejsilnějšího provozu již nepochybně za sebou. Nákladní doprava je prakticky nulová, tu osobní zajišťují dva páry osobních vlaků, které jezdí o víkendech a dalších jednotlivých dnech. Staniční budovy mají svá nejlepší léta již také za sebou, řada z nich byla v minulém desetiletí částečně či úplně stržena nebo poničena. Přesto má tato trať určité kouzlo, které jí zůstává dodnes a činí ji v mnoha ohledech zajímavou. Za minulostí i současností této tratě se můžete podívat v následujícím článku.

Pokračování

Vážení přátelé, uživatelé galerie, na našem portálu se již sedm a půl roku s nepravidelnou pravidelností setkáváte s různými díly seriálu, který jsem nazval fotoškola. Ten uplně první, věnovaný flašce, byl dosti specifický a spíš takovým počinem, zda to bude mít smysl. Dále se objevovaly postupně další díly, buď úzce zaměřené na nějaký konkrétní problém, nebo naopak věnované obecněji nějakým základním principům. V každém z nich se snažím ukázat, že to lze dělat jinak, lépe. Dnešní díl fotoškoly by spadal do té části, která se nazývá fotoškola pro začátečníky, a vlastně by měl tomu miniseriálu předcházet.

Pokračování