Dne 25. května 2013 byla v galerii ŽelPage zveřejněna fotografie lokomotivy DR řady 35.10. Nejen proto, že se pravděpodobně jedná o premiéru tohoto stroje na stránkách ŽelPage, poodhalme trochu historii této lokomotivní řady, která k nám však zpravidla nezajížděla.

Pokračování

Trossinger Eisenbahn — aneb byla Bechyňka, uvedená do provozu roku 1903, opravdu první normálně rozchodnou elektrifikovanou tratí ve střední Evropě? Zdá se že nikoliv.

Když v srpnu 1869 Královské Württembergské dráhy slavnostně uvedly do provozu trať Villingen – Rottweil, (lokálně též „Alemannenbahn“) vyhla se tato dráha městu Trossingen a nádraží bylo vzdáleno dobré čtyři kilometry. To nenechalo dlouho osvícené městské radní v klidu. Význam měla i očekávaná přeprava zboží, v neposlední řadě hudební nástroje zde sídlící firmy Hohner. Po založení městské elektrizační a drážní společnosti roku 1896 (AG Elektrizitätswerk und Verbindungsbahn Trossingen), byla této společnosti již v následujícím roce udělena licence ke stavbě normálně rozchodné spojovací dráhy mezi stávajícím nádražím a městem. Nejen budovaná městská elektrárna, ale i značné stoupání tratě – nutnost překonat převýšení 66 metrů – předurčily elektrický provoz.

Pokračování

Tetelil se vzduch letní kdesi u Turnova a válet se na prosluněné mezi na hraně remízku bylo milo. To písknutí v dálce nebylo možno přeslechnout. Se zpožděním dolehl jako šepot zvuk výfuků parní mašiny, kužel dýmu hnaného výfukovou parou bylo na kilometry vidět dřív. Zvuk výfuků sílil a zrychloval a sléval se, jak s rostoucími otáčkami kol přestalo být možno jednotlivé výfuky počítat. Čtyři rány do výfuku na jednu otočku hnacích náprav. S rostoucí rychlostí se zvuk sléval v hukot. A tu zvuk zcela zmizel, jak vlak klikatá trať zavedla za terénní vlnu, či les, opět se štěkot stroje nabírajícího rychlost před stoupáním ozval, aby zase zmizel. A po krátké chvíli ticha objevil se vlak v nedalekém zářezu. Hlasitě štěkající Všudybylka statečně táhla čtyři papíráky osmidveřáky proti stoupání a už začínala mít dost. S každým metrem, každou otáčkou náprav klesala rychlost a výfuky byly pomalejší, hlasitější a naléhavější. Sousední chalupářka, hlavu v dlaních, lkala, že jestli se otočí vítr, bude mít zase prádlo plné sazí. Vítr byl milosrdný, strojní četa svůj stroj dobře vedla, rychlost a výfuky se ustálily a najednou ticho – za vrcholem stoupání fíra zavřel regulátor a bylo slyšet jen odvalování kol po kolejnicích a jejich klapání na spojích. Na tato představení se nevybíralo vstupné, na tato představení se nevyvěšovaly plakáty. Na tato představení si člověk jen musel udělat čas, mít trpělivost a umět naslouchat, vnímat i vůni kouře smíšeného s výfukovou parou nasáklou strojním olejem z válců. Kdy to bylo? Už nevím, ale Těšnov byl ještě v provozu.

Pokračování

Villingen / Berlín — V rámci elektrifikace Schwarzwaldbahn v roce 1972 byla na nádražích osazena řídící technika pro dálkové ovládání spínacích prvků trakčního vedení (TV) v té době vysoce moderní – od firmy Brown Boveri & Cie (BBC – od 1988 integrována do ABB). Po 40 letech provozu dosáhla tato analogová technika hranic své životnosti a je nahrazována technikou digitální. Četnost poruch analogového zařízení počala stoupat a náhradní díly již nejsou dostupné. Poruchy si vynucovaly manuální zásahy u silových spínacích prvků – odpojovače v takovém případě musely být ovládány ručně z místa.

Původní reléový rozvaděč BBC měl rozměry 200 x 85 x 60 cm a vnější komunikace byla mimo jiné zajišťována telefonním vedením. Nová digitální technika je dodána firmou Siemens a je umístěna v rozvaděči o rozměrech 100 x 60 x 30 cm. Vnější komunikace je prostřednictvím DSL. Vyšší bezpečnost je zajištěna, mimo jiné, dvojitou zábranou přístupu – po otevření dveří jsou přístupné pouze prvky pro provozní obsluhu, servisní obsluha musí otevřít samostatným klíčem dveře druhé.

Pokračování

Beroun — Ministerstvo dopravy plánuje zrušit pro studenty dotované jízdné – tato zpráva poněkud rozčeřila stojaté vody v oblasti drážní cenové politiky. Nad zdůvodněním – nutností šetřit 200 milionů korun ročně – se mnozí jen pousmáli. Šetření na ministerstvu dopravy přece není nic nového. Nový ministr dopravy Bárta již po volbách sliboval úspory na všech dopravních stavbách. Vydržel devět měsíců. Mezi tím se nám rozvlnil železniční koridor, ale i dálnice u Ostravy, na některých úsecích ujel svah. Jsou problémy s mosty na Pražském okruhu, který navíc cenově nabobtnal o více než 90 %, takže dotace z EU se rozplynuly v nenávratnu. Jasně, šetřit na dopravě se musí, když finance nedají. Nemají. Vždyť jen třeba zakázka na "státní pokladnu" je ve zpoždění přes tři roky a z původních 2,4 miliardy Kč zatím narostla na 4,8 miliardy korun. Jiné by asi napadlo, že se dá šetřit třeba na mzdových prostředcích úředníků ministerstev, když třeba náměstci mají větší příjem, než ministři. (Když tedy pracují tak dobře, neměli by být spíše ministry?) Ušetřit 200 milionů korun je přeci jednoduché – ministru vnitra na to stačí jeden podpis. Jiné zase může napadnout, jestli studentů není moc, vždyť těch soukromých škol přece za 20 let přibylo hodně. A studují vůbec to, co je potřeba? Není to jen studium pro studium, když teď už mají problém najít uplatnění i absolventi některých technických oborů? O ničem takovém ale psát nechceme. Připravili jsme malé srovnání, jak jsou na tom studenti v některých jiných zemích Evropy.

Pokračování

Villingen / Berlín  — Aktualizováno 13. 4. v 18.00 h — Dne 15. dubna 2013 začíná na Schwarzwaldbahn v režii DB Vertrieb pilotní projekt prodeje jízdních dokladů s použitím videa. Projekt je podporován Evropskou unií a spolkovým ministerstvem dopravy. Méně využité klasické pokladny s obsluhou budou nahrazeny prodejním terminálem umožňujícím i videokonferenci s prodejním centrem. Na nádražích Genenbach, Triberg, St. Georgen, Engen a Löffingen budou klasické pokladny uzavřeny a nahrazeny „videoprodejem“. Zkušební provoz je připraven na půl roku a po vyhodnocení by se mohl rozšířit i na další nádraží. V dopravní hale nádraží je instalována tzv. videokabina. Cestující, který se kromě prosté koupě jízdenky potřebuje i poradit, vstoupí do kabiny a uvítá ho pohled na dvě obrazovky a kameru. Dále je kabina vybavena reproduktory, mikrofonem a zeleným startovacím tlačítkem. Po stisku tlačítka se systém aktivuje a cestující je spojen s poradenským centrem umístěným ve stanici Villingen. Na pravé obrazovce se objeví cestovní poradce, na levé údaje o objednávaném jízdním dokladu. V kabině je rovněž platební terminál, který jízdní doklady tiskne a vydá. Kabina je dostatečně rozměrná i pro vozíčkáře.

Pokračování

Triberg — V pohoří Schwarzwald, ve spolkové zemi Baden-Württemberg, na sklonově i směrově náročné trati, probíhají v zimních podmínkách zkoušky nové dieselové lokomotivy TRAXX, řady 245.001. Na Schwarzwaldbahn, mezi stanicemi Triberg a Villingen jsou jako brzdová zátěž nasazeny další dva shodné stroje určené pro jiného, původně belgického, dopravce. Ve stanici Villingen je rovněž dle potřeby doplňováno palivo. Lokomotiva řady 245.001 má být po úspěšných zkouškách, resp. schválení EBA (Eisenbahn Bundesamt) předána DB Regio, region Allgäu-Schwaben v Kempten.

Pokračování

Komentář — Tatra Kopřivnice prodána v dražbě! Zpráva, které by snad nikdo ještě před pár lety nevěřil. Firma se stošedesátitříletou historií skončila v insolvenci a čelí exekuci. Faktem je, že když poskládám mozaiku zpráv z poslední doby, tak k tomu současní vlastníci asi nemálo pomohli. Jak psal Pavel Páral v Euru: „Tatra se v roce 1996 dostala do rukou megalomana a kontroverzního manažera Lubomíra Soudka, který v té době již poměrně úspěšně devastoval plzeňskou Škodu. A od té chvíle to šlo s kopřivnickým výrobcem z kopce.“ Přidejte k tomu podezření z korupce u českých vojenských zakázek, které stejně asi už nikdo nerozmotá a „vícenáklady“ zaplatíme my, daňoví poplatníci. Pokračovat se dá nestandardním přístupem při vývozu Tater do Indie, ať už to jsou dodávky přes prostředníky, kteří dodávali s vysokými maržemi, ale Tatra jim prodávala vozy údajně pod výrobními náklady. Dodávky pro tamější armádu skončily vyšetřováním indických generálů. 18. března 2013 převzal firmu zástupce nového majitele – a americko-indické vedení firmy tím skončilo.

Pokračování

Vídeň/Berlín — Pocit lítosti se někdy dostaví, odchází-li lokomotivní řada do důchodu. Se zpožděním jsem přijal zprávu, že v listopadu roku 2012 byl u ÖBB ukončen provoz lokomotiv řady 1042, která po dlouhá léta spoluutvářely obraz národního dopravce v Rakousku. Posledních devět strojů uvedené řady (z první série 1042, pořadových čísel 01 – 60, vyrobených v letech 1963 až 1966) bylo prodáno a v provozuschopném stavu předáno společnosti WRS AG, Švýcarsko. V následujících řádcích na chvíli vzpomeňme krátce na tento typický, oranžový stroj.

Pokračování

Berlín — 13. prosince 2012 došlo ve stanici Berlin-Friedrichstrasse k pádu velkého kusu betonu do přízemní nákupní zóny nádraží. Po analýze zjištění příčin a stavu byly započaty stavební práce vedoucí sanaci a nápravě. V důsledku stavební nekázně při rekonstrukci celé stavby v letech 1995 až 1999 došlo k rozlomení části betonové konstrukce nástupiště a pádu betonového bloku do přízemního podlaží. Příčinou bylo zabetonování některých styčných spár mezi svislou a vodorovnou částí konstrukce nástupišť v části "Fernbahn" v příkrém rozporu s projektovou dokumentací. Spáry měly být pružné. Příčníky se začaly chovat jako pevná, nikoliv kloubová konstrukce. Tím byly do betonu nekontrolovaně přenášeny přirozené vibrace od projíždějících souprav, které jej narušily a došlo k jeho prasknutí. Stabilita samotné haly naštěstí narušena nebyla a provoz vlaků nemusel být omezen. Při opravě bude všech 442 styčných míst překontrolováno a chybně užitý beton bude odstraněn. Aby byla oprava dokončena co nejdříve, budou práce probíhat ve vícesměnném režimu.

Pokračování

Mainz — Společnost DB Schenker zadala u firmy Siemens přezbrojení 32 kusů lokomotiv řady 189 (též ES64F4), které mají být v budoucnu nasazeny v přeshraničním provozu mezi Německem, Polskem a Českou republikou. Úpravy budou prováděny v závodě Siemens München – Allach počínaje létem 2014. Do konce téhož roku pak má být dodáno nejméně 15 strojů pro nasazení mezi Německem a Českem. Ostatní lokomotivy mají být upraveny do konce roku 2015. Kontrakt představuje částku v řádu desítek miliónů euro. Kromě zařízení zajišťujících kompatibilitu obdrží každý kus nové protipožární zařízení a kamerový systém s obrazovkami na stanovišti strojvedoucího. Rekonstruované stroje by měly být schopny získat i povolení i na Slovensku, Slovinsku v Maďarsku a Rumunsku, jakož i v Rakousku.

Pokračování

Sonneberg — Na nedávno proběhlé tiskové konferenci k hospodářským výsledkům jednatel a majitel firmy PIKO Spielwaren GmbH, René F. Wilfer, s přiměřenou hrdostí oznámil, že po růstu v minulých letech, v roce 2012 dosáhl podnik lehkého nárůstu obratu o 2 procenta. Zároveň novinářům představil rozsáhlý program novinek pro rok 2013. Tuto tiskovou konferenci firma PIKO pořádá tradičně krátce před norimberským veletrhem hraček, který se letos koná v období od 30. ledna do 4. února. Firma PIKO tak úspěšně završila již dvacátý rok svého trvání v nových podmínkách. Majitel zdůraznil jako potěšitelný zejména vývoj na domácím (německém) trhu, kde růst obratu představuje 10%. Naopak klesající trend měl export, kde je výsledek pod úrovní roku 2011 a to zejména v jižní Evropě a Francii. Pozitivní vývoj naopak zaznamenaly aktivity v USA a v Rusku.

Pokračování

Berlín — Trend a snahy snižovat hluk od projíždějících vlaků se řeší už od nepaměti v řadě států, nejen v Česku. Občas kritizované protihlukové stěny jsou však mnohdy jedinou, či hojně rozšířenou variantou. Nejinak tomu bylo i v loňském roce, kdy DB Netz pokročila při opatřeních ke snižování jízdního hluku na svých trasách a vynaložila téměř 100 milionů eur na příslušná opatření podél stávajících tratí. Vybudováno tak bylo zhruba 55 km protihlukových stěn a zároveň 2200 bytů přilehlých k tratím vybaveno patřičnými hluk tlumícími prostředky. Otázka snižování hluku je pro DB ústřední téma. Cílem je integrovaným celkovým konceptem snížit hluk kolejového provozu v období mezi roky 2000 až 2020 na polovinu. Jde však o dlouhodobou koncepci a z plánovaných 3700 km bylo dosud sanováno 1200 km tratí a postaveno celkem 442 km protihlukových stěn.

Zdroj: Aktuelle Bahnberichte

Berlín – Kalendář je natočen na měsíc březen, aktuálně je jeho čtvrtý den. Nedělní pohoda sice nabádá k lenošení, ale u toho dneska nezůstane. Pohled na letáček, co jsem si přinesl z vláčkového krámku pana Schrödera napovídá, že se bude dít cosi poutavého. Venku odtál sníh, slunce ozářilo parky i paneláky vůkol Alexanderplatzu. Takže věku přiměřeným tempem vstát, omýt, oholit. Sakra, ty ponožky, to je dřina! Omýt a nasadit zuby a hurá vpřed na "úbán" pětku. Protože v prvním patře novodové budovy nádraží Berlin–Lichtenberg si dali dostaveníčko modeláři. Pod záštitou klubu MEC Oranienburg 1964 e. V, se po dva víkendy konala výstava klubových kolejišť. Předkládám malou ochutnávku z toho, co bylo k vidění.

Pokračování

Berlín/Mnichov — Dle smlouvy měl Siemens dodat do konce roku 2011 Deutsche Bahn AG (DB) 16 nových jednotek ICE 3 nejnovější generace v hodnotě cca 500 milionů eur. Pro blíže nespecifikované technické problémy se však dodávka uskuteční až koncem roku 2012. DB nové soupravy nutně potřebuje, protože nemá dostatek rezervních a po kritice minulých období musí jednotky důsledněji přistavovat k prohlídkám a údržbě. Jako formu smluvního odškodnění projednává nejvyšší vedení DB a Siemense dodání další úplné soupravy ICE 3 zdarma. Takové plnění odpovídá alternativní smluvní pokutě 30 milionů eur. Mluvčí DB i společnosti Siemens probíhající jednání v tomto smyslu potvrdili, možný výsledek ale dosud nekomentovali.

Zdroje: ARDtext, Bild am Sonntag, Welt