..: Artykuły - Military :..

PKP 25/20 Viamont, foto: Louis ArmstrongMladkov — Současný železniční most na trati 024 přes Tichou Orlici v Mladkově byl postaven ve třicátých letech dvacátého století. V projektech staveb tohoto typu, plánovaných v exponovaných lokalitách, probíhaly nenápadné úpravy, mající za cíl zvýšit obranyschopnost naší republiky. Konkrétně se jednalo o důmyslná demoliční zařízení. Přes zmíněný most se v době nedávné přehnala elektrizace a další stavební stavební práce na ní navázané, o něco dříve dostal nový nátěr. Nic z toho se na existenci demoličního zařízení negativně nepodepsalo a i ono se dnes skví ve slušivé zelené.

Prostor starého mostu v Ústí nad Labem, foto: Railfort Ústí nad Labem — Toto severočeské město je důležitým železničním uzlem. Šestice do něj vstupujících frekventovaných dvoukolejných tratí neprochází jedním centrálním nádražím, ale je mezi sebou propojena četnými spojkami. Když k tomu připočteme velké množství vleček, pozůstatků po přeložených tratích, velké lokomotivní depo a seřaďovací a odstavná nádraží, má zde železniční fanoušek stále co objevovat. O mně je známo, že se zabývám spojovacími body mezi drážní a vojenskou historií, tak bych rád v následujícím spíše turisticky laděném článku představil tři lokality ústeckého uzlu tak trochu ze svého pohledu.

Značka s ávěstí Volno, foto: Martin Kolovratník Králicko — V nedávné době byly v magazínu ŽelPage představeny některé úzkorozchodné dráhy sloužící k výstavbě předválečného československého opevnění. Muzea, v blízkosti kterých se dvojice těchto drah nacházela, se rozhodla usnadnit železničním nadšencům hledání jejich pozůstatků a trasy svépomocně vyznačit. Stalo se tak na povrchu dělostřelecké tvrze Bouda, u objektu MO-S11 „U posedu“ severně od Ostravy a také na trase zde ještě nepopsané německé polní dráhy z období druhé světové války na povrchu dělostřelecké tvrze Hůrka. Bližší informace o ní a o dotčených značkách naleznete v tomto článku.

Podujevo1, foto: KFOR Podujevo — Můj kamarád, jehož jméno si z pochopitelných důvodů nechám pro sebe, byl členem 15. kontingentu Armády České republiky sil KFOR v Kosovu. Přestože železnice není jeho koníčkem, požádal jsem ho, aby se jí, pokud na ní někde narazí, ve svém volnu trochu věnoval. Kamarád na mne nezapoměl, sbíral fotky od svých kolegů, vyptával se kosovských tlumočníků i policistů a tak mohl vzniknout alespoň tento nedlouhý vzpomínkový článek.

Stahování kulatiny z vozů lesní dráhy na sklad před pilnicí (lokomotiva z r. 1929) Břeclav — To, že se dá v objektech československého pohraničního opevnění, v dělostřeleckých tvrzích, převážet vojenský materiál prostřednictvím úzkorozchodné železnice (600 mm) je zájemcům o pevnosti dostatečně známo. Že se při stavbě tvrzí používala dočasná polní dráha, vědí odborníci také. Ale o tom, že na našem území fungovala úzkorozchodná železnice, která v září 1938 navážela vojenský materiál a vojáky na lehké opevnění na jihu Moravy, jsem se poprvé dočetl v knížce, která s opevněním vůbec nesouvisí. Kniha se jmenuje „Putovanie za kúzlom lesných železníc – Vôňa dymu a ihličia“ a pojednává o zaniklých lesních železnicích na území Čech, Moravy a Slovenska. Napsal ji Jiří Junek, vydal Ústav pro výchovu a vzdělávání pracovníků lesního a vodního hospodářství SR v roce 2002 ve Zvoleně. V dalším pátrání o historii jihomoravské břeclavské úzkorozchodné lesní železnice mi pomohla kniha „Lužní les v Dyjsko-moravské nivě“ vydaná v Břeclavi roku 2004. Dokumentaci k této lesní železnici shromažďovali zejména prof. Jaroslav Školl († 2003) a ing. Ludvík Petrjánoš z Břeclavi, kteří poskytli nebo zpracovali materiály pro obě uvedené knihy.

Akumulátorová lokomotiva stojící na koleji vyvedené před vchodový objekt, foto: Zdeněk Farkas Králíky — Dělostřeleckou tvrz Hůrka jsme se synem navštívili již potřetí. Poprvé, pár měsíců po otevření tvrze, jsme si prošli základní trasu podzemím. Loni na podzim jsme vyšli po schodišti do dělostřeleckého srubu, prohlédli si zevnitř i zvenku tento německými zkouškami poničený objekt a zašli na povrch k dělostřelecké otočné věži. Nyní jsme se těšili na další speciální prohlídku s příslibem návštěvy částí tvrze, které návštěvník běžně neuvidí. Na prohlídku jsme měli tentokrát dvoučlenný doprovod: místního průvodce a odborníka na železnici. Cestou v podzemí tvrze se oba dva ve výkladu střídali. Místní průvodce prováděl standardní výklad o výstavbě, podzemí, objektech a fungování tvrze. Od železničního průvodce jsme se pak dovídali zajímavosti o provozu pevnostní železnice.

MO-S13, foto Railfort Černý les u Šilheřovic — V roce 1936 probíhaly v prostoru Černého lesa u Šilheřovic betonáže těžkých objektů našeho předválečného opevnění. Problémy s povozníky, neexistence vhodných cest, a dost možná i relativně snadná dostupnost potřebných zařízení na průmyslovém Ostravsku vedla pražského stavitele Jana Filipa k vybudování téměř 10 kilometrů dlouhé železniční tratě o rozchodu 760 mm, která sloužila k zásobování jednotlivých stavenišť. Provoz na trati zajišťovaly parní lokomotivy. O historii trati, výsledcích terénního průzkumu a souvisejících zajímavostech pojednává následující článek.

LO vz. 37 č. 239, foto: Railfort Jizerské hory — V roce 1938 zahajoval stavitel František Krušina z Bílé Třemešné v rámci úseku J2 výstavbu několika objektů lehkého opevnění vzor 37 v těžko přístupných severních svazích Jizerských hor. Velmi náročný terén, ve kterém se dodnes nenacházejí žádné cesty, ho donutil přistoupit k nepříliš obvyklému dopravnímu řešení – vybudování kolejových svážnic. Do dnešních dnů se dochovaly materiály potvrzující pouze jejich holou existenci bez dalších upřesnění. V květnu a říjnu jsme provedli terénní průzkum inkriminované lokality, v rámci kterého jsme pátrali po artefaktech těchto svážnic.

Remagenský most, sbírka Railfort Remagen / Erpel / Davle — Málokdo ještě nikdy neslyšel o "Mostu u Remagenu". Takto zní jméno slavného amerického filmu, který vcelku pravdivě zachytil jednu z epizod druhé světové války, a jehož exteriéry byly v roce 1968 z velké části natáčeny na našem území. Původní most přes Rýn i jeho filmový kolega v Davli jsou ze železničního hlediska docela zajímavé. Historií obou mostů, jejich současností, reálným i filmovým děním, tím vším se zabývají následující řádky.

Einmannbunker Székesfehérvár, foto: Roman ProvazníkProtektorát Čechy a Morava - Napsat pár slov o objektech Luftschutz - Splitterschutzzelle, poněkud nepřesně nazývaných "einmannbunkery", se chystám už dlouho. Hlavním důvodem je fakt, že se jedná o fortifikační stavby, na které lze v okolí železnice narazit nejčastěji. Můžete je spatřit, jak mlčky střeží staré vlečkové areály nebo jak z vyvýšeného místa svými temnými průzory kontrolují pohyb v důležitých železničních uzlech. Činí tak již bezmála sedmdesát let a pokud nebudou někomu překážet, budou tak činit ještě dlouho. Nemám v plánu je příliš rozpitvávat po technické stránce, protože to již učinil někdo jiný a lépe. Spíše chci jen upozornit na jejich existenci, přidat pár zajímavých míst výskytu a požádat "železniční archeology", aby je při svých pátráních neopomíjeli. Zmapování "einmannbunkerů" a objektů na jejich bázi není zdaleka kompletní a tak i vaše zpráva, fotografie a případně i GPS souřadnice pomohou jiným badatelům v jejich práci. Předem děkuji.

Bouda, vchodový objekt K-S22a, foto: Martin RáboňDělostřelecká tvrz Bouda - Stalo se Vám někdy, že jste se plahočili světa kraj za novým přírůstkem do sbírky a pak jste zjistili, že máte doma u nosu podobný poklad, o kterém jste dosud nevěděli? Něco takového mne potkalo. Asi před rokem jsem dostal možnost nahlédnout do jednoho plánu z období výstavby dělostřelecké tvrze Bouda (1936 - 1938), na kterém byla zachycena trasa více než kilometr dlouhé úzkorozchodné trati. Na Boudu jezdím už od roku 1991 a delší dobu se také zabývám hledáním pozůstatků drážek či lanovek podobného určení u nás i v zahraničí. Po tělese této drážky jsem dlouhá léta chodil, aniž bych o ní něco tušil. Nyní Vás již mohu seznámit s terénním průzkumem a výsledky následného bádání.

Posun ve skadu M1, foto: Václav TomanKrálíky - V sobotu 18. 4. 2009 bylo občanské sdružení ŽelPage přizváno Společností přátel československého opevnění k organizaci premiérové ukázkové jízdy pevnostního vlaku pro veřejnost na předválečné dělostřelecké tvrzi Hůrka u Králík. Vláček byl veřejnosti předváděn po celý víkend, ale účastníci přihlášení přes ŽelPage u toho mohli být jako první a měli připraveny ještě další bonusy. Tak jak to celé nakonec vypadalo?

Hůrka K-S12a exteriér, foto: Martin RáboňTvrz Hůrka, Králíky - Dovolujeme si Vás pozvat na akci v Dělostřelecké tvrzi Hůrka u Králík spojenou s prohlídkou zaměřenou na dopravu ve tvrzi. Předvedena bude kolejová svážnice, premiérová jízda pevnostního vlaku (bez přepravy cestujících) a lokomotivní i ruční posun s vozy. Akce se uskuteční v sobotu 18. 4. 2009. Detailní propozice akce, včetně ceny vstupného a času srazu jsou uvedeny níže. Těšíme se na Vaší účast!

Hůrka M1, foto: JakuzaKrálíky - V sobotu 18. 4. 2009 organizujeme návštěvu nedávno otevřené dělostřelecké tvrze Hůrka, součásti našeho předválečného opevnění, zaměřenou na její pevnostní železnici a zpestřenou premiérovou předváděcí jízdou pevnostního vlaku (bez přepravy cestujících) před očima veřejnosti. Po prohlídce interiérů bude následovat přesun okolo povrchových objektů tvrze do nedalekého vojenského muzea, v jehož expozici se mmj. nacházejí i komponenty německého železničního flaku z druhé světové války. Jako pozvánku jsem pro Vás připravil podrobný popis pevnostní železnice na Hůrce. Pozornému čtenáři jistě neunikne, že se jedná o podobný materiál, který jsem svého času publikoval o dělostřelecké tvrzi Bouda. Vymýšlení nových formulací pro popis téhož technického zařízení jsem považoval za zbytečné a proto jsem ho přepracoval Hůrce na míru. Doufám, že tím nikoho neurazím.

Na akci se prosím z kapacitních důvodů přihlašte. Z prostorových důvodů je omezen počet účastníků. Případnou pozdější neúčast, prosím, ohlašte organizátorovi, aby mohlo být Vaše místo opět uvolněno. Propozice celé akce budou upřesněny během dne v následné pozvánce.

Schoenenbourg, Billard T75D, foto: RailfortAlsasko-Lotrinsko - O dráhách budovaných ve tvrzích našeho předválečného opevnění jsem již na stránkách ŽelPage napsal poměrně hodně a další věci chystám. Není tajemstvím, že vzorem pro něj byl systém Maginotovy linie ve Francii. Přesto, že tamější pevnostní dráhy byly vybudovány poněkud velkoryseji, než naše, tak jsem se jimi, až na kratičká srovnání a nějakou tu fotografii, vůbec nezabýval. Nyní bych to chtěl trochu napravit. Za dobu, co se stálým fortifikacím věnuji, se mi podařilo navštívit větší část muzejně zpřístupněných tvrzí vybavených železnicí podél francouzsko-německých hranic. V tomto článku bych Vám rád poskytl stručné technické, historické i turistické informace, neboť prohlídka některých z nich stojí skutečně za to. Bohužel nejsem schopen pojmout do tohoto článku i pevnosti vybudované v Alpách na italských hranicích, protože o nich mám informace jen velmi povrchní. Věřím, že i to jednou napravím.

1 2 3 | Starsze wiadomości »    
ŽelPage - elektroniczny magazyn kolejowy
ISSN 1801-5425
historie ŽelPage
Publiczne używanie treści bez zgody autora nie jest dozwolone.
zc.egaplez@ofni | dyskusja
© 2001-2014 ŽelPage, o. s.
:. Logowanieopen/close
 
 
  
 
Zapomniane hasło   
Zarejestruj się   
:. Oferta eShopuopen/close
:. Położenie pociągów CZopen/close
Położenie pociągów CZ
 
:. Położenie pociągów SKopen/close
Położenie pociągów SK
 
:. Szukanieopen/close

 
   
 
 
   
 
» Dodaj link
:. Info dla fotografówopen/close
Przydatne informacje
dlafotografów (ČR)

Słońce
wschodzi o 07:31
zachodzi o 18:01

meteo meteo
:. Aktualna dyskusja
Poslední příspěvek Re: Až budu velký, chtěl bych pracovat na dráze...
Aleš Liesk  - 13.10. (13:10)
No jestli jste použil podobnou gramatiku jako zde, tak vás strčili do složky ...

Poslední příspěvek Re: Osobní vozy
barbados  - 13.10. (9:09)
Zdravím , chtěl bych se zeptat kde bych našel plánek s číslováním sedadel ...

Poslední příspěvek Re: Až budu velký, chtěl bych pracovat na dráze...
VM OTV KVR  - 7.10. (14:20)
Pro zájemce o práci na dráze, respektive u trolejářů z okolí Karlovarska Probíh ...

Poslední příspěvek Ex ČD
kakov  - 2.10. (19:44)
Zdravím, má někdo prosím přehled, jak cirka bývají obsazeny expresy ČD ...

Poslední příspěvek Re: Alternativní přihlašování
adnan20  - 1.10. (13:13)
ilí návštěvníci, na diskusní fórum není ani nadále možné se přihlásit ...

Další diskuze >>>
:. Nowości na VLAKY.NET
Poslední příspěvek Z toulek s „Jízdenkou na léto“ Českých drah (1)
Projel jsem už mnoho železničních tratí v České republice i na Slovensku, ale řada dalších ještě čeká, až je objevím. Dříve, než na některých bude zastaven provoz. Jeden nikdy neví, ...

Poslední příspěvek Konferencia KPŽT 2014
Dňa 30. októbra 2014 sa v Trnave uskutoční konferencia 'Železnice v Trnavskom regióne, história – súčasnosť – budúcnosť', ktorú usporadúva Klub priateľov železníc Trnavy a okolia (KPŽT). ...

Poslední příspěvek Ako som sa cez Skalité a Zwardoń trepal: Łeba
Letný výlet do prímorského mestečka Łeba má súvis s mojim posledným článkom Kolej torfowa Podczerwone – Puścizna Wielka. Chcel som si obzrieť ďalšiu úzkokoľajná železnicu na rašelinisku ...