Díky internetu existuje celá řada možností, jak navštívit místa a zhlédnout činnosti, ke kterým se běžný smrtelník nedostane, nechce-li vyřizovat stohy povolení a absolvovat byrokratická kolečka, na jejichž konci mu ani tak nemusí být vyhověno. Jedním z takových míst je i stanoviště lokomotivy, které je zpravidla určeno výhradně zaměstnancům dopravce. Ačkoli nelze nic namítat proti běžnému kochání se krásami okolí tratí, probíhajícímu ve voze skrze okno (v některých případech naštěstí stále polospouštěcí), pohled na trať ve směru jízdy je úplně jiná káva. Na YouTube se v posledních letech objevila celá řada záznamů ze stanoviště, které tento pohled zprostředkovávají všem, ale protože každý autor používá jiná hesla (tagy) a neexistuje jednotná řeč, nebývá vyhledání kýženého videa jednoduchou záležitostí. Proto vznikl projekt Očima Strojvůdce, jehož hlavním cílem je katalogizace kvalitních záznamů ze stanoviště strojvůdce, s možností jejich vyhledávání podle různých parametrů.

Pokračovanie

V rámci oživení fotogalerie vypouštíme první vlaštovku – pilotní díl seriálu, jehož účelem bude návrat k těm snímkům z uplynulého týdne, jež se vybranému autorovi zdály nejzajímavější. Formu budeme ladit za pochodu, může se měnit forma, počet fotek i periodicita (jednou či dvakrát týdně).

Viděno mýma očima, uplynulé dva týdny ve fotogalerii nijak nevybočovaly ze zavedeného standardu, přesto zde nacházím několik snímků, jež jsou mi něčím milejší, než ty ostatní. Vybral jsem tři, které vám připomenu, a vysvětlím, čím zaujaly právě mě.

Pokračovanie

Brno — Zdarec děcka! Přijměte pozvání do mé nejoblíbenější hospody! Od 12. července totiž budou zdi pivnice U Alberta okupovat některé mé fotografie, jež pochopitelně znáte i ze ŽelPage. Pokud si tedy potrpíte na kvalitní a příkladně ošetřené pivo, nekuřácké prostředí, železniční fotky ve velkém a nemáte to do Brna daleko, zastavte se - třeba se tam potkáme. Výstava je tak trochu interaktivní, čili si na ní smlsne i váš chytrý telefon, tablet či jejich deriváty. Času k návštěvě budete mít dost, měl bych tam viset minimálně do října. A protože někteří z vás stále ještě rádi hledají v papírových mapách měst se seznamem ulic a výpisem čísel čtverců, jež protínají, vězte, že pivnici najdete na Pellicově 10, kousek nad úpatím kopce táhnoucího se ku Špilberku. Dondite!

Martin Grill

Brno — Pomalu, ale jistě končí období, kdy bylo lepší se Brnu vyhnout. Na dálnici mezi Vyškovem a Brnem od počátku prázdnin téměř nebylo dne bez nehody a tím pádem řidiči stáli v kolonách. Opravy a díky „stávkující“ OHL ŽS i „neopravy“ zase ztrpčují život řidičům jedoucím od Prahy. A demolice viaduktu a tím pádem vytvoření z průjezdného brněnského hlavního nádraží dočasně jen nádraží hlavové s příjezdem z jedné strany je věc, kterou v Brně dlouho nepamatují. Část vlaků proto míjí hlavní nádraží, některé začínají svou cestu až na nácestných nádražích. Pojďte se tedy podívat, jak se stavební práce v brněnském železničním uzlu projevily a jak je zachytili někteří fotografové mezi 15. a 31. červencem.

Pokračovanie

Szczekocin — K tragické železniční nehodě došlo v sobotu 3. března ve 20.57 h na trati Koniecpol - Kozłów ve směru do Krakowa. Čelně se střetly vlaky TLK 31100 "Brzechwa" a Interregio 31122 "Jan Matejko" poté, co vlak Interregio vjel na nesprávnou kolej, přímo do cesty spoji TLK. Obě soupravy čítaly na 11 vozů, v nichž cestovalo součtem cca 370 cestujících. Podle posledních zpráv jich 15 přišlo o život a téměř 60 bylo se zraněními transportováno do zdravotnických zařízení. Zhruba polovina z nich je zraněna těžce. Na záchranných pracích se podílelo přes 450 hasičů ze 40 sborů a cca 100 policistů, 35 sanitních vozů a tři záchranářské vrtulníky. Prohledávání místa nehody skončilo v neděli ráno, nyní bude následovat odklízení trosek. Dva nehodové vlaky a jeřáby s velkou nosností se dostanou na místo během nedělního dopoledne.

Doplňme ještě informaci, která byla zveřejněna v pondělí: Za sobotní vlakové neštěstí v Polsku půjde k soudu traťový dispečer, který podle dosavadního vyšetřování pustil oba vlaky proti sobě na jedné koleji. Pokud se vina prokáže, hrozí mu až osm let vězení.

Zdroj: Dziennik Zachodni

Ostrava — Na začátku byla nabídka WESTclub rakouského soukromého dopravce WESTbahn. V ní člověk získá více prostoru i soukromí pro svou cestu. Péče o pohodlí zákazníků je to, co soukromé dopravce spojuje a motivuje hledat inovativní nabídky služeb. Nové a exkluzivní nabídky budou v dohledné době dostupné také u českých soukromých dopravců. LEO Express i žlutý RegioJet si vytipovali zajímavé segmenty cestujících, které by rádi oslovili a přivedli je z aut na cestování dálkovými vlaky. Zatímco LEO Express ve švýcarském Stadler Rail zadal změnu konfigurace interiéru jednotek LEO Flirt, s novou akvizicí brněnského dopravce se potkáme již brzy v provozu – původně salonní vozy Rakouských spolkových drah prochází v současnosti úpravou interiéru.

Pokračovanie

Čas je velmi relativní. Když jsem se někdy v březnu vracel z Okříšek do Brna a zahlédl v čele rychlíku posledního přeživšího brněnského brejlovce „nulku“, říkal jsem si, že má ještě času dost a že se ještě několikrát setkáme, než odjede na plánovanou „kundálizaci“. Oficiální datum odchodu se několikrát oddálilo, a tak bylo možno ji nasadit na Slavnosti Pernštejnského Panství, za pár dní nato byla k vidění i v rámci akce „šestiválcové pozdvižení“ na trati 240, a najednou byl srpen. Ten srpen, na který bylo stanoveno datum posledního zastavení motoru a vypuštění provozních kapalin. Do poslední chvíle jsme čekali v nějaký zásah vyšší moci, který by ochránil tuto vzácnost od přestavby na 750.714, avšak nestalo se. Třetího srpna tak 750.022-6 odjela svůj poslední výkon, konkrétně na osobních vlacích 4822 a 4805… A proč tolik piety kvůli jedné „hloupé“ mašině?

Pokračovanie

Taškent — První ze dvou jednotek Talgo 250, pojmenovaných Afrosiyob, dorazila 22. července do uzbeckého hlavního města Taškentu. Stalo se tak rok a půl od podepsání kontraktu v hodnotě 38 milionů eur, přičemž polovinu financuje dopravce Uzbekistan Temir Yollari z vlastních zdrojů, zbytek pak jde ze státního fondu pro rozvoj. Druhá jednotka bude dodána v průběhu letošního září. Komfort dosahuje západoevropského standardu, cestující tedy nebudou ochuzeni o prémiovou (VIP), první ani ekonomickou třídu - součet míst dává číslo 257. Jedním z osmi vozů je pak dle dobrých mravů vůz jídelní. Obě jednotky budou zajišťovat expresní spojení Taškentu s 344 km vzdáleným Samarkandem a podle dopravce by jízdní doba neměla přesáhnout dvě hodiny. Z tohoto důvodu prochází část trati dodatečným zdvoukolejněním a rekonstrukcí na vyšší traťovou rychlost.

Pokračovanie

Beroun — Někteří z vás se možná chytnou za hlavu, jiní za srdce (ale fantazii se meze nekladou a můžete se chytat za co chcete, máte–li chuť), ale skutečně je to již popáté, co vyhlašujeme anketu o fotografii roku. Když jsme před pěti lety zvažovali, zda se do soutěže vůbec pustíme, netušili jsme, že se stane pravidelným zakončením sezóny pro vás, kteří se aktivně podílíte na obohacování naší galerie svou tvorbou. Ani letos tedy nezůstanete ochuzeni o možnost vybrat z celoroční práce snímky vyčuhující – dle vašeho názoru – nad těmi ostatními nejen z vlastní „stáje“, ale také dílka ostatních autorů, prezentujících se na portálu ŽelPage. Vzhledem k faktu, že v průběhu roku 2010 bylo schváleno a vystaveno 2.127 fotografií, budou mít autoři nelehkou nominaci, jakož i hodnotící nesnadnou volbu těch skutečně nejlepších počinů z nich. Také mi dovolte prozradit, že jsme v rámci našeho malého jubilea připravili malé překvapení pro zúčastněné fotografy…

Pokračovanie

Brumov-Bylnice — Nadpis sice vypadá jako zbožné přání ortodoxního fanouška, či aprílový žert. Počínaje 11. dubnem 2011 bude probíhat rekonstrukce mostu přes železniční trať mezi Brumovem–Bylnicí a Štítnou nad Vláří–Popovem na silnici II/495. Do konce června tedy budete nuceni přesedat z autobusů do ikony regionálních tratí Českých drah – oblíbeného motorového vozu řady 810. Uznávány budou jízdenky dopravce ČSAD Vsetín, což je dobrá zpráva pro majitele předplatních dokladů a pro ty, jež tímto způsobem potřebují překonat jen daný úsek, i jízdné ČD, na které cestující prokáže nárok. Vlaky náhradní dopravy jezdí pouze v pracovní dny podle níže uvedeného jízdního řádu. Nalézt je můžete i v řazení vlaků u tratě 341.

Pokračovanie

Přerov — Na svých pravidelných cestách mezi Brnem a rodnou Kopřivnicí není moc věcí, na které bych se mohl spolehnout. Vlastně je jedna jediná, a sice ta, že žádná cesta nebude stejná. Vzhledem k probíhající rekonstrukci Přerova si holt člověk musí zvyknout na nějaké ty výluky, spojené s nejspíš absolutně nejméně příjemnou změnou dopravního prostředku – autobusu, zajišťujícího náhradní přepravu. Samozřejmě je jasné, že stroj samotný za to nemůže a je tedy na místě se zamyslet nad organizací náhradní autobusové přepravy (dále jen NAD) v českých poměrech. Jelikož nejsem znalcem situace ve zbytku republiky, zaměřím se právě na trať 300, důležitou to spojnici Brna se světem na dálném severovýchodě země.

Pokračovanie

Zajisté vaší pozornosti neunikla fotogalerie, plnící se v poslední době pouze lokomotivami, přezdívanými „brejlovec“. A když zde máme už tolik fotek těchto lokomotiv, pojďme si o těchto elitních motorových strojích povědět něco více. Tyto lokomotivy dnes okupují označení 750, 752, 753, 754, 755, 756 což poukazuje na různé úpravy. Jednotlivé modifikace brejlovců se liší přítomností či absencí parního generátoru respektive eletrického agregátu. V přímé souvislosti se liší i velikost nádrže — 2500 či 3600 litrů. Lišit se mohou v (ne)dosazení ARR. Nově rekonstruované lokomotivy řad 753.7, 752.6 a nově i 750.7 u nás, stejně jako 756 a budoucí 757 na Slovensku, se liší v mnoha částech — většina z nich je očím skryta. Především mají jiné motory, než původní brejlovci z továrny ČKD. Výjimkou v použití pohonných jednotek Caterpillar je pouze remotorizace řady 752.6, která dostala motor K 6 S 310 DR ze zrušených strojů řady 771. Samozřejmostí u všech rekonstrukcí je nový řídící systém, vnitřní provedení kabin a pultů a také jejich vybavení. Naopak maximální shoda panuje u vnějšího designu a maximální rychlosti 100 km/h.

Pokračovanie

Praha — dnešek je druhým dnem s tarifními novinkami v elektronickém obchodu Českých drah. Vítaným přínosem je rozšíření destinací meziregionální jízdenky eLiška, či doplnění nabídky o nový produkt SporoTiket. Ne všechny změny však vyvolávají takové nadšení. Od 13. června tak třeba není možné vytisknout obyčejné jízdné, zakoupené v e-shopu, na jízdenkových automatech UNIPAJ, stejně jako v ČD Centrech u obsluhy. Podmínky pro vnitrostátní doklady, zakoupené prostřednictvým internetu, jsou tak stejné, jako pro mezinárodní jízdenky eTiket. O změně pouze informuje červený rámeček na domovské stránce e–shopu. Ani po zevrubném prozkoumání tiskové zprávy se nám nepodařilo zjistit, proč marketing Českých drah nutí cestující k pořízení tiskárny. Ba co víc – o tomto kroku není ve zmiňovaném tiskovém avízu ani zmínka. V automatech UNIPAJ tak nyní vytisknete pouze doklady, které nakoupíte s pomocí elektronické peněženky na In–kartě, přičemž jedinou tisknutelnou jízdenkou z internetu zůstává eLiška. Možnost předložit vnitrostátní doklady ke kontrole na obrazovce svého notebooku či telefonu zůstala zachována.

Zdroj: E–shop ČD

Louny — Největší výrobce nákladních železničních vozů, LOSTR Louny, začne už v letošním roce vyrábět podskupiny pro lokomotivu Voith Maxima. Německý výrobce, sídlící v severoněmeckém Kielu, bude dodávat skříně, motory a hydrodynamické převodovky (rozvodnou LS 640 reU2 a nápravovou KBD 385), ve dvou nových halách české firmy budou vznikat rámy a podvozky, přičemž dodávku zbývajících komponent poptává výrobce u dalších subdodavatelů (není tak vyloučena ještě větší účast českého průmyslu na této zakázce). O tuto diesel-hydraulickou lokomotivu je zájem především v zemích na východ od ČR, Louny jsou tedy strategickou pozicí pro export do zemí určení. Do konce roku by měl být sestaven první český prototyp, v roce 2011 by pak měla následovat sériová výroba. V případě zvýšeného zájmu jsou firmy ochotny investovat do dalších výrobních prostor. Stabilizovaná, a v patřičné kvalitě prováděná výroba Maximy by mohla otevřít dveře rozšíření portfolia o další typy lokomotiv Voith.

Pokračovanie

Brno — Po předešlých dvou dílech, psaných v teple rodinného krbu na severu Moravy, přišel čas na změnu. V životě každého se dějí všelijaké zlomy, a neminulo to ani mne - hospodářská krize zaútočila na automobilový průmysl silou nevídanou a ti, kteří využili prvních "lukrativních" nabídek dobrovolného opuštění zaměstnání, nenacházeli novou práci v oblasti svého bydliště. A tak jsem přijal výzvu, změnil obor působnosti, a toto vše spojil s výzvou další, a sice s postavením se na vlastní nohy. Cílem se stalo Brno, domov hantecu, prýglu, Špilasu a šalin. A v neposlední řadě barevných brejlovců, laminátek, kvičících panťáků a modrých žehliček. Opuštění celé řady malebných lokálek, stejně jako kopcovitého okolí moravskoslezských Beskyd, pro mne rozhodně nebylo jednoduché. Sbohem vítkovická Velrybo, adieu Polomáčenko a praotče Kostitřasi, farewell náklade žlutých a modrých a zelených cibulí. Bylo těžké postrádat Třinec s jeho železárenským komplexem, Jakubčovice nad Odrou a tamní drtičku, kratičkou, ale o to krásnější spojku Suchdola nad Odrou a Nového Jičína i trať z opačné strany - od valašských Hostašovic. A Kunčice pod Ondřejníkem s jejich mechanickými závorami? Darmo mluvit…

Pokračovanie