Rijád — Stavební boom v oblasti Perského zálivu a Arabského poloostrova přetrvává už několik let. Svědčí o tom výstavba mnoha nových budov, komunikací, umělých ostrovů. V jednom momentě bylo v oblasti Perského zálivu soustředěno téměř 21 % celosvětové kapacity věžových jeřábů. Postupně se dostává i na další infrastrukturní projekty. Projekt rozvoje železniční sítě ve Spojených arabských emirátech jsme představili nedávno, co chystají v Kataru se možná dočtete v blízké budoucnosti. Nelze samozřejmě nepředstavit připravované železniční projekty v zemi v daném regionu s největší rozlohou – v Saúdské Arábii.

Pokračování

Verna — Konkan Railway (KR) začíná své stanice vybavovat bio-toaletami. V těch se používají anaerobní technologie, kdy při bakteriálním rozkladu odpadu za pomoci biofermentoru vzniká plyn – ten se může použít jako palivo, a voda, která se dá využít pro zavlažování. Jedná se o bezúdržbovou technologii, kterou vyvinul DRDO. Údajně zajišťuje úplnou eliminaci patogenů. Výhodou je rychlá instalace, která zabere jen dva dny, oproti dvěma měsícům pro zřízení klasické toalety, pro kterou se musí budovat buď kanalizace, nebo septik. Náklady jsou tedy až o 70 % nižší a pohybují se kolem 30 tisíc rupií. Prvními dvěma stanicemi, kde jsou na železničních nástupištích instalovány, jsou Chiplun a Kankawali.

Pokračování

New York — Je mnoho destinací, kam se dá podívat luxusními vlaky – z Benátek do Paříže či Londýna se můžete projet Venice Simplon Orient Expressem, po Skotsku jezdí Royal Scotsman, Rovos Rail nabízí své jízdy na jihu Afriky, stejně tak jako Blue Train. V Indii nabízí služby Maharajas Express nebo Royal Rajasthan on Wheel. Rocky Mountaineer vás proveze kanadskou částí Skalistých hor, The Ghan zdolává 2979 km mezi Darwinem a Adelide napříč Austrálií. Na východ od Moskvy se můžete svézt třeba s Golden Eagle Trans-Siberian Express. Budapešť je domovským sídlem Danube Expressu – mezi cestovateli je znám třeba jízdami mezi Istanbulem a Prahou. A právě Golden Eagle Danube Express se v příštím roce vypraví do míst, kam se zatím běžně nejezdí a kam se vlastně podívá jako první evropský soukromý vlak – do Iránu. Patnáctidenní cesta luxusním vlakem je omezena na maximálně 65 cestujících.

Pokračování

Taškent — Uzbekistán patří mezi hospodářsky nejvyspělejší státy Střední Asie a pokračuje v rozsáhlém investičním programu obnovy své železniční infrastruktury. Elektrifikace tratí odstartovala v roce 1971, od té doby byly dokončeny (mezi těmi hlavními) úseky Chingeldy – Šumilovo, Uzbekistan – Keles a Šumilovo – Kyzyl Tukumachi. Uzbecká síť má v současné době kolem 4 tisíc kilometrů a výhledově by měla být elektrifikována až polovina tratí. V srpnu 2010 byla dokončena elektrifikace úseku Taškent – Angren (takže trošku překonáváme připojenou mapu). Objem investic této zakázky činil 85,4 miliónu amerických dolarů a kromě uzbeckých železnic se na financování podílely německá KfW Bank a Kuwait Fund for Economic Development. V současné době byla zahájena elektrifikace trati Marokand – Karši – Termez.

Pokračování

Doha — Řekne-li se Katar, tak místo železničních fanoušků spíše zbystří ti fotbaloví, neboť ví, že v roce 2022 bude Katar pořadatelem mistrovstvím světa v kopané. Již nyní se na tuto sportovní akci připravuje a buduje svou infrastrukturu. V Doha se připravuje výstavba metra, je naplánována výstavba železniční sítě pro dálkovou dopravu (osobní i nákladní), která by měla být v základním rozsahu dokončena do roku 2019. Severně od Doha by mělo na 35 km² vyrůst na pobřeží nové město Lusail pro 200 tisíc lidí – a pro ně se připravuje „lehká železnice“. Katarská vláda proto spouští rozsáhlý personální projekt a bude se snažit přilákat do země až 25 tisíc zahraničních pracovníků, kteří by se podíleli jak na stavbách samotných, tak na následném provozu. Máte možnost nabídnout své odborné znalosti a svůj životopis vložit do systému Quatar Rail.

Zdroje: Qatar Rail, Railway Bulletin

Abú Dhabí — Deutsche Bahn (DB) a Etihad Rail (ER) založily společný podnik – Etihad Rail DB Operations LLC. V něm bude mít majoritu ER. DB Schenker Rail zajistí nábor 200 odborných zaměstnanců, kteří jsou potřební pro postupný rozvoj nákladního železničního provozu a údržbu vozového parku. Hledají se odborníci na zabezpečovací techniku, inženýři, bezpečnostní manažeři a spousta dalších. Protože zákaldní podmínkou je perfektní znalost angličtiny, koordinuje nábor dceřiná společnost DB Schenker Rail UK.

Pokračování

Ósaka — Japonci začínají poznávat to, co my v Evropě známe už nějaký pátek – „souboj“ o klienty mezi různými dopravci. Od roku 1964 dominuje na větší vzdálenosti po Japonsku suverénně železnice. Na samotném počátku bylo jen 553 kilometrů, první dálková linka spojovala Tokio s Ósakou. Dnes se síť vysokorychlostní železnice rozrostla na 2620 km a o její spolehlivosti a přesnosti se již popsalo nemálo stran. Tři nízkonákladové letecké společnosti – Peach Aviation, Jetstar Japan a AirAsia Japan – začaly nabízet ceny vnitrostátních letenek výrazně levněji, než tak dosud činí železniční společnosti. Reakce na sebe nenechaly dlouho čekat – obsazenost letadel výrazně vzrostla, železnice začaly nabízet na jízdenky zakoupené v předprodeji výrazné slevy.

Pokračování

Tchaj-pej — Společnost Taiwan High Speed Rail Corporation (THSRC) uzavřela kontrakt s konsorciem firem Mitsubishi Heavy Industries (MHI) a Toshiba na rozšíření své vysokorychlostní sítě. Ta bude prodloužena o 9,2 kilometru ze stanice Tchaj-pej do stanice Nan-kang. MHI bude odpovědné za zpracování projektu, železniční svršek, signalizaci, trakční vedení a systém přenosu dat. Toshiba bude řešit systém řízení vlaků a systém řízení údržby, napájení silové sítě, rádiovysílače a informační systémy pro cestující. Nezávislým pozorovatelem pro systém bezpečnosti byl jmenován Lloyds Register Rail. Zakázka v objemu 204 milionů amerických dolarů (v přepočtu 4 mld. Kč) by měla být dokončena do března 2016.

Pokračování

Buenos Aires — Řekne-li se Argentina, mohli bychom dodat, že rozloha je 2.780.400 km² (pro srovnání Česko 78.866 km²), žije v ní 41,7 milionu obyvatel (10,4 milionu v ČR) a železniční síť má 38.743 km (9.458 km ve správě SŽDC). V Argentině najdete tratě pěti rozchodů: v indickém rozchodu 1676 mm je 24.481 km (indický proto, že je hlavně používán v Indii, Pákistánu a Bangladéši; v jižní Americe je užíván kromě Argentiny ještě v Chile a v San Francisku na něm jezdí BART), v normálním rozchodu 1435 mm je 2.765 km a v metrovém rozchodu 1 000 mm je 11.080 km tratí. 409 km je postaveno v úzkém rozchodu 750 mm a aby byl výčet úplný, tak ještě chybí 8 km na rozchodu 500 mm. V minulosti byla železniční síť ještě rozsáhlejší – měřila téměř 50 tisíc kilometrů, ale rozšiřující se síť dálnic a hospodářské problémy v závěru minulého století se výrazně podepsaly na snížení ziskovosti železnice a tedy i na zrušení provozu na části tratí. Přeprava osob zejména v příměstské části Buenos Aires je ale hodně závislá na železnici. V poslední době Argentina začíná výrazněji investovat do obnovy vozového parku. Tak si pojďme některé z projektů blíže představit.

Pokračování

Arica — Chilské státní dráhy (EFE) přehodnotily své plány a opět uvedly do provozu – v prvé fázi alespoň pro nákladní dopravu – horskou železnici z přístavního města Arica do La Pazu (FCALP). FCALP ukončila svou činnost v říjnu 2005 kvůli úpadku společnosti, která trať provozovala. Pak už se na ni jen sporadicky vypravilo několik výletních vlaků. Zastavení dopravy nelibě nesla Bolívie. Podle bolivijského ministerstva zahraničních věcí to znamenalo snížení obchodu a poškodilo rozvoj sousední země. Zastavení provozu bylo bolívijskou stranou bráno jako porušení smlouvy z roku 1904 a Bolívie uplatňovala své nároky až u mezinárodního soudu v Haagu. Chilské ministerstvo dopravy zadalo společnosti Comsa rekonstrukci tratě, která proběhla v letech 2010 až 2012 a stála 45 milionů amerických dolarů. O náročnosti prací vypovídají i sklonové poměry – na 43kilometrovém úseku železnice o rozchodu 1000 mm jsou stoupání až 60 promile.

Pokračování

Tallin — Estonian Rail Services (E.R.S.) obnovuje svůj vozový park a doplní ho o 15 nových diesel-elektrických lokomotiv Evolution TE33AC od kazašské společnosti Lokomotiv Kurastyru Zauyty (LKZ). Jednání se vedou od roku 2010, v prosinci 2011 byl na dobu pěti měsíců výrobním závodem zapůjčen stroj č. 80 k provozním testům. Smlouva o dodávce byla uzavřena letos v květnu. Lokomotivy budou dodány v průběhu let 2013 až 2014.

Pokračování

Tokio — East Japan Railway Company provozuje od roku 1991 železniční spojení mezi Tokiem a letištěm Narita. Dřívější soupravy řady E 253 byly průběžně od roku 2009 nahrazovány a od roku 2010 jsou na všechny spoje nasazovány úzkorozchodné (1067 mm) šestivozové elektrické jednotky řady E 259. Ty, při maximální rychlosti 130 km/h, urazí cestu mezi letištěm a centrem Tokia za necelou hodinu. Jednotky bývají zpravidla ještě spojeny a každá ze souprav končí v jiné destinaci (Jokohama, Shinjuk…) Interval ve špičce je 30 minut, v sedle pak až hodinu. Letos v březnu dopravce přivítal na palubě miliardtého cestujícího.

Pokračování

Káhira — Díky ne zrovna klidné politické situaci v Egyptě klesá v posledních letech zájem turistů o tuto zemi, což je problém, protože nemalou část příjmů státní pokladny plnili turisté. I když Egypťané tvrdí, že turistické destinace jsou bezpečné, tak autobusy jedoucí na výlety mimo tato střediska doprovází ozbrojená ochrana. Egypt se ale snaží turisty přitáhnout zpět a plánuje, co by tomu mohlo pomoci. Jednou z možností, o které se uvažuje, by bylo postavení nové vysokorychlostní tratě mezi Hurghadou (kde jsou turisté ubytováni) a Luxorem (pravidelným cílem jejich výletů). V těchto momentech se hovoří o nákladu 2,67 miliardy eur.

Pokračování

Jakarta — Indonéské hlavní město Jakarta bude mít v brzké době železniční spojení mezi centrem města a mezinárodním letištěm Soekarno Hatta. Napojení na místní železniční síť bude na nádraží Manggarai a trasování bude přes západní Jakartu a Tangerang. Náklady na zřízení nové trati jsou 2,7 trilionu indonéských rupií (cca 232,3 milionu amerických dolarů), přitom 90 % bude hrazeno ze státního rozpočtu. Dodavatelem vlaků bude státem vlastněná společnost Industri Kereta Api (INKA), která ve výběrovém řízení byla úspěšnější, než další dvě čínské společnosti. Zakázka má hodnotu 80 bilionů indonéských rupií (cca 82,2 milionů amerických dolarů).

Pokračování

Abu Dhabi — Spojené arabské emiráty, (arabsky: دولة الإمارات العربية المتحدة, dále jen SAE), najdete na jihovýchodě Arabského poloostrova u Perského zálivu. Na východě hraničí s Ománem, na jihu se Saúdskou Arábiií, mořskou hranici mají s Katarem a Iránem. SAE je federace sedmi emirátů: Abu Dhabi, Ajman, Dubaj, Fujairah, Ras al-Khaimah, Sharjah, a Umm al-Quwain. Celkový počet osob v emirátech žijících se pohybuje kolem 5 milionů (stav z roku 2008). Zásoby ropy SAE jsou hodnoceny jako sedmé největší na světě, zásoby zemního plynu jsou sedmnácté největší v globálním měřítku. Jedná se o jednu z nejrozvinutějších ekonomik v západní Asii. Příjem na hlavu je sedmý nejvyšší na světě. Pro takovýto stát není proto problémem výrazně investovat do mnoha projektů. Rozsáhlý železniční projekt řeší Etihad Rail (dříve Union Railway Company). Ta byla založena v červnu 2009 a je ze 70 % vlastněna vládou Abu Dhabi a ze 30 % federální vládou Spojených arabských emirátů. Představme její současné kroky a plány do blízké budoucnosti.

Pokračování