Plzeň - Vlaky zrychlí výstavba nejdelších železničních tunelů v zemi. Zhruba o šest kilometrů kratší a až o polovinu rychlejší bude od roku 2012 železniční trať č. 170 mezi Plzní a Rokycany. Při včerejším představování projektu modernizace to uvedli představitelé investora Správy dopravní cesty. Součástí stavby bude i nejdelší tunel v zemi.

Nejdůležitější změnou v úseku je zrušení trati mezi Plzní a Chrástem u Plzně kolem vrchu Chlum. Trať z Plzně do Ejpovic se napřímí a zkrátí díky výstavbě tunelů skrze vrch Chlum. Trať z Rokycan do Ejpovic bude kopírovat současnou trajektorii, pouze před Klabavou vybočí zhruba o 30 metrů, aby se napřímila a zmenšil se oblouk, což umožní průjezd vlaků rychlostí až 160 km/h. Touto rychlostí bude pojížděn celý úsek. V tunelech bude trať vybudována na 200 kilometrovou rychlost. Původně se měly stavět 2 kratší tunely, mezi nimiž byla zastávka Újezd. O tu ale Plzeň již nestojí, proto bylo rozhodnuto, že trať povede pod zemí celé 4 kilometry. Tunely budou dva jednokolejné a povedou zhruba 5 metrů od sebe. Cena tunelů se má pohybovat mezi 4 - 5 mld. Kč. Díky této modernizaci tratě se zkrátí i jízdní doby vlaků. U rychlíků ze 17 na 8 - 10 min. U osobních vlaků z půlhodiny na 15 až 20 min. Do Chrástu u Plzně se bude jezdit přes Ejpovice, trať Plzeň - Chrást bude zrušena a využita pro cyklostezku. Pro Deníky Bohemia to uvedl I. Pomykáček ze Sudop Praha a J. Voldřich z regionálního centra řízení provozu ČD.

zdroj: Deníky Bohemia

Pokračování

Trať 160 - Dnes bylo oficiálně uvedeno do provozu dálkové řízení na trati Plzeň – Žatec. Jedná se o výrazný modernizační krok posilující dále bezpečnost dopravy, stejně jako zvyšující propustnost tratě. V úseku o délce cca 100 km se nachází 13 mezilehlých stanic – ty jsou nyní dálkově řízeny z jednoho moderního dispečerského centra v Blatnu u Jesenice.

Samotná realizace celé modernizace byla zahájena v závěru roku 2004 a v jejím rámci bylo zrekonstruováno nebo zcela nově vybudováno na padesát přejezdových zabezpečovacích zařízení. Ve stanicích, kde nebyla dosud reléová zabezpečovací zařízení (jedné se o všechny stanice, mimo Plasy a Třemošnou u Plzně), byla aktivována zabezpečovací zařízení s elektronickými prvky - z okolí tratě mizí drátovody a mechanická návěstidla.

Kromě změny řízení provozu budou vlaky moci rychleji projíždět dopravnami Kryry a Petrohrad, kde byly nahrazeny tzv. samovratné přestavníky u výhybek, které umožňoval traťovou rychlost pouze 40 km/h. Ty byly nahrazeny přestavníky elektromotorickými a tím je zařízení ve všech dálkově řízených dopravnách na trati sjednoceno : dálkově přestavované výhybky a výhybky ovladatelné z pomocných stavědel mají elektromotorické přestavníky, ostatní výhybky nutné pro místní práci (posun) jsou uzamčeny výměnovými zámky, jejichž klíče jsou drženy v elektromagnetických zámcích. Z těchto změn realizovaných při modernizaci trati vyplývá, že minimalizací vlivu lidského činitele do přípravy vlakových cest dochází k dalšímu výraznému zvýšení aktivní bezpečnosti železničního provozu v řízené oblasti. Změnou technologie přípravy vlakových cest došlo i ke zvýšení propustnosti uvedené trati.

Pokračování

Plzeň - Úsek Plzeň – Stříbro dlouhý 33 km zahajuje modernizaci celého železničního ramene, které je součástí prioritního celoevropského projektu na zrychlení spojení z Atén přes Sofii, Budapešť, Vídeň, Prahu a Norimberk.

Slavnostní zahájení první stavby III. tranzitního železničního koridoru v úseku mezi Plzní a Stříbrem se uskutečnilo dne 24. 5. 2006. Letošní práce si vyžádají téměř 800 miliónů. Tento úsek by měl být hotový na začátku roku 2009 a bude stát 4,2 miliardy korun.

Na první část jsme z evropského kohezního fondu již obdrželi 2,4 miliardy. Tato stavba je pro nás důležitá i proto, že je první v rámci modernizace III. tranzitního železničního koridoru na větvi Praha - Plzeň - Cheb - státní hranice, který Evropská komise zařadila mezi 30 prioritních projektů evropského významu, a proto na něj výrazně přispívá. Slavnostního zahájení výstavby koridoru se v Plzni zúčastnil také Ad Poet, poradce Unie pro střední a východní Evropu. "V Bruselu jsme rádi, že Česká republika podporuje železniční dopravu," řekl.

V rámci modernizace prvního úseku v celkové délce 30 km je prodloužení dvoukolejné tratě o 21 kilometrů z Plzně do Pňovan u Stříbra, přestavba pňovanské zastávky, rekonstrukce 32 mostů, výstavba jednoho nového, úprava podchodů, propustků, nástupišť a zabezpečení. Stěžejní částí na trase Plzeň - Stříbro je výstavba druhé koleje mezi stanicemi Kozolupy a Pňovany, rekonstrukce železničního svršku a spodku, nástupišť, podzemních objektů, trakčního vedení a sdělovacího a zabezpečovacího zařízení v celém úseku. Mezi nově budované objekty patří spínací stanice Plzeň - Jižní Předměstí, měnírna ve Vranově u Stříbra, technologický objekt ve stanicích Vranov u Stříbra a Stříbro. V zastávkách a v železničních stanicích budou také nové přístřešky pro cestující. Všude bude nový informační systém pro cestující včetně zařízení pro orientaci nevidomých a slabozrakých. Samozřejmostí jsou bezbariérové úpravy všech prostor pro cestující. Ze SFDI je na něj letos vyčleněno 150 milionů korun. Město Plzeň se bude podílet na tomto úseku 140 miliony korun. Osm staveb se týká úseku Plzeň – Skvrňany - Křimice a s jejich zahájením se počítá koncem roku. Trasa už má platné stavební povolení. Smlouva na realizaci optimalizace byla podepsána dne 3. března 2006 s vítězem soutěže, společností ŽS Brno.

Současná rychlost na trati je 90 km/h, po optimalizaci se zvýší na 140 km/h pro vlaky s naklápěcí technikou a 110 km/h pro klasické soupravy. Na úseku Plzeň - Praha budou realizovány stavby (tunel Ejpovice a Praha Barrandov – Beroun), které vytvoří podmínky pro rychlost 300 km/h. Stát bude celý koridor financovat ze tří zdrojů - třetinu, asi 26 miliard, plánuje získat z evropských fondů, 32 miliard dodá Státní fond dopravní infrastruktury z daňových zdrojů a zbytek pokryjí úvěry a dluhopisy.

Moderní železniční koridor z Prahy přes Plzeň do Chebu a na hranice s Německem bude hotový na přelomu let 2015 a 2016 včetně tunelů za Prahou a u Plzně. Úprava celého koridoru si vyžádá 76 miliard.

Hejtman Plzeňského kraje Petr Zimmermann navíc připomněl, že pro kraj by bylo dobré, kdyby rychlovlaky v blízké budoucnosti mohly jezdit i přes Domažlice, protože Řezno a Mnichov se stávají stále významnějšími centry.

zdroj: Převzato ze zprávy Ministerstva dopravy ČR

Pokračování

Infrastruktura - Správa železniční dopravní cesty vyhlásila v posledních dubnových dnech zajímavá výběrová řízení.
1. Zhotovitel stavební akce "Modernizace traťového úseku Červenka - Zábřeh na Moravě".
Stavba má být zahájena 1.8.2005 a ukončena 30.11.2008. Tento úsek trati je dvoukolejný, stavebně měří 24,401 kilometrů.
Součástí je i modernizace stanic Červenka, Moravičany, Mohelnice a Lukavice na Moravě, přes 60 kilometrů svršku, spodku a trakčního vedení, zvýšení bezpečnosti cestujících i provozu díky novému zabezpečovacímu zařízení.
Stavba si vyžádá náklady ve výši 3 777 062 000 Kč. Financování je rozděleno mezi SFDI a kohezní fond EU. Dvě výluky (Mohelnice - Moravičany + žst. Mohelnice) jsou v přehledu výluk na českých koridorech - zde.

2. Zhotovitel stavební akce "Optimalizace trati Plzeň - Stříbro"
Stavba má být zahájena 1.9.2005 a dokončení je plánováno na 30.11.2008. Úsek Plzeň hl.n. - Kozolupy je dvoukolejný, Kozolupy - Stříbro je jednokolejný a jednokolejným zřejmě zůstane.
Optimalizace zahrnuje rekonstrukci železničního svršku a spodku, trakčního vedení, mostů a propustků, sděl. a zab. zař.,...
Tato stavba vyjde SFDI a kohezní fond EU na 4 011 390 000 Kč.

Pokračování

Dnes již málokdo uvěří tomu, že po trati z Plzně do Žatce, nesoucí v jízdním řádu číslo 160, jezdily těžké nákladní vlaky se sergeji v čele. Tytam jsou doby, kdy propustnost trati zvyšovala řada hlásek, z nichž poslední, hláska Ovčín, dosloužila teprve loni. Další změny na této více jak stokilometrové trati na sebe nenechají dlouho čekat. Již nyní probíhá výstavba dálkového ovládání celé trati, v současnosti především v okolí Blatna u Jesenice, odkud bude trať ovládána. Stavba za 300 milionů korun, které investuje plzeňská Správa železniční dopravní cesty, by měla uspořit více než stovku zaměstnanců a především zvýšit bezpečnost provozu. Dálkové ovládání trati zahrnuje mimo jiné natažení optického kabelu, vybudování čtrnácti nových přejezdových zabezpečovatích zařízení a převedení 28 současných vyhovujících přejezdů na dálkové ovládání. Samozřejmě to bude znamenat konec všech mechanických návěstidel na trati, která se stále nacházejí v Mladoticích, Žihli, Vroutku, Podbořanech a Žaboklikách, stejně tak i ručně ovládaných závor. Minulostí se stanou také vložená světelná návěstidla v Mladoticích, která jsou na síti našich drah stále větší vzácností. Hlavní část prací má být hotova ještě letos, návratnost investic se odhaduje na šest let. Racionalizační akce se chystají i na jiných tratích, například ze Zdic do Protivína, z Tábora do Horní Cerekve, ze Svitav do Žďárce u Skutče nebo z Kostelce u Jihlavy do Slavonic. Na ilustračním snímku Tomáše Bareše z loňského jara je zachyceno žihelské zhlaví v Mladoticích.

Pokračování

Konstantinovy Lázně - Lázeňští hosté z Konstantinových Lázní (935 obyvatel) na Tachovsku poprvé využili vlakové taxi, jež nabízejí ČD, a. s. od 12.12.2004, kdy začal platit nový jízdní řád. Individuální odvoz motorovým vlakem z Bezdružic do jediných lázní v Plzeňském kraji si objednalo 20 turistů, kteří se v sobotu vraceli z bezdružického zámku. Za taxi zaplatili 400 korun, což představuje 40 jízdenek. Hosté a turisté si stěžovali, že se nemají jak vrátit do lázní ze zámku, kde se konají různé besedy a kulturní akce. České dráhy podporují touto službou mikroregion Konstantinolázeňsko.
Taxi u ČD prosadily Bezdružice, Konstantinovy Lázně a Cebiv. Pokud cestující zakoupí nejméně 40 jízdenek, vypraví ČD speciální motorový vlak z Bezdružic do Konstantinových Lázní (trať č. 177: Pňovany - Bezdružice). Vlakové taxi v úseku Bezdružice - Konstantinovy Lázně a zpět lze objednat a použít denně od 12.30 do 13.25 hod., v pracovní dny, v neděli a ve svátní svátek pak i od 20.50 do 22.20 hod. Na trati Pňovany - Bezdružice jezdí denně sedm párů motorových vlaků.
Stavba místní dráhy Pňovany - Bezdružice začala v roce 1900 a již 6.6.1901 byl na trati zahájen veřejný provoz. Hlavní pýchou lokálky je most přes řeku Mži, který je 48 m vysoký a 210 m dlouhý. Nádraží v Pňovanech se původně jmenovalo Nový Dvůr, nynější název dostalo 28.5.1961.
V letech 1939 - 1945 se začalo uvažovat o prodloužení tratě z Bezdružic do Teplé (13 km), které se však doposud neuskutečnilo. Nad touto myšlenkou je ale v současné době opět živo. Píší se diplomové práce a patron trati, občanské sdružení Plzeňská dráha, zde chystá již tradiční pochod po plánované trati.

Pokračování

Plzeň - České dráhy vyhlásí v červnu letošního roku soutěž na investora obnovy stanice Plzeň hlavní nádraží. Oprava by si měla během pěti let vyžádat až 1 mld. Kč. Dráhy čekají na schválení změny územního plánu plzeňskými zastupiteli na tzv. smíšené obchodní území. Plzeňská radnice má zájem na tom, aby revitalizace památkově chráněné budovy nádraží začala nejpozději v roce 2007, kdy tato historicky cenná budova oslaví stoleté výročí.
Společný podnik ČD, a. s., a developera použily dráhy v Praze na Smíchově, pronájem na 40 a více let využily v Praze na hlavním nádraží, v Karlových Varech a v Mariánských Lázních, kde je uzavřena smlouva s italskou firmou Grande Stazioni. Plzeňské nádraží by dráhy chtěly pronajmout na 50 nebo více let.

Pokračování