Praha — 9. června 2017 byla slavnostně zahájena rekonstrukce 1110 metrů dlouhého Negrelliho viaduktu. Ta se v současnosti pomalu blíží ke svému konci. Přesto dokončovací práce potrvají skrz termín opětovného zahájení železničního provozu 1. června 2020 (aktuální předpoklad) až do konce roku 2020 a navázat by na ně měly aktuálně připravované vestavby pod palcem hlavního města Prahy, pro které již SŽDC připraví inženýrské sítě. Mělo by se jednat o kombinaci komerčního i nekomerčního využití v podobě např. kavárny, bistra, knihovny, divadelní scény, senior klubu apod. V rámci akce Den otevřené stavby na Negrelliho viaduktu v neděli 29. září 2019 bylo možné se projít po viaduktu zhruba od místa větvení trati za autobusovým nádražím Florenc ve směru stanice Praha-Bubny na ostrov Štvanice. Na Štvanici byla připravena řada informačních stánků státních institucí souvisejících s dopravou. Zároveň bylo již po několikáté možné navštívit remorkér Beskydy. Podle informací SŽDC si akci nenechalo ujít více než 11 tisíc zájemců.

Weiter

Praha — V úterý 3. října 2017 byla slavnostně dokončena rekonstrukce haly pražského hlavního nádraží včetně navazujícího zastřešení nad prvním nástupištěm. Opravy probíhaly od listopadu 2015 s částečně vyloučeným provozem vlaků. Projektantem stavby byla společnost Sudop Praha. Realizaci zajišťovala dvojice firem Metrostav a Prominecon CZ. Stavba byla financována prostřednictvím Operačních programů Doprava I a II v rámci EU částkou 428 mil. Kč a ze Státního fondu dopravní infrastruktury. Celkové náklady stavby přesáhly částku 690 milionů korun.

Weiter

Pardubice — Dopravní fakulta Jana Pernera Univerzity Pardubice ve středu 9. října slavnostně zahájila provoz nového Výzkumného a výukového centra v dopravě (dále jen VVCD), které má za úkol posílit výukové a laboratorní podmínky fakulty. Sloužit bude především studentům v magisterských a doktorských programech. Nachází se v technologickém areálu Doubravice, městské části Pardubic, bezprostředně vedle budovy Fakulty chemicko-technologické. Výstavba centra probíhala v uplynulých dvou letech od září roku 2011 a ještě v současnosti probíhá instalace zbývajících technologií a technického vybavení. Zhotovitelem stavby je společnost Zlínstav. Objekt se rozkládá na ploše téměř 3 500 m². Vybudovány byly 3 učebny, 22 laboratoří a zázemí pro výuku i pracovníky. Celková hodnota projektu VVCD činí 198,14 milionů korun, z toho 168,42 milionů je hrazeno ze strukturálních fondů a 29,72 milionů korun ze státního rozpočtu. Univerzita v den zahájení provozu VVCD také oslavila 20. výročí existence Dopravní fakulty Jana Pernera. Po zániku Československa tak navázala na bývalou Vysokou školu dopravy a spojů v Žilině.

Weiter

Praha — Železnice v České republice zaspala. Mimo běžné opravy tratí probíhají podstatě pouze jejich rekonstrukce na tzv. koridory. S realizovanými přeložkami však ani na těchto tratí nedosahujeme nijak vysokých rychlostí, díky nimž by bylo možné dosáhnout výraznějších zkrácení jízdních dob vlaků, jak je tomu obvyklé nejen ve vyspělejší části Evropy. Nové tratě, na rozdíl od dálnic, se v Česku prakticky nestaví, poslední postavenou tratí byl úsek Brno - Havlíčkův Brod. Některé tratě vedou daleko od sídel, mimo hlavní směry potřeby obyvatel. Chybí řada spojení, tratě mají nevyhovující parametry a mnohdy i nedostatečnou kapacitu. Proto potřebuje Česká republika zásadním způsobem modernizovat celou železniční síť. Vysokorychlostní železnice má zásadní postavení nejen v mezinárodní dopravě, ale o nic menší v dopravě vnitrostátní. Vysokorychlostní tratě se nijak významně neliší od těch stavěných pro nižší rychlosti včetně investičních nákladů. Cena stavby se odvíjí především od rozsahu umělých staveb, zejména mostů a tunelů. Ve volném terénu jsou tratě levnější než dálnice, v žádném případě ne průměrně vyšší při plánované realizaci v České republice. Díky vysokorychlostním tratím může také dojít ke snížení spotřebované energie.

Weiter

Praha — Plán bývalého ministra dopravy Víta Bárty převést do silniční výstavby devět miliard korun z Operačního programu Doprava (OPD), původně určených pro železniční infrastrukturu, se nakonec neuskuteční. Převod by musela schválit Evropská komise, u které je předpokládán odmítavý postoj z hlediska opodstatnění převodu — podle evropské dopravní strategie totiž investice na železnici nejsou méně potřebné, než ty do silniční sítě, a proto je nastaveno stejné množství prostředků z evropských dotací pro oba druhy dopravy. Podle současného ministra Radka Šmerdy je dnes ve hře převod nižší částky, přibližně 4,7 miliardy korun, ze strukturálních fondů EU. Takové přesunutí financí se ovšem rovněž nejeví jako reálné: o podobnou realokaci peněz již dříve žádalo Polsko, které nakonec s požadavkem neuspělo. Dotace v rámci OPD zachované pro potřeby železnice tak bude možno využít na rekonstrukci trati 171 Praha – Beroun, 071 Nymburk – Mladá Boleslav, 240 v úseku Brno – Zastávka u Brna nebo modernizace v Břeclavském uzlu.

Weiter

Svitavy/Žďárec u Skutče — Trať 261, vedoucí ze Svitav do Žďárce u Skutče, procházela od října 2008 takzvanou racionalizací, která zahrnovala především rozšíření zabezpečovacího zařízení a drobné úpravy trati, které si vyžádaly menší, ale i rozsáhlejší výluky s využitím náhradní autobusové dopravy. Ve všech stanicích byla instalována odjezdová návěstidla a stará vjezdová návěstidla ruského typu byla nahrazena novými. Pro potřeby posunu navíc přibyla na zhlavích některých stanic pomocná stavědla. Ve Svitavách pak proběhlo zřízení centrálního dispečerského stanoviště, ze kterého je celá trať nyní řízena. Pro případ mimořádností bylo realizováno nouzové dispečerské stanoviště ve Žďárci u Skutče.

Weiter

Cerhenice — V průběhu letošního měsíce srpna probíhala, po nedávné rekonstrukci napájecí stanice a postupné rekonstrukci kolejového svršku, také rekonstrukce trolejového vedení na velkém zkušebním okruhu u Cerhenic, aby mohl opět vyhovět zvyšujícím se potřebám zákazníků a také evropským normám TSI. Okruh byl elektrifikován již v roce 1965. Dřívější vozidla disponovala výkonem 3 – 4 MW, což plně vyhovovalo parametrům trakčního vedení s maximálním proudovým odběrem 2200 A, průřezem měděného trolejového drátu 150 mm², nosným měděným lanem 120 mm², zesilovacím lanem 240 mm² z hliníku s železným jádrem (AlFe6) a v neposlední řadě maximální rychlostí 200 km/h. Nové trakční vedení bude umožňovat testování vozidel s trvalým výkonem až 10 MW, maximálním proudovým odběrem 3400 A a maximální rychlostí 230 km/h. Trolejové vedení je nově tvořeno, tak jako dříve, měděným trolejovým drátem o průřezu 150 mm², nosným měděným lanem 120 mm² a nově dvojitým zesilovacím měděným lanem s průřezy 240 mm². U obnovy vedení se počítá s příspěvkem Evropské unie v rámci třetí výzvy programu POTENCIÁL.

Zdroj: Výzkumný ústav železniční

Karlovy Vary — Po zrušení depa na karlovarském dolním nádraží již nehodlají České dráhy vést jízdy svých vlaků do této stanice z (horního) nádraží Karlovy Vary a zpět. Jízdy jsou vedeny jako technologické, přesto je dovolena přeprava cestujících. Město a přilehlé obce nyní usilují o obnovení těchto spojů. Doprava mezi těmito nádražími není zahrnuta do základní dopravní obslužnosti, a tak by si Karlovarský kraj musel za tyto vlaky připlatit. Dráhy se tomuto nebrání a nyní probíhají jednání o zavedení spojení pro nový jízdní řád 2010/2011. V případě úspěšného jednání by ani k přerušení spojení nedošlo, jelikož dnes na dolní nádraží vlaky stále zajíždí. Lokomotivní depo bylo „slavnostně“ zrušeno dne 12. června 2010. Jeho areál nejdříve opustila správkárna v roce 2007, následně nově vzniklá dceřiná společnost ČD Cargo a nedávno opustily depo i České dráhy.

Weiter

Chrudim/Pardubice — V květnu letošního roku podepsal kraj a Správa železniční dopravní cesty Memorandum o rozvoji infrastruktury v Pardubickém kraji, jehož součástí bylo i zkapacitnění trati z Chrudimi do Pardubic. Plánovaná elektrifikace se však pravděpodobně neuskuteční. Proti této stavbě je Armáda České republiky a Úřad pro civilní letectví. Ten vydal záporné stanovisko a tvrdí, že případná elektrifikace by ohrožovala bezpečnost letového provozu a zasahovala do ochranného pásma letiště. Druhou uvažovanou variantou bylo napřímení tratě prostřednictvím tzv. Medlešické spojky, s níž memorandum také počítalo. Nicméně se jednalo nejspíše o nereálné plány, neboť musely být od počátku uvažovány vysoké výdaje na její realizaci, dosahující hodnoty několika miliard korun. Vlaky v dieselové trakci tak na trati zůstanou, nově se však uvažuje o úpravě průtahu stanicí Pardubice–Rosice nad Labem. Změn v projektu dozná kolejiště a přes Labe bude vybudován druhý most, čímž odpadne čekání vlaku na uvolnění stávajícího mostu vlakem odjíždějícím. Za současného stavu lze totiž do Pardubic hlavního nádraží jet pouze úvratí, a vlaky tak musí stávající most přejet dvakrát. Dle SŽDC vyjde tato alternativa čtyřikrát až pětkrát levněji, než vybudování Medlešické spojky.

Weiter

Šumperk — Dne 3. května 2010 byla slavnostně ukončena stavba s názvem Elektrizace trati Zábřeh na Moravě - Šumperk. Stavba, zahrnující především vybudování trakčního vedení pro napájecí stejnosměrnou soustavu 3 kV a rekonstrukci železničního spodku a svršku, byla oficiálně zahájena 1. června 2008. Schválené náklady projektu činí necelých 1 755 milionů korun, z toho necelými 1 209 miliony přispěla Evropská unie. Část vlaků přitom jezdí do Šumperka v elektrické trakci již od začátku nového jízdního řádu; České dráhy ovšem zatím nedisponují dostatkem vhodných elektrických vozidel, což v některých případech vede k zajímavým kombinacím elektrických a dieselových vozidel, a to i na jednom vlaku. Dopravce chce odpovídající vozidla pořídit a nasadit do roku 2014.

Weiter