Jsme u dílu posledního. Berte, prosím, mé ohlédnutí jako poděkování všem, kdo do zdejší galerie přispívají pravidelně, občas či jen vložili jedinou fotku. Je vás více než 600! Vytváříte svou prací galerii, ke které může být zajímavé se vracet. Nechť je moje ohlédnutí pro vás motivací k dalšímu focení. Možná si řeknete: „Proč? Vždyť už v galerii máte skoro 22 tisíc fotek. To vám nestačí?“ Nestačí. Podívejte se třeba na dílo Drahoše Švestky nebo Josefa Chvosty – jejich digitalizované záběry z dob rozvinutého socialismu připomínají historii, ukazují, jak to v té době na železnici vypadalo. Za pětadvacet let se budete s nostalgií dívat na dnešní fotky bardotek, brejlovců, kocourů, šukafonů, banánů a dalších současných strojů. A vzpomínat při tom třeba jaké to bylo jezdit ve vagonech s koženkovými sedadly (snad je České dráhy do té doby konečně vyřadí z pravidelného provozu), nebo že pýcha Škody Transportation – lokomotiva Emil Zátopek – nesměla ani po několika letech schvalování na německé koleje. Úsměv na tváři vykouzlí možná vzpomínka na první stovky kilometrů pendolin, kdy jim zamrzaly CD-ROMy… Každou dnešní fotkou zaznamenáváte historii. Na to nezapomínejte. Foťte!

Pokračování

Letošní Vánoce byly bez sněhu, což možná vyhovovalo řidičům i železničním dopravcům, ale smutní byli kromě lyžařů i fotografové železnice. Zasněžená krajina, stromy obalené jako by před chvílí kolem nich prošel Mrazík se svou berlou „mrazilkou“, má své kouzlo a dobrý pocit ze zajímavého záběru vynahradí brodění sněhem, kluzký terén, mrazivý vítr a ostatní nepříjemnosti se zimním focením spojené. Sedl jsem si tedy za klávesnici s tím, že trošku připomenu šikovné fotografy publikující na ŽelPage. Netušil jsem, co jsem si na sebe vymyslel – vybrat šest fotografií od jednotlivých autorů byl opravdu oříšek. Vždyť 55 autorů má ve zdejší galerii více než sto fotografií, z toho 23 těch fotek vložilo přes 250. Snad se mně podařilo vybrat zajímavé. Pojďte se se mnou ohlédnout za tvorbou další desítky autorů.

Pokračování

První část ohlédnutí za tvorbou galerie ŽelPage připomnělo 10 autorů, kteří zároveň z velké části spadají do týmu správců galerie. V podobném duchu mého ohlédnutí bych rád navázal i u autorů, jejichž tvorba tvoří nemalou část galerie. Ať už se jedná o aktuality z provozu, nostalgii, historické záběry či umění v podání různých světelných kreací. V druhé kapitole si připomeňte další desítku autorů, kteří nám tento pohled s určitou pravidelností nabízejí.

Pokračování

Matoušovo bilancování nad tvorbou roku 2015 mne vedlo k zamyšlení. Nově vkládaných fotografií v galerii s průběhem let ubývá a to možná platí i o návštěvnosti a zájmu o železniční téma celkově. Ale i navzdory tomu se často daří vyplnit celý den, tedy vystavit šest fotografií a to bez ohledu na to, jestli se jedná zrovna o sobotu, neděli či svátek. Toto by samozřejmě nebylo možné bez autorů, kterým ŽP není lhostejná, dají si práci se svým záběrem a rozhodnou se ho zde uveřejnit.

Pokračování

Manchester — Britský soud v říjnu tohoto roku definitivně zamítl žalobu Marka Whitbyho, bývalého předsedy spolku britských stavebních inženýrů, proti stavbě Ordsall Chord (Ordsallské spojky), která má sloužit k propojení tratí mezi manchesterským nádražím Victoria na severovýchodě s tratí do nádraží Piccadilly a dále na jih k letišti. Stavba má tedy zelenou, umožní vést přímé vlaky ze severu na letiště, propojit vlakové linky na severu a jihu Manchesteru, značně zvýšit kapacitu stávajících spojů skrz město a celkově zjednodušit provoz na tratích přes město, na což se čekalo sto let. Potud vše dobré. Vše?

Pokračování

Pardubice — Odjezdové návěstidlo je postaveno na volno, poslední cestující nastoupil do vlaku, vlakvedoucí zavírá dveře a dává znamení k odjezdu, fotič na konci nástupiště je připraven. Vlak se může rozjet. Strojvedoucí vezme za kontrolér a sestava spojených kolejových vozidel se dává do pohybu. Fyzikální jevy, které se při tom uplatňují, může cestující ve vlaku i fotograf pohodlně ignorovat; ne tak už čtenář tohoto článku, věnovanému vyvíjení, řízení a přenosu tažné síly z pohledu mechaniky a elektrotechniky.

Pokračování

Pleszew — Po třech letech od zastavení posledního pravidelného provozu se v Polsku opět vrací vlaky na úzký rozchod. Dne 4. dubna 2015 se znovu rozjely na Pleszewskej Kolei Lokalnej mezi stanicemi Pleszew Miasto a Pleszew Wąskotorowy, kde úzkokolejka tvoří přípoje na osobní vlaky společnosti Przewozy Regionalne. Dopravcem na trati je společnost SKPL Cargo. Funkčních úzkorozchodných tratí sice zůstalo v Polsku zachováno více, ve všech případech se však jedná pouze o letní turistické provozy.

Pokračování

Praha — Cestování nočními vlaky je poslední dobou velmi probírané téma. Kdysi neprůstřelnou nadvládu lůžkových vlaků Českých drah a ZSSK se snaží nabourat soukromí dopravci RegioJet a LEO Express se svým produktem nočních vlaků k sezení. Oba dopravci si obsazenost nočních spojů velmi chválí. Dostane ale cestující za málo peněz hodně muziky? Nebo přijede rozlámaný do cíle své cesty a zralý na postel? Náš redaktor se to pochopitelně vydal otestovat. Pro cestu na Slovensko si vybral spoj RJ/EC 1019 RegioJet (v trase Pardubice hl.n. - Poprad-Tatry), pro cestu zpět pak spoj EC/LE 1350 LEO Express (Košice - Praha hl.n.). Po vášnivé diskuzi na Facebookovém profilu ŽelPage se navíc redaktor rozhodl na konec připojit malý bonus v podobě cesty lůžkovým vozem.

Pokračování

Vzbudily nás naléhavé rány do poctivého plechu na pravoboku a pod oknem dole se ozvalo něco jako „U-va, chrrr, mh-hňum, huam upňu kuhu-ua s-esátý su-nem u huhaja-zd!“ Fíra se prohnul jako poněkud překrmený kocour, zahuhňal „Kua! Ouf dele, faňf uf ham uapuja, chua-pa!“, pravačkou otráveně odkopl přídavnou brzdu, bočním okénkem z kabiny osvobodil nashromážděné bojové plyny, rozespale pootočil volantem a maše jízda z nymburského ranžíru k severu začala. Šklebím se na turnováky, válející se po „sergeji“ 1488 vlevo, zatímco parťák, v poslední chvíli odvrátiv pracovní úraz vyvrácení čelisti zíváním zamává babám na boudě. „Co jsme vlastně za vlak, tý vole?“ ptá se věcně, při rychlosti 12 km/h nasazuje udržovací třetí stupeň a za jednotvárného cvakotu rychloměru se vlakuprázdnou stodesátou kolejí zvolna suneme podle vjezdového nádraží. Vzhledem k naprosté improvizaci nákladní dopravy na trati můžeme být v podstatě čímkoli. Trakčáky kdesi pod námi umírněně drží horní basové gé a trojice dvojkolí prvního podvozku rozvážně kontroluje styky na promaštěné stodesáté koleji.

Pokračování

Nový Bor — Stejně jako dalších 10 tisíc čtenářů jsem si i já na ŽelPage přečetl připomenutí 40. výročí polozapomenuté nehody na trati 8a, spojené s upoutávkou na vydání příležitostné publikace od pánů Tomáše Provazníka a Michala Kozuka. A protože mě téma zaujalo a navíc je dotyčný kraj takřka mým druhým domovem, stavil jsem se u pana Šepse v Novém Boru a knížku si koupil. S tím, že bude několik večerů co číst. Byl to velký omyl…

Pokračování

Praha — Jeden nešťastně umístěný kamion stačil k tomu, aby všechna média v zemi začala rozvíjet pochybnosti o bezpečnosti železniční dopravy. Mimoděk svou troškou k hysterii přispěli i samotní členové vlády, jedoucí v týž den vlakem do Ostravy. Z bezpečnostních důvodů prý na další výjezdní zasedání, do Ústeckého kraje, už raději pojedou auty – a to přesto, že jen následující den po havárii pendolina ve Studénce zemřelo na českých silnicích deset lidí. Konečná bilance silniční dopravy v ČR za letošní červenec pak činí 83 mrtvých – více než ve všech železničních nehodách od prosince 1970 dohromady. Studénka ovšem není důkazem nebezpečnosti železnice; je bolestivou historickou lekcí o tom, že i ten nejlépe organizovaný systém bude vždy kriticky trpět na svá nejslabší místa. Žádné velké neštěstí v dějinách nemělo jedinou konkrétní příčinu, stejně jako smutné letní ráno ve Studénce bylo svědkem nešťastné shody celé řady faktorů. Kde se ale všechny příčiny setkávají, leží železniční přejezd. A ten bude opravdu bezpečný jen v jediném případě – když přestane existovat.

Pokračování

Žitava — Před deseti lety to s ní vypadalo bledě - počet ročně přepravených cestujících klesl pod kritickou hranici 100 000 (v lepších dobách se vozilo pětkrát více) a o postupném útlumu už bylo de facto rozhodnuto. Pak ale přišlo nové vedení, společnost Sächsisch-Oberlausitzer Eisenbahngesellschaft (SOEG) se dohodla se Svobodným státem Sasko, že Žitavská úzkorozchodná dráha patří k národnímu bohatství a díky subvencím ve výši 1,3 milionu eur ročně se nadechla ke světlejším zítřkům. Počty cestujících znovu rostou, za rok 2014 už jich bylo přes 180 tisíc (nejlepší výsledek od převzetí trati do správy SOEG), přibývají vozidla, vzniklo nové kryté zázemí pro deponii cennějších z nich, služby se zkvalitňují a nově se můžete v úzkém vagónku třeba i oženit. Požehnané 125. výročí zahájení provozu tak nejkratší z dosud provozovaných saských úzkokolejek letos oslaví v plné síle.

Pokračování

Mladějov na Moravě — Turistický provoz na mladějovské úzkokolejce se i přes historicky poměrně krátké trvání ve srovnání s jinými cíli stal již zavedeným výletním cílem východní části Pardubického kraje. Na drážce, vedoucí česko-moravským pomezím, je ale možné zažít mnohem víc než jen výlet parním vlakem. Po celý příští týden se i zájemci z řad veřejnosti mohou připojit k dobrovolníkům z Mladějovské průmyslové dráhy a podílet se společně s nimi na údržbě a obnově této jedinečné technické památky. Letos totiž mají nemalé cíle.

Pokračování

Praha — Tento studentský projekt je návrhem železniční tratě, která spojuje centrum Prahy s oblastí Krče, Kamýku, Libuše a Písnice a zároveň Prahu s hustě obydlenými oblastmi v okolí Jesenice, Kamenice a Velkých Popovic. Její trasa začíná na hlavním nádraží, pokračuje Vinohradskými tunely a přes nádraží Vršovice do nádraží Kačerov. Za ním vjíždí trať pod zem a pokračuje přes čtyři podzemní zastávky – Nemocnice Krč, Nové Dvory, Libuš, Sídliště Písnice. Těsně před stanicí Depo Písnice vyjíždí na povrch a vede přes zastávky Vestec, Jesenice bytovky, Jesenice autobusové nádraží, Horní Jirčany, Radějovice, Křížkový Újezdec, Kamenice a končí ve Velkých Popovicích.

Pokračování

Mladějov na Moravě — Letní prázdninová sezona na Mladějovské průmyslové dráze, trati 904: Mladějov na Moravě - Hřebeč doly, začala v sobotu 4. července pozitivní změnou jízdního řádu. Tou je ohlášené prodloužení prvního a třetího páru pravidelných výletních vlaků z Nové Vsi do zastávky Josefka. Vlaky tak nově projedou více než polovinu dlouhodobě pro špatný technický stav neprovozovaného úseku, který končí až v areálu bývalého lupkového dolu Hřebeč. Cílem zdejšího spolku dobrovolníků je opravit i zbytek trati.

Pokračování