Curych/Praha — Asi to znáte: přijedete na pražské hlavní nádraží a éterem se vedle hučení vlaků nese neustálé švitoření nádražního rozhlasu. Je ho tolik, že už se ho ani nesnažíte vnímat. A pokud se jím náhodou začnete řídit, zjistíte, že vlak, který podle rozhlasu přijíždí, ve skutečnosti právě odjel. Není proto divu, že nedávná tisková zpráva Švýcarských federálních drah (SBB CFF FFS) o redukci hlášení zaujala i dispečery Českých drah, posléze redaktora iDNES.cz Jana Sůru a dokonce i Český rozhlas Plus, který zprávu převzal a k vyjádření si krátce pozval Petra Šlegra z Centra pro efektivní dopravu (CEDOP). Naneštěstí byla zpráva SBB z důvodu neznalosti kontextu novináři částečně chybně interpretována a budí dojem, že Švýcaři plánují na nádraží hlásit pouze zpožděné nebo jinou nepravidelností ovlivněné vlaky. Rádi bychom tyto informace uvedli na pravou míru, neboť věříme, že mnoho zájemců o problematiku, z řad fanoušků či odborníků, čerpá právě z výše uvedených českojazyčných zdrojů, a že osvětlení švýcarského systému může nastínit třeba i cestu pro česká nádraží.

Pokračování

Curych - Praha - Jsem nyní několik měsíců ve Švýcarsku a tak mne před vánoci čekala cesta domů a po nich jsem se opět podobnou cestou vracel. Jelikož bylo na cestu relativně dost času, vybral jsem si spojení denní, i když se v tomto smyslu skutečně jedná o celodenní program. „Normálního“ cestujícího taková jízda dost možná nikdy nepotká, neboť může dát přednost nejen individuální dopravě, ale v podstatě za podobných nákladů jako s využitím nejlevnějších nabídek drah pro denní spojení může cestovat letecky (např. nabídka společnosti SWISS na lety do Bazileje za 1000 Kč) nebo nočními spoji (nabídky SparNight). V obou případech ale musí cestu plánovat a rezervovat tím dříve, čím spíše se trefí do silného období. A tím vánoce bezesporu jsou, takže když jsem se rozhoupal, byly výhodné (akceptovatelné) nabídky vyprodány. Mé poznatky a zkušenosti s úrovní služeb z této cesty shledávám ale nakonec takové povahy, se kterou se lze setkat běžně i za normálnějšího používání vlaků, a proto bych se o ně přecijen chtěl podělit.

Pokračování

Švýcarsko - Fotbalový svátek UEFA EURO 2008, který hostila ve Švýcarsku 4 města – Basilej, Bern, Curich a Ženeva, již skončil. Mnohé týmy oslavují úspěchy, jiné analyzují důvody neúspěchu. Významným pomocníkem organizátorů a fanoušků především ve Švýcarsku byl švýcarský dopravní systém. Jak se s touto akcí dokázali organizátoři dopravy vypořádat? Co nabídli cestujícím navíc? Existovaly nějaké problémy? Odpovědi se pokusíme zodpovědět na základě poznatků získaných přímo na místě – ve Švýcarsku.

Pokračování

Andermatt - Švýcarské Alpy nabízejí nejedno železniční lákadlo a to nejen pro železniční nadšence. Jedním z těch světoznámých je Glacier Express, s trochou nadsázky označovaný za nejpomalejší rychlík na světě. Sítí elektrifikovaných, částečně ozubnicových úzkokolejných drah (rozchod 1000 mm) původně tří soukromých společností jsou spojena od 30. let známá alpská letoviska mezi městem Zermatt, ležící pod vrcholem Matterhornu, a městem Chur. Cestou mezi Rhônou a Rýnem překonává dva velké průsmyky. Napojení má na slavnou Lötschberg-Simplonskou a Gotthardskou alpskou dráhu. Své jméno dostal podle řady vyhlídek na alpské ledovce, z nichž ten nejznámější je ten, ze kterého pramení Rhôna. Ačkoliv ho i dnes můžete spatřit z oken vlaku, tak právě tam už trasa dnešního Glacieru nevede. Jak k tomu došlo?

Pokračování

Bolzano – Trať Bolzano-Bozen – Merano-Meran – Malles Venosta-Mals vznikla jako část projektu, který dále počítal s jejím prodloužením přes Reschenpass do údolí Innu a rakouského Landecku. Avšak společně s řadou jiných vzal i tento projekt po první světové válce definitivně za své. Trať prochází táhlým alpským údolím Vinschgau řadou oblouků mezi nekonečnými jabloňovými sady. Jižní Tyrolsko je původně rakouské území, které připadlo po první světové válce Itálii. Dnes je autonomní oblastí, odkud němčina dosud nezmizela – ani z názvů sídel, ani z jazyka místních obyvatel.

Pokračování

Kerzers – Na rozhraní německé a francouzské části Švýcarska severně od Bernu najdete stanici, kde se v ostrém úhlu kříží dvě normálněrozchodné jednokolejné elektrifikované trati různých společností. Jde o trať Lyss – Lausanne z roku 1876, kterou v roce 1902 převzala SBB, a trať Bern – Neuchatel společnosti BN, která byla před několika lety převzata společností BLS. Trať každé společnosti má své tři koleje a na jednom zhlaví stanice dochází ke křížení s propojkami. Toto křížení projíždějí všechny vlaky včetně TGV Bern – Paříž maximální rychlostí pouhých 50 km/h.

Pokračování