Dorset — Pokud jste si po přečtení nadpisu promnuli své oči v domnění, že vidíte špatně, pak Vás ujišťuji – nikoliv, vidíte správně. A hned Vám vysvětlím, co že se to děje. V podstatě je to jednoduché. Hledal jsem název pro pravidelné aktualitky z Velké Británie. Z mnoha variant mi tato vyšla jako ta nejlpeší. A tak vám představuji komentované aktualitky s názvem Anglické pražce, které s pravděpodobnou čtrnáctidenní pravidelností budou na stránkách ŽelPage komentovat zprávy z Albionu, jež se nějak týkají železniční a příbuzné problematiky. To vše v mém stylovém podání – tedy s humorem, sarkasmem, lehkou ironií a značnou neúctou k umělým autoritám. Jste připraveni?

Pokračování

Londýn — Na počátku roku 2011 jsem s jedním anglickým gentlemanem diskutoval na téma londýnské dopravy, a dovolil jsem si složit malou poklonu metru pražskému, které se sice s londýnským metrem nemůže měřit co do délky svého života, zato jej lze v tomto srovnání s jistotou označit za mnohem kvalitněji řešené. Pochopitelně jsem musel dotyčnému vysvětlit poněkud složité aspekty vozového parku, který v minulosti sestával výhradně z produkce Mytiščinského strojírenského závodu, a díky tomu byl onen vozový park poněkud jednotvárný. Tyto a různé jiné technické informace kolegu sice zajímaly, avšak že by projevoval nějaké zásadní pohnutí, tak to opravdu neprojevoval. Tedy až do okamžiku, než jsem pochválil naše současné metro za nové jednotky od Siemense, a za jeho 1,5 minutový takt ve špičce. V tu chvíli se na mne onen známý podíval okem velmi nevěřícího Angličana a dutě se otázal: „A tomu mám věřit?“

Pokračování

Rozloučili jsme se s ostrovem Skye a míříme do městečka Balloch u Loch Lomond. Balení stanu za neustálých poryvů vichru a nepříjemně studeného deště nás značně vyčerpalo, proto se šest hodin jízdy snažíme využít k odpočinku. Autobus však příliš neoplývá komfortem (310 kilometrů dlouhá cesta pro jednoho stojí 40 liber, za takovou cenu by si člověk nějaké to pohodlí zasloužil…), a proto se nám moc dobře spát nedaří. Ve městě Fort William na půl hodiny zastavujeme a vzhledem k tomu, že stojíme hned vedle vlakového nádraží, jdu se podívat dovnitř. Je zde odstavena souprava od nočního expresu do Edinburghu (s přímými vozy do Londýna). Jinak "ani kolo". Jízdní řád se podobá notám na buben – je vidět, že vlaky zde opravdu k pravidelnému dojíždění neslouží. Trať do Glasgow je ale vyhlášená turistická atrakce a každý víkend se po ní můžete svézt historickou soupravou s parní lokomotivou v čele.

Pokračování

Po dvou hodinách letu se 11. července 2011 v 19.50 podvozky našeho letadla konečně dotýkají země. Právě jsme přistáli v hlavním městě Skotska. O několik okamžiků později nám již letuška oznamuje, že do příletové haly budeme odvezeni letištními autobusy, a děkuje nám, že jsme využili služeb letecké společnosti Jet2.com. Do Edinburgu ani jiná společnost z Prahy nelétá. Při výstupu z letadla mne překvapuje, že je ve Skotsku tepleji než v Čechách. Že bychom na ostrovní království skutečně vozili lepší počasí? Již při návštěvě oblasti Midlands před dvěma roky jsem na obloze nespatřil téměř jediný mrak a teplota byla výrazně vyšší než v domovině.

Pokračování

Česká republika, rok 2030: Cestující mezi Prahou a Brnem sklízí plody konkurenčního boje. S platností od nového jízdního řádu se zásadně zlepšily podmínky pro cestující mezi Prahou a Brnem. Poté, co si cestující léta stěžují na drahé a přeplněné spoje společnosti RegioJet mezi Prahou a Brnem přes Pardubice, rozhodla se této situace využít společnost Vysočina, dceřinná společnost Rakouských spolkových drah. V koncesi z roku 2017 na provozování rychlíkové linky Praha - Havlíčkův Brod - Brno, kterou od Ministerstva dopravy získala na výjimečných 20 let, se společnost Vysočina zavázala, že investuje 1 miliardu korun do zlepšení technického stavu tratě mezi Golčovým Jeníkovem a Tišnovem a že nasadí nová naklápěcí vozidla. Výsledek těchto investic si mohou cestující užívat právě nyní. Luxusní vlaky do Brna nyní Vysočina nabízí každou hodinu, jízdní doba je pouze o 10 minut delší než Jančurovy vlaky přes Českou Třebovou a tarify jsou o 50% nižší než dosavadní.

Zdá se vám to nemožné?

Pokračování

Kolín nad Rýnem/Londýn — Nejrychlejší dopravní spojení mezi Londýnem a Kolínem nad Rýnem v současnosti zajišťuje letecká doprava. Do cestovního času je nutné započítat i čas strávený cestou na i z letiště a neustále se prodlužující bezpečnostní kontroly před odletem. S použitím nejrychlejších variant lze takovou cestu absolvovat v nejlepším případě za tři a půl hodiny. Avšak od roku 2013 může letecká doprava mezi těmito městy dostat vážného konkurenta v podobě vysokorychlostního spojení s předpokládanou cestovní dobou čtyři hodiny. Německý koncern DB vydal krátké oznámení s plánem na zavedení výše zmíněného železničního spojení. Trasa by začínala na londýnském nádraží Saint Pancras a končila na hlavním nádraží v Kolíně nad Rýnem. A předpokládaná cena? Dle expertů, kteří se zaměřují na dopravní trh, by nemusela přesáhnout 49 liber (55 eur) v jednom směru.

Pokračování

Derby — Kontrakt na obří dodávku 1200 železničních vozů pro londýnskou páteřní síť ThamesLink získal v souboji dvou velkých dodavatelů koncern Siemens. Předstihl tak pobočku společnosti Bombardier Transportation v britském hrabství Derby. Velikost poptávané série vozidel má přímou souvislost s pořádáním Letních olympijských her v Londýně v příštím roce, přičemž již v roce 2007 rozhodla britská vláda o kompletní rekonstrukci železničního tělesa včetně modernizace technologických celků v hodnotě 3,55 miliard liber (99,5 mld. Kč). V roce 2008 pak k tomuto záměru přibyla druhá část v hodnotě 3,2 miliard liber (89,6 mld. Kč), která míří k obnově vozového parku ve formě dvanácti set nových vozů. O rekordní kontrakt, spolufinancovaný z fondů EU, se utkaly pouze dvě výše zmíněné společnosti.

Pokračování

Londýn — Přesně před dvěma měsíci měli čtenáři ŽelPage možnost nahlédnout do poněkud vzdálenější budoucnosti ve vztahu k vysokorychlostní železnici, jejíž výstavba se připravuje mezi městy Londýn a Birmingham. V původném článku jsem se zmínil o povinné veřejné debatě, která má za úkol, mimo jiné, i informovat detailech, jež by jinak mohly zůstat (a nejspíše i zůstaly) před veřejností utajeny. Netrvalo dlouho a plody stromu jménem „povinná veřejná debata“ začaly padat na hlavy obyvatel Albionu – a to prostřednictvím deníku The Sun.

Pokračování

Dorset — Když David Cameron, lídr vládní koalice Spojeného království, v loňském roce oznámil dramatické škrty napříč všemi kapitolami rozpočtu, jehož schodek dosáhl v loňském roce neuvěřitelných 165 miliard liber, bylo většině obyvatel ostrovní říše jasné, že přijde doba těžká. A že se toto odrazí i na systému veřejné dopravy, o tom nepochyboval snad nikdo. O to větší — a po pravdě řečeno vcelku příjemné — překvapení mohou v následujících letech očekávat občané jihozápadní části Anglie. Představitelé místních samospráv sjednotili své usilí ve věci zlepšení jednotlivých segmentů dopravní obslužnosti a dopravní politiky jednotlivých regionů a do budoucna hodlají postupovat jednotně tak, aby se změny v kvalitě dopravy (a to jak dopravy veřejné dotované, tak i individuální) týkaly všech inkriminovaných krajů, tedy hrabství Dorset, West Hampshire, Sommerset a Devon.

Pokračování

Londýn — Pokud někde na světě existuje národ, který si libuje v různých formách analýz, zpráv, formulářů a byrokratických pomůcek vůbec, jsou jím bez nejmenších pochyb obyvatelé Velké Británie. Vzpomeňme si nyní na nedávné zimní sněžení, které překvapilo všechny, dokonce i ty, kteří doposud nevěřili tomu, že i v zimě může padat sníh — a to dokonce s trvalejším efektem. Různé železniční společnosti a ruzní správci železničních dopravních cest se s tímto jevem popasovali dle tradic a zvyklostí dané konkrétní země. Avšak Britové nezůstali nic dlužni pověstem o účinnosti byrokratické mašinerie, a již těsně před koncem roku 2010 byla široké veřejnosti nabídnuta velmi přehledná tabulka dopravců operujících v železniční síti Spojeného království Velké Británie a Severního Irska. Do rukou veřejnosti tak National Rail UK dodala přehled o spolehlivosti železničních dopravců v souvislosti s „neuvěřitelnou sněhovou kalamitou“, jak neopomněl komentovat stav věci tisk napříč Albionem.

Pokračování

Londýn — Svět je plný překvapení a nejinak je tomu i ve Velké Británii. Zatímco ještě ani neoschl inkoust na úředních dokumentech, které kritizují a analyzují nezvládnuté zimní sněžení na celém území Albionu, už se na veřejnost prodrala upřesněná zpráva, která posouvá povědomí o nové verzi vysokorychlostní železnice na území Anglie do reálnějších sfér. Pro čtenáře v ČR může mít tato informace i jiné skryté sdělení: zatímco ministr dopravy České republiky provedl razantní škrty, co se železniční dopravy a výstavby infrastruktury v ČR týče, jeho britský kolega naopak představil monstrózní akci v době, kdy předseda vlády David Cameron oznámil občanům Velké Británie, že je čeká velmi těžký a finančně velmi napjatý rok.

Pokračování

Dorset — Srovnání dvou rozdílných systémů s sebou vždy přináší spoustu podvědomých, či nahlas vyřčených otázek a není jednoduché na ně odpovídat. Přesto by zaznít měly. Je tedy možné, aby na železnici existovalo více dopravců vůči sobě konkurečních? Je vůbec možné v takovém případě zajistit seriózní cenu, aby tato byla dosažitelná pro většinu cestující veřejnosti? Lze provozovat osobní železniční dopravu bez státních dotací? A pokud ano, lze také zajistit adekvátní investice do železniční infrastruktury? Odpovědi nejsou nijak složité, ale ještě před tím, než se pokusím na ně odpovědět, pojďme se krátce podívat na krizové fragmenty řešení železniční dopravy ve Velké Británii, které provázely tento nesnadný proces na jejím začátku.

Pokračování

Dorset — Jak jsem již avizoval, v tomto díle vám popíši svoji praktickou zkušenost s osobní železniční dopravou na jihozápadě Anglie. Prozatím se zaměřím na hodnocení mnou konzumované služby, hodnocení systému ponechám do třetího dílu. Pokud se ptáte proč, odpověď je jednoduchá. Každého zákazníka zajímá pouze výsledný produkt, nikoliv systém. A jestliže mám posloužit vám, čtenářům, popsáním řešení provozu železniční dopravy ve Velké Británii, pak se k tomuto nemohu dobrat jinak, než jako cestující. Ten systém je totiž, z pohledu cestujícího, velmi jednoduchý, dalo by říci přímo geniálně jednoduchý. A o to nám všem nejspíš jde — aby cestující, kteří touží použít (kdekoliv) vlak, měli možnost volby dopravce, aby jim byla zaručena odpovídající kvalita a mohli cestovat za cenu, která odpovídá charakteru rychlé, pohodlné a bezpečné dopravy bez komplikací. A finální otázka by mohla znít: Musí být v tomto procesu jako aktivní dopravce účasten stát prostřednictvím dopravní společnosti na určeném procentu železniční sítě?

Pokračování

Dorset — Vzpomenete si, kolikrát byla ona otázka diskutována v příspěvcích? Jistě lze namítnout, že nelze aplikovat zahraniční zkušenosti díky odlišnosti trhu. Na to se však dá odvětit: proč ne? Jde–li to jinde, musí to jít i u nás. Je vůbec možné dojít ke kýženému výsledku? Nejspíš nikoliv. Navíc si můžeme pokládat mnoho dalších otázek jako: Potřebujeme vůbec změny na železnici? Pokud ano, tak proč? Co přinese zákazníkům? Jak dalece by případné změny ovlivnily nás, zaměstnance stávajících dopravců? Proč vlastně nejsme spokojeni se stávajícím stavem? A co vlastně cítíme – nespokojenost? Spokojenost? Mnoho otázek, na něž se odpovědi nehledají snadno. Paradoxem stávajícího systému je fakt, že na každé straně názorového spektra existuje reálný základ pro pravdu. Naštěstí dnešní doba skýtá jiné možnosti – například můžeme přímo srovnávat různá systémová řešení, diskutovat o nich a hledat shodu. Já si vám dovolím pro začátek nabídnout výlet mezi městy Bournemouth a Poole v jihozápadní Anglii. Jsou od sebe vzdáleny necelých 10 kilometrů, jízda vlakem trvá deset minut. Ideální příležitost nakouknout pod pokličku regionální železniční dopravy v turisticky atraktivní části Velké Británie. Tak tedy – šťastnou a inspirující jízdu!

Pokračování

Liverpool — Liverpoolský primátor Mike Storey dne 12. května slavnostně otevřel nově postavené servisní depo Edge Hill, vybudované mezinárodním koncernem Alstom v rámci závazku na údržbu jednotek Pendolino britského dopravce Virgin Trains. Dvoukolejná hala s délkou 300 metrů pojme dvě 11vozové soupravy a je vybavena zařízením pro kompletní údržbu tamní řady 390. Stavbu v hodnotě 15 milionů liber (450 milionů korun) přitom financoval britský správce infrastruktury Network Rail v rámci kompenzace za soupravu zničenou při vykolejení v únoru 2007. Nové depo spravuje dceřiná společnost Alstomu West Coast Traincare, která v něm bude kromě pravidelného provozního ošetření provádět i větší technické úpravy vlaků Virgin Trains. Mezi ty patří zejména plánované prodloužení 31 souprav z 9 na 11 vozů s pomocí nových vložených vozů, které v současnosti vyrábí závod Alstom Savigliano. Svou maximální kapacitu by mělo depo Edge Hill dosáhnout v roce 2012, kdy současnou flotilu 52 jednotek Pendolino doplní čtyři nové 11-vozové soupravy stejné řady.

Zdroj: Railway Gazette, Virgin Trains