Berlín/Astana/Plzeň — Výstava InnoTrans přitahuje do Berlína nejen světové výrobce železniční techniky, aby představili jak své osvědčené stroje i novinky, poodhalili roušku z připravovaných konceptů, ale i potencionální kupce. Mnohdy jsou několikaměsíční jednání slavnostně uzavřena právě na takovýchto veletrzích. Jedním z kontraktů, který byl uzavřen na berlínské výstavě v roce 2012, byla i dodávka 110 kusů lokomotiv pro kazašské železnice (KTZ) společností General Eletric (GE). Jedná se o modifikaci nákladních lokomotiv TE33A, odvozených od série Evolution, které se již v Kazachstánu montují. Série 110 lokomotiv bude určena pro osobní přepravu, takže její maximální rychlost bude zvýšena na 160 km/h. Mají to být technologicky nejvyspělejší diesel elektrické lokomotivy pro vozbu těžkých osobních vlaků.

Pokračování

Aktobe/Linz — Společnost Siemens Metals Technologies získala zakázku na dodávku technologie – válcovací tratě s roční kapacitou 430 tisíc tun – pro kazašskou společnost Aktobe Rail and Section Works LLP. Nová válcovna bude postavena ve městě Aktobe pod záštitou národní železniční společnosti Kazakhstan Temir Zholy. Bude to vůbec první železniční výrobní závod v Kazachstánu. Produkované kolejnice budou technologicky upraveny na vysokou odolnost proti únavě a opotřebení. Kombinovaná válcovací trať bude schopna vyrobit okolo 200 tisíc tun kolejnic ročně a to v délkách až 120 m. Ty budou použity na vysokorychlostních tratích a tratích s vysokými objemy dopravy. Prodloužená délka snižuje počet svárů, což zvyšuje bezpečnost a umožňuje vyšší rychlostní limity pro kolejová vozidla. Válcovací trať umožní také výrobu úhelníků, I-profilů a U-profilů (až 230 tisíc tun ročně). Produkce by měla pokrýt nejen potřeby kazašských železnic – rekonstrukce stávajících tratí, výstavba vysokorychlostní trati, nové propojení mezi Kazachstánem, Turkmenistánem a Íránem – ale předpokládá se i export do okolních států.

Pokračování

Astana — Výrobce lokomotiv – Lokomotiv Kurastyru Zauyty – je dceřiná společnost národního podniku Kazakhstan Temir Zholy (KTZ – Kazachstánské dráhy). Matka LKZ uzavřela v roce 2006 s americkou společností GE Transportation Systems smlouvu na výrobu 310 lokomotiv Evolution, označených jako TE33A. Kromě dodávek pro domácí trh se lokomotivy i exportují a setkat se s nimi můžete na tratích v Kyrgyzstánu, Tádžikistánu nebo Estonsku. Na berlínském InnoTrans v roce 2012 byla uzavřena mezi KTZ a GE na dodávku dalších 110 lokomotiv, které budou využity pro vozbu osobních vlaků. Z tohoto důvodu bude jejich maximální rychlost upravena na 160 km/h. První lokomotivy z této série budou do pravidelného provozu nasazeny v průběhu roku 2014.

Pokračování

Mexico City — Mexiko vynaloží v příštích pěti letech na infrastrukturní projekty 4 miliardy pesos (317 milionů amerických dolarů). Z toho by do dopravní infrastruktury mělo směřovat 1,3 miliardy pesos (103 milionů dolarů). Prezident Enrique Peña Nieto si vytkl za cíl obnovit v Mexiku osobní vlaky, které po privatizaci železnic v devadesátých letech téměř zcela vymizely. Mohlo by se zdát, že je Mexiko skoro bez železnice, ale není tomu tak. Historie železnice se začala psát v roce 1837 udělením koncese pro železnici, která propojila Veracruz v Mexickém zálivu s hlavním městem. V roce 1910 měla železniční síť délku přesahující 24.700 km. V devadesátých letech minulého století se dostala Ferrocarriles Nacionales de México (FNM) do finančních potíží. Vláda v roce 1995 ohlásila privatizaci ztrátové společnosti a sloučila ji s pěti existujícími společnostmi. Od roku 1997 se tak můžete po Mexiku svézt jen příměstskými vlaky v okolí hlavního města. Atrakcí zejména pro turisty jsou Tequila Express, který vás z Guadalajary zaveze do výrobny tequily v Amatitánu, a Torreon a Felipe Pescador, který jezdí přes Cooper Canyon.

Pokračování

Perth — Příměstská železniční doprava v australském Perthu je posilována dodávkou nových vozů série B. Zakázka byla uzavřena v závěru roku 2012, kdy bylo objednáno 22 tříčlánkových souprav s termínem dodání od poloviny roku 2013 do roku 2016. Jedná se o investici za 243 milionů australských dolarů. Jde se o třetí dodávku vozů série B od roku 2004, kdy byl představen první koncept. Tím se počet vozů zajišťujících příměstskou dopravu dostane na 300 a bude se snažit držet krok s poptávkou, která se v posledních třech letech zvýšila asi o 15 %. Provozovat je bude dopravce Transperth, nasazeny budou na Clarkson rail line. Vozy jsou vyráběny ve spolupráci společností Downer Rail (dříve EDI Rail) a Bombardier, z Queenslandu do Perthu jsou převáženy po vlastní ose po železniční síti a v Perthu se musí vyměnit podvozky za úzkorozchodné (1067 mm).

Pokračování

Hamburg — Německá společnost SCI Verkehr, která se specializuje na oblast železniční techniky a logistiky, představila před nedávnem novou studii Vysokorychlostní a meziměstská doprava – globální trendy na trhu. Podle studie se flotila vysokorychlostních vlaků v blízké budoucnosti ještě mírně rozroste, navýšení se očekává kolem 5 %. Po rekordních letech, kdy se uváděly do provozu nové tratě, zejména v Čině, a obnovoval se vozový park v Japonsku, dojde k výraznému propadu objednávek nových vozidel. Nicméně poptávka na zavedených trzích západní Evropy se očekává konstantní. Při započítání objednávek z posledních několika let, kdy jednotky teprve půjdou do výroby, a s výhledem na nové projekty, o kterých jednotliví dopravci jednají, se dá počítat s růstem trhu kolem 9 %.

Pokračování

Canberra — Australská vláda se zavázala, že částkou 52 milionů australských dolarů podpoří výstavbu první vysokorychlostní železniční trati, která spojí Sydney s Melbourne přes Canberru. Finance jsou prvotně určeny na ochranu preferované trasy. Dále se zřídil nový drážní úřad (HSRA), který bude dohlížet na rozvoj projektu. Příslušné australské státní instituce nyní budou prověřovat budoucí způsob financovaní výstavby i provozu, otevřena je i možnost zapojení soukromých investorů. První úsek mezi Melbourne a Sydney je předběžně odhadnut na 23 miliard dolarů, celá trasa až do Brisbane pak na 114 miliard dolarů. Z opozičních řad ale zazněla výtka, že se zatím obdobné projekty nikdy nepostavily v určeném čase a za původně kalkulované peníze. Výhledově se nicméně počítá s tím, že každý dolar vynaložený na stavbu přinese zpět 2,3 dolaru.

Pokračování

Brasília — Když před několika lety přidělila FIFA Brazílii pořádání mistrovství světa v kopané v roce 2014, zrodilo se velké množství plánů, co do té doby postavit či zrekonstruovat. Od fotbalových stadionů, přes ubytovací zázemí, až třeba po dopravní infrastrukturu. Jedním z takových projektů byl i plán výstavby vysokorychlostní tratě, která měla spojit dvě nejvýznamnější brazilská města: Rio de Janeiro a São Paulo.

Pokračování

Ammán — Jordánsko nepatří mezi státy, o kterých by se v souvislosti se železnicí příliš hovořilo. Přesto, že je Jordánské hášimovské království svou rozlohou 89 342 km² 112. státem na světě (Česko je se svými 78 867 km² na 113. místě) a žije v něm přes 6,5 milionu obyvatel, je jeho železniční síť, ve srovnání s tou naší, velmi skromná – měla v roce 2000 jen 620 km o rozchodu 1050 mm.

Pokračování

Kuala Lumpur — Malajsie započala s transformací své železniční sítě v roce 1990, kdy oznámila výstavbu lehké železniční dráhy Kelana Jaya, která se zařadila mezi nejdelší dráhy provozované bez strojvedoucích. Transformace začínala pozvolna, ale i tak během 20 let investoval stát do rozvoje železniční infrastruktury více než 15 miliard amerických dolarů. A v současné době tempo nabírá na obrátkách – pro příští období, do roku 2020, je vláda připravena proinvestovat na železničních projektech dalších v přepočtu 49 miliard dolarů.

Pokračování

Karabürk — Německá společnost Schuler ohlásila největší jednorázovou objednávku ve své historii. S tureckou Kardemir Iron Steel Industry & Trade Co. podepsala kontrakt na dodávku technologie na výrobu železničních kol s roční kapacitou 200 tisíc kusů. Jedná se o druhou objednávku speciálního válcovacího stroje, který vyrábí kola z předpřipravených 500kilogramových polotovarů. Součástí dodávky je linka tepelného zpracování, obrábění i zkušební zařízení. Kontrakt má hodnotu 90 miliónů eur. „Tato objednávka potvrzuje úspěšnou strategickou diverzifikaci do perspektivních tržních segmentů, jakými jsou železnice, a zdůrazňuje naše vysoké technické znalosti,“ řekl Stefan Klebert, generální ředitel společnosti Schuler.

Pokračování

Luanda — Ruské společnosti, které mají jako nosný program vojenskou výrobu, ale přitom se zabývají i železniční technikou, expandují do nestandardních destinací. Před nedávnem jsme psali o kompletaci motorových jednotek na Kubě. Nyní se domlouvá spolupráce Ruska s Angolou – Uralvagonzavod chce v Angole postavit nový závod na výrobu železničních vagonů.

Pokračování

Nové Dillí — Francouzská společnost Systra společně s indickou organizací RITES pracuje na první fázi ověřovací studie na novou vysokorychlostní trať mezi Bombají (13,3 mil. obyvatel) a městem Ahmedabad (5,6 mil. obyvatel), která by měla v budoucnu vést podél severozápadního pobřeží Indie v délce zhruba 500 km. Studii financovala francouzská vláda 600 tisíci eur. V současné době Indové pokročili dále a uzavřeli smlouvu s japonskou agenturou JICA, aby zpracovala podrobnou studii. Studie naváže na francouzský materiál a bude podstatně podrobnější. Kromě optimalizace trasování by měla obsahovat podrobnější cenové kalkulace, odhad předpokládaných přepravovaných osob… Dokončena by měla být do 18 měsíců, tedy v první polovině roku 2015. Polovinu nákladů na zpracování studie uhradí japonská strana.

Pokračování

Nové Dillí — Indické železnice (IR) hledají cesty k provozním úsporám v rámci své velké flotily více než 4500 dieselových lokomotiv. Jedním z důvodů je i skutečnost, že také v Indii došlo k uvolnění cenotvorby u nafty, díky čemuž prodejci přestali být omezováni státními zásahy a ceny vzrostly. IR postupují při šetření několika cestami: použití systému přímého vstřikování common rail je jednou z možností. Dopravce na nasazení této technologie spolupracuje se švýcarskou společností Ganser Common Rail Systeme a ve společném podniku připravuje první prototyp. Ten by měl být hotov do března 2014 a po jeho úspěšných zkouškách se předpokládá úprava dalších 50 lokomotiv v průběhu téhož roku, přičemž všechny práce mají probíhat v Indii. Náklady na rekonstrukci jedné lokomotivy by neměly překročit 100 tisíc amerických dolarů, tedy přibližně 2 miliony korun. Očekávaná úspora ve spotřebě nafty činí téměř 4 %, což při nákladech na pohonné hmoty celé flotily ve výši 2,4 miliardy eur není zdaleka malé číslo. Současně s tím klesnou i emise o 20 až 30 % podle typů upravovaných strojů.

Pokračování

Rijád — Království Saúdská Arábie zažívá rozvoj železniční infrastruktury v takové míře, že je velmi těžko srovnatelný i s budováním železnice u nás před sto lety. Během 30 let by mělo být vybudováno 10 tisíc kilometrů nových tratí, tedy ještě o něco více, než dnes spravuje česká SŽDC. V první části jsme představili Severojižní projekt a projekt Landbridge. Nyní se podívejme na výstavbu vysokorychlostní tratě, která spojí dvě nejvýznamnější poutní místa v království.

Pokračování