..: ZelPage Reports :..

Hlavní nádraží Berlín, foto: Petr Šmídek (archiweb) Na místě původního nádraží Lehrter Bahnhof vzniklo největší železniční nádraží v Evropě: protínají se zde severojižní a východozápadní dráhy InterCityExpress ve spojení s příměstskou a podzemní železniční dopravou. Severojižní dráha probíhá v podzemním tunelu 15 metrů pod Sprévou a Tiergarten. Východozápadní dráha je zvýšena 10 metrů nad zemí. Hlavní myšlenkou projektu nového nádraží Lehrter Bahnhof bylo zdůraznit výjimečné situování stávajících tratí v městském prostředí.

The Lartigue Monorail system, foto: Oliver Wald Článek o Las Vegas a (mimo jiné) o jeho monorailu podnítil krátký pohled do historie, protože „co je to za mašinku, když nemá komínek“. Obsáhlý přehled o historii i současnosti různých systémů monorailů naleznete v souhrnném pojednání na Wikipedii. Avšak monorail má historii dlouhou skoro jako železnice sama. Přitom ne vždy muselo jít o dráhu visutou, mimoúrovňově pozemní komunikace křížící. Některá starší a pozoruhodná řešení si pojďme krátce připomenout.

Narozeninový vlak nedaleko Zásmuk, foto: Matouš DanielkaKolín — Další rok rychle uplynul a s rokem letošním přišlo i další výročí založení portálu ŽelPage. Jak je již v posledních letech tradicí, oslavy se nesly ve znamení jízdy zvláštního vlaku, který se tentokrát podíval do oblasti středních Čech, konkrétně na Kolínsko. Vlak, který byl tvořen historickým motorovým vozem M 262.1002 (831.113) společnosti Junior Market, projel několik zajímavých železničních tratí, včetně různých spojek, nebo již běžně nepoužívané tratě 013, kde se běžní cestující již jen tak vlakem nesvezou a jezdí zde pouze sezónní nostalgické motoráčky. Pojďme se tedy nyní podívat, jak tedy vlastně letošní narozeninová jízda ŽelPage probíhala.

BBC 2 Logo, foto: Wikimedia Common Komentář — Pokud bychom nahlédli do historie jakékoliv náhodně vybrané země, zcela nepochybně najdeme okamžik, kdy určitá část dopravní infrastruktury selhala a dopravní proud v dané dopravní službě se zastavil. Úplně. I ve Velké Británii nastal okamžik, kdy se díky stávce personálu National Rail, provoz na „ostrovní“ železnici zastavil. A onoho dne ráno, tedy 19. prosince roku 2003, zcela určitě nikdo netušil, že to, co začalo pouhou stávkou personálu drah, skončí katastrofou, která si na svoje konto přičte 93 obětí bez ohledu na typ dopravy.

52.8055 v Konstanz, foto: Tommy Je spousta fandů, co by chtěli mít vlastní parní mašinku. Jsou tací, kteří by si rádi novou postavili, nebo alespoň zrekonstruovali. A jsou i tací, kteří to udělali. Tiše jim závidím a nahlas je obdivuji. Pro zasvěcené není tajemstvím, že švýcarská lokomotivka SLM v první polovině 90. let minulého století vyvinula a vyrobila novou parní ozubnicovou lokomotivu H 2/3 pro švýcarskou Brienz Rothorn Bahn a rakouskou Schafbergbahn. A na stejném místě na sklonku 90. let vznikla i zajímavá rekonstrukce lokomotivy 52.8055, uplatňující řadu soudobých poznatků techniky a technologických možností. Stroj byl poté značně medializován, ale určitou dobu o něm nebylo příliš slyšet – musel zpátky do dílen, „k lokomotivnímu lékaři“.

35.1097, Hr. Kojetice u Prahy - Zlonín, foto: Patrik Dne 25. května 2013 byla v galerii ŽelPage zveřejněna fotografie lokomotivy DR řady 35.10. Nejen proto, že se pravděpodobně jedná o premiéru tohoto stroje na stránkách ŽelPage, poodhalme trochu historii této lokomotivní řady, která k nám však zpravidla nezajížděla.

Prohlídka, DKV Děčín, foto: Petr Sváda V mluvě českých železničářů, v jejich běžném služebním i společenském styku, uplatňují se tak jako v jiných pracovních prostředích některé specifické prostředky slovníkové, tvořící slangovou vrstvu. [1] Přitom je nutno si uvědomit, že některé výrazy ztrácejí časem povahu výrazu slangového a přecházejí do výraziva spisovného. Železničářské slangové výrazivo vznikalo již od počátku zavádění železniční dopravy u nás, tj. zhruba od 2. třetiny minulého století. Jeho dnešní celkem pestrá zásoba je tedy výsledkem poměrně dlouhého vývoje, v němž se zároveň obrážejí různí činitelé, kteří se podíleli na jejím vzniku. Z nich nejdůležitější jsou: nadřazenost německé odborné terminologie v dosti dlouhém počátečním období, různorodý sociální i národnostní původ zaměstnanců, jejich vzdělání, druh vykonávané práce, vliv místních nářečí, působení mluvy různých „neželezničářských“ profesí, jejichž služeb železnice využívá, dosavadní částečná neustálenost dnešní odborné terminologie [2] a řada činitelů podružnějších. Pro ilustraci stačí například srovnat jazykové prostředí tzv. jízdního personálu s jazykovým prostředím zaměstnanců traťové správy. Jízdní personál je téměř denně vystavován působení různých místních jazykových prostředí často značně odlišných (srovnej například prostředí pražské a olomoucké nebo přerovské, bohumínské a břeclavské, brněnské a bratislavské atd.), zatímco zaměstnanci traťové stavební správy pracují ve víceméně stále stejném kolektivu a v nevelkém okruhu svého bydliště. U těchto zaměstnanců pak je aktuální otázka vlivu místního nářečí, zatímco u jízdního personálu se projevují tendence jiné, míšení nebo stírání výrazných nářečních znaků.

T1 Zeug Christi z roku 1898, foto: Tommy Trossinger Eisenbahn — aneb byla Bechyňka, uvedená do provozu roku 1903, opravdu první normálně rozchodnou elektrifikovanou tratí ve střední Evropě? Zdá se že nikoliv.

Když v srpnu 1869 Královské Württembergské dráhy slavnostně uvedly do provozu trať Villingen – Rottweil, (lokálně též „Alemannenbahn“) vyhla se tato dráha městu Trossingen a nádraží bylo vzdáleno dobré čtyři kilometry. To nenechalo dlouho osvícené městské radní v klidu. Význam měla i očekávaná přeprava zboží, v neposlední řadě hudební nástroje zde sídlící firmy Hohner. Po založení městské elektrizační a drážní společnosti roku 1896 (AG Elektrizitätswerk und Verbindungsbahn Trossingen), byla této společnosti již v následujícím roce udělena licence ke stavbě normálně rozchodné spojovací dráhy mezi stávajícím nádražím a městem. Nejen budovaná městská elektrárna, ale i značné stoupání tratě – nutnost překonat převýšení 66 metrů – předurčily elektrický provoz.

354.195, Vodná - Bečov nad Teplou, foto: topič Tetelil se vzduch letní kdesi u Turnova a válet se na prosluněné mezi na hraně remízku bylo milo. To písknutí v dálce nebylo možno přeslechnout. Se zpožděním dolehl jako šepot zvuk výfuků parní mašiny, kužel dýmu hnaného výfukovou parou bylo na kilometry vidět dřív. Zvuk výfuků sílil a zrychloval a sléval se, jak s rostoucími otáčkami kol přestalo být možno jednotlivé výfuky počítat. Čtyři rány do výfuku na jednu otočku hnacích náprav. S rostoucí rychlostí se zvuk sléval v hukot. A tu zvuk zcela zmizel, jak vlak klikatá trať zavedla za terénní vlnu, či les, opět se štěkot stroje nabírajícího rychlost před stoupáním ozval, aby zase zmizel. A po krátké chvíli ticha objevil se vlak v nedalekém zářezu. Hlasitě štěkající Všudybylka statečně táhla čtyři papíráky osmidveřáky proti stoupání a už začínala mít dost. S každým metrem, každou otáčkou náprav klesala rychlost a výfuky byly pomalejší, hlasitější a naléhavější. Sousední chalupářka, hlavu v dlaních, lkala, že jestli se otočí vítr, bude mít zase prádlo plné sazí. Vítr byl milosrdný, strojní četa svůj stroj dobře vedla, rychlost a výfuky se ustálily a najednou ticho – za vrcholem stoupání fíra zavřel regulátor a bylo slyšet jen odvalování kol po kolejnicích a jejich klapání na spojích. Na tato představení se nevybíralo vstupné, na tato představení se nevyvěšovaly plakáty. Na tato představení si člověk jen musel udělat čas, mít trpělivost a umět naslouchat, vnímat i vůni kouře smíšeného s výfukovou parou nasáklou strojním olejem z válců. Kdy to bylo? Už nevím, ale Těšnov byl ještě v provozu.

Lanovka na lublaňský hrad, foto: Petr Šmídek Lublaň — Příhodnost místa si uvědomovali již Římané, na břehu řeky rozložili tábor s názvem Emona a z blízkého kopce sledovali dění na širé okolní planině. Ve středověku na kopci vyrostl hrad a obec pod ním již nesla název Lublaň. Město prošlo celou řadou proměn, avšak po ničivém zemětřesení v dubnu 1895, kdy byla poničena desetina všech lublaňských domů, nezůstal ušetřen ani hrad. Tragická katastrofa tak napomohla, aby se mohlo začít s rozsáhlou modernizací města podle Fabianiho urbanistických plánů do dnešní jedinečné podoby s Plečnikovým rukopisem.

Plakát oznamující otevření místní dráhy, foto: www.tvare-nakladatelstvi.czHavlíčkův Brod - Pod číslem 251 dnes najdete nenápadnou regionální trať, spojující obce a menší města Českomoravské vrchoviny a Jihomoravského kraje. Je na ní však velice dobře vidět, jak se na vývoji dopravy, jejího konceptu a trasování, podepsala historie. Zpočátku šlo o to, aby tato část země nezůstala bez spojení se světem, čehož garantem byla právě železnice (krásná to doba!). A když pak v Německém Brodě vznikl důležitý železniční uzel, byla výstavba trati, která nakonec spojila N. Brod s Tišnovem a Brnem, doslova na dosah. Pojďme se vydat do historie a zjistit, jak to bylo s místní dráhou z Německého Brodu do Žďáru nad Sázavou.

TU 46 nárys, foto: WabunNikdo mne asi moc neznáte, tak se prvně představím. Jsem Wabun - Vít Burian, brzy mi bude 16 let, kreslím si "mašinky" a auta jen tak pro zábavu. Po nedávném článku Zdeňka Šindlauera jsem se, na přání některých z vás, rozhodl napsat taky článek o tom, co jsem nakreslil či narýsoval. Promýšlel jsem to dlouho, co bych vám ukázal, a nakonec jsem se rozhodl pro lokomotivu, jejímž navrhováním jsem strávil tak půl roku, což je asi nejdéle ze všech mých návrhů. Mohl bych psát i o více, ale "jaksi taksi" k nim nemám žádné obrázky a výkresy, protože jsou to buď uzavřené projekty nebo je zpracovávám, takže mám vše jen v hlavě (snad v blízké době pár let nepřijdu o paměť) a bez obrázků a výkresů by to bylo tak trošku o ničem.

4cte1 titul, foto: Zdenek SindlauerKvůli nedostatku výrobních kapacit lokomotivek ve Vorošilovgradu a Kolomně (v bývalém SSSR) a také na základě zkušeností s lokomotivami řady ČME3 se Sovětské železnice (SŽD) na jaře roku 1970 rozhodly objednat v pražském podniku ČKD motorové lokomotivy pro provoz na Bajkalsko-Amurské magistrále (BAM), především na její spojovací trati Bam – Tynda, s jejímž otevřením se počítalo v letech 1974 až 1975. Vzhledem k předpokládanému objemu nákladní dopravy na poměrně dlouhých vozebních ramenech po neelektrizovaných tratích uvažovaly SŽD v případě úspěšných zkoušek jednoho nebo dvou prototypů o nákupu až několika set výkonných traťových lokomotiv.

363.084-5, Tomice - Olbramovice, foto: Tomáš Kubovec Význam tranzitních železničních koridorů pro začlenění naší republiky do evropské dopravní infrastruktury je dnes již každému zřejmý a není třeba jej zvláště zdůrazňovat. Čtvrtý železniční koridor tvoří spolu se severní větví prvního koridoru severo-jižní dopravní osu a umožňuje propojit přes naše území Německo s Rakouskem. Na jedné trase se tak ocitnou tak významná města, jako jsou Berlín, Drážďany, Praha, České Budějovice a Linec. Po kompletním dokončení koridoru nabídne železnice velmi atraktivní ekologický a v porovnání se silniční dopravou i výrazně bezpečnější způsob osobní i nákladní dopravy. Např. cestovní doba z Prahy do Českých Budějovic poklesne z původních 2 h 30 min. na pouhé 2 h, v případě nasazení vozidel s naklápěcí technikou až na 1 h 30 min.

00, foto: Zdeněk Šindlauer Pakliže se někdo živíte navrhováním lokomotiv, prosím, nečtěte to. Čtete dál? Inu, já vás včas varoval. Nyní ovšem počítejte s možností, že se ke své bohulibé práci třeba už nedostanete a že za vraždu je sazba od patnácti let výše. A nepomohou Vám ani výmluvy, že oběť vaší nepříčetnosti kreslila tak praštěně hranaté lokomotivy, že jste v rámci profesní cti nic jiného, než vraždit, nemohli.

« Newer messages | 1 2 3 4 5 6 ... 45 | Older messages »    
ŽelPage - Czech railway webzine
ISSN 1801-5425
historie ŽelPage
Public use not allowed without explicit permission of author.
zc.egaplez@ofni | Forum
© 2001-2014 ŽelPage, o. s.
:. Sign inopen/close
 
 
  
 
Forgot your password?   
Register   
:. eShop offeropen/close
:. Current train position - Czech Rep.open/close
Current train position - Czech Rep.
 
:. Current train position - Slovakiaopen/close
Current train position - Slovakia
 
:. Searchopen/close

 
   
 
 
   
 
» Add a new link
:. Weather for Photographersopen/close
Photographing conditions
in the Czech Republic

Sun
rises at 05:18
sets at 20:58

meteo meteo
:. Current discussions
Poslední příspěvek Re: Jízdenky - tarify, slevy a zvláštní nabídky
jspetrak  - 1.7. (14:04)
Jmenuje se to Deutschlad Pass. K Rostocku - nedá se nějak nakombinovat ...

Poslední příspěvek Re: Jízdenky - tarify, slevy a zvláštní nabídky
mohac  - 24.6. (15:06)
Zdravím pane Oto. Ten problém byl možná proto, že sem hledal moc dopředu, ...

Poslední příspěvek Re: Fotogalerie
Radek Novák  - 29.5. (11:48)
Dobrý den, jsem náhodným návštěvníkem. Zde je k dispozici několik fotek ...

Poslední příspěvek Re: Automatické vedení vlaku (AVV)
Aleš Liesk  - 26.5. (14:05)
proč to ČD neobjednalo do panterů? To se musíte zeptat u ČD . Chápu ...

Poslední příspěvek Re: Automatické vedení vlaku (AVV)
slawe  - 26.5. (12:57)
Děkuji moc za odpověď. Ale vyvolalo to ve mě další otázku - proč to ...

Další diskuze >>>
:. New on VLAKY.NET
Poslední příspěvek Výlet po krušnohorských úzkokolejkách
Naše malá skupinka fotografů z České Třebové dlouho dopředu plánovala další společný výlet za železnicemi. Původním záměrem bylo Švýcarsko, ale nakonec z tohoto výletu z časových ...

Poslední příspěvek Železničné nehody na Slovensku: 20.9.1950, Rudno n.Hr. - Voznica
Ešte ani päť rokov po skončení II. svetovej vojny sa život na Slovensku nestihol úplne vrátiť do svojich starých koľají. Hoci dedičstvo skazy bolo v jednotlivých oblastiach stále hmatateľné, ...

Poslední příspěvek Wales (1)
Pred mnohými rokmi som dostal malú farebnú brožúru o úzkorozchodných železniciach Walesu, ktorá sa mi veľmi páčila a mám ju dodnes. Tvrdila, že to je to pravé miesto pre milovníkov úzkorozchodiek. ...