..: Články :..

Fotoškola Vážení přátelé, uživatelé galerie, ondy jsem se zamyslel a napadlo mne, s čím asi tak mají autoři přispívající do galerie problémy a jaké funkce grafického softwaru neumí využívat. Přesně touto větou začíná jeden z předchozích dílů fotoškoly věnovaný výpalům. K jejich eliminaci se použily vrstvy a dnes si ukážeme, k čemu ještě jsou vrstvy dobré.

loko mezi Skopje - Tovarna a Skopje, foto: tomsa0397 V první části článku jsem se pokusil přiblížit makedonské železnice od dob Osmanské říše do současnosti. Nyní se chci zaměřit na bližší popis jednotlivých tratí, pokud možno s uvedením všech (i případně t. č. neprovozovaných) stanic/zastávek, případně dalších souvisejících informací, které považuji za vhodné zmínit. Snažil jsem se pojmout článek co nejúplněji s důrazem na faktickou přesnost, každopádně uvítám případné doplňující údaje, aby se na tento pokus o miniencyklopedii dalo co nejvíce spolehnout.

Perex pic 1, foto: tomsa0397 Ještě před několika málo lety se dalo bez přerušení cestovat vlakem do každé země ležící na Balkánském poloostrově (vyjma Albánie). Oproti minulosti dnes ubylo příležitostí k využití osobní dopravy po tamní železnici. Pomineme-li dřívější zakončení trati na evropském břehu Marmarského moře v tureckém Istanbulu, nachází se potom nejjižnější místo na Balkáně, kam lze ze zbytku světa bez přerušení dojet pravidelným vlakem, v Makedonii.

809.398-1, Opava východ, foto: Payus Opava — Opava byla hlavním městem rakouského Slezska (po prohrané válce v r. 1742, kdy byla větší část Slezska postoupena Prusku). Až do vzniku země Moravskoslezské v roce 1928 byla sídlem zemských úřadů. Na přelomu 19. a 20. století se Opava stala významným železničním uzlem, byť jen lokálního významu. Trať z Ostravy do Opavy byla stavěna jako odbočná dráha společnosti Severní dráha císaře Ferdinanda a byla oficiálně dána do provozu 17. prosince 1855. V roce 1892 přibyla trať do Horního Benešova. V roce 1895 došlo k propojení nádraží Opava východ a Opava západ – tam od roku 1872 končily vlaky z Krnova a Olomouce. Od roku 1895 byla zahájena doprava mezi Opavou západ a Kravařemi ve Slezsku, v roce 1913 byla trať prodloužena až do Hlučína a v závěru roku 1933 začaly vlaky z Hlučína zajíždět na nádraží Opava východ. V roce 1905 ještě přibyla trať do Hradce nad Moravicí. V současné době se začíná psát další kapitola – místo budování se bude možná rušit. Ve čtvrtek 13. února 2014 proběhlo jednání náměstka hejtmana Moravskoslezského kraje pro dopravu a životní prostředí Daniela Havlíka se starosty obcí ležících okolo železniční tratě 314 spojující Opavu s Jakartovicemi. Výsledkem tohoto jednání je pro některé poměrně smutná zpráva: pravidelné osobní vlaky se s největší pravděpodobností po 122 letech na tuto trať 6. dubna 2014 vydají naposledy.

perex, foto: zdenek sindlauer Ten, kdo prorokuje budoucnost, obvykle bývá buď pošetilým snílkem, nebo neškodným bláznem. Ačkoli – existují i lidé, kteří se prognózou věcí budoucích dokáží uživit, a pokud umějí rychle běhat, anebo všechno okecat, mohou to dotáhnout i velice daleko. Já sám sice dokážu okecat leccos, ale nijak špičkovým běžcem nejsem, pročež se v oblasti předpovídání budoucnosti sebekriticky řadím k pošetilým snílkům, občas inklinujícím k neškodným bláznům.

Praha, foto: Chary (Silvestrovský) komentář — Koncem srpna, když padlo definitivní rozhodnutí o nepořízení další série railjetů a na Hradě, ve Strakovce i na Nábřeží se začínalo hovořit o obnovení projektu kanálu spojujícího Dunaj, Odru a Labe, jsem si tipnul, že se stihne zadat ještě studie proveditelnosti – a „Ahóóój ministr“ mne nezklamal. Studie bude. Podařilo se nám získat další informace k připravovanému projektu. Nejsou sice tajné, protože někteří úředníci by s nimi jinak nemohli pracovat, neb jim chybí příslušné prověrky, ale všichni dotčení úředníci se k nim staví systémem „jako by neexistovaly“. Oficiálně nechce nikdo nic potvrdit, ale ani vyvrátit. Přesto informace se nám podařilo získat a ověřit z několika na sobě nezávislých zdrojů.

ČD-C: Cokoliv Kamkoliv, 163.023-5, Starý Kolín - Nadjezd, foto: Chary Poslední den roku 2013 je zlomovým pro ČD Cargo. K tomuto dni dochází k přestěhování generálního ředitelství ČD Cargo do nových prostor v budově Nákladového nádraží Žižkov. Tento přesun byl motivován několika skutečnostmi, přičemž většina z nich by sama o sobě byla dosti silným důvodem k přestěhování.

Hlavním důvodem jsou samozřejmě peníze, zde konkrétně nájemné v současné budově Lighthouse, které je mnohem vyšší, než umožňuje současná finanční situace našeho největšího nákladního dopravce. Budovy v nové lokalitě budou ve vlastnictví firmy, tudíž je naopak předpoklad, že pronájem kanceláří či skladů jiným firmám přinese i určitý finanční zisk.

Hra Vlak, foto: http://www.bestoldgames.netPředchozí díl seriálu o železničních simulátorech představil hry a simulátory ve kterých se řídí vlaková doprava. V tomto článku se podíváme na simulátory, které jsou populárnější a to i mezi hráči, kteří nejsou fanoušky železnice, na simulaci řízení vlaků. Pokud by měla starší generace zapátrat v paměti, jistě se jí vybaví česká hra s jednoduchým názvem „Vlak“, ve které bylo úkolem projíždět labyrintem a sbírat vagónky, od roku 1993, kdy Vlak vznikl, již uběhlo téměř deset let a dnešní hry mohou nabídnout úplně něco jiného, pojďme se na to podívat.

Ostrava-SvinovOstrava — Být firmou má svoje lepší stránky: mobilní operátoři jsou k vám o něco přívětivější, obchody o něco flexibilnější a železniční dopravci… ti vám budou alespoň tvrdit, jak moc jim na vás záleží. Tedy alespoň po dobu, co u nich budete utrácet spoustu peněz a nebudete chtít nic extra. Zaměření na tzv. byznys klientelu ostatně jednou za čas deklaruje většina železničních společností. Se slzou v oku nepochybně vzpomínají na doby předlistopadové, kdy služební cesta určité délky automaticky znamenala nárok na 1. třídu, kdy firmy tak urputně nestřežily své cestovní náklady a kdy individuální automobilizmus byl ještě elitní výsadou. Dnes dva ze tří dálkových dopravců disponují cestovní třídou nazvanou Business, a ten třetí (až do příchodu railjetů) tímto stylem rád prezentuje svou 1. třídu, i když ji má problém naplnit. Jak se ale dopravci zachovají, když za nimi přijde firemní zákazník a potřebuje něco speciálního? Dokážou zajistit přepravu pro větší skupinu? A pokud ano, bude finančně zajímavá? Sami jsme si to vyzkoušeli nedávno.

Hra Vlak, foto: http://www.bestoldgames.net Snad každý kluk toužil být strojvedoucím, nebo výpravčím a ani se nemusel moc zajímat o železnici. S vývojem výpočetní techniky se podařilo leckterý klukovský sen převést v realitu, byť jen virtuální. Seriál článků, jehož úvod právě čtete, by měl přinést základní informace o železničních simulátorech strojvedoucího a výpravčího. Zabývat se bude především právě simulátorem s nejširší hráčskou a fanouškovskou základnou – Microsoft Train Simulator, známý také pod zkratkou MSTS. V úvodu seriálu se ale podíváme i na ostatní hry a simulátory. V tomto díle konkrétně na simulátory řízení vlakové dopravy.

U Káči v kuchyni, foto: Vojtěch Beran Je brzké letní prázdninové ráno, zima se nestydí a snadno si nachází cestu pod modráky, které už dávno nejsou modré. Ale za chvíli to začne, říkám si. Rozdělám si oheň, zahřeju se, dám si kafe, něco zakousnu k snídani a vrhnu se na to. Zacinkám svazkem klíčů, chvíli hledám správný a pak už zápasím se zámky od výtopny. Konečně odemykám, beru za kliku, vcházím do výtopny, za mnou prásknou dveře tím svým charakteristickým rozvrzaným železo-dřeveným zvukem. Klíče pověsím na háček, oči pomalu přivykají šeru výtopny. Konečně vykročím směrem k lokomotivě, letmo jí pohladím po dýmnici a zabručením si pod vousy jí pozdravím. Můj den topiče začíná.

Experimentální vozidlo DFJP, foto: Matouš DanielkaPardubice — Elektrotechnika je spjatá se železnicí již od doby parního provozu, kdy se elektřina začala požívat k dorozumívání mezi jednotlivými dopravnami, k osvětlení stanic, lokomotiv a podobně. S postupujícím vývojem, tak jako v jiných oblastech, získávala elektrotechnika mnohem dominantnější postavení. Její pole působnosti se začalo rychle rozšiřovat z oblasti sdělovací techniky do zabezpečovacího zařízení a elektronika začala postupně být významnou součástí vozidel a samotné dopravní cesty. Vždyť i oblíbené lokomotivy typu „bardotka“ a „brejlovec“ jsou v principu elektrickými lokomotivami s vlastní elektrárnou v podobě spalovacího motoru a trakčního generátoru. Dnes tvoří elektřina nepostradatelnou součást železnice.

title pic, foto: tomsa0397 Aktualizováno 9. 12. 2013 — Kosovo (albánsky „Republika e Kosovës“, srbsky „Република Косовоse“, anglicky „Republic of Kosovo“) je v médiích zmiňováno zejména v souvislosti s vnitro- i zahraničně-politickou situací, tj. stále problematickým soužitím většinových Albánců se zbytky srbské populace, neuspořádanými vztahy se Srbskem, od něhož se tato bývalá autonomní oblast po ozbrojeném konfliktu a intervenci NATO roku 1999 formálním vyhlášením nezávislosti v roce 2008 odtrhla, případně činností zdejších mezinárodních misí KFOR, UNMIK, EULEX, různými z výše uvedeného pramenícími incidenty a podobně. O tom všem lze najít dost a dost informací, ne však o provozu na tamní železnici.

ŽST Soluň - titulní foto, foto: tomsa0397Soluň (Thessaloniki / Θεσσαλονίκη), metropole Makedonie – druhého nejlidnatějšího regionu nynějšího severního Řecka (spor o „oprávněnost“ užívání tohoto názvu s bývalou jugoslávskou republikou Makedonie, popř. Bulharskem nyní pomíjím), je u nás spojována asi především s misijním působením Cyrila (Konstantina) a Metoděje v dobách tzv. Velké Moravy, než s drážními zajímavostmi. Neznamená to však, že by zde z drážního pohledu nebylo co k vidění.

ráno, foto: zdenek sindlauer Meteorologové v pátek večer určitě měli nějaké mecheche, poněvadž v neděli ráno to na návrší za humny vypadalo úplně jinak, než jak nějaký optimista básnil v internetové předpovědi. Zachumlán v bundě jsem kráčel takovým tím listopadovým sněhem-nesněhem, bahnem-nebahnem a cestou-necestou. Tedy – cesta to byla, to ano, ale nějak rozježděná od traktorů, nebo bůhví od čeho. Všiml jsem si, že kousek vlevo je jakási dvoukolejka, dokonce bez drátů. To už se dnes moc často nevidí.

« Novější zprávy | 1 ... 4 5 6 7 8 ... 50 | Starší zprávy »    
ŽelPage - elektronický magazín o drahách
ISSN 1801-5425
historie ŽelPage
Veřejné použití obsahu bez výslovného souhlasu autora není dovoleno.
zc.egaplez@ofni
© 2001-2017 Spolek ŽelPage
:. Přihlášeníopen/close
 
 
  
 
Zapomenuté heslo   
Zaregistrovat   
:. Nabídka eShopuopen/close
:. Poloha vlaků CZopen/close
Poloha vlaků CZ
 
:. Vyhledáváníopen/close

 
   
 
 
   
 
» Přidat odkaz
:. Info pro fotografyopen/close
Informace o podmínkách
na focení v ČR

Slunce
vychází v 07:24
zapadá v 18:09

meteo meteo
:. Novinky na VLAKY.NET
Poslední příspěvek Mašinky jako vyšité? Nejen jako! (3)
Milí čtenáři internetového magazínu VLAKY.NET! Po delší době je tu další volné pokračování článku o vyšitých mašinkách. V minulém díle jsem se zaměřil na dopravce AWT a teď pro změnu jsme se vrhli na něco ...

Poslední příspěvek Naše téma: Noční doprava na železnici
Ať chceme nebo ne, lůžkové a lehátkové vozy postupně mizí z evropské železnice. Deutsche Bahn je přestala provozovat loni v prosinci a letos se přidá maďarská Utasellátó. Proč se ubytovací vozy stávají ...

Poslední příspěvek Letní putování Čechami, Moravou a Slovenskem (2)
Na konci první části líčení mých zážitků z dovolenkového cestování po území někdejšího Československa (s malou odbočkou na polské území) jsme se rozloučili 16. srpna ve vlaku z Bratislavy do Břeclavi. ...