Myslel jsem, že v pohodě; však jsem nakreslil už taky čtyřiašedesátikoláka. No jo, to jsem ale býval bezstarostně čmárající študák, kdežto nyní coby kreslícího šedivějícího daňového poplatníka mne drobet znervózňuje výstředníková tyč až od páté spřažené osy a budka obepínající skříňový kotel, jako když krajta konzumuje misionáře. Aha, tak pozor. Tady s vrozenými proporcemi štokrů a albatrosů neuspěju. Na to se musí jinak - systematicky…

Pokračování

Praha — Týden od minulého zpravodajského souhrnu Kauzy railjety byl vskutku akční. Škoda Transportation nejdřív po letech mediální izolace předstoupila před novináře, aby vytáhla z rukávu své nejnovější vysněné vozidlo a vysvětlila, proč je pro ČD daleko vhodnější než soupravy od Siemensu. Nechce ho ale ukázat, ani podrobněji komentovat detaily. Antimonopolní úřad mezitím vydal předběžné opatření, které drahám zabraňuje v podepsání smlouvy, zatímco ČD podle očekávání podaly žádost o rozklad. Škodovka se ohradila proti rozkladu, a podala stížnost k Evropské komisi. Do mediální přestřelky tak najednou vstupují vrcholoví právníci, občanské iniciativy, neziskové organizace i některé z nejkontroverznějších PR agentur světa — a my se teď pokusíme o souhrn všeho, co se v případu za uplynulých deset dní událo.

Pokračování

Praha — Dva týdny uplynuly a kauza s railjety pokračuje přesně podle scénáře: Škoda Transportation podala námitku k Českým drahám, ty ji odmítly, Škodovka poslední den před termínem odpověď neakceptovala a posunula případ výš, k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Proces se tak začíná natahovat, zatímco České dráhy stojí ve slepé uličce: výrobce Siemens sice opci na odkup rakouských souprav prodloužil do konce září, Škoda ale zároveň požádala o vydání předběžného opatření, které ČD zabrání v jakémkoli pokroku s realizací smlouvy. Do rozhodování o budoucnosti railjetů v Česku tak vstupuje několik nových proměnných – a množí se dotazy, jaká je pravá příčina aktuálního sporu.

Pokračování

… to bude radosti na Starém Bělidle, filosofoval jsem kdysi coby jinoch.

Než si jednou nakreslím všechny lokomotivy…

… tak coby drasticky přestárlý kmet si už asi nevzpomenu, proč a co vlastně jsem to chtěl. A to ještě za podmínky, že to budou v nejlepším případě jen ty československé lokomotivy, poněvadž kdybych chtěl obsáhnout všechny dosavadní pozemské lokomotivy, tak to bych hned teď v pondělí šéfovi musel vzkázat, že mi bylo potěšením, vyzvednout si v bance poslední výplatu, po zbytek života 7 hodin denně spát, každé tři minuty kreslit jednu mašinu, a pana Kalouska, zákonnou manželku i potomstvo poprosit, jestli by mě nějak uživili.

Pokračování

Vážení čtenáři, zajisté vám neunikla probíhající monografie v naší fotogalerii a tak, jako při předešlých "kavalkádách" s brejlovci a bardotkami, je na čase posvítit si na sérii prozatím poslední. Prostor dostala trakce elektrická – druhá generace závislé trakce z produkce plzeňské Škody, konkrétně stroje, které spojuje nejen jejich „krabicovitý“ tvar skříně s vysokým aerodynamickým odporem, ale i vyspělá mechanická část a především pak trakční výzbroj. Důsledná unifikace umožnila zaměřit se při vývoji pouze na trakční část nové lokomotivy, což šetřilo čas a umožnilo rychlé spuštění sériové výroby. Díky velkému objemu výroby potkáváme druhou generaci Škodovek na celém území někdejšího Československa, a to jak v osobní, tak i v nákladní dopravě.

Pokračování

Byly miliónkrát pomluveny, rozcupovány, zdecimovány, zdeptány, proklety, zesměšněny a hystericky zatraceny. Tisíckrát jsem z nich vystoupil tu s otlačenou zadnicí, tu s omrzlinami, tu s náběhem na pořádného vlka, tu kapánek ohluchlý, tu s rukou vyždímanou od stírání oroseného okna. Třeba je to jen mým stárnutím a senilitou, třeba je to jen mým zděšením z údajně modernějších následníků, ale neubráním se divnému pokušení: začínám mít skleníky nějak rád.

Pokračování

Český Těšín/Cieszyn - 15. října 2010 v 11 hodin došlo na ulici Dojazdové v polské části Těšína k odhalení pamětní tabule. Na budovu bývalé vozovny Těšínské městské dráhy (Städtische Strassenbahn Teschen) byla umístěna tabule upomínající na funkci této budovy v období let 1911 – 1921, kdy ještě v nerozděleném výstavním monarchijním městě Teschen jezdily z jednoho břehu Olzy na druhý červenobílé tramvaje. Právě zde na třech kolejích vozovny tramvaje nocovaly, aby zase ráno vyrážely do vydlážděných ulic multikulturního Těšína.

Pokračování

(Aktualizováno 11. října 19.47) Vážení čtenáři, zajisté jste si všimli, že i tento měsíc je naše fotogalerie zaměřena opět na stroje určité řady. Zatímco se červenec nesl ve znamení brejlovců, nyní byl prostor věnován řadám 749, 751 a 752. Tyto legendární stroje, známé pod přezdívkami berta, bardotka, zamračená, ceckatá aj., křižují české i slovenské tratě již téměř padesát let. Během této doby si lokomotivy získaly tisíce příznivců nejen z řad železničních nadšenců a fotografů, ale i strojvedoucích. Přestože jejich věk dosahuje úctyhodných hodnot, pokrokové řešení, konstrukce a především spolehlivost umožnily ponechat tyto stroje v provozu až do dnešních dnů. V současné době je lze spatřit především na rychlících z Prahy do Českých Budějovic, kde provoz zajišťují pražské lokomotivy.

Pokračování

Česko — Někteří železniční dopravci pro samou honbu za nejefektnějšími a mediálně atraktivními vlaky pozapomínají na minoritní skupiny cestujících. České dráhy nejsou výjimkou, spíše naopak; bezbariérovost se v jejich slovníku zatím příliš nevyskytuje. Jak se tedy jednoho dne dařilo v českých vlacích jedné „zabariérované“ skupině – čerstvým rodičům s kočárkem? Ač odjakživa fandím železnici a jako adolescentní „režijkář“ jsem české tratě doslova prokřižoval, už dlouho, až na občasné svezení Eskem, jsem nevyužil jejích služeb a paradox mě přivedl zpět do dálkového vlaku až po několika letech. Shodou okolností v roli čerstvého otce, a to hned „v plné polní“ – s manželkou, obsazeným kočárkem, jezevčíkem a několika zavazadly. Schéma klasické — první část cesty regionálním spojem, poté přestup na vlak vyšší kvality. A jak mě modrá armáda po letech přivítala?

Pokračování

Zajisté vaší pozornosti neunikla fotogalerie, plnící se v poslední době pouze lokomotivami, přezdívanými „brejlovec“. A když zde máme už tolik fotek těchto lokomotiv, pojďme si o těchto elitních motorových strojích povědět něco více. Tyto lokomotivy dnes okupují označení 750, 752, 753, 754, 755, 756 což poukazuje na různé úpravy. Jednotlivé modifikace brejlovců se liší přítomností či absencí parního generátoru respektive eletrického agregátu. V přímé souvislosti se liší i velikost nádrže — 2500 či 3600 litrů. Lišit se mohou v (ne)dosazení ARR. Nově rekonstruované lokomotivy řad 753.7, 752.6 a nově i 750.7 u nás, stejně jako 756 a budoucí 757 na Slovensku, se liší v mnoha částech — většina z nich je očím skryta. Především mají jiné motory, než původní brejlovci z továrny ČKD. Výjimkou v použití pohonných jednotek Caterpillar je pouze remotorizace řady 752.6, která dostala motor K 6 S 310 DR ze zrušených strojů řady 771. Samozřejmostí u všech rekonstrukcí je nový řídící systém, vnitřní provedení kabin a pultů a také jejich vybavení. Naopak maximální shoda panuje u vnějšího designu a maximální rychlosti 100 km/h.

Pokračování

Praha — Ještě před rokem by málokdo věřil, že jediné slovo dokáže zježit všechny chlupy na těle celé řadě železničních fotografů, diskutérů a šotoušů obecně. Uběhlo ale dvanáct měsíců a jméno jediného pražského grafika se ve společnosti drážních tradicionalistů stalo synonymem hrubé urážky. Zatímco však ve fórech zní neutichající kritika, cestující si pomalu začínají zvykat na to, že zelená a červená barva vozidel ustupuje modré – a nezůstává pouze u exteriéru. Jaký byl pro České dráhy první rok s „Najbrtem”? Zeptali jsme se člověka, který na zavádění modrého stylu dohlíží. Na otázky ŽelPage odpovídal manažer Českých drah pro korporátní identitu Tomáš Tarant.

Pokračování

Tři roky čekala česká železniční veřejnost na chvíli, kdy České dráhy zrealizují několikrát avizovaný nákup stovky ojetých vozů ze zahraničí. S příchodem roku 2010 a zprávou o dalším neúspěšném výběrovém řízení je však jasné, že se vysněné Bimzy po českých kolejích opravdu prohánět nebudou. ČD se naopak, dle svého tiskového oddělení, nyní zaměří více na modernizaci stávajících rychlíkových vagonů na úkor navýšení počtu moderních vozů ve své flotile. S ohledem na vývoj posledních měsíců jsem se proto rozhodl sepsat vizi v rovině čistě laického odhadu, které vozy a jak by mohly projít modernizací tak, aby měly České dráhy ve 21. století svým cestujícím opravdu co nabídnout.

Pokračování

Česká republika — Poslední díl seriálu o historii reklamních lokomotiv je tady. Tentokrát jeho název nenese v názvu žádné české depo kolejových vozidel. V díle „co se jinam nevešlo“ se podíváme na zbývající dvě reklamní lokomotivy skupiny České dráhy. Jsou to „samotářky“ 163.030 z DKV Česká Třebová a 363.015 z SOKV Ostrava. Podíváme se také na slovenské reklamní lokomotivy a neopomeneme ani ty rakouské, které čas od času můžeme na našich kolejích potkat. A aby byl výčet kompletní vzpomeňme ještě na motorové vozy řady 809 a 810 v barvách politické strany ČSSD a reklamní nátěry ostatních českých dopravců. To vše se dočtete v tomto posledním dílu seriálu o historii reklamních lokomotiv, který vám snad zpestřoval posledních pět sobot.

Pokračování

Brno — Po strojích z DKV Praha a DKV Plzeň přichází na řadu, ve čtvrtém díle seriálu o historii reklamních lokomotiv, sedm reklamek z moravské metropole. DKV Brno má ze všech českých dep ve své evidenci největší počet reklamních lokomotiv. Jejich složení je však trochu monotónní. Hned tři rychlá esa 362.119, 362.121 a 362.166 na sobě nesou nátěr Poštovní spořitelny, esa 363.019 a 363.021 jsou v nátěru společnosti ČEZ, 363.033 maloobchodní sítě Relay a 363.039 zdobí reklama vydavatelství Grand Princ. Pojďme se tedy podrobněji podívat na jejich reklamní nátěry a říci si, kde je můžeme potkat.

Pokračování

Plzeň — Po DKV Praha přichází na řadu v seriálu o reklamních lokomotivách další české depo kolejových vozidel (DKV), které má ve své evidenci nějakou z lokomotiv v celoplošném reklamním nátěru. Ve třetím díle se přesuňme na západ Čech do Plzně a uveďme si několik faktů a fotografií o čtyřech plzeňských reklamkách – „exolympijské“ 363.078, „Kuřeti“ 363.084, „Eurovce“ 363.086 a „Poštovce“ 363.127.

Pokračování