..: ZelPage Reports :..

Westminsterský palác v noci, Londýn, pohled z jižního nábřeží řeky Temže, foto: Diliff Komentář — Jak jsem již lehce upozornil v jedné z předchozích aktualit, ve Velké Británii se velmi živě diskutuje nad budoucností projetku HS2 – konkrétně nad spojením měst Londýna a Birminghamu prostřednictvím vysokorychlostní železniční trati. V oné aktualitě jsem i naznačil mírné neshody mezi původním nadšením a následným skepticismem, který se na půdě médií objevil velmi nečekaně a v médiích se i usadil na dobu vskutku delší, než je zdejším politickým špičkám milé. Paradoxem jest skutečnost, že onen skepticismus poničil velmi křehké pouto dojemného souhlasu, který se mezi vládní stranou (Liberální Demokraté reprezentovaní premiérem Velké Británie Davidem Cameronem, strana pravého středu) a opoziční stranou (ve volném překladu Strana práce, vedená Edem Milibandem, strana levého středu) vyvinul právě a pouze pro projekt HS2.

Provozní Maglev série L0 se kterým začaly koncem srpna 2013 zkoušky na nové trase dlouhé 42.8 km, foto: archiv autora První září není v Japonsku začátkem školy, neb ta v předstihu začíná už prvního dubna. Nyní, pravda, některé univerzity přišly s iniciativou začínat 1. září, aby se dosáhla synchronizace se zbytkem světa. Tím pak ale vzniknou pětiměsíční prázdniny pro absolventy středních škol pokračující dál na VŠ. První září však přesto je významné datum – je to den celonárodního nácviku na pohromy, přesněji Den prevence katastrof. Žáci ve školách se učí zalézat pod lavice, ostatní trénují přesuny na vyhrazená evakuační místa, kde přihlížejí různým ukázkám záchranných aktivit. Protože jsme instituce takříkajíc národního významu, hasiči nám třeba předvádějí snášení nešťastníků ze střech s pomocí výsuvných plošin. Vláda v modrých maskáčích provádí nácvik koordinace záchranných prací podle smyšleného scénáře pohromy, který se každý rok mění. Volba data není náhodná – 1. září 1923, minutu před polednem, zasáhlo oblast Tokia zemětřesení o intenzitě cca 7,9 Richterovy stupnice, které se vyžádalo kolem 140.000 obětí a stalo se tak nejničivějším ve známé japonské historii – část obětí připadla na vrub následnému tsunami, požárům (podpořeným blížícím se tajfunem) a etnickým nepokojům, směřujícím hlavně proti Korejcům. Toto zemětřesení vyvolal pohyb tzv. Filipínské zemské kry, jejíž šev prochází kolem jižního a východního pobřeží Japonska. Na tom švu dochází k velkým zemětřesením dosti pravidelně, přibližně jednou za osmdesát let, a to nejpravděpodobněji někde mezi Tokiem a Ósakou. Nadto se v blízkosti Tokia tyčí i aktivní sopka Fudži, jejíž erupce také dříve či později nastane – naposledy to bylo v roce 1707. Od velkého zemětřesení Sanriku v Tohoku z jara 2011 s intenzitou 9, které ale způsobila Pacifická kra, má uvnitř sopky stoupat tlak. Existují proto už dlouho jak dosud nerozhodnuté úvahy o zásobním hlavním městě, tak i pokročilejší úvahy o alternativní trase rychlovlaků Šinkansen mezi oběma nejdůležitějšími centry, a to v provedení Maglev.

Motorový vůz Micheline, foto: C.Recoura, CdTMulhouse — Léto je už za námi, ale stále ještě je čas příznivý pro různé cesty za hranice všedních dnů. Možná je i lepší cestovat na podzim, zejména pokud někomu vadí horko a davy turistů. V tomto článku bych vás rád pozval do opravdového ráje všech železničních fandů. Mým cílem bude Cité du Train v alsaském Mulhose, největší železniční muzeum na světě a současně podnikové muzeum francouzských státních drah SNCF. Představíme si nejzajímavější exponáty, které jsou zde k nalezení, a doplníme i stručné rady na cestu.

3m262_ivancicky viadukt, foto: zdenek sindlauer Zdálo se nám, že je balmů nekonečně mnoho. Bývaly takovou samozřejmostí našeho drážního světa, že by bez nich ráno snad ani nezačal den. Když už nebylo, co by jelo, vždycky je někde našli a přistavili na vlak. Ani snad v Československu nebyla normálněrozchodná trať, po níž by aspoň někdy nejezdily. No, a najednou už nejsou – a přesto si každý den beze všeho začíná ránem.

Říkalo se jim balmy pořád, ačkoli jim úředníci nechali bočnice popsat i úplně jinými písmeny, třeba i, x, t, nebo n. Zažil jsem obyčejné pravidelné vlaky v sestavách T 435.0 + Balm, T 478.1 + 10 Balm, M 152.0 + Blm + BDFlm + 2 Balm + M 240.0, E 426.0003 + 6 nákladních vozů + 2 Balm, 121.017 + 4 Bix (Balm), 753.001 + 3 Bix (Balm) a jiné. Leč, marná sláva - každý, kdo kdy čuchnul ke kolejnici, ví, že k balmu patřil především motor dvěstědvaašedesátka.

Kalendář ŽelPage 2014 titulka, foto: Michael HajnKalendář ŽelPage 2014 — Již několik let vydává sdružení ŽelPage kalendář sestavený z fotografií autorů, přispívajících do zdejší fotogalerie. Také letos se podařilo stvořit a vytisknout kalendář pro rok 2014, který by, dle našeho skromného mínění, mohl potěšit nejen milovníky železnice, ale i fanoušky krajinářské fotografie. Letošní novinkou je trojice monotématických kalendářů.

Stadler a Bombarďák, foto: stoupa Berlín měl v roce 1880 přes jeden milión obyvatel, se spádovými oblastmi více než dva. Sídelní město pruského krále a německého císaře se bouřlivě rozvíjelo především ve vazbě na průmyslovou revoluci (Borsig, Schwarzkopf, Siemens, AEG…). Z Berlína vycházelo několik na sobě více méně nezávislých tratí, ukončených v hlavových nádržích. Důležitým počinem bylo zřízení čtyřkolejné Berliner Stadtbahn, oddělující místní/příměstskou a dálkovou osobní dopravu – uvedena do provozu 1882.

Canary Wharf 2, foto: Crossrail Londýn — Se svou rozlohou 1577 km² a počtem obyvatel přes osm milionů je Londýn skutečně světovou metropolí. A jako každé jiné sídlo této velikosti, potřebuje i on perfektně fungující dopravní systém. Funkci organizátora nejen hromadné dopravy pro celý Velký Londýn již od začátku tohoto tisíciletí plní Transport for London (TfL). Ovšem již ve čtyřicátých letech minulého století vznikl projekt, který předcházel nynějšímu Crossrail. O začátku Crossrail můžeme mluvit až v roce 2001, kdy vznikla stejnojmenná společnost, z poloviny vlastněná TfL a z poloviny vlastněná Britským ministerstvem dopravy, Department for Transport. Od tohoto data také začínají pokusy a projekty podobné dnešnímu Crossrail.

Souprava vlaku ICE3 čeká na svůj odjezd napříč Německem. Do většiny sousedních zemí z Německa tyto moderní vlaky také zajíždějí, do ČR (zatím) ne, foto: Byll Dostat se vlakem někam opravdu daleko byl vždycky můj sen. Když jsem poprvé zaslechl, že se dá dojet do Londýna jen s několika málo přestupy, přišlo mi to stejně pořád nereálné. Radši jsem jezdil měsíc po Rakousku nebo přes Německo regionálními vlaky. Při první výletu do Londýna vyhrálo letadlo. Pak jsem ale před několika lety objevil stránky pana Válka vlakem.net, kde bylo spojení do Londýna opravdu rozepsáno a hlavně za cenu, která mne zaujala. Pak už bylo potřeba jen odstranit všechny výmluvy typu: nemám tam kde bydlet (pozval mne kamarád, který se tam odstěhoval), nikdo se mnou nebude chtít jet (táta se nabídl, že se přidá a podívá se, kde ještě nikdy nebyl) a ty výhodné jízdenky budou určitě pořád vyprodány (v lednu na březen nebyly). A tak v cestě už nic nebránilo a stačilo sbalit batoh a vyrazit.

lokálky v ČR, foto: Miloš Tak takto by lokálky brzy nemusely vypadat. Před asi půl rokem jsem přišel s myšlenkou vytvořit jednotnou a mezi sebou unifikovanou skupinu železničních vozidel s co největším počtem shodných dílů (motory CAT C18, případně C27, C15), řešících dopravu na lokálních a neelektrizovaných tratích v ČR a na Slovensku. S touto myšlenkou jsem vytvořil skupinu dieselových a tažených vozidel s označením DISREG. Název DISREG vznikl právě s určením všech lokomotiv skupiny DISREG – DIS = diesel, REG – regionální doprava. Dále jsem je pak rozdělil do 2 skupin – DISREG I = rychlíková vozidla; DISREG II = vozidla pro lokální dopravu.

Pendolino (ř. 680 ČD), 1. třída, foto: České dráhyPraha — Osm let po uvedení do ostrého provozu čeká Pendolino jakožto produkt dosud nejvýraznější změna: jeho provozovatel, České dráhy, se od 2. září rozhodl zredukovat kapacitu 1. třídy o polovinu, ze současných 105 na 52 míst. Sedadla v krajním voze č. 1 tak začnou sloužit cestujícím 2. třídy jako tichý oddíl. Tato změna je překvapivým, avšak logickým vyústěním dlouhodobého trendu přibližování pendolin širšímu okruhu zákazníků, a postupného ústupu od image exkluzivního spoje. Vlaky SuperCity ovšem nejsou jediné, které v současnosti čelí významnému přehodnocování produktové strategie. Naopak, i několik měsíců po otevření skutečně konkurenčního prostředí se majoritní společnosti nedokáží ubránit rozpakům při snaze co nejlépe nastavit svou nabídku pro relativně omezený přepravní trh mezi Prahou a Ostravskem. Pokud se ale podíváme dál za hranice, zjistíme, že v tom čeští dopravci zdaleka nejsou sami.

Česko-polský nápis, foto: Přema Vlak není jen dopravní prostředek. Pro někoho je to pracoviště, pro někoho objekt tvůrčí fotografie, pro jiného zase zdroj romantiky nebo seznamovací kancelář… Pro mne byly vlaky, mimo jiné, místem prvního setkání s cizími jazyky. Vlakem jsem začal denně jezdit v době, kdy jsem se učil číst. A velice brzy mi do oka padly různé nápisy na dveřích, skříňkách, cedulkách, přepínačích a jiných hejblatech; a jen o málo později jsem si všiml toho, že mi některé z nich nedávají smysl. Vícejazyčné cedulky v osobních vozech se mi tak staly svéráznou Rosettskou deskou; vychutnával jsem si exoticky znějící Riscaldamento a vapore, lámal si jazyk na Ersatzteilschrank, zoufale dumal nad neznámými písmenky v Не высовываться, přemýšlel, proč němčině většinou stačí méně slov a proč si jsou italština s francouzštinou (když už jsem je dokázal odlišit) natolik podobné. Škola srovnávací jazykovědy na ocelových kolech.

754.012 b, foto: Raven Tak trochu pohádkově působící nadpis uvozuje nejen dnešní tématický den v galerii, ale také krátké ohlédnutí za jednou malou „mimořádností“ loňského léta, která na pár dní zpestřila každodenní modrošedý život na východočeských kolejích a bezpochyby udělala radost nejednomu milovníkovi kulatých okýnek z blízkého i širokého okolí.

Brno hlavní nádraží, foto: Matouš VinšBrno — Pomalu, ale jistě končí období, kdy bylo lepší se Brnu vyhnout. Na dálnici mezi Vyškovem a Brnem od počátku prázdnin téměř nebylo dne bez nehody a tím pádem řidiči stáli v kolonách. Opravy a díky „stávkující“ OHL ŽS i „neopravy“ zase ztrpčují život řidičům jedoucím od Prahy. A demolice viaduktu a tím pádem vytvoření z průjezdného brněnského hlavního nádraží dočasně jen nádraží hlavové s příjezdem z jedné strany je věc, kterou v Brně dlouho nepamatují. Část vlaků proto míjí hlavní nádraží, některé začínají svou cestu až na nácestných nádražích. Pojďte se tedy podívat, jak se stavební práce v brněnském železničním uzlu projevily a jak je zachytili někteří fotografové mezi 15. a 31. červencem.

Souprava německého vlaku ICE3 z Basileje je ve Freiburgu připravena k odjezdu na svou dlouhou cestu do Amsterdamu, foto: Byll Je čtvrtek 14. února 2013. Po práci se doma rychle balím, jaké to štěstí, že teď bydlím minutu od nádraží. Ještě pohled na Babitron, kdy vidím, že vlak jede načas a šup na ústecké hlavní nádraží. Mám ještě pár minut k dobru, akorát na to, abych se postavil na správné místo, kde bude přistaven můj vagón. Přesně v 19.40 přijíždí noční vlak EN 456 s vozy do Amsterdamu, Kodaně a Curychu. Můj vůz je ten se sklopnými sedačkami směr Curych (cestu lůžkem si schovám na jindy). Vagón je naštěstí téměř prázdný, takže to vypadá na celkem klidnou noc. Sedačky se dají trochu polohovat, ale žádná sláva to není, tak uvidím, jak se vyspím. Po kontrole průvodčí a zastávce v Děčíně vjíždíme do Německa. V Drážďanech se vlak dělí na dvě části. Jen zamávám vagónům jedoucím směr Berlín, přistavují nám novou lokomotivu a již míříme do Lipska, kde vlak musí změnit směr jízdy (Lipsko je hlavové nádraží – největší v Německu). To je již docela pozdě večer, snažím se tedy spát, což se mi trochu daří až do Frankfurtu, kde jsme ve čtyři hodiny ráno. Odtud už spíš jen poklimbávám, takže se začínám za Offenburgem balit trochu rozlámaný a málo vyspalý. Po jedenácti hodinách cesty jsem v krátce po 7. hodině ranní v cíli cesty, v německém Freiburgu, u hranic se Švýcarskem a Francií. Zjišťuji, že nám v noci přidali spoustu vagonů z Berlína, takže vystupuji z posledního vagonu asi 14vozového vlaku.

Hlavní nádraží Berlín, vyšší úrověň, tah východ - západ, foto: Daniel Schwen Nedávno jsme přinesli autorský článek dávající pohled na berlínské Hlavní nádraží (Hauptbahnhof / Lehrter Bahnhof) očima architekta. Nyní, jako doplněk, přinášíme několik pohledů očima vláčkaře. Po seznámení se s pohledem architekta jsem překonal vrozenou lenost a zajel jsem se na ono nádraží podívat, zda a co je nového, co mně zajímá víc, než uložené kubíky betonu a tuny ocelových konstrukcí. A dozajista zda a jak se obměňuje vozový park na Regiu.

« Newer messages | 1 2 3 4 5 6 ... 46 | Older messages »    
ŽelPage - Czech railway webzine
ISSN 1801-5425
historie ŽelPage
Public use not allowed without explicit permission of author.
zc.egaplez@ofni | Forum
© 2001-2015 ŽelPage, o. s.
:. Sign inopen/close
 
 
  
 
Forgot your password?   
Register   
:. eShop offeropen/close
:. Current train position - Czech Rep.open/close
Current train position - Czech Rep.
 
:. Current train position - Slovakiaopen/close
Current train position - Slovakia
 
:. Searchopen/close

 
   
 
 
   
 
» Add a new link
:. Weather for Photographersopen/close
Photographing conditions
in the Czech Republic

Sun
rises at 07:40
sets at 16:50

meteo meteo
:. Current discussions
Poslední příspěvek Studenti z ČR na Slovensku zdarma?
baalast  - 18.1. (21:19)
Mám trvalé bydliště v ČR a studuji v ČR, na několika webech, že se i ...

Poslední příspěvek Re: Vzkazy redakci
Zdeněk Michl  - 11.1. (23:56)
Dobrý večer, díky za zájem, náprava je v jednání s poskytovatelem dat. Věříme, ...

Poslední příspěvek Re: Vzkazy redakci
kevin  - 7.1. (10:36)
Zdravím,zprovozní se sekce "výluky tratí"?Děkuji, poměrně čast ...

Poslední příspěvek Re: Až budu velký, chtěl bych pracovat na dráze...
VM OTV KVR  - 1.12. (10:12)
Výběrové řízení k 28.11.2014 ukončeno, kandidáti vybráni.

Poslední příspěvek Re: Až budu velký, chtěl bych pracovat na dráze...
Aleš Liesk  - 12.11. (11:18)
jaké je platové ohodnocení Vy-ni-ka- jí-cí. MfD: Výbor pro odměňování ...

Další diskuze >>>
:. New on VLAKY.NET
Poslední příspěvek Nová vlaková zastávka Praha-Kačerov v provozu
Se začátkem platnosti jízdního řádu 2014/2015 byla otevřena nová vlaková zastávka Praha-Kačerov. Nachází se na regionální trati SŽDC 210, vedoucí z Prahy do Vraného nad Vltavou a dále ...

Poslední příspěvek „Kino Lumière“ pozýva (nielen) fanúšikov železnice
Doležitou súčasťou dramaturgie Kina Lumière je pripomínanie si významných výročí. 120 rokov od prvej verejnej platenej projekcie kinematografu bratov Lumièrovcov, ktoré uplynú v decembri ...

Poslední příspěvek Jedna stanice, dva kraje, tři tratě, čtyři směry a pět vleček (1)
Tak by se dalo charakterizovat nádraží v Chlumci nad Cidlinou, jedno z mnoha, které leží na hranici dvou krajů České republiky a v souvislosti s panujícím systémem objednávání spojů regionální ...