..: Články :..

Podzemní nádraží Zürich HB Löwenstrasse (DML), foto: whatson.ch Švýcarsko — 15. červen byl letos dnem změn jízdních řádů. Ve švýcarském Curychu došlo při této příležitosti k částečnému zprovoznění největšího vnitroměstského infrastrukturního projektu celého Švýcarska, tzv. Durchmesserlinie (DML). Tato nová městská železniční trať spojuje curyšská nádraží Oerlikon a Altstetten, umožňuje bezúvraťový průjezd linek regionální a v budoucnu i dálkové osobní dopravy skrze hlavní nádraží Zürich HB a výrazným způsobem zvyšuje kapacitu hlavního nádraží.

Desiro společnosti DB Erzgebirgsbahn na trati 137, foto: ExcelsiorVejprty — Železniční trať s číslem 137, která spojuje Chomutov s Vejprty a dále vede do Německa, má období nejsilnějšího provozu již nepochybně za sebou. Nákladní doprava je prakticky nulová, tu osobní zajišťují dva páry osobních vlaků, které jezdí o víkendech a dalších jednotlivých dnech. Staniční budovy mají svá nejlepší léta již také za sebou, řada z nich byla v minulém desetiletí částečně či úplně stržena nebo poničena. Přesto má tato trať určité kouzlo, které jí zůstává dodnes a činí ji v mnoha ohledech zajímavou. Za minulostí i současností této tratě se můžete podívat v následujícím článku.

Fotoškola Vážení přátelé, uživatelé galerie, na našem portálu se již sedm a půl roku s nepravidelnou pravidelností setkáváte s různými díly seriálu, který jsem nazval fotoškola. Ten uplně první, věnovaný flašce, byl dosti specifický a spíš takovým počinem, zda to bude mít smysl. Dále se objevovaly postupně další díly, buď úzce zaměřené na nějaký konkrétní problém, nebo naopak věnované obecněji nějakým základním principům. V každém z nich se snažím ukázat, že to lze dělat jinak, lépe. Dnešní díl fotoškoly by spadal do té části, která se nazývá fotoškola pro začátečníky, a vlastně by měl tomu miniseriálu předcházet.

U 36.003 Katka na Rušňoparádě v Košicích, foto: Thomas Böhme Košice — Při příležitosti velkých železničních oslav Rušňoparáda 2014 ve východoslovenských Košicích byla připomenuta mimo jiné dvě významná jubilea. Při akci, konané o víkendu 26. a 27. dubna 2014, oslavily kulaté narozeniny hned dvě zúčastněné parní lokomotivy, ač každá z poněkud jiné hmotnostní kategorie.

T4660rychlik, foto: Zdenek Sindlauer Pro mladého muže snad nebylo většího ponížení, než pochodovat v prvomájovém průvodu. No, pochodovat… pohyb, když už tedy být musel, to byl, to ano. Ale pochodu se to moc nepodobalo. To dnes, maje na krku skoro o čtyři křížky více, i se síťovkou do lídlu každou sobotu kráčím podstatně odhodlaněji a rychleji.

681.001, Polom - Jeseník nad Odrou, foto: Duhy Před nedávnem autor Aleš Petrovský prezentoval na zdejších stránkách výborný srovnávací test železničních dopravců na trati Praha – Ostrava – Bohumín v běžném provozu. Já bych si dovolil v mém příspěvku uvést pár postřehů, jak to vypadá, když se „nedaří“.

směr Vorë (detail), foto: tomsa0397 Do Albánie, dříve dobrovolně nejuzavřenější evropské země, se dá již přes dvě desetiletí celkem dobře cestovat a její poznávání tak nečiní zvláštních obtíží. Dá se tam dostat takřka všemi dostupnými dopravními prostředky – letecky, pozemní cestou, případně trajektem přes moře. Druhý z uvedených způsobů však stále zůstává vyhrazen takřka výhradně automobilům, poněvadž i když jsou albánské železnice napojeny u pohraničního města Skadar (alb. Shkodër) u stejnojmenného jezera na železniční síť Černé Hory a přes ni dále do zbytku železničního světa, je na tomto spojení stále provozována toliko nákladní doprava. Ojedinělým způsobem pak bylo nedávno vyřešeno i železniční spojení do albánského hlavního města Tirany (alb. Tiranë).

Čísovice, foto: ŠepliNásledující řádky čtenáře a milovníky parního provozu na chvíli zavedou na začátek letošního února, kdy se ve dnech 6. až 8. února 2014 po místních tratích okolo Prahy projela parní lokomotiva 434.2186 s nákladními vlaky. Lokomotiva odvezla nejen „falešné“ vozy pro fotografy, ale na pravidelných manipulačních vlacích i běžnou zátěž. Celá fotoakce byla naplánována na tři dny, přičemž v prvních dvou dnech byla lokomotiva nasazena na pravidelný vlak Praha – Dobříš a zpět, resp. Praha – Čerčany, třetí den pak byla v čele již „klasického“ fotovlaku v trase Praha – Rudná – Hlubočepy, což umožnilo ji zachytit na legendárním pražském Semmeringu. Akce byla celým pojetím a rozsahem svým způsobem unikátní, proto se k ní vracíme i tímto krátkým článkem. Takže pozor, odjezd!

Fotoškola Vážení přátelé, uživatelé galerie, ondy jsem se zamyslel a napadlo mne, s čím asi tak mají autoři přispívající do galerie problémy a jaké funkce grafického softwaru neumí využívat. Přesně touto větou začíná jeden z předchozích dílů fotoškoly věnovaný výpalům. K jejich eliminaci se použily vrstvy a dnes si ukážeme, k čemu ještě jsou vrstvy dobré.

loko mezi Skopje - Tovarna a Skopje, foto: tomsa0397 V první části článku jsem se pokusil přiblížit makedonské železnice od dob Osmanské říše do současnosti. Nyní se chci zaměřit na bližší popis jednotlivých tratí, pokud možno s uvedením všech (i případně t. č. neprovozovaných) stanic/zastávek, případně dalších souvisejících informací, které považuji za vhodné zmínit. Snažil jsem se pojmout článek co nejúplněji s důrazem na faktickou přesnost, každopádně uvítám případné doplňující údaje, aby se na tento pokus o miniencyklopedii dalo co nejvíce spolehnout.

Perex pic 1, foto: tomsa0397 Ještě před několika málo lety se dalo bez přerušení cestovat vlakem do každé země ležící na Balkánském poloostrově (vyjma Albánie). Oproti minulosti dnes ubylo příležitostí k využití osobní dopravy po tamní železnici. Pomineme-li dřívější zakončení trati na evropském břehu Marmarského moře v tureckém Istanbulu, nachází se potom nejjižnější místo na Balkáně, kam lze ze zbytku světa bez přerušení dojet pravidelným vlakem, v Makedonii.

809.398-1, Opava východ, foto: Payus Opava — Opava byla hlavním městem rakouského Slezska (po prohrané válce v r. 1742, kdy byla větší část Slezska postoupena Prusku). Až do vzniku země Moravskoslezské v roce 1928 byla sídlem zemských úřadů. Na přelomu 19. a 20. století se Opava stala významným železničním uzlem, byť jen lokálního významu. Trať z Ostravy do Opavy byla stavěna jako odbočná dráha společnosti Severní dráha císaře Ferdinanda a byla oficiálně dána do provozu 17. prosince 1855. V roce 1892 přibyla trať do Horního Benešova. V roce 1895 došlo k propojení nádraží Opava východ a Opava západ – tam od roku 1872 končily vlaky z Krnova a Olomouce. Od roku 1895 byla zahájena doprava mezi Opavou západ a Kravařemi ve Slezsku, v roce 1913 byla trať prodloužena až do Hlučína a v závěru roku 1933 začaly vlaky z Hlučína zajíždět na nádraží Opava východ. V roce 1905 ještě přibyla trať do Hradce nad Moravicí. V současné době se začíná psát další kapitola – místo budování se bude možná rušit. Ve čtvrtek 13. února 2014 proběhlo jednání náměstka hejtmana Moravskoslezského kraje pro dopravu a životní prostředí Daniela Havlíka se starosty obcí ležících okolo železniční tratě 314 spojující Opavu s Jakartovicemi. Výsledkem tohoto jednání je pro některé poměrně smutná zpráva: pravidelné osobní vlaky se s největší pravděpodobností po 122 letech na tuto trať 6. dubna 2014 vydají naposledy.

perex, foto: zdenek sindlauer Ten, kdo prorokuje budoucnost, obvykle bývá buď pošetilým snílkem, nebo neškodným bláznem. Ačkoli – existují i lidé, kteří se prognózou věcí budoucích dokáží uživit, a pokud umějí rychle běhat, anebo všechno okecat, mohou to dotáhnout i velice daleko. Já sám sice dokážu okecat leccos, ale nijak špičkovým běžcem nejsem, pročež se v oblasti předpovídání budoucnosti sebekriticky řadím k pošetilým snílkům, občas inklinujícím k neškodným bláznům.

Praha, foto: Chary (Silvestrovský) komentář — Koncem srpna, když padlo definitivní rozhodnutí o nepořízení další série railjetů a na Hradě, ve Strakovce i na Nábřeží se začínalo hovořit o obnovení projektu kanálu spojujícího Dunaj, Odru a Labe, jsem si tipnul, že se stihne zadat ještě studie proveditelnosti – a „Ahóóój ministr“ mne nezklamal. Studie bude. Podařilo se nám získat další informace k připravovanému projektu. Nejsou sice tajné, protože někteří úředníci by s nimi jinak nemohli pracovat, neb jim chybí příslušné prověrky, ale všichni dotčení úředníci se k nim staví systémem „jako by neexistovaly“. Oficiálně nechce nikdo nic potvrdit, ale ani vyvrátit. Přesto informace se nám podařilo získat a ověřit z několika na sobě nezávislých zdrojů.

ČD-C: Cokoliv Kamkoliv, 163.023-5, Starý Kolín - Nadjezd, foto: Chary Poslední den roku 2013 je zlomovým pro ČD Cargo. K tomuto dni dochází k přestěhování generálního ředitelství ČD Cargo do nových prostor v budově Nákladového nádraží Žižkov. Tento přesun byl motivován několika skutečnostmi, přičemž většina z nich by sama o sobě byla dosti silným důvodem k přestěhování.

Hlavním důvodem jsou samozřejmě peníze, zde konkrétně nájemné v současné budově Lighthouse, které je mnohem vyšší, než umožňuje současná finanční situace našeho největšího nákladního dopravce. Budovy v nové lokalitě budou ve vlastnictví firmy, tudíž je naopak předpoklad, že pronájem kanceláří či skladů jiným firmám přinese i určitý finanční zisk.

« Novšie správy | 1 2 3 4 5 ... 47 | Staršie správy »    
ŽelPage - elektronický magazín o dráhach
ISSN 1801-5425
historie ŽelPage
Verejné použitie obsahu bez výslovného súhlasu autora nie je dovolené.
zc.egaplez@ofni
© 2001-2015 Spolek ŽelPage
:. Prihlásenieopen/close
 
 
  
 
Zabudnuté heslo   
Zaregistrovať sa   
:. Ponuka eShopuopen/close
:. Poloha vlakov CZopen/close
Poloha vlakov CZ
 
:. Vyhľadávanieopen/close

 
   
 
 
   
 
» Pridať odkaz
:. Info pre fotografovopen/close
Informácie o podmíenkach
na fotenie v ČR

Slnko
vychádza v 05:23
zapadá v 20:52

meteo meteo
:. Novinky na VLAKY.NET
Poslední příspěvek Gulliver v železničnom Lilipute
Niekde ďaleko za kopcami na brehu Ženevského jazera sa nachádza malá ospalá dedinka La Bouveret. V tejto dedinke sa zišli niekedy v roku 1987 priatelia veľkých záhradných železníc, aby založili ...

Poslední příspěvek Výhybňa Čeľovce v roku 1976 a dnes
Železničné priecestie v km 46,155 na železničnej trati ŽSR č. 190 pri výhybni Čeľovce vyzeralo v roku 1976 inak ako dnes, vtedy priecestím viedla trať širokého rozchodu. Dnes spolu s traťou ...

Poslední příspěvek Parní vlaky na Kolínské řepařské dráze s lokomotivou O&K 40 HP
Kolínskou řepařskou dráhu snad není potřeba na stránkách Vlaky.net představovat. Dráha vychází s nádraží Sendražice, kde je provozní zázemí a měří 4,5 kilometru. Dráha nově končí ...