Králíky - Od poloviny roku 1944 musela německá armáda na našem území čelit novému nebezpečí ze strany spojeneckého letectva. Masového měřítka dosáhly specializované útoky tzv. "hloubkařů" či "kotlářů" na vlakové soupravy. Jedním z přijatých opatření bylo jejich vybavení protiletadlovou obranou. Nikoliv jediným technickým řešením bylo vybavení běžných plošinových vozů improvizovanými palebnými postaveními ze železobetonových prefabrikátů. Ty měly tvar jakýchsi velkých skruží ukrývajících ponejvíce jednohlavňový 2 cm flak vz. 30 či čtyřhlavňový flak vz. 38 (ale i další typy) a malých hranatých skladů munice.
Chvaletice - U východočeského městečka Chvaletice, které je známé tepelnou elektrárnou, se nachází rozlehlý podzemní muniční sklad bývalých Mangano-kyzových závodů (MKZ). Kdysi k němu vedla úzkorozchodná železniční trať, která na povrchu i pod povrchem měřila v součtu téměř dva kilometry. Pozůstatky této trati jsou ke shlédnutí dodnes stejně jako tunelový portál vjezdu. Kolínský Military Club provedl i průzkum interiéru a kamarád, který je jeho členem, mi poskytl fotografie a některé informace, které byly podstatné pro vznik tohoto článku.
Pardubice - Během druhé světové války byly uskutečněny tři významné spojenecké nálety na Pardubice. Všechny tři se odehrály v roce 1944. Jejich hlavním cílem byla rafinerie Fantových závodů (dnes PARAMO) stojící ná západním okraji města, kde byl z rumunské ropy vyráběn zejména benzín, mazací oleje a parafín, a také nedaleké vojenské letiště, od roku 1940 školící středisko Luftwaffe. Těžce zasaženo bylo i nádraží.
Potštejn - Tratí 021 již mnoho nákladní dopravy neprochází. Přesněji v úseku Letohrad - Týniště nad Orlicí. Občas se v Liticích objeví manipulační vlak s lokomotivou řady 742. Od Týniště n/Orl. jezdí pár Mn vlaků do závodu Škoda Kvasiny a podle potřeby zajede z Týniště manipulační vlak do Potštejna. Jinak na trati nepotkáme v pravidelném provozu žádný nákladní vlak.
Pardubice - Nedílnou součástí výcviku pardubického železničního pluku byla i výstavba a organizace provozu nákladních lanových drah. O tom, že zkušenosti nabyté na cvičištích u řeky Chrudimky byly využity i v náročných podmínkách našich pohraničních hor, pojednává tento článek. Upozorňuji, že se článek týká pouze lanovek vojenských, nikoliv civilních použitých na vojenských stavbách.
Králíky - Křížení železniční trati a linie našeho předválečného opevnění bylo pro jeho plánovače vždy výzvou. Do hry zde vstupovaly dva zásadní aspekty. Prvním byl fakt, že trať mohl nepřítel využít k útoku do vnitrozemí. Nezřídka totiž vede takovými terénními podmínkami, že jedinou těžkou technikou, kterou mohl nepřítel nasadit na podporu útočící pěchoty, byl obrněný vlak. Druhou podstatnou věcí jsou umělé železniční stavby, které mění konfiguraci terénu (náspy, zářezy), čímž vytvářejí hluchá místa v systému obranných paleb.
Zábřeh na Moravě - Mezi Českou Třebovou a Přerovem (část 3.koridoru) pokračuje rychlým tempem modernizace.
20.listopadu byl oficiálně otevřen modernizovaný úsek Česká Třebová - Krasíkov, poslední velké stavební práce byly ukončeny 18.10.2005 mezi Třebovicemi a Rudolticemi. Od tohoto data se konaly jen krátké výluky (případně bez vlivu na dopravu), během kterých se dolaďovaly poslední detaily. V současnosti by mělo být možné jezdit plnou traťovou rychlostí mezi stanicemi Rudoltice v Čechách - Krasíkov - bývalá odb. Tatenice. Zbývající úsek si ještě musí "sednout", poté bude následovat 3.podbití a zvýšení rychlosti na plnou traťovou - Třebovice - Rudoltice 140 km/h, Rudoltice - Krasíkov 160 km/h, Krasíkov 130 - 140 km/h.
Celkově již hotový úsek III.koridoru začíná před stanicí Třebovice v Čechách a končí stanicí Hoštejn. Nejnověji dokončený úsek leží mezi stanicemi Krasíkov a Hoštejn a vede novým tunelem Malá Huba (324m). První TK byla otevřena 31.10.2005 večer, druhá TK byla otevřena 16.11.2005 večer.
Úsek Hoštejn - Zábřeh na Moravě je rozpracovaný a dokončení odhaduji na první polovinu příštího roku. Úsek Hoštejn - odb. Lupěné bude začátkem roku "protažen" novými tunely Hněvkov I (180m) a Hněvkov II (462m), úsek odb. Lupěné - odb. Most je hotov zcela (včetně 3.podbití), úsek odb. Most - Zábřeh na Moravě je téměř hotov.
Další dokončený úsek resp. jen 2. traťová kolej je mezi stanicemi Moravičany a Mohelnice, první traťová kolej bude realizována v příští roce.
Mezi stanicemi Moravičany - Červenka bude cca v km 60,5 zřízena dočasná odbočka Benkov. Důvodem je velká mezistaniční vzdálenost obou stanic (10 km) a s tím související vliv na vlakovou dopravu.
Výhybky budou vkládány během dvoudenních nepřetržitých výluk.
Předpoklad konání: 28. - 30.11. 1.TK - výhybky 2 a 3; 1. - 3.12. 2.TK (výhybky 1 a 4).
Úsek Červenka (mimo) - Olomouc (mimo) - Grygov (mimo) je hotov zcela (uzel Olomouc není součástí koridoru), úsek Grygov (včetně) - Brodek u Přerova (mimo) bude dokončen 2.12.2005 v 18.00, kdy končí výluka 2.TK + sudé skupiny v Grygově. Úsek Brodek u Přerova - výh. Dluhonice bude realizován zřejmě v příštím roce. Samotná výhybna Dluhonice patří již do uzlu Přerov.
Související články
Třebovice - Rudoltice - Na 3.železničním koridoru finišuje další významná stavební akce. Jedná se o úsek Třebovice v Čechách (polovina stanice) - Rudoltice v Čechách (krajní výhybka č. 20 od Třebovic), což je úsek dlouhý cca 7,6 kilometrů, kde budou práce ukončeny 18.10.2005 ráno. Tento úsek byl dříve řešen velmi zajímavě, protože každá kolej vedla úplně zvlášť. 2. traťová kolej vedla skrz Třebovický tunel (vznikal v letech 1842-1845), který je dnes zasypán a slouží k odvodňování nové trati. 1. traťová kolej vedla ve vyšší niveletě a 2.TK dvakrát překonávala.
Choceň - V úterý 2.11.2004 byl v železniční stanici Choceň otevřen nově vybudovaný podchod k nástupištím a směrem do centra města. Choceň tak má nyní 2 podchody, starý - původní, ten byl opraven a slouží také, a nový, který propojuje nádražní budovu, kde je čekárna a výdej jízdenek, s nástupišti.
Drobné úpravy a dolaďování stále probíhají i za provozu.
Cestující se tak konečně dočkali úrovně, která odpovídá 21. století.
Chornice - Tratě Moravské západní dráhy najdeme v jízdním řádu pod čísly 262 a 271. Původně však bylo všechno jinak. „Hlavní tah“ byl z Třebovic v Čechách přes Moravskou Třebovou a Chornice do Prostějova. Z Chornic vedla odbočka přes Jevíčko do Velkých Opatovic. Dnes však číslo 262 ukrývá trať z České Třebové přes Moravskou Třebovou, Chornice, Jevíčko, Velké Opatovice a Boskovice do Skalice nad Svitavou. Pod číslem 271 je trať z Chornic přes Dzbel a Kostelec na Hané do Prostějova.
III.koridor - Dne 8.9. v 18.30 projel první vlak po zprovozněné přeložené 2.TK, která nyní vede novým Krasíkovským tunelem. Po 1.TK projel první vlak (IC 505 Jan Perner) již 23.8.2004 večer. Součástí přeložky není jen tunel Krasíkov (1098,3 m), ale také estakáda mezi nádražím a tunelem Krasíkov, estakáda mezi Krasíkovským a Tatenickým tunelem, na kterém je též nová zastávka Tatenice a také Tatenický tunel (140,65 m). Stará trať částečně sloužila až do půlnoci dne 25.8. a nyní je již vytrhána.
Chrast u Chrudimi - na internetu se stále častěji píše o brzkém rušení zabezpečovacího zařízení v žst. Chrast u Chrudimi. Tato stanice je zajímavá hned z několika pohledů. Je to menší stanice na trati 238 z Pardubic - Rosic do Havlíčkova Brodu. Dříve vedla trať 016 z Hrochova Týnce přímo do stanice Chrast u Chrudimi, dne 31.1.1978 byl ukončen provoz na trati z H. Týnce do Chrasti a do roku 1990 byl svršek kompletně snesen až do stanice Chrast u Chrudimi město.
Choceň - Dne 19.9.2003 krátce po druhé hodině odpolední došlo na brandýsském zhlaví žst. Choceň ke stržení troleje v délce asi 200 metrů vlakem EC 172 Vindobona směřujícím do stanice Hamburg Altona. V čele vlaku byla krysa 350 008-9, která přišla o zadní sběrač (nad stanovištěm 2). Bohužel se to stalo v úseku, kde je jedna kolej (nevíme, zda jen na zhlaví, nebo až do Brandýsa). Doprava mezi těmito stanicemi byla zastavena přes dvě hodiny a před oběma stanicemi se hromadily vlaky.
Kdo to mohl tušit, že jedna spadlá trolej způsobí takovou kalamitu. Ale stalo se. Provoz mezi Chocní a Brandýsem nad Orlicí byl zastaven přes dvě hodiny a v tu dobu mělo tímto úsekem projet celkem 17 vlaků osobní dopravy a také určitě nějaké náklady. Vlaky se hromadily před oběma stanicemi a hromadí se stále. řekl bych, že v tomto úseku se jezdí jednokolejně a dieselová mašina či mašiny jezdí kyvadlově Brandýs - Choceň (možná až Zámrsk, protože sudá skupina žst. Choceň je vyloučená z důvodu stavby koridoru).
Michawel připravil souhrn zpoždění vlaků, kterých se dotkla stržená trolej.
Také, aby toho nebylo málo, jedna krysa strhla trolej (v čele EC 172) a jedna údajně lehla na EC 173. Vlaky EC Vindobona prostě ČD dneska pěkně zatopily.
Zpoždění se bude rovnat k normálu zřejmě dlouho do noci či do rána.
Vlaky se postupně dostávají na řadu tak, jak před ono místo přijely. Například před chvílí přejela Bečva, expres 505 Jan Perner a R 705 z Prahy.
Zlámaná Lhota — 1. odstavec
Letohrad - Jak fandové MS Train Simulátoru jistě dobře vědí, již před nějakým časem byla vydána trať 024 ČD jako vůbec první česká trať pro MSTS. Tento "addon" vyvolal rozporuplné reakce. 8.5.2003 jsem se vydal na trať 024, abych srovnal add-on a skutečný stav. Na této trati jezdí na osobních vlacích žehličky s vozy řady Bdmtee. Dnes zde jezdily 111.031 a 111.019 každá se dvěma vozy Bdmtee.
ISSN 1801-5425
historie ŽelPage
A tartalom nyilvános használata kizárólag a szerző beleegyezésével lehetséges.
zc.egaplez@ofni
© 2001-2024 Spolek ŽelPage
Csehországban
Nap
kel: 06:02
nyugszik: 20:01