Komentář — Úterý 27. února 2018 se nezadržitelně blíží a zastupitelé města Brna už posilují paže k hlasování o tom, jakou polohu hlavního nádraží doporučí ministerstvu dopravy. Krajští zastupitelé už mají tuto proceduru za sebou. A 53 z 55 jich hlasovalo pro odsun hlavního nádraží do Komárova, tedy podle politicky korektní terminologie: hlasovali pro variantu „A řeka“.

Pokračovanie

Brno — Údajná dlouhodobá nespokojenost cestujících s kvalitou a čistotou vlaků Českých drah, které mají s krajem uzavřenou smlouvu do konce roku 2019, stojí za rozhodnutím vedení Jihomoravského kraje pořídit si 36 vlastních souprav za celkem 6,5 miliardy korun a po ukončení smluvních vztahů s ČD s nimi obsloužit část dotyčných linek. Většinu této částky by měla uhradit Evropská unie a vlaky by měly v ideálním případě vyrazit na koleje již v roce 2020. Podle serveru Seznam Zprávy je projekt velmi blízko realizaci.

Pokračovanie

Znojmo — Ve středu 14. října ve 14.45 začala sloužit cestujícím nová železniční zastávka Znojmo nemocnice na trati Znojmo – Moravské Budějovice – Okříšky, jako první zde zastavil vlak Os 24811. Jak již název zastávky napovídá, využití najde mezi pasažéry směřujícími do znojemské nemocnice, cestu vlakem od Moravských Budějovic však může výrazně zkrátit i obyvatelům severní části města. Stejně tak cestujícím z obcí na trati 241 lépe zpřístupní centrum města. Měsíc trvající výstavba si vyžádala investici 3 mil. Kč, přičemž město Znojmo se podílelo částkou 0,5 mil. Kč. Podle platného jízdního řádu zde v pracovní dny zastaví 11 (v pátek 12), v sobotu 7 a v neděli 6 vlaků v každém směru.

Pokračovanie

Brno — Mezi 13. červencem a 11. srpnem proběhne rozsáhlá výluka v brněnském uzlu. Opravou viaduktu budou odříznuty stanice Brno-Židenice a Brno hlavní nádraží. Výluka postihne všechny vlaky, nevyjímaje mezinárodní spoje EuroCity a vlaky D1 Express, které byly zavedeny především proto, aby poskytly cestujících rychlou a pohodlnou alternativu cestování v době rekonstrukce dálnice D1. Výluka také oživí pro osobní dopravu již desítky let nepoužívané nádraží Brno-dolní, postavené u současné Rosické ulice před více než 150 lety, které je dnes součástí nákladního průtahu mimo Brno hl.n. Budou zde postavena provizorní nástupiště a v blízkosti nádraží bude také zřízena zastávka náhradní autobusové dopravy pro úsek Brno hl.n. - Brno-dolní. Rychlíky ve směru Havlíčkův Brod budou výchozí ze stanice Brno-Královo Pole, spoje vedené přes Českou Třebovou pak budou začínat v Brně-Slatině. Osobní vlaky ve směru Blansko budou pak výchozí ze stanice Brno-Židenice. Předpokládá se také provoz posilových spojů tramvajové linky 6 z Králova Pole na Hlavní nádraží v návaznosti na vlaky končící ve stanici Brno-Královo Pole. Rychlíkové spoje směřující do Ostravy budou v úseku Brno - Přerov/Nezamyslice odřeknuty a nahrazeny autobusy, protože bude zároveň probíhat i výluka tratě mezi Rousínovem a Přerovem.

Zdroj: Deník.cz, idnes.cz

Břeclav – Cestující, kteří používají veřejnou dopravu v okolí Břeclavi, mohou mít důvod k radosti. Kromě již probíhající 2. etapy rekonstrukce železniční stanice Břeclav, která přinese zvýšení traťové rychlosti a modernizaci zabezpečovacího zařízení, se město Břeclav chystá postavit hned vedle vlakového nádraží terminál pro autobusovou dopravu. Již několik let plánovaná investice získává nyní konkrétnější obrysy a ušetří cestujícím několik set metrů pěší docházky při přestupech mezi vlaky a autobusy.

Pokračovanie

Havlíčkův Brod - Pod číslem 251 dnes najdete nenápadnou regionální trať, spojující obce a menší města Českomoravské vrchoviny a Jihomoravského kraje. Je na ní však velice dobře vidět, jak se na vývoji dopravy, jejího konceptu a trasování, podepsala historie. Zpočátku šlo o to, aby tato část země nezůstala bez spojení se světem, čehož garantem byla právě železnice (krásná to doba!). A když pak v Německém Brodě vznikl důležitý železniční uzel, byla výstavba trati, která nakonec spojila N. Brod s Tišnovem a Brnem, doslova na dosah. Pojďme se vydat do historie a zjistit, jak to bylo s místní dráhou z Německého Brodu do Žďáru nad Sázavou.

Pokračovanie

Brno — V červnu tohoto roku zahájilo v Brně–Slatině provoz nové logistické centrum české pobočky německé společnosti DB Schenker. Rozloha terminálu, který je nyní mimo jiné prvním railportem společnosti v České republice, činí osm tisíc metrů čtverečních, z čehož více zhruba čtyři pětiny zabírá logistická hala, vybavená technickým zázemím, zbývající prostor je pak vyhrazen pro překládkové operace. Součástí je i železniční vlečka s 85 metrů dlouhou zastřešenou rampou. Mezi největší přednosti této nové stavby patří její poloha – nachází se totiž nejen nedaleko silničního uzlu, ale také v blízkosti mezinárodního železničního koridoru. Slouží jako překladové centrum mezi střední Evropou a Balkánem, jelikož DB Schenker nabízí své pravidelné linky na Balkán už jedenáct let prostřednictvím vlaků PowerRailer. Především jihomoravským podnikům tak nabízí atraktivní ekonomickou, a k životnímu prostředí šetrnější alternativu kamionové dopravy.

Zdroj: Dopravní noviny

Brno — Plán přestavby brněnského železničního uzlu včetně odsunu hlavního nádraží získal územní rozhodnutí. Vydal ho stavební úřad Brno–střed dne 2. července 2010 formou veřejné vyhlášky pod číslem jednacím STU/01/0502840/000/037. K nahlédnutí je na internetových stránkách městské části Brno–střed včetně přílohy. Účastníci řízení mají čas na odvolání do 9. srpna. Tato investice bezpochyby bude největší stavbou Brna za několik posledních desetiletí, avšak také kontroverzní, neboť ji lidé v několik let starém referendu odmítli. Nynější radniční koalice, vedená ČSSD, přesto stavbu podporuje s tím, že je rozpracovaná; s odsunem nádraží naopak nesouhlasí Strana Zelených. Projekt je značně zpožděn – územní řízení bylo původně zahájeno 9. prosince 2005 a trvá tak již pětapadesát měsíců. Zajímavostí je, že toto rozhodnutí je druhým v pořadí. První, vydané v listopadu 2006, nakonec zrušil o dva roky později krajský soud. V nynější žádosti uvedla Správa železniční dopravní cesty menší rozsah staveb – vypuštěny tak byly například objekty trakční napájecí stanice Černovice, nového areálu ČSAD či inženýrských sítí v Komárově.

Pokračovanie

Čejč — Výstavba jednokolejné tratě 256, spojující obce Čejč a Žďánice s maximálním sklonem 26 promile, byla zahájena v roce 1906. O dva roky poté již sloužila nákladní dopravě a na jaře roku 1909 i dopravě osobní. Hlavním důvodem pro stavbu byla přeprava řepy cukrovky. V sedmdesátých letech minulého století trať postihly sesuvy půdy, trať ale byla opravena. Osobní doprava byla postupně omezována až do 23. 5. 1998, kdy byla oficiálně zastavena a ukončením výroby zdejší šroubárny na trati zanikla v roce 2003 i doprava nákladní. Devítikilometrový úsek Uhřice u Kyjova – Ždánice byl úředně zrušen, trať tak v současné době končí v kilometru 16,46. O fyzické likvidaci bylo rozhodnuto již v červenci 2008, kdy Drážní úřad vyhověl žádosti SŽDC.

Pokračovanie

Břeclav — Z dostupných údajů o změnách tabulek poměrů na tratích 250, 330 a 901 (Břeclav – Vídeň) SŽDC vyplývá, že se od 1. dubna 2010 mění traťové rychlosti v modernizované části železničního uzlu Břeclav. Především mizí omezení na 40 km/h (resp. 30 km/h při jízdě do odbočky) v osobním nádraží a na jižním zhlaví stanice. Ve směru do Rakouska a na Slovensko se bude přímým směrem odjíždět od nástupišť a naopak u nich zastavovat rychlostí shodnou jako v navazujících traťových úsecích. Tedy 100 km/h z/do Hohenau, 85 km/h do Lanžhotu. Pouze ve směru od Bratislavy bude rychlost 80 km/h, neboť se jedná o oblouk menšího poloměru než u sousedící první traťové koleje. V přednádraží včetně severního zhlaví stanice se rychlost směrem do Brna i Přerova zvyšuje na 120 km/h. Mizí také omezení rychlosti na 100 km/h do výhybny Hrušky stejně jako nedávno dočasně zavedených 120 km/h směrem k Ladné. V obou navazujících tratích bude již od konce zhlaví povolena traťová rychlost 160 km/h. Ve směru do Znojma bychom se teoreticky mohli svézt osmdesátkou, tabulka ovšem uvádí odjezd rychlostí 50 km/h – patrně v důsledku uspořádání zhlaví.

Pokračovanie

Blansko — Díky nasazení železničních nadšenců z občanského sdružení Kolejová se podařilo zachránit historický železniční most v Blansku, zvaný též Ježkův most. Most, klenoucí se nad řekou Svitavou, byl již léta nevyužívaný, chátral a při loňské rekonstrukci říčního koryta mu hrozilo sešrotování. Přibližně 150 let starý most byl postaven v 19. století přes řeku Berounku na hlavní trati mezi Prahou a Plzní, později byl přestěhován do Blanska, kde sloužil jako vlečkový most přes řeku Svitavu do továrny K. a R. Ježek (pozdější ADAST Blansko). Členové sdružení po dlouhých jednáních se zainteresovanými stranami získali most do svého vlastnictví a v únoru letošního roku byl Ministerstvem kultury zařazen mezi technické kulturní památky. Spolek by chtěl most zrenovovat a vytvořit z něj malé železniční muzeum.

Pokračovanie

Znojmo — V měsíčním předstihu, tedy 31. října 2009, byl dokončen projekt elektrizace traťového úseku Šatov – Znojmo. Stavební práce na tomto 12 kilometrů dlouhém úseku tratě 248 (Znojmo – Retz) byly započaty 17. června 2008 a došlo během nich k elektrizaci trati v úseku od státní hranice České republiky s Rakouskem do železniční stanice Znojmo, která při této příležitosti prošla rekonstrukcí, stejně jako známý Znojemský viadukt a železniční viadukt přes Vídeňskou ulici ve Znojmě. Ve čtvrtek 12. listopadu 2009 proběhne slavnostní ukončení stavby a jízda zvláštního protokolárního vlaku – prvního vedeného v elektrické trakci, který z Vídně do Znojma přijede.

Pokračovanie

Brno – V brněnském uzlu se i přes dosavadní neschválení projektu odsunu hlavního nádraží čile staví, což přináší i mnohé výluky. V rámci projektu nového odstavného nádraží je právě dokončována vlaková myčka v Brně–Horních Heršpicích a k ní budován podchod. V rámci rekonstrukce zabezpečovacího zařízení na trati Brno – Břeclav pak dojde k aktivaci nového zabezpečovacího zařízení. Obě výluky, iniciované Správou železniční dopravní cesty, přinesou od 30. října do 6. listopadu 2009 změny do provozu vybraných vlaků Českých drah na trati 240 v relaci Brno – Zastávka u Brna, rychlíků na trase Brno – Jihlava, téměř všech osobních vlaků na této relaci a na trati 244 mezi Brnem a Střelicemi.

Pokračovanie

Blansko — Zatopený lom, čistá voda, v letních měsících lákající ke koupání — mnohým lidem se okamžitě vybaví poměrně známá destinace u trati 260 nedaleko Blanska, ze které se v létě stává vyhledávané místo pro odpočinek u vody. Jedná se ovšem také o místo s hustou železniční dopravou a přestože v lomu platí zákaz koupání, zdržuje se v blízkosti tratě běžně množství lidí, kteří se vystavují nemalému nebezpečí od projíždějících vlaků. Situace došla až tak daleko, že bylo rozhodnuto celý areál lomu oplotit.

Pokračovanie

Brno - Jihomoravský kraj připravuje obnovení železniční trati Hrušovany u Brna - Židlochovice, kde byl provoz zrušen už před 30 lety. O obnovení této asi 3 km dlouhé trati usiluje tamní radnice už léta. Podle starosty města Vlastimila Helmy by se jí lidé mohli dočkat nejpozději v roce 2015. Jedním z nutných kroků Židlochovických je získání územního rozhodnutí a uvolnění cesty. Na místě, kde se má vystavět nová nádražní budova, odkoupilo město v dražbě nemovitost. Nyní se čeká na povolení k demolici.

Pokračovanie