Praha – Slova „tunel, tunelář, tunelovat“ si u nás získala v poslední době spíše negativní pohled. Ale není tunelář jako tunelář. To, co předvádějí tuneláři ve Švýcarsku, je hodno obdivu. Švýcarské velvyslanectví v Praze v rámci projektu Švýcarské jaro připravilo i lahůdku pro železniční fandy. Od 21. března do 5. dubna budete moci v Národní technické knihovně v Praze-Dejvicích (Technická 6, nedaleko metra A – Dejvická) zhlédnout výstavu Nový gotthardský patní tunel: celosvětově nejdelší železniční tunel a inovativní přínos do evropské železniční infrastruktury. Zahájení výstavy bude 21. března předcházet veřejnosti otevřená konference (zahájení ve 13.30 h), jejíž součástí bude i přednáška pana Renzo Simoniho a projekce krátkého filmu. Jednacími jazyky konference bude angličtina a čeština, simultánní tlumočení bude zajištěno. Není povinná akreditace, nevybírá se vložné, podmínkou je pouze registrace, pro kterou můžete využít on-line formulář.

Pokračování

Praha — Ležáky, Lidice – jména vesnic, která se nám v minulých dnech připomínala. Smutnými vzpomínkami na události, které se odehrály před sedmdesáti lety. Vyhlazení těchto dvou vesnic nebyly zdaleka jediné hrůzné příběhy 2. světové války, které se staly. Bylo jich nepočítaně. „Letos si připomínáme 70. výročí konference ve Wannsee, na které bylo přijato tzv. konečné řešení židovské otázky, poté následovaly transporty do vyhlazovacích táborů a tragická smrt šesti milionů Židů. Jako organizátor festivalu česko-německo-židovské kultury jsem se rozhodl pro uskutečnění projektu, který jistou mírou autenticity vtáhne návštěvníky do děje divadelní hry Arnošta Lustiga ´Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou´.“ To už jsou slova Pavla Chalupy, ředitele festivalu Devět bran. Představujeme vám projekt, který je úzce spjat s železnicí. 13. července 2012 vyjede poprvé Vlak Lustig aneb Vlak do nenávratna. Připomene jednu z obrovských tragédií poslední světové války – transport Židů do koncentračních táborů. „Na tragédii holokaustu nesmíme nikdy zapomenout, musíme novým generacím, které mají od 2. světové války velký odstup, připomínat, co se v minulosti dělo za hrůzy a varovat je tím před lhostejností, netolerancí a arogancí moci,“ řekl Pavel Chalupa.

Pokračování