Taškent — Dne 1. prosince 2017 byla oficiálně dokončeno železniční spojení mezi městy Buchara a Miskin. Trať je dlouhá 355 km, je na ní 5 stanic (Jangiabad, Tuztepa, Učačik, Suzakdor, Dautepa). Objem zemních prací přesáhl 21,2 milionů m³, bylo postaveno 12 mostů a 6 nadjezdů. Stavba začala současně na obou jejich koncích v prosinci 2016. Obě stavební skupiny se spojily 1. září – den 26. výročí nezávislosti země. Od té doby začala být trať využívána pro nákladní dopravu v dieselové trakci. O tři měsíce později byla dokončena elektrifikace trati. Osobní doprava bude zahájena později, protože stavaři stále pracují na dokončení infrastruktury. Nasazeny budou vysokorychlostní vlaky Afrosiyob, které spojí Taškent, Smarkand, Bucharu a Chivu.

Folytatás

Hekou — Součástí nově uzavřeného memoranda o obchodu mezi Vietnamem a Čínou je mimo jiné také návrh nové tratě o normálním rozchodu (1435 mm) mezi oběma zeměmi. Toto memorandum bylo podepsáno 13. listopadu, při příležitosti, kdy Vietnamu navštívil čínský prezident Xi Jinping. Podle prohlášení, které vydala čínská vláda, má trať spojovat čínské město Hekou v provincii Yunnan na jihu Číny s vietnamskými městy Lao Kai, Hanoj a přístavem Hai Phong. Ve zmíněném městě Hekou, které se nachází pouhých šest kilometrů od hranice s Vietnamem, aktuálně končí nově vybudovaná trať z města Kunming, jejíž výstavba byla dokončena v prosinci 2014. Ve stejné oblasti v současné době probíhá také výstavba nového železničního spojení Číny a Laosu, výstavba této 414 km dlouhé tratě začala letos v lednu.

Zdroj: Railjournal

Baku — Prosinec letošního roku znamená revoluci v železniční dopravě pro mnoho zemí. Zatímco Německo zahájí provoz na nové trati ve středním Německu a kapacitní řecká Desira dosáhnou na příměstských linkách svého jižního cíle v přístavu Pireas, na pomezí Turecka a Gruzie dojde ke zprovoznění dlouho očekávané železniční tratě, spojující města Kars, Tbilisi a Baku. Slavnostní inaugurační nákladní vlak byl vypraven 30. října z ázerbájdžánského přístavu Baku. Rozsáhlý projekt si vynutily poměry v oblasti mezi Kaspickým a Černým mořem, kdy železniční trať, vedoucí z Turecka přes Arménii, byla uzavřena v roce 1993 a pro spojení přístavu Baku bylo nutné vybudovat novou trať, obcházející Arménii přes území Gruzie.

Folytatás

Astana/Ašchabád — Zatímco se v Evropě pomalu a nenápadně železniční tratě ruší, v Asii se postupně budují. Jedním z projektů, které by si mohly zasluhovat pozornost, je propojení Kazachstánu a Turkmenistánu s Íránem. A to již v prosinci 2012 mohl Abdul-Ali Saheb-Mohammadi, ředitel Íránských drah, slavnostně oznámit, že íránské národní železnice jsou propojeny se syrskou a tureckou železniční sítí. Vzhledem k tomu, že Kazachstán je propojen železniční tratí s Čínou a Turecko je napojeno na evropskou železniční síť, vznikl zde nový železniční tranzitní koridor propojující Čínu s Evropou, tentokrát zcela mimo území Ruska. Další tranzitní možnosti se otevírají i pro oblast Střední Asie a Perského zálivu. Rovněž je zde potenciál pro dopravu zboží mezi Ruskem a Indií. Délka koridoru je asi 1000 km, z toho nově 140 km je zřízeno na území Kazachstánu, 470 km v Turkmenistánu a 90 km v Íránu.

Folytatás

Mexico City — Mexiko vynaloží v příštích pěti letech na infrastrukturní projekty 4 miliardy pesos (317 milionů amerických dolarů). Z toho by do dopravní infrastruktury mělo směřovat 1,3 miliardy pesos (103 milionů dolarů). Prezident Enrique Peña Nieto si vytkl za cíl obnovit v Mexiku osobní vlaky, které po privatizaci železnic v devadesátých letech téměř zcela vymizely. Mohlo by se zdát, že je Mexiko skoro bez železnice, ale není tomu tak. Historie železnice se začala psát v roce 1837 udělením koncese pro železnici, která propojila Veracruz v Mexickém zálivu s hlavním městem. V roce 1910 měla železniční síť délku přesahující 24.700 km. V devadesátých letech minulého století se dostala Ferrocarriles Nacionales de México (FNM) do finančních potíží. Vláda v roce 1995 ohlásila privatizaci ztrátové společnosti a sloučila ji s pěti existujícími společnostmi. Od roku 1997 se tak můžete po Mexiku svézt jen příměstskými vlaky v okolí hlavního města. Atrakcí zejména pro turisty jsou Tequila Express, který vás z Guadalajary zaveze do výrobny tequily v Amatitánu, a Torreon a Felipe Pescador, který jezdí přes Cooper Canyon.

Folytatás

Canberra — Australská vláda se zavázala, že částkou 52 milionů australských dolarů podpoří výstavbu první vysokorychlostní železniční trati, která spojí Sydney s Melbourne přes Canberru. Finance jsou prvotně určeny na ochranu preferované trasy. Dále se zřídil nový drážní úřad (HSRA), který bude dohlížet na rozvoj projektu. Příslušné australské státní instituce nyní budou prověřovat budoucí způsob financovaní výstavby i provozu, otevřena je i možnost zapojení soukromých investorů. První úsek mezi Melbourne a Sydney je předběžně odhadnut na 23 miliard dolarů, celá trasa až do Brisbane pak na 114 miliard dolarů. Z opozičních řad ale zazněla výtka, že se zatím obdobné projekty nikdy nepostavily v určeném čase a za původně kalkulované peníze. Výhledově se nicméně počítá s tím, že každý dolar vynaložený na stavbu přinese zpět 2,3 dolaru.

Folytatás

Brasília — Když před několika lety přidělila FIFA Brazílii pořádání mistrovství světa v kopané v roce 2014, zrodilo se velké množství plánů, co do té doby postavit či zrekonstruovat. Od fotbalových stadionů, přes ubytovací zázemí, až třeba po dopravní infrastrukturu. Jedním z takových projektů byl i plán výstavby vysokorychlostní tratě, která měla spojit dvě nejvýznamnější brazilská města: Rio de Janeiro a São Paulo.

Folytatás

Ammán — Jordánsko nepatří mezi státy, o kterých by se v souvislosti se železnicí příliš hovořilo. Přesto, že je Jordánské hášimovské království svou rozlohou 89 342 km² 112. státem na světě (Česko je se svými 78 867 km² na 113. místě) a žije v něm přes 6,5 milionu obyvatel, je jeho železniční síť, ve srovnání s tou naší, velmi skromná – měla v roce 2000 jen 620 km o rozchodu 1050 mm.

Folytatás

Kuala Lumpur — Malajsie započala s transformací své železniční sítě v roce 1990, kdy oznámila výstavbu lehké železniční dráhy Kelana Jaya, která se zařadila mezi nejdelší dráhy provozované bez strojvedoucích. Transformace začínala pozvolna, ale i tak během 20 let investoval stát do rozvoje železniční infrastruktury více než 15 miliard amerických dolarů. A v současné době tempo nabírá na obrátkách – pro příští období, do roku 2020, je vláda připravena proinvestovat na železničních projektech dalších v přepočtu 49 miliard dolarů.

Folytatás

Nové Dillí — Francouzská společnost Systra společně s indickou organizací RITES pracuje na první fázi ověřovací studie na novou vysokorychlostní trať mezi Bombají (13,3 mil. obyvatel) a městem Ahmedabad (5,6 mil. obyvatel), která by měla v budoucnu vést podél severozápadního pobřeží Indie v délce zhruba 500 km. Studii financovala francouzská vláda 600 tisíci eur. V současné době Indové pokročili dále a uzavřeli smlouvu s japonskou agenturou JICA, aby zpracovala podrobnou studii. Studie naváže na francouzský materiál a bude podstatně podrobnější. Kromě optimalizace trasování by měla obsahovat podrobnější cenové kalkulace, odhad předpokládaných přepravovaných osob… Dokončena by měla být do 18 měsíců, tedy v první polovině roku 2015. Polovinu nákladů na zpracování studie uhradí japonská strana.

Folytatás

Rijád — Království Saúdská Arábie zažívá rozvoj železniční infrastruktury v takové míře, že je velmi těžko srovnatelný i s budováním železnice u nás před sto lety. Během 30 let by mělo být vybudováno 10 tisíc kilometrů nových tratí, tedy ještě o něco více, než dnes spravuje česká SŽDC. V první části jsme představili Severojižní projekt a projekt Landbridge. Nyní se podívejme na výstavbu vysokorychlostní tratě, která spojí dvě nejvýznamnější poutní místa v království.

Folytatás

Rijád — Stavební boom v oblasti Perského zálivu a Arabského poloostrova přetrvává už několik let. Svědčí o tom výstavba mnoha nových budov, komunikací, umělých ostrovů. V jednom momentě bylo v oblasti Perského zálivu soustředěno téměř 21 % celosvětové kapacity věžových jeřábů. Postupně se dostává i na další infrastrukturní projekty. Projekt rozvoje železniční sítě ve Spojených arabských emirátech jsme představili nedávno, co chystají v Kataru se možná dočtete v blízké budoucnosti. Nelze samozřejmě nepředstavit připravované železniční projekty v zemi v daném regionu s největší rozlohou – v Saúdské Arábii.

Folytatás

První září není v Japonsku začátkem školy, neb ta v předstihu začíná už prvního dubna. Nyní, pravda, některé univerzity přišly s iniciativou začínat 1. září, aby se dosáhla synchronizace se zbytkem světa. Tím pak ale vzniknou pětiměsíční prázdniny pro absolventy středních škol pokračující dál na VŠ. První září však přesto je významné datum – je to den celonárodního nácviku na pohromy, přesněji Den prevence katastrof. Žáci ve školách se učí zalézat pod lavice, ostatní trénují přesuny na vyhrazená evakuační místa, kde přihlížejí různým ukázkám záchranných aktivit. Protože jsme instituce takříkajíc národního významu, hasiči nám třeba předvádějí snášení nešťastníků ze střech s pomocí výsuvných plošin. Vláda v modrých maskáčích provádí nácvik koordinace záchranných prací podle smyšleného scénáře pohromy, který se každý rok mění. Volba data není náhodná – 1. září 1923, minutu před polednem, zasáhlo oblast Tokia zemětřesení o intenzitě cca 7,9 Richterovy stupnice, které se vyžádalo kolem 140.000 obětí a stalo se tak nejničivějším ve známé japonské historii – část obětí připadla na vrub následnému tsunami, požárům (podpořeným blížícím se tajfunem) a etnickým nepokojům, směřujícím hlavně proti Korejcům. Toto zemětřesení vyvolal pohyb tzv. Filipínské zemské kry, jejíž šev prochází kolem jižního a východního pobřeží Japonska. Na tom švu dochází k velkým zemětřesením dosti pravidelně, přibližně jednou za osmdesát let, a to nejpravděpodobněji někde mezi Tokiem a Ósakou. Nadto se v blízkosti Tokia tyčí i aktivní sopka Fudži, jejíž erupce také dříve či později nastane – naposledy to bylo v roce 1707. Od velkého zemětřesení Sanriku v Tohoku z jara 2011 s intenzitou 9, které ale způsobila Pacifická kra, má uvnitř sopky stoupat tlak. Existují proto už dlouho jak dosud nerozhodnuté úvahy o zásobním hlavním městě, tak i pokročilejší úvahy o alternativní trase rychlovlaků Šinkansen mezi oběma nejdůležitějšími centry, a to v provedení Maglev.

Folytatás

Taškent — Uzbekistán patří mezi hospodářsky nejvyspělejší státy Střední Asie a pokračuje v rozsáhlém investičním programu obnovy své železniční infrastruktury. Elektrifikace tratí odstartovala v roce 1971, od té doby byly dokončeny (mezi těmi hlavními) úseky Chingeldy – Šumilovo, Uzbekistan – Keles a Šumilovo – Kyzyl Tukumachi. Uzbecká síť má v současné době kolem 4 tisíc kilometrů a výhledově by měla být elektrifikována až polovina tratí. V srpnu 2010 byla dokončena elektrifikace úseku Taškent – Angren (takže trošku překonáváme připojenou mapu). Objem investic této zakázky činil 85,4 miliónu amerických dolarů a kromě uzbeckých železnic se na financování podílely německá KfW Bank a Kuwait Fund for Economic Development. V současné době byla zahájena elektrifikace trati Marokand – Karši – Termez.

Folytatás

Doha — Řekne-li se Katar, tak místo železničních fanoušků spíše zbystří ti fotbaloví, neboť ví, že v roce 2022 bude Katar pořadatelem mistrovstvím světa v kopané. Již nyní se na tuto sportovní akci připravuje a buduje svou infrastrukturu. V Doha se připravuje výstavba metra, je naplánována výstavba železniční sítě pro dálkovou dopravu (osobní i nákladní), která by měla být v základním rozsahu dokončena do roku 2019. Severně od Doha by mělo na 35 km² vyrůst na pobřeží nové město Lusail pro 200 tisíc lidí – a pro ně se připravuje „lehká železnice“. Katarská vláda proto spouští rozsáhlý personální projekt a bude se snažit přilákat do země až 25 tisíc zahraničních pracovníků, kteří by se podíleli jak na stavbách samotných, tak na následném provozu. Máte možnost nabídnout své odborné znalosti a svůj životopis vložit do systému Quatar Rail.

Zdroje: Qatar Rail, Railway Bulletin