Severní Polsko — Hel (původní název Hela) je turistické město v severním Polsku, situované zhruba třiatřicet kilometrů od pobřeží Baltského moře na špici Helské kosy (německy Putziger Nehrung, polsky Półwysep Helski). Její délka je 35 kilometrů a v nejužším místě její šířka dosahuje hodnoty pouhých tři sta metrů. V Helu, kde žije na čtyři tisíce obyvatel, je to pak okolo dvou až tří kilometrů. První zmínky o tomto městě údajně pochází z roku 1198. Právě zde jsem se rozhodl strávit svou několikadenní dovolenou. Ačkoliv jsem siderodromofil, pokud byste chtěli Hel také navštívit, nejsem si zcela jistý, zda–li bych doporučil právě tento dopravní prostředek. Nejkratší jízdní doba je totiž zhruba 16 hodin a 40 minut. Kacířsky jsem se tedy rozhodl pro polské aerolinky Polskie Linie Lotnicze (LOT) na trase Praha – Varšava. Ačkoliv jsem byl v hlavním městě znatelně rychleji, než jiným způsobem dopravy, do cíle je to ještě pořádný kus cesty a jelikož polská dálniční síť nepatří mezi ty nejúplnější (je tvořena třemi hlavními tahy v různých fázích rozestavěnosti), cestu tam i zpět jsem si užil vrchovatě. S kamarádem jsme vyrazili v šest hodin ráno (v sobotu 21. srpna) a do Helu jsme dorazili okolo půl třetí odpoledne. Vzdálenost mezi Varšavou a Helem je zhruba 450 km. Dovolte mi tedy, abych vás blíže seznámil nejen s místní železniční dopravou. Přeji příjemné čtení!

Pokračovanie

Varšava — Ve Varšavě, v areálu bývalého hlavního nádraží, se nachází jedno z nejstarších a největších, byť poněkud nenápadných polských železničních muzeí – Muzeum Kolejnictwa. Úvahy o zřízení železničního muzea pocházejí již z roku 1918, nicméně teprve v roce 1927 byl na veletrhu ve Lvově zprovozněn pavilon prezentující formou modelů a drobnějších exponátů dosavadní vývoj polských železnic (Polskie Koleje Państwowe, dále jen PKP). Expozice byla dále ukazována na Všeobecné výstavě v roce 1929 a poté v roce 1930 na Mezinárodní výstavě komunikací a cestovního ruchu v Poznani. Odtud byla expozice zabírající plochu 200 m2 převezena do Varšavy na tehdejší hlavní nádraží. Do roku 1939 bylo shromážděno více než 4 000 exponátů včetně 400 modelů, 550 fotografií a 8 000 knih, přičemž většina sbírek byla nenávratně zničena během let 1939-45. Po válce bylo muzeum otevřeno již v roce 1946, nicméně na přelomu 1956/57 muselo nuceně ukončit svoji činnost až do roku 1972.

Pokračovanie

Český Těšín / Skalité / Czechowice-Dziedzice — Po kolejích nám toho jezdí hodně – ponejvíce vlaky osobní a nákladní, občas pracovní a údržbářské a ještě méně historické či speciální. Právě vlaky ze třetí skupiny přitahují nejvíce pozornosti. Dovolte nyní krátkou reportáž o mém setkání s vlakem, který je označován právě přídomky historický, speciální či luxusní a exkluzivní. Ano, dámy a pánové, přijíždí sám Aristokrat na kolejích – Venice Simplon–Orient-Express. A co kromě oněch honosných přídomků napadne vás, když uslyšíte toto jméno? Vybaví se vám, stejně jako naprosté většině lidí, onen legendární vlak, který vozí bohaté turisty křížem krážem Evropou? Nebo snad intelektuálně doplníte jména Agatha Christie, Hercule Poirot a detektivní román Vražda v Orient–Expressu? Ať tak či tak, pojďme se nyní s tímto mohykánem vypravit na krátkou projížďku po Slovensku a Polsku.

Pokračovanie

Harrachov - Protože obnovení pravidelné dopravy mezi Harrachovem a Szklarskou Porębou ještě loni nedostávalo ani mlhavé obrysy, potěšila nás na jaře zpráva o zvláštním vlaku, který měl tuto trať posledního června projet. Později byla trasa vlaku zkrácena ke státní hranici a v osudný den vlak dojel pouze k výkolejce za zastávkou Harrachov. Ani z plánované jízdy do Polska na podzim nic nebylo, a tak jsme si trať nakonec projeli ve vlastní režii, i když ne tak doslova. Přibalili jsme si totiž běžky.

Pokračovanie

Łódź - Velkolepý výlet do Polska několik týdnů připravoval Tomáš Votoupal z klubu Moravské železniční muzeum. S ohledem na výpadek v komunikaci s dráhou v Krośniewicích bylo využito nabídky přátel z nadace, která se stará o provoz úzkokolejky Rogów - Biała (od Varšavy jihozápadně směrem k Łódźi).

Pokračovanie

Naše letošní tour měla, jak už se stalo dobrým zvykem, připravenou ještě třešničku na závěr. Tou byl železniční okruh kolem Slovensko - Ukrajinsko - Polského pomezí, po tratích, kde snad každým dnem hrozí, že dnes už se pojede naposledy. Krajem chudým, ale velmi přívětivým, nezkaženým davy turistů. Za nějaké tři dny jsme najeli necelé 300 km, ale ty byly o to intenzivnější.

Pokračovanie

ŽelPage - Jak tráví železniční fandové dovolenou? No ve vlaku. Tak se šestice z nás rozhodla vyrazit letos v srpnu na týdenní volno na Slovensko, Polsko, na skok do Maďarska a většina účastníků i na Ukrajinu. Moje maličkost se projíždění Ukrajiny účastnit nemohla, neboť zjistila, že pas je dva měsíce propadlý.

Pokračovanie

Wolsztyn - Když jsme před časem hostili našeho polského kamaráda Wingera na vydařené TOUR de 810, domluvili jsme se, že zase na oplátku někdy pojedeme za ním do Polska. Neuplynul ani měsíc a neurčitá myšlenka dostala reálnou podobu: v druhé polovině února se pojede do polského Wolsztyna. Termín odjezdu se několikrát měnil, až se nakonec ustálil na 20. únor 2004.

Pokračovanie