Vážení přátelé, uživatelé galerie, jste-li pravidelnými čtenáři tohoto portálu, zajisté vám neunikl seriál článků Fotoškoly, kde se snažím popsat základní i pokročilou problematiku fotografování železnice a v několika dílech i ukazuji nějaké editační postupy. Po spoustě psaného textu a vložených obrázků statických bych vám dnes chtěl předložit nový díl Fotoškoly s obrázky pohyblivými a textem mluveným.

Pokračování

Praha — Již potřinácté hledáme nejkrásnější nádraží Česka. Hlasujte pro svého favorita na webu nebo pomocí hlasovacího archu. Hlasovat můžete až do 10. října a vybírá se opět z desíti nádraží, přičemž jedno z nich se nachází na úzkorozchodné trati. Seznam všech nominovaných železničních stanic naleznete po rozkliknutí článku v přehledné tabulce. Všem, kteří se soutěžního hlasování zúčastní, předem děkujeme!

Zdroj: Nejkrásnější nádraží ČR

Pokračování

Praha — Milí čtenáři a příznivci, třinácté vydání kalendáře dalo našemu týmu pořádně zabrat a do sídla spolku dorazilo až včera, těsně před koncem předešlého roku. Alespoň v omezené edici 200 kusů jsme se opět pokusili vybrat fotografie, jež potěší milovníky železnice kvalitou i námětem a zachycují železnici v krajině i ve stanicích na fotogenických místech především České republiky a Slovenska, ale i zahraničních. Kalendář ŽP 2019 je tradičně koncipován na šířku ve formátu A3 (42 x 30 cm). V důsledku digitální technologie tisku a nižšího nákladu jsme museli mírně zdvihnout cenu. Nabízíme také zvýhodněný balíček deseti kalendářů. Zakoupením kalendáře přispějete alespoň drobnou částkou na provoz tohoto železničního portálu, který funguje díky obětavosti a nadšení několika desítek lidí. Kalendář si můžete objednat v e-shopu za 199 Kč. Pokud chcete ušetřit za poštovné, můžete si kalendář zakoupit v kamenných prodejnách v Praze, jejichž seznam najdete níže. K dostání bude také u Pragomodelu na výměnném setkání modelářů v Praze tuto sobotu. Všem, kteří si kalendář zakoupí, předem děkujeme.

Pokračování

Praha — V pátek 9. 11. 2018 ve 13 hodin bylo zahájeno již po dvanácté slavnostní vyhlášení výsledků soutěže o titul Nejkrásnější nádraží České republiky. Setkání zástupců nádraží, která postoupila do finále, a všech pozvaných hostů se již tradičně odehrává v reprezentativních prostorách Valdštejnského paláce, sídla Senátu Parlamentu ČR. Soutěž probíhá pod záštitou předsedy Stálé komise Senátu pro rozvoj venkova Miroslava Nenutila a děkana ČVUT v Praze Fakulty dopravní Pavla Hrubeše.

Pokračování

Roku 2015 zasáhla modernizace železnic i tratě v Posázaví, což byl jeden z impulsů k nasazení vršovické „dvojky“ do čela manipulačních vlaků na Dobříš. Zde naposledy přijala pozdravy mechanických návěstidel, která jsou dnes již minulostí. V květnu vyrazil poprat se s kopci „bejček“, který připomenul výročí 130 let příjezdu prvního vlaku na Moldavu. Výročí to nebylo jediné, o měsíc později slavila 160 let Buštěhradská dráha a začátkem září 150 let dráha Turnovsko-kralupská. Barevný podzim nedal spát ani fotografům, pro které vyrazila v čele nákladního vlaku „němka“. Konec roku uzavírá jízda mikulášská, tentokrát krajem Vysočiny s brněnskou „pětasedmou“.

Pokračování

Je nedělní odpoledne, z televize mi zní Pucciniho Tosca, záznam z londýnského Royal Opera House, a já se pouštím do psaní výběru. Nebojte se, určitě nebudu začínat tím, jak jsem byl překvapen, když jsem našel vzkaz… Tak začít nemohu, protože po dva roky jsem z pozice editora tyto vzkazy či e-maily členům Šotoklubu posílal s prosbou, aby se ujali dalšího dílu výběru. A pak jsem se divil, že byli překvapeni. Všem, kteří si našli čas, byli ochotni se podělit o svůj pohled na fotografie publikované za poslední dva týdny a pustili se do psaní, patří můj dík. Dnes je řada na mně a zajímá-li vás můj pohled na minulých čtrnáct dnů v galerii, pojďte dál. Jste vítáni.

Pokračování

Praha — Milí čtenáři a příznivci, do sídla spolku dorazilo již dvanácté vydání železničního kalendáře, tentokrát na rok 2018, připravené péčí správy galerie a vedení Spolku ŽelPage. Opět jsme se snažili vybrat fotografie, jež potěší milovníky železnice kvalitou i námětem a zachycují železnici v krajině i ve stanicích na fotogenických místech především České republiky a Slovenska, ale nově i zahraničních. Kalendář ŽP 2018 je tradičně koncipován na šířku ve formátu A3 (42 x 30 cm), grafické i tiskové zpracování si drží tradičně vysokou úroveň. Cena zůstává beze změny, v předprodeji ho navíc do 15. července nabízíme za cenu ještě nižší. Nabízíme také zvýhodněný balíček deseti kalendářů. Zakoupením kalendáře přispějete alespoň drobnou částkou na provoz tohoto železničního portálu, který funguje jen díky obětavosti a nadšení několika desítek lidí. Kalendář si můžete objednat v e-shopu za 139 Kč, členové Spolku ŽelPage mají při nákupu mírnou slevu. Pokud chcete ušetřit za poštovné, bude kalendář brzy k dispozici i na tradičních prodejnách, jejichž seznam zveřejníme. Všem, kteří si kalendář zakoupí, předem děkujeme.

Pokračování

Jak jste si již někteří zajisté všimli, na liště vlevo se objevilo za sebou několik mých fotografií. Není to náhoda, domluvil jsem se s redakcí, že nějak „oslavím“ 500 fotografií na tomto webu a bylo mi dovoleno vložit 10 fotografií za sebou a zároveň s nimi tento článek… Teď asi poněkud nedůvěřivě koukáte na lištu a vidíte tam pouze jednu fotografii. Asi si říkáte, co se v redakci nepovedlo? No v redakci to nebylo, chyba byla v autorovi a tento článek nebyl připraven včas, takže tam teď vidíte moji 501. fotografii zde na serveru a já se tímto textem pokusím shrnout předchozí působení na ŽelPage a zároveň napsat něco málo o sobě a svém působení zde. Pokud máte čas, náladu a hlavně chuť, tož začtěte se.

Pokračování

Stálí návštěvníci ŽelPage si zvykli, že zpravidla v 1. čtvrtletí nového roku je vyhlášena anketa „Fotografie roku“. Už má svou tradici – poprvé jste mohli vybírat z fotek nominovaných autory počátkem roku 2007. Postupem času se měnily kategorie, přibylo hodnocení odborné poroty – profesionálních fotografů. Až v letošním roce – nic. Ticho po pěšině. Ale protože nikdo z návštěvníků ŽelPage nepoložil otázku: „Proč,“ nemusím na ni hledat odpověď. Ono vlastně o nic nejde – vítěz v minulosti dostal diplom, někdy třeba i knížku, tričko, koláček nebo láhev dobrého sektu. A trošku ho to zahřálo u srdíčka a možná zase motivovalo vyrazit někam k trati s foťákem. Ale přeci jen soutěž měla velkou vypovídací schopnost – byla rychlým přehledem o těch nejzajímavějších fotkách, které v daný rok zdejší galerií prošly. Navíc fotky vybírali sami autoři. Připomeňte si jednotlivé roky: 2007, 2008, 2009, 2010, 2011, 2012, 2013 a 2014. Aby nechyběl rok 2015, kdyby se chtěl k němu někdo v budoucnu vrátit a přitom nechtěl „listovat“ v galerii celým rokem jako já, zkusil jsem si sám pro sebe „nominovat“ fotografie do „soutěže“ a vybrat ty, které se mně nejvíce líbí. Berte to tedy, prosím, jako netradiční ohlédnutí za rokem 2015.

Pokračování

Vážení přátelé, uživatelé galerie, zajisté jste si někdy všimli, že některá fotka z jednoho místa se Vám líbí víc než jiná, ze stejného místa, ale s jiným vlakem, nebo v jinou roční dobu. Důvodů pro to může být několik a jedním z nich jsou barvy a dvě související věci – barevný kontrast a maskování. Tento díl fotoškoly bude určen spíše fotografům, kteří než vlaky fotí raději fleky, a kteří než na číslo fotí raději fotku na dojem. Také se tu nedozvíte univerzální rady, jak to jednoduše a vždy udělat lépe. Spíš než fotoškola to dnes bude fotozamyšlení.

Pokračování

Na závěr koncertu zpěvák představí kapelu a po něm basák nebo bubeník představí samotného zpěváka. Totiž, připadl mi ten úkol, abych navázal na seriál Petra Holuba. Samozřejmě, že autorská skromnost mu nedovolila a tak si dovoluji jeho tvorbu vypíchnout já. Když se řekne Petr Holub, vybaví se mi tři věci. Pára. Stromy. Tvůrčí pohled.

Pokračování

Jsme u dílu posledního. Berte, prosím, mé ohlédnutí jako poděkování všem, kdo do zdejší galerie přispívají pravidelně, občas či jen vložili jedinou fotku. Je vás více než 600! Vytváříte svou prací galerii, ke které může být zajímavé se vracet. Nechť je moje ohlédnutí pro vás motivací k dalšímu focení. Možná si řeknete: „Proč? Vždyť už v galerii máte skoro 22 tisíc fotek. To vám nestačí?“ Nestačí. Podívejte se třeba na dílo Drahoše Švestky nebo Josefa Chvosty – jejich digitalizované záběry z dob rozvinutého socialismu připomínají historii, ukazují, jak to v té době na železnici vypadalo. Za pětadvacet let se budete s nostalgií dívat na dnešní fotky bardotek, brejlovců, kocourů, šukafonů, banánů a dalších současných strojů. A vzpomínat při tom třeba jaké to bylo jezdit ve vagonech s koženkovými sedadly (snad je České dráhy do té doby konečně vyřadí z pravidelného provozu), nebo že pýcha Škody Transportation – lokomotiva Emil Zátopek – nesměla ani po několika letech schvalování na německé koleje. Úsměv na tváři vykouzlí možná vzpomínka na první stovky kilometrů pendolin, kdy jim zamrzaly CD-ROMy… Každou dnešní fotkou zaznamenáváte historii. Na to nezapomínejte. Foťte!

Pokračování

Letošní Vánoce byly bez sněhu, což možná vyhovovalo řidičům i železničním dopravcům, ale smutní byli kromě lyžařů i fotografové železnice. Zasněžená krajina, stromy obalené jako by před chvílí kolem nich prošel Mrazík se svou berlou „mrazilkou“, má své kouzlo a dobrý pocit ze zajímavého záběru vynahradí brodění sněhem, kluzký terén, mrazivý vítr a ostatní nepříjemnosti se zimním focením spojené. Sedl jsem si tedy za klávesnici s tím, že trošku připomenu šikovné fotografy publikující na ŽelPage. Netušil jsem, co jsem si na sebe vymyslel – vybrat šest fotografií od jednotlivých autorů byl opravdu oříšek. Vždyť 55 autorů má ve zdejší galerii více než sto fotografií, z toho 23 těch fotek vložilo přes 250. Snad se mně podařilo vybrat zajímavé. Pojďte se se mnou ohlédnout za tvorbou další desítky autorů.

Pokračování

První část ohlédnutí za tvorbou galerie ŽelPage připomnělo 10 autorů, kteří zároveň z velké části spadají do týmu správců galerie. V podobném duchu mého ohlédnutí bych rád navázal i u autorů, jejichž tvorba tvoří nemalou část galerie. Ať už se jedná o aktuality z provozu, nostalgii, historické záběry či umění v podání různých světelných kreací. V druhé kapitole si připomeňte další desítku autorů, kteří nám tento pohled s určitou pravidelností nabízejí.

Pokračování

Matoušovo bilancování nad tvorbou roku 2015 mne vedlo k zamyšlení. Nově vkládaných fotografií v galerii s průběhem let ubývá a to možná platí i o návštěvnosti a zájmu o železniční téma celkově. Ale i navzdory tomu se často daří vyplnit celý den, tedy vystavit šest fotografií a to bez ohledu na to, jestli se jedná zrovna o sobotu, neděli či svátek. Toto by samozřejmě nebylo možné bez autorů, kterým ŽP není lhostejná, dají si práci se svým záběrem a rozhodnou se ho zde uveřejnit.

Pokračování