..: Články :..

Stadler a Bombarďák, foto: stoupa Berlín měl v roce 1880 přes jeden milión obyvatel, se spádovými oblastmi více než dva. Sídelní město pruského krále a německého císaře se bouřlivě rozvíjelo především ve vazbě na průmyslovou revoluci (Borsig, Schwarzkopf, Siemens, AEG…). Z Berlína vycházelo několik na sobě více méně nezávislých tratí, ukončených v hlavových nádržích. Důležitým počinem bylo zřízení čtyřkolejné Berliner Stadtbahn, oddělující místní/příměstskou a dálkovou osobní dopravu – uvedena do provozu 1882.

Canary Wharf 2, foto: Crossrail Londýn — Se svou rozlohou 1577 km² a počtem obyvatel přes osm milionů je Londýn skutečně světovou metropolí. A jako každé jiné sídlo této velikosti, potřebuje i on perfektně fungující dopravní systém. Funkci organizátora nejen hromadné dopravy pro celý Velký Londýn již od začátku tohoto tisíciletí plní Transport for London (TfL). Ovšem již ve čtyřicátých letech minulého století vznikl projekt, který předcházel nynějšímu Crossrail. O začátku Crossrail můžeme mluvit až v roce 2001, kdy vznikla stejnojmenná společnost, z poloviny vlastněná TfL a z poloviny vlastněná Britským ministerstvem dopravy, Department for Transport. Od tohoto data také začínají pokusy a projekty podobné dnešnímu Crossrail.

Souprava vlaku ICE3 čeká na svůj odjezd napříč Německem. Do většiny sousedních zemí z Německa tyto moderní vlaky také zajíždějí, do ČR (zatím) ne, foto: Byll Dostat se vlakem někam opravdu daleko byl vždycky můj sen. Když jsem poprvé zaslechl, že se dá dojet do Londýna jen s několika málo přestupy, přišlo mi to stejně pořád nereálné. Radši jsem jezdil měsíc po Rakousku nebo přes Německo regionálními vlaky. Při první výletu do Londýna vyhrálo letadlo. Pak jsem ale před několika lety objevil stránky pana Válka vlakem.net, kde bylo spojení do Londýna opravdu rozepsáno a hlavně za cenu, která mne zaujala. Pak už bylo potřeba jen odstranit všechny výmluvy typu: nemám tam kde bydlet (pozval mne kamarád, který se tam odstěhoval), nikdo se mnou nebude chtít jet (táta se nabídl, že se přidá a podívá se, kde ještě nikdy nebyl) a ty výhodné jízdenky budou určitě pořád vyprodány (v lednu na březen nebyly). A tak v cestě už nic nebránilo a stačilo sbalit batoh a vyrazit.

lokálky v ČR, foto: Miloš Tak takto by lokálky brzy nemusely vypadat. Před asi půl rokem jsem přišel s myšlenkou vytvořit jednotnou a mezi sebou unifikovanou skupinu železničních vozidel s co největším počtem shodných dílů (motory CAT C18, případně C27, C15), řešících dopravu na lokálních a neelektrizovaných tratích v ČR a na Slovensku. S touto myšlenkou jsem vytvořil skupinu dieselových a tažených vozidel s označením DISREG. Název DISREG vznikl právě s určením všech lokomotiv skupiny DISREG – DIS = diesel, REG – regionální doprava. Dále jsem je pak rozdělil do 2 skupin – DISREG I = rychlíková vozidla; DISREG II = vozidla pro lokální dopravu.

Pendolino (ř. 680 ČD), 1. třída, foto: České dráhyPraha — Osm let po uvedení do ostrého provozu čeká Pendolino jakožto produkt dosud nejvýraznější změna: jeho provozovatel, České dráhy, se od 2. září rozhodl zredukovat kapacitu 1. třídy o polovinu, ze současných 105 na 52 míst. Sedadla v krajním voze č. 1 tak začnou sloužit cestujícím 2. třídy jako tichý oddíl. Tato změna je překvapivým, avšak logickým vyústěním dlouhodobého trendu přibližování pendolin širšímu okruhu zákazníků, a postupného ústupu od image exkluzivního spoje. Vlaky SuperCity ovšem nejsou jediné, které v současnosti čelí významnému přehodnocování produktové strategie. Naopak, i několik měsíců po otevření skutečně konkurenčního prostředí se majoritní společnosti nedokáží ubránit rozpakům při snaze co nejlépe nastavit svou nabídku pro relativně omezený přepravní trh mezi Prahou a Ostravskem. Pokud se ale podíváme dál za hranice, zjistíme, že v tom čeští dopravci zdaleka nejsou sami.

Česko-polský nápis, foto: Přema Vlak není jen dopravní prostředek. Pro někoho je to pracoviště, pro někoho objekt tvůrčí fotografie, pro jiného zase zdroj romantiky nebo seznamovací kancelář… Pro mne byly vlaky, mimo jiné, místem prvního setkání s cizími jazyky. Vlakem jsem začal denně jezdit v době, kdy jsem se učil číst. A velice brzy mi do oka padly různé nápisy na dveřích, skříňkách, cedulkách, přepínačích a jiných hejblatech; a jen o málo později jsem si všiml toho, že mi některé z nich nedávají smysl. Vícejazyčné cedulky v osobních vozech se mi tak staly svéráznou Rosettskou deskou; vychutnával jsem si exoticky znějící Riscaldamento a vapore, lámal si jazyk na Ersatzteilschrank, zoufale dumal nad neznámými písmenky v Не высовываться, přemýšlel, proč němčině většinou stačí méně slov a proč si jsou italština s francouzštinou (když už jsem je dokázal odlišit) natolik podobné. Škola srovnávací jazykovědy na ocelových kolech.

754.012 b, foto: Raven Tak trochu pohádkově působící nadpis uvozuje nejen dnešní tématický den v galerii, ale také krátké ohlédnutí za jednou malou „mimořádností“ loňského léta, která na pár dní zpestřila každodenní modrošedý život na východočeských kolejích a bezpochyby udělala radost nejednomu milovníkovi kulatých okýnek z blízkého i širokého okolí.

Brno hlavní nádraží, foto: Matouš VinšBrno — Pomalu, ale jistě končí období, kdy bylo lepší se Brnu vyhnout. Na dálnici mezi Vyškovem a Brnem od počátku prázdnin téměř nebylo dne bez nehody a tím pádem řidiči stáli v kolonách. Opravy a díky „stávkující“ OHL ŽS i „neopravy“ zase ztrpčují život řidičům jedoucím od Prahy. A demolice viaduktu a tím pádem vytvoření z průjezdného brněnského hlavního nádraží dočasně jen nádraží hlavové s příjezdem z jedné strany je věc, kterou v Brně dlouho nepamatují. Část vlaků proto míjí hlavní nádraží, některé začínají svou cestu až na nácestných nádražích. Pojďte se tedy podívat, jak se stavební práce v brněnském železničním uzlu projevily a jak je zachytili někteří fotografové mezi 15. a 31. červencem.

Souprava německého vlaku ICE3 z Basileje je ve Freiburgu připravena k odjezdu na svou dlouhou cestu do Amsterdamu, foto: Byll Je čtvrtek 14. února 2013. Po práci se doma rychle balím, jaké to štěstí, že teď bydlím minutu od nádraží. Ještě pohled na Babitron, kdy vidím, že vlak jede načas a šup na ústecké hlavní nádraží. Mám ještě pár minut k dobru, akorát na to, abych se postavil na správné místo, kde bude přistaven můj vagón. Přesně v 19.40 přijíždí noční vlak EN 456 s vozy do Amsterdamu, Kodaně a Curychu. Můj vůz je ten se sklopnými sedačkami směr Curych (cestu lůžkem si schovám na jindy). Vagón je naštěstí téměř prázdný, takže to vypadá na celkem klidnou noc. Sedačky se dají trochu polohovat, ale žádná sláva to není, tak uvidím, jak se vyspím. Po kontrole průvodčí a zastávce v Děčíně vjíždíme do Německa. V Drážďanech se vlak dělí na dvě části. Jen zamávám vagónům jedoucím směr Berlín, přistavují nám novou lokomotivu a již míříme do Lipska, kde vlak musí změnit směr jízdy (Lipsko je hlavové nádraží – největší v Německu). To je již docela pozdě večer, snažím se tedy spát, což se mi trochu daří až do Frankfurtu, kde jsme ve čtyři hodiny ráno. Odtud už spíš jen poklimbávám, takže se začínám za Offenburgem balit trochu rozlámaný a málo vyspalý. Po jedenácti hodinách cesty jsem v krátce po 7. hodině ranní v cíli cesty, v německém Freiburgu, u hranic se Švýcarskem a Francií. Zjišťuji, že nám v noci přidali spoustu vagonů z Berlína, takže vystupuji z posledního vagonu asi 14vozového vlaku.

Hlavní nádraží Berlín, vyšší úrověň, tah východ - západ, foto: Daniel Schwen Nedávno jsme přinesli autorský článek dávající pohled na berlínské Hlavní nádraží (Hauptbahnhof / Lehrter Bahnhof) očima architekta. Nyní, jako doplněk, přinášíme několik pohledů očima vláčkaře. Po seznámení se s pohledem architekta jsem překonal vrozenou lenost a zajel jsem se na ono nádraží podívat, zda a co je nového, co mně zajímá víc, než uložené kubíky betonu a tuny ocelových konstrukcí. A dozajista zda a jak se obměňuje vozový park na Regiu.

Hlavní nádraží Berlín, foto: Petr Šmídek (archiweb) Na místě původního nádraží Lehrter Bahnhof vzniklo největší železniční nádraží v Evropě: protínají se zde severojižní a východozápadní dráhy InterCityExpress ve spojení s příměstskou a podzemní železniční dopravou. Severojižní dráha probíhá v podzemním tunelu 15 metrů pod Sprévou a Tiergarten. Východozápadní dráha je zvýšena 10 metrů nad zemí. Hlavní myšlenkou projektu nového nádraží Lehrter Bahnhof bylo zdůraznit výjimečné situování stávajících tratí v městském prostředí.

The Lartigue Monorail system, foto: Oliver Wald Článek o Las Vegas a (mimo jiné) o jeho monorailu podnítil krátký pohled do historie, protože „co je to za mašinku, když nemá komínek“. Obsáhlý přehled o historii i současnosti různých systémů monorailů naleznete v souhrnném pojednání na Wikipedii. Avšak monorail má historii dlouhou skoro jako železnice sama. Přitom ne vždy muselo jít o dráhu visutou, mimoúrovňově pozemní komunikace křížící. Některá starší a pozoruhodná řešení si pojďme krátce připomenout.

Narozeninový vlak nedaleko Zásmuk, foto: Matouš DanielkaKolín — Další rok rychle uplynul a s rokem letošním přišlo i další výročí založení portálu ŽelPage. Jak je již v posledních letech tradicí, oslavy se nesly ve znamení jízdy zvláštního vlaku, který se tentokrát podíval do oblasti středních Čech, konkrétně na Kolínsko. Vlak, který byl tvořen historickým motorovým vozem M 262.1002 (831.113) společnosti Junior Market, projel několik zajímavých železničních tratí, včetně různých spojek, nebo již běžně nepoužívané tratě 013, kde se běžní cestující již jen tak vlakem nesvezou a jezdí zde pouze sezónní nostalgické motoráčky. Pojďme se tedy nyní podívat, jak tedy vlastně letošní narozeninová jízda ŽelPage probíhala.

BBC 2 Logo, foto: Wikimedia Common Komentář — Pokud bychom nahlédli do historie jakékoliv náhodně vybrané země, zcela nepochybně najdeme okamžik, kdy určitá část dopravní infrastruktury selhala a dopravní proud v dané dopravní službě se zastavil. Úplně. I ve Velké Británii nastal okamžik, kdy se díky stávce personálu National Rail, provoz na „ostrovní“ železnici zastavil. A onoho dne ráno, tedy 19. prosince roku 2003, zcela určitě nikdo netušil, že to, co začalo pouhou stávkou personálu drah, skončí katastrofou, která si na svoje konto přičte 93 obětí bez ohledu na typ dopravy.

52.8055 v Konstanz, foto: Tommy Je spousta fandů, co by chtěli mít vlastní parní mašinku. Jsou tací, kteří by si rádi novou postavili, nebo alespoň zrekonstruovali. A jsou i tací, kteří to udělali. Tiše jim závidím a nahlas je obdivuji. Pro zasvěcené není tajemstvím, že švýcarská lokomotivka SLM v první polovině 90. let minulého století vyvinula a vyrobila novou parní ozubnicovou lokomotivu H 2/3 pro švýcarskou Brienz Rothorn Bahn a rakouskou Schafbergbahn. A na stejném místě na sklonku 90. let vznikla i zajímavá rekonstrukce lokomotivy 52.8055, uplatňující řadu soudobých poznatků techniky a technologických možností. Stroj byl poté značně medializován, ale určitou dobu o něm nebylo příliš slyšet – musel zpátky do dílen, „k lokomotivnímu lékaři“.

« Novšie správy | 1 2 3 4 5 ... 45 | Staršie správy »    
ŽelPage - elektronický magazín o dráhach
ISSN 1801-5425
historie ŽelPage
Verejné použitie obsahu bez výslovného súhlasu autora nie je dovolené.
zc.egaplez@ofni | diskusia
© 2001-2014 ŽelPage, o. s.
:. Prihlásenieopen/close
 
 
  
 
Zabudnuté heslo   
Zaregistrovať sa   
:. Ponuka eShopuopen/close
:. Poloha vlakov CZopen/close
Poloha vlakov CZ
 
:. Poloha vlakov SKopen/close
Poloha vlakov SK
 
:. Vyhľadávanieopen/close

 
   
 
 
   
 
» Pridať odkaz
:. Info pre fotografovopen/close
Informácie o podmíenkach
na fotenie v ČR

Slnko
vychádza v 06:02
zapadá v 20:01

meteo meteo
:. Aktuálne diskusie
Poslední příspěvek Re: Ze zahraničí
janson  - 30.3. (15:08)
Co mrknout na vagonweb? [link] ... z-7694.php

Poslední příspěvek Re: Ze zahraničí
bures2  - 28.3. (13:05)
Dobrý den, chtěl bych poprosit, zda někdo nemáte fotky interiéru nebo plánem ...

Poslední příspěvek Re: Vlaky do Jihočeského kraje
340.055  - 23.2. (9:47)
Není proč a po čem jezdit více kategoriemi.

Poslední příspěvek Vlaky do Jihočeského kraje
lokoadam  - 22.2. (0:27)
Můžete mi prosím někdo vysvětlit, jak je možné, že do relativně velkého ...

Poslední příspěvek Re: Vzkazy redakci
marek kubík  - 15.2. (17:02)
Prosím o přejmenování z marka kubíka na Marka Kubíka. Důvodem je spávné ...

Další diskuze >>>
:. Novinky na VLAKY.NET
Poslední příspěvek Ako som spojil príjemné s užitočným alebo Brigáda na zubačke
V dňoch 22. a 23. marca sa konala brigáda v Tisovci. Oznam o tejto akcii sa objavil na stránkach magazínu VLAKY.NET s dostatočným predstihom. Zapáčila sa mi táto akcia. Zariadil som si doma rodinné ...

Poslední příspěvek Na Ostravsko za trochou železniční archeologie
Přívětivé jarní počasí opět vybízelo k prozkoumání zrušených tratí. Proto jsem se vydal ve čtvrtek 27. března do Ostravy na obhlídku pozůstatků dvou zrušených tratí, Ostrava-Svinov ...

Poslední příspěvek Modernizace traťového úseku Praha-Běchovice – Úvaly
16. dubna byla oficiálně zahájena modernizace traťového úseku Praha-Běchovice – Úvaly a VLAKY.NET se mojí osobou také zúčastnili. Pro mne byla tato akce zajímavá také tím, že jsem, pokud ...