..: Články - Military :..

LO vz. 37 v Orlických horách, rok 1938, sbírka FannyPanské Pole - Po nějaké době bych se opět rád vrátil k výstavbě našeho předválečného opevnění a k drahám, které se na ní podílely. Tentokrát se podíváme na hřeben Orlických hor do blízkého okolí dělostřelecké tvrze Hanička. Podúsek "B" lehkého opevnění vz. 37 zde stavěla dvojice podnikatelů. Byl to Ladislav Syrový z Prahy a František Havlíček ze Žamberka. Ten kvůli dopravě materiálu na problematická staveniště nechal v sedle Panské Pole a na úbočí přilehlého Anenského vrchu (991 m) vybudovat dvojici úzkorozchodných tratí. V závěru se krátce zmíním i o pevnostní železnici na samotné Haničce.

Vlajka německého císařstvíBerlín - Asi před rokem vyšel na ŽelPage vynikající článek s pera Ing. Jiřího Kříže o působení německých železnic na východní frontě během druhé světové války. Nedávno se mi podařilo získat materiály sestavené těsně po válce první, které mi umožnily jít v tomto tématu ještě dále do minulosti až k úplným začátkům. Dovolím si citovat polního maršála Helmuta von Moltke staršího. Jeho slova charakterizují přístup, jaký byl v Německu k železniční dopravě uplatňován: "Mít o jednu železnici více znamená náskok dvou dnů v nástupu armád. Výstavbě železnic je nutné dát přednost před výstavbou pevností."

K-S12a, vstup do tvrze Hůrka, foto Martin RáboňKrálíky - Běžně bych na ŽelPage pozvánku na vojensko-historickou akci neumisťoval, byť je "prvoligová". Letos je ale akce Cihelna v Králíkách spojena s událostí, která je, dle mého názoru, pro fanoušky železnice důležitá. V úterý 19. srpna 2008 dojde ke zkušebnímu zpřístupnění dělostřelecké tvrze Hůrka a v pátek 22. srpna pak ke slavnostnímu otevření. V jejích podzemních útrobách se skrývá provozní a donedávna Armádou České republiky využívaná pevnostní železnice. V čase této akce budou v blízkém okolí k vidění i další věci, více, či méně související se železnicí. A proto jsem se rozhodl přidat jejich krátký sumář pro případ, že byste do Králík chtěli v uvedené době zavítat.

Jeleň - vjezd Tomaszów Mazowiecki - Historie pevnostního stavitelství přinesla mnoho kuriózních staveb. Mezi ně se dají počítat i objekty určené k ukrytí celého vlaku. Dvojice takových se nachází východně od polského města Tomaszów Mazowiecki v asi sedmikilometrové vzdálenosti od sebe u obcí Jeleň a Konewka. Výstavba na první pohled obrovských nadzemních tunelů byla firmou Ascania provedena v letech 1940 a 1941. V rámci plánovaného útoku na Sovětský Svaz měly původně sloužit jako odolné velitelské stanoviště skupiny armád "Střed" pod krycím názvem "Anlage Mitte". Přestože nakonec byly, i když jiným způsobem, k válečným účelům využity, vybavené potřebným zázemím a přípojkami inženýrských sítí se svého štábního vlaku nikdy nedočkaly. Vysoce mobilní válka na obrovském prostoru vyžadovala i od velitelského sboru něco jiného, než sedět na jednom z míst někde za frontou, jako tomu bylo mezi lety 1914 a 1918.

U Masarykových kasáren, foto MS V sobotu 12. 4. 2008 proběhla v Pardubicích akce spolupořádaná Společností přátel Československého opevnění o. p. s., provozující muzeum při dělostřelecké tvrzi Bouda a o. s. ŽelPage. Ode mne, jako organizátora, asi není příliš fér ji chválit, ale musím přiznat, že ve mne zanechala pozitivní dojem. Největší radost mi udělala její vysoká odborná úroveň a to zejména díky dorazivším účastníkům, mezi kterými bylo více těch, kteří měli k danému tématu co říci. Sešli se na ní autoři odborně publikující příbuzná témata i lidé znalí místních poměrů a posledních událostí. Dalším důvodem, proč akci takto hodnotím, byly nálezy, které byly pravděpodobně prvně publikované až po ní.

Ilustrační obrázekPardubice - Dne 12. dubna 2008 organizuje Společnost přátel Československého opevnění o. p. s., provozovatel muzea opevnění při dělostřelecké tvrzi Bouda, ve spolupráci se ŽelPage o. s., pochod po pozůstatcích vojenských úzkorozchodek v Pardubicích. Podrobnosti jsou uvedeny v propozicích. Nehodlám dnes popisovat kompletní historii drážek, protože tu již dávno a vyčerpávajícím způsobem zpracoval p. Ing. Ladislav Podivín (viz odkazy pod článkem) a já bych to vlastně pouze opsal. Mám ale ve své sbírce dva dobové snímky a tak bych se rád trochu rozepsal o lokalitách na nich zachycených. Nepovažujte to, prosím, za něco objevného, ale spíše za pozvánku na zmíněnou akci, při níž obě popsaná místa a mnoho dalších navštívíme.

Lidický hřbitovLidice - K lidické tragédii došlo v noci z 9. na 10. června roku 1942. Při precizní fyzické likvidaci obce, kterou Němci posléze uskutečnili, bylo nutné v místě přesunout velké množství materiálu. Není ale příliš známo, že zde posloužila k tomuto účelu zbudovaná polní dráha. Protože se Lidice staly důležitou součástí našich dějin, jsem toho názoru, že bychom je neměli opomínat ani z hlediska železniční historie. Proto jsem se rozhodl napsat tento článek. Vzhledem k celkové hrůznosti událostí pro mne bylo velkým subjektivním problémem nekonfliktní formulování názvu i následného věcného textu. Psát tak jednoduše, jako o čemkoliv jiném, mi nějak nešlo. Pokud nabudete pocitu, že je některá formulace málo důstojná, tak se omlouvám.

Hevlín, LO vz. 37D č. 49, foto RailfortObjekty s protipěchotní výzbrojí našeho předválečného lehkého opevnění se vyznačují jednoduchou a poměrně přísnou typizací. Počet typů je omezen pouze na základních pět, označených písmeny A až E, které se liší počtem a umístěním kulometných střílen. U každého typu bylo možné využít ještě několik stavebních variant, spočívajících v úhlu svíraném střílnami, síle stěn a svahovém sešikmení nebo lomení. Takto nastavený systém výrazně šetřil prostředky a zároveň byl schopen téměř stoprocentně pokrýt taktické palebné požadavky závislé na aktuální konfiguraci terénu. Píši téměř stoprocentně, neboť ředitelství opevňovacích prací výjimky, které byly většinou nákladnější, nerado povolovalo. Na jižní Moravě se vyskytuje hned několik objektů lehkého opevnění, jejichž atypičnost nebo zajímavost vznikla díky vestavbě nebo přístavbě ke starším železničním stavbám. Za jednou takovouto technicko-historickou zajímavostí vyrazíme i na nedaleké západní Slovensko.

Prostor spodní stanice nerealizované vojenské lanovky na Čertovu horu mezi Janovou cestou a silnicíNa výstavbě našeho předválečného pohraničního opevnění se nepodílely pouze nákladní lanové dráhy ve vojenském vlastnictví, které již byly popsány v samostatných článcích, ale také lanovky, drážky a kolejové svážnice stavěné v režii civilních firem. Čtveřici těchto zařízení provozoval v srpnu a září roku 1938 královéhradecký stavitel Capoušek k zajištění výstavby podúseku CH-1 lehkého opevnění v okolí kóty 1020,5 m Čertova hora u Harrachova. V září 2007 jsem s kamarádem provedl v předpokládaných trasách terénní průzkum, s jehož výsledky bych Vás rád seznámil. V zájmu komplexnosti textu se vrátím i k některým otázkám řešeným v předchozích článcích věnovaných lanovkám vojenským.

Ilustrační obrázekBrno - Při útoku hloubkařů na železniční dopravu na Brněnsku byl 11. října 1944 sestřelen jeden z letounů. Americké letectvo tehdy podniklo první rozsáhlejší hloubkový útok na železniční dopravu v českých zemích - konkrétně v okolí Brna a pravděpodobně také na Jihlavsku. Ten den bylo na Moravě celkem vyřazeno z provozu ne méně než 21 lokomotiv - z toho jedna v rakouském Strasshofu, i ta však patřila protektorátním drahám.

Panzerkampfwagen I ausf. F, foto Bedřich ŠkraňkaVe válečném období se Deutsche Reichsbahn (Německé říšské dráhy - dále jen DR) musely podřídit vojenským předpisům a podléhaly oddělení pro dopravu při německém generálním štábu. Přesto dál plnily úlohu zásobování civilního průmyslu, zajišťování osobní dopravy v týlu a provozovaly jiné obvyklé mírové aktivity. Nepatřily tedy přímo do ranku německé vojenské železniční dopravy. Tento článek v původním znění vyšel jako obsáhlá odpověď na jednom z předních webů věnovaných druhé světové válce a přidruženým tématům www.fronta.cz a poté byl se souhlasem autora Ing. Jiřího Kříže mírně upraven pro ŽelPage. Věnuje se působení DR v zápolí východní fronty, převážně na území SSSR.

MO-S5 před přeložením trati od západu, foto Railfort Bohumín - Kamarád Honza Holinka opět pořádá 15.9.2007 turistickou akci na jednom ze železničně zajímavých objektů našeho předválečného opevnění. Po červnové akci na StM-S50 u Branné se tentokrát jedná o skutečně raritní MO-S5 "Na trati" nedaleko Bohumína. Využil jsem možnosti zúčastnit se cesty organizátora na předakční rekognoskaci a nasbírat materiál pro tento článek. Abych předešel drobným mýlkám, které vznikly po předešlém článku - nemám nic společného s organizováním akce. Na mne se prosím neobracejte. Tato témata mám již delší dobu v jakémsi "redakčním plánu" a se skutečným organizátorem domlouváme pouze časovou synchronizaci článků s akcemi, aby mohl být využit co nejlépe jejich potenciál. O samotném plánu akce jsem informován stejně jako Vy pouze z propozic sestavených organizátorem. Jen podotýkám, že název akce ani článku nesouvisí se současnými hranicemi, ale s hranicemi historickými.

Běhoun (foto Jiří Dibelka)Králíky - V nedávné době byly učiněny nové nálezy, díky kterým bylo možné se významně posunout ve znalostech historie vojenských lanových drah z období první republiky. Následující text je pokračováním článku, který si uživatelé ŽelPage mohli přečíst před necelým rokem. Pokud Vám nebudou hned jasné všechny souvislosti, doporučuji osvěžit si znalosti jeho přečtením. Původně jsem měl v plánu ho pouze doplnit novými poznatky, ale tím by se stalo příliš nepřehledným, co je doplněno a co ne. Navíc bych zbytečně zatěžoval ty z Vás, pro které je čtení původního článku zbytečné.

N-S85 Montace, závěr 30. let, sbírka KVH NáchodRamzová - V sobotu 23.6.2007 pořádá můj kamarád Honza Holinka jednu z akcí svého seriálu o vojenských památkách dotýkajících se nějakým způsobem železnice. Tentokrát bude cílem objekt těžkého českoslovenkého předválečného opevnění StM-S50 "U trati" mezi Brannou a Ostružnou (trať 292). Protože se jedná i o můj obor, vzal s sebou na rekognoskaci terénu mne i mého synka, pro kterého to byla ve třech letech první výprava "na bunkry". Za tu možnost Honzovi trochu pomohu s propagací akce a s Vámi se rád podělím o své poznatky.

Vchodový objekt K-S22aMladkov - V sobotu 26.5.2007 organizujeme prohlídku dělostřelecké tvrze Bouda tematicky zaměřenou na její pevnostní železnici. Pokud je mi známo, jedná se teprve o druhou podobnou prohlídku v její historii. Ta předchozí se konala již před několika lety a kdo ví, jestli se ještě bude někdy opakovat. Bližší informace naleznete v propozicích akce. Jako pozvánku jsem pro Vás připravil poměrně podrobný materiál o tom, na co se můžete těšit. Od asi před rokem publikovaného obecného článku o pevnostních železnicích se liší tím, že se jedná o popis a historii jedné konkrétní železnice a na ní existujících zařízení a exponátů. Některé věci je nutné zopakovat pro zachování celistvosti kontextu, ale mnohé ještě napsáno nebylo.

Na akci se prosím z kapacitních důvodů přihlašte.

« Novější zprávy | 1 2 3 | Starší zprávy »    
ŽelPage - elektronický magazín o drahách
ISSN 1801-5425
historie ŽelPage
Veřejné použití obsahu bez výslovného souhlasu autora není dovoleno.
zc.egaplez@ofni
© 2001-2024 Spolek ŽelPage
:. Přihlášeníopen/close
 
 
  
 
Zapomenuté heslo   
Zaregistrovat   
:. Poloha vlaků CZopen/close
Poloha vlaků CZ
 
:. Vyhledáváníopen/close

 
   
 
 
   
 
:. Info pro fotografyopen/close
Informace o podmínkách
na focení v ČR

Slunce
vychází v 06:02
zapadá v 20:01