..: Články - ŽelPage - Česká republika (celá) :..

Výběr šotoklubu Je nedělní odpoledne, z televize mi zní Pucciniho Tosca, záznam z londýnského Royal Opera House, a já se pouštím do psaní výběru. Nebojte se, určitě nebudu začínat tím, jak jsem byl překvapen, když jsem našel vzkaz… Tak začít nemohu, protože po dva roky jsem z pozice editora tyto vzkazy či e-maily členům Šotoklubu posílal s prosbou, aby se ujali dalšího dílu výběru. A pak jsem se divil, že byli překvapeni. Všem, kteří si našli čas, byli ochotni se podělit o svůj pohled na fotografie publikované za poslední dva týdny a pustili se do psaní, patří můj dík. Dnes je řada na mně a zajímá-li vás můj pohled na minulých čtrnáct dnů v galerii, pojďte dál. Jste vítáni.

Kalendář ŽelPage 2018 titulka, foto: Jan ŠtofaňakPraha — Milí čtenáři a příznivci, do sídla spolku dorazilo již dvanácté vydání železničního kalendáře, tentokrát na rok 2018, připravené péčí správy galerie a vedení Spolku ŽelPage. Opět jsme se snažili vybrat fotografie, jež potěší milovníky železnice kvalitou i námětem a zachycují železnici v krajině i ve stanicích na fotogenických místech především České republiky a Slovenska, ale nově i zahraničních. Kalendář ŽP 2018 je tradičně koncipován na šířku ve formátu A3 (42 x 30 cm), grafické i tiskové zpracování si drží tradičně vysokou úroveň. Cena zůstává beze změny, v předprodeji ho navíc do 15. července nabízíme za cenu ještě nižší. Nabízíme také zvýhodněný balíček deseti kalendářů. Zakoupením kalendáře přispějete alespoň drobnou částkou na provoz tohoto železničního portálu, který funguje jen díky obětavosti a nadšení několika desítek lidí. Kalendář si můžete objednat v e-shopu za 139 Kč, členové Spolku ŽelPage mají při nákupu mírnou slevu. Pokud chcete ušetřit za poštovné, bude kalendář brzy k dispozici i na tradičních prodejnách, jejichž seznam zveřejníme. Všem, kteří si kalendář zakoupí, předem děkujeme.

Já za mlada Jak jste si již někteří zajisté všimli, na liště vlevo se objevilo za sebou několik mých fotografií. Není to náhoda, domluvil jsem se s redakcí, že nějak „oslavím“ 500 fotografií na tomto webu a bylo mi dovoleno vložit 10 fotografií za sebou a zároveň s nimi tento článek… Teď asi poněkud nedůvěřivě koukáte na lištu a vidíte tam pouze jednu fotografii. Asi si říkáte, co se v redakci nepovedlo? No v redakci to nebylo, chyba byla v autorovi a tento článek nebyl připraven včas, takže tam teď vidíte moji 501. fotografii zde na serveru a já se tímto textem pokusím shrnout předchozí působení na ŽelPage a zároveň napsat něco málo o sobě a svém působení zde. Pokud máte čas, náladu a hlavně chuť, tož začtěte se.

750.308-9, Libuň (Vlečka Libuň - Sklopísek Střeleč), foto: Petr Holub Stálí návštěvníci ŽelPage si zvykli, že zpravidla v 1. čtvrtletí nového roku je vyhlášena anketa „Fotografie roku“. Už má svou tradici – poprvé jste mohli vybírat z fotek nominovaných autory počátkem roku 2007. Postupem času se měnily kategorie, přibylo hodnocení odborné poroty – profesionálních fotografů. Až v letošním roce – nic. Ticho po pěšině. Ale protože nikdo z návštěvníků ŽelPage nepoložil otázku: „Proč,“ nemusím na ni hledat odpověď. Ono vlastně o nic nejde – vítěz v minulosti dostal diplom, někdy třeba i knížku, tričko, koláček nebo láhev dobrého sektu. A trošku ho to zahřálo u srdíčka a možná zase motivovalo vyrazit někam k trati s foťákem. Ale přeci jen soutěž měla velkou vypovídací schopnost – byla rychlým přehledem o těch nejzajímavějších fotkách, které v daný rok zdejší galerií prošly. Navíc fotky vybírali sami autoři. Připomeňte si jednotlivé roky: 2007, 2008, 2009, 2010, 2011, 2012, 2013 a 2014. Aby nechyběl rok 2015, kdyby se chtěl k němu někdo v budoucnu vrátit a přitom nechtěl „listovat“ v galerii celým rokem jako já, zkusil jsem si sám pro sebe „nominovat“ fotografie do „soutěže“ a vybrat ty, které se mně nejvíce líbí. Berte to tedy, prosím, jako netradiční ohlédnutí za rokem 2015.

Fotoškola Vážení přátelé, uživatelé galerie, zajisté jste si někdy všimli, že některá fotka z jednoho místa se Vám líbí víc než jiná, ze stejného místa, ale s jiným vlakem, nebo v jinou roční dobu. Důvodů pro to může být několik a jedním z nich jsou barvy a dvě související věci – barevný kontrast a maskování. Tento díl fotoškoly bude určen spíše fotografům, kteří než vlaky fotí raději fleky, a kteří než na číslo fotí raději fotku na dojem. Také se tu nedozvíte univerzální rady, jak to jednoduše a vždy udělat lépe. Spíš než fotoškola to dnes bude fotozamyšlení.

Petr Holub, foto: Šotošturc Na závěr koncertu zpěvák představí kapelu a po něm basák nebo bubeník představí samotného zpěváka. Totiž, připadl mi ten úkol, abych navázal na seriál Petra Holuba. Samozřejmě, že autorská skromnost mu nedovolila a tak si dovoluji jeho tvorbu vypíchnout já. Když se řekne Petr Holub, vybaví se mi tři věci. Pára. Stromy. Tvůrčí pohled.

Sedm permoníků bez Sněhurky; Lužná u Rakovníka - Hl. Merkovka hláska, foto: Prochy Jsme u dílu posledního. Berte, prosím, mé ohlédnutí jako poděkování všem, kdo do zdejší galerie přispívají pravidelně, občas či jen vložili jedinou fotku. Je vás více než 600! Vytváříte svou prací galerii, ke které může být zajímavé se vracet. Nechť je moje ohlédnutí pro vás motivací k dalšímu focení. Možná si řeknete: „Proč? Vždyť už v galerii máte skoro 22 tisíc fotek. To vám nestačí?“ Nestačí. Podívejte se třeba na dílo Drahoše Švestky nebo Josefa Chvosty – jejich digitalizované záběry z dob rozvinutého socialismu připomínají historii, ukazují, jak to v té době na železnici vypadalo. Za pětadvacet let se budete s nostalgií dívat na dnešní fotky bardotek, brejlovců, kocourů, šukafonů, banánů a dalších současných strojů. A vzpomínat při tom třeba jaké to bylo jezdit ve vagonech s koženkovými sedadly (snad je České dráhy do té doby konečně vyřadí z pravidelného provozu), nebo že pýcha Škody Transportation – lokomotiva Emil Zátopek – nesměla ani po několika letech schvalování na německé koleje. Úsměv na tváři vykouzlí možná vzpomínka na první stovky kilometrů pendolin, kdy jim zamrzaly CD-ROMy… Každou dnešní fotkou zaznamenáváte historii. Na to nezapomínejte. Foťte!

poklidná stanička; Poutnov, foto: BBvK Letošní Vánoce byly bez sněhu, což možná vyhovovalo řidičům i železničním dopravcům, ale smutní byli kromě lyžařů i fotografové železnice. Zasněžená krajina, stromy obalené jako by před chvílí kolem nich prošel Mrazík se svou berlou „mrazilkou“, má své kouzlo a dobrý pocit ze zajímavého záběru vynahradí brodění sněhem, kluzký terén, mrazivý vítr a ostatní nepříjemnosti se zimním focením spojené. Sedl jsem si tedy za klávesnici s tím, že trošku připomenu šikovné fotografy publikující na ŽelPage. Netušil jsem, co jsem si na sebe vymyslel – vybrat šest fotografií od jednotlivých autorů byl opravdu oříšek. Vždyť 55 autorů má ve zdejší galerii více než sto fotografií, z toho 23 těch fotek vložilo přes 250. Snad se mně podařilo vybrat zajímavé. Pojďte se se mnou ohlédnout za tvorbou další desítky autorů.

jElita si dala sraz!; Hůrky, foto: Mates z Letovle První část ohlédnutí za tvorbou galerie ŽelPage připomnělo 10 autorů, kteří zároveň z velké části spadají do týmu správců galerie. V podobném duchu mého ohlédnutí bych rád navázal i u autorů, jejichž tvorba tvoří nemalou část galerie. Ať už se jedná o aktuality z provozu, nostalgii, historické záběry či umění v podání různých světelných kreací. V druhé kapitole si připomeňte další desítku autorů, kteří nám tento pohled s určitou pravidelností nabízejí.

Czech Trainspotters; Malá Skála - Líšný, foto: Pavel Martoch Matoušovo bilancování nad tvorbou roku 2015 mne vedlo k zamyšlení. Nově vkládaných fotografií v galerii s průběhem let ubývá a to možná platí i o návštěvnosti a zájmu o železniční téma celkově. Ale i navzdory tomu se často daří vyplnit celý den, tedy vystavit šest fotografií a to bez ohledu na to, jestli se jedná zrovna o sobotu, neděli či svátek. Toto by samozřejmě nebylo možné bez autorů, kterým ŽP není lhostejná, dají si práci se svým záběrem a rozhodnou se ho zde uveřejnit.

Fotoškola Vážení přátelé, uživatelé galerie, v jednom z minulých dílů Fotoškoly nazvaném Zmenšování a zuby jsme si ukázali, jak lze využít vrstvy k tomu, abychom měli různé části obrazu různě doostřené, a přitom to tak nějak nebylo poznat. Vrstvy jako takové jsou mocný nástroj a dnes si ukážeme, jak pomocí nich můžeme mít na snímku, který jsme pořídili při zataženu, jak prokreslenou oblohu, tak přirozeně světlou krajinu. Dnešní článek je vlastně pokračováním a rozšířením článku Vrstvy a výpaly. V něm jsme si ukázali, jak udělat jemné přechody, např. na zakulacených čelech lokomotiv. Dnes to vezmeme trošku víc zostra. Doslova.

stoupa v ICE Hamburk - Berlín ještě v plné síle, foto: stoupa Berlín — Čas běží jako vítr, nicméně někdy jej předstihne osud. Své o tom ví náš dlouholetý redakční kolega, kamarád, spolupracovník a zpravodaj „zpoza kopečků“ Libor Zapletal, řečený stoupa, kterého pracovní cesty zavály do Berlína, kde žije dosud. Jenže než si začal užívat zaslouženého důchodu, do něhož nemá daleko, dostihla ho mozková příhoda, která mu s bezohledností sobě vlastní zasáhla do života. Povedlo se jí to až na druhý pokus, avšak našeho kolegu připravila o možnost normálně fungovat a zanechala jej na holičkách uprostřed cizí země. A protože je ŽelPage, potažmo internet jeho momentálně asi nejdůležitějším spojením se světem, o to víc jej zasáhlo, že byl prakticky ze dne na den ponechán téměř bez prostředků.

Fotoškola Vážení přátelé, uživatelé galerie, na našem portálu se již sedm a půl roku s nepravidelnou pravidelností setkáváte s různými díly seriálu, který jsem nazval fotoškola. Ten uplně první, věnovaný flašce, byl dosti specifický a spíš takovým počinem, zda to bude mít smysl. Dále se objevovaly postupně další díly, buď úzce zaměřené na nějaký konkrétní problém, nebo naopak věnované obecněji nějakým základním principům. V každém z nich se snažím ukázat, že to lze dělat jinak, lépe. Dnešní díl fotoškoly by spadal do té části, která se nazývá fotoškola pro začátečníky, a vlastně by měl tomu miniseriálu předcházet.

Fotoškola Vážení přátelé, uživatelé galerie, ondy jsem se zamyslel a napadlo mne, s čím asi tak mají autoři přispívající do galerie problémy a jaké funkce grafického softwaru neumí využívat. Přesně touto větou začíná jeden z předchozích dílů fotoškoly věnovaný výpalům. K jejich eliminaci se použily vrstvy a dnes si ukážeme, k čemu ještě jsou vrstvy dobré.

Kalendář ŽelPage 2014 titulka, foto: Michael HajnKalendář ŽelPage 2014 — Již několik let vydává sdružení ŽelPage kalendář sestavený z fotografií autorů, přispívajících do zdejší fotogalerie. Také letos se podařilo stvořit a vytisknout kalendář pro rok 2014, který by, dle našeho skromného mínění, mohl potěšit nejen milovníky železnice, ale i fanoušky krajinářské fotografie. Letošní novinkou je trojice monotématických kalendářů.

1 2 3 4 | Starší zprávy »    
ŽelPage - elektronický magazín o drahách
ISSN 1801-5425
historie ŽelPage
Veřejné použití obsahu bez výslovného souhlasu autora není dovoleno.
zc.egaplez@ofni
© 2001-2017 Spolek ŽelPage
:. Přihlášeníopen/close
 
 
  
 
Zapomenuté heslo   
Zaregistrovat   
:. Nabídka eShopuopen/close
:. Poloha vlaků CZopen/close
Poloha vlaků CZ
 
:. Vyhledáváníopen/close

 
   
 
 
   
 
» Přidat odkaz
:. Info pro fotografyopen/close
Informace o podmínkách
na focení v ČR

Slunce
vychází v 07:53
zapadá v 16:00

meteo meteo
:. Novinky na VLAKY.NET
Poslední příspěvek Tri mikulášske vlaky v dvoch štátoch počas jediného výletu
Inšpiráciou k ďalšej výprave na koľaje bývalého Československa mi bol blížiaci sa sviatok sv. Mikuláša a s ním spojené nostalgické jazdy počas víkendu 2. a 3. decembra. Aj keď som cestu do Bratislavy, ...

Poslední příspěvek Krátke novinky z Číny (3)
Doba pokročila, posledné správy z Ríše stredu som čitateľom pripravil pred 4 mesiacmi, novinky pribúdajú, tak sa pozrime na tie miestne. Bude to zo všetkých oblastí koľajovej dopravy (dokonca koľajová ...

Poslední příspěvek Z lovu na „Vectrony“ ČD
Na rozdíl od některých let minulých nebyl začátek platnosti nového jízdního řádu našeho národního železničního dopravce tentokrát spojen s nasazením nových osobních vozů či jednotek, ale lokomotiv. Když ...